Před soumrakem
Before Sunset
Before Sunset
VOD (2)
Obsahy(1)
Film režiséra Richarda Linklatera volně navazuje na jeho snímek z roku 1995 Před úsvitem (Before Sunrise). Film Před úsvitem je romantickým příběhem o lásce dvou mladých lidí, francouzské studentky Celine (Julie Delpy) a amerického mladíka Jesse (Ethan Hawke). Celine a Jesse se setkali ve vlaku z Budapešti do Vídně a děj filmu se odehrával v průběhu dvanácti hodin, po které trvalo jejich krátké setkání ve Vídni. Snímek končil rozloučením obou hrdinů po jedné společně strávené noci. Celine a Jesse se rozešli se slibem, že se znovu setkají ve Vídni po šesti měsících. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (548)
Milé, nenáročné, vtipné, jako byste byli součástí setkání dvou lidí a jen tiše pozorovali. Krása. A ten konec? Nádhera, takhle to má být. ()
Víc, než jen jeden dlouhý dialog:) Chybí mi Vídeň, chybí mi pouliční umělci, noc a kopa času v kapse. Ta svoboda, která mi na Before Sunrise tolik imponovala. Přesto je mi Před soumrakem nejbližší z celé trilogie. Není to tak (mile:) naivní jako první film a zároveň deprimující jako film poslední. Before Sunrise se posouvá do jakési zasněné reality, postavy i jejich dialogy jsou vyspělejší a snad i proto je souznění mezi nimi o to cennější a krásnější. Podtónem filmu se stal nekompromisně ubíhající čas, závazky a nespokojenost s dosavadním životem, přestože oba ze začátku vypadali vyrovnaně a s mající zdravou dávku životního nadhledu. Krátký, zoufalý ...a ok hysterický :D výlev maniodepresivní aktivistky Celline mi film začal posouvat do natolik lidské roviny, že celý příběh byl najednou zase o mnoho reálnější, upřímnější a jejich starosti mně bližší. Strašně příjemný a až geniální jazzový konec s Ninou Simone (kolik z nás čekalo srdceryvné loučení na letišti hmm?;) Minimalistický, bez fyzického kontaktu, téměř beze slov, založený jen na tom, že si dva lidé umí užít společně strávené chvíle a život vůbec. Mohla bych ho koukat pořád, Celline je tu kouzelná. Takhle se dělá romantika:) „Baby, you're gonna miss that plane“ „I know“ :) ()
Raffaello, více než tisíc slov. ()
"When someone is always around me, I am like suffocating." Pro mě ještě o něco lepší než Before sunrise. ()
Prakticky to stejné, co první film, jen trochu větší nuda. ()
Já vím. ;-) ()
Ten film je únavný. Začne byť zaujímavý až pri rozhovore v aute, kde opustíme dovtedajšiu povrchnosť a kŕčovitú otvorenosť jedného pred druhým. Ja mám s dielom i trilógiou problém, že mne tento pár príde nesympatický a problém je v postave Jessea. Jeho nechutné vtipkovanie a sústavné skákanie do reči sa opakuje a vôbec mi ho nepríde v jeho nepodarenom manželstve ľúto. Slečna Celine je emancipovaná ženská, z ktorej necítim, že by po Jesseovi až tak jednoznačne túžila, že by cítila, že to je životná láska. Tak ozaj neviem čo tento pár spojí v záverečnom dieli trilógie. Jej pár viet z prežívania života a myšlienkach o človeku ako osobe však stojí za to a je to tým najhodnotnejším z diela. ()
"Trochu času ještě mám." Tak, tuhle hlášku slyšíte od Háka prakticky celý film, který naštěstí není dlouhý. Hlavní dvojice se opět setkává po dlouhých 9. letech. Vzájemně si vylijí svá srdce nad tím, jaký nešťastný život to žijí a proč si tehdy nevyměnili telefony. Bla, bla, bla..opět další várka přemoudřelých keců o ničem. Nesmí chybět vyčerpávající záběry na hlavní dvojici. Šílený opruz tohle vydržet. 2/10 ()
Po devíti letech se Richard Linklater vrátil k látce a postavám, které jsou základem jeho tvůrčího úspěchu a slávy.. Když tehdy dal dohromady Jesseho a Celine, kteří spolu strávili jednu nezapomenutelnou noc na procházce po Vídni, slíbili si, že se po půlroce zase v evropském velkoměstě sejdou, ale čas byl neúprosný a oba se setkávají až náhodou po letech v Paříži.. Jenže oba už žijí svoje jiné životy, v nichž na první pohled není pro toho druhého místo.. Kdo si uzavřel v sobě příběh Před úsvitem podobně s nadějí, dostává tady její vyplnění a příběh ústřední dvojice pokračuje. Jenže už to nejsou ty stejné postavy, které mají celý život před sebou, nýbrž už oba mají něco odžito, už oba mají svoje vlastní životy zahrnující třeba i děti, v nichž úplně není pro toho druhého místo.. Proto, když Celine po letech využije možnosti se znovu střetnout s Jessem, nikdo neví, jak přesně bude jejich znovushledání probíhat.. V podobném duchu jako minule jsou tentokrát omezeni pouze ranním odletem Jesseho a mohou tedy celou noc strávit spolu jako minule a připomenout si onu nezapomenutelnou společnou noc a v tom si povědět, kam se za ty roky jejich životy rozešly... Zásadním rozdílem je skutečnost, kam oba za tu dobu ušli cestu v osobních životech, a jak se změnil jejich pohled na svět. Ani jeden už není mladý dospělý plný ideálů a představ, jak se jim všechno vydaří a jak dobře se budou mít, ne life sucks.. Oba mají vlastní životy, které běží bez ohledu na to, co jim dalo setkání ve Vídni.. Richard Linklater pokračuje v podobném duchu jako minule a drží se stanovených postupů. Jak Ethan Hawke či Julie Delpy v profesním životě ušli kus cesty a už nejsou pouze mladí herečtí talenti, mají slovo, mají výsledky a obzvlášť Ethan Hawke se svojí šance chopil možná jak nejlépe mohl, protože i oni sami s postavami už něco zažili, se spolu s výrazně vypracovanějším Linklaterem podílejí na scénáři, aby co nejlépe zachytili vývoj postav.. Linklater opět čerpá především ze svých vlastních zkušeností, ale i tady se nechá slyšet historkami ústředních protagonistů, které hravě zakomponuje do svého pokračování.. Není třeba vlastně nic měnit, a proto je i Před soumrakem jedna dlouhá konverzačka, v níž už ale postavy méně filozofují o životě, z něhož vyprávějí skutečné postřehy, ale naopak svoji fantazii obrací na vzájemný vztah, kde je si toho potřeba hodně vyjasnit.. Je to jiné než minule, naivita prvního filmu nahrazují výčitky k tomu druhému a především k nim samotným.. Po celou dobu už se příběhem nenese ona zasněná atmosféra, nýbrž se postav zhmotnil pocit až takového provinění, že nedaly tomu druhému větší šanci, či se oni sami nepokusili o něco víc.. Oba už jsou jinde mají vlastní rodiny, ale od první chvíle cítí, že to setkání před lety ve Vídni mělo skončit jinak, daleko více naivně, či růžověji. Jejich další předlouhé povídání je po celou dobu daleko hořčejší a v každém dalším tématu divák i postavy samotné cítí, že něco prováhali. Je tohle ještě ta stejná pohádka.. Pokračování ikonické konverzačky není slabší není lepší, je zkrátka jiné. Ohromná odvaha tvůrců splnit divákům a fanouškům přání, když se pokusili "dopsat" předešlý příběh dvou ústředních hrdinů a ten "vyspělý závěr" nechat po letech zase otevřít. Je to jako setkání na všech třídních srazech, nebo kdekoli jinde chcete, kde narážíte na tu svoji velkou lásku, se kterou vás třeba pojí několik vašich poprvé a společně jste prožili něco výjimečného a teď sedíte proti sobě a musíte se tvářit, jak jste šťastní, jak nejste vzrušení představou, co kdyby.. Uvědomují si tvůrci, že na konci minulého setkání udělali chybu? A chtějí ji teď napravit tím, že osudy dua nakonec přece jen za každou cenu propletou? A není to celé trošku sobecké? Vlastně nevím, ale nepřestává mě fascinovat se ptát od začátku do konce na podobné otázky.. Po celou dobu vidíte, jak se představy a sny tvůrců mění ve zkušenost, která ve velkém definuje tohle pokračování.. Opravdová láska je věčná, nedá se opakovat a tohle pokračování se úspěšně snaží dokázat, že Jesse a Celine se zachovali tak správně až to bylo špatně.. Jestli minule byla devadesátiminutová procházka Vídní emočně naprosto zničující, tak jeho "repríza" odehrávající se ve francouzské metropoli byla ještě o něco silnější. A po celou dobu jsem jako divák nemohl uvěřit, jak nefér umí láska a život být, ale i přesto jak vyspěle se k tomu oba umí postavit.. Na Před soumrakem se nedá dívat, pokud jste s postavami Vídeň ještě neopustili a čím více máte něco odžito, tím bude tohle pokračování ještě lepší, až pak jednou překoná první díl, dokud se to zase nostalgicky neotočí.. Co jsem si po prvním díle přál se tady splnilo, jen v tak syrové podobě, že se opět s dvojící rozcházím kompletně vyčerpán.. Tady není pro moji naivitu místo. 80% () (menej) (viac)
Dva lidé si povídají při procházce Paříží, nic víc, prostě jeden dlouhý dialog. Ovšem zatraceně dobře napsaný. Pokud jste někdy přemýšleli a filosofovali o životě, lhostejno jestli sami se sebou nebo s někým jiným, tak se častokrát s postavami ztotožníte a najdete "své" myšlenky. ()
Jsem unešen. Uteklo to tak rychle, že jsem ani nechtěl, aby to skončilo. Vynikající scénář a totéž musím říct o hercích, kteří si to opravdu užívali a bylo vidě,t jak je to pohlcuje. Původní příběh jsem viděl až těsně před druhým dílem a mrzí mne, že jsem o něm nevěděl dřív, tak už to prostě bývá. Je to tak lehce podáno, až je to neuvěřitelné, jsem opravdu z tohoto filmu nadšený. Julie zestárla, ale je stále okouzlující a moc jim to oběma sluší. Ode mne 5+ ()
Dlho som rozmyslal preco niekto neurobi film bez strihu, a ko by to vyzeralo. Proste zachytit niekolko desiatok minut zivota tak ako ubehnu z pohladu jednej postavy (dvoch v tomto pripade). Ked som si tento film pustal, netusil som ze som prave taky nasiel, o tomto filme som nic nevidel, a ani Before Sunrise som nevidel (teraz tak urcite urobim). Mno a z tohto 'experimentu' ktory som mal v hlave sa vyklul velmi hlboky a fungujuci film, hoci zalozeny cisto na dialogu.Niekedy by som rad videl aj nieco s podobnou formou, ale dorazom na pribeh ktroy sa bude okolo postavy rozvijat. Tento film zamiesa vasimi citmi, takmer vsetkymi, skvela praca. ()
Natocit druhy dil neceho co se neda vylepsit je blahvy cin a preci se tak da ucinit. Jde o to byt jeste uvolnenejsi a za upnylych devet let vnimat svuj zivot a svet kolem sebe. Oba predstavitele predvadeji opet takrka divadelni vykon, diky dlouhym zaberum bez strihu kamery vynika jejich prirozenost a cely film se tak priblizuje skutecnosti. Pariz dotvari skvelou kulisu a zaverecna scena, ktera dava divakovi volbu at si sam dotvori konec ci pokracovani pribehu jen podtrhuje paradni dilo. ()
jedno velký klišé, plno rádobyhlubokých dialogů, několik filmových chybek.... víc se člověk pobaví, když potká vlastní bejvalku anebo začne podobný párek sledovat v restauraci... ()
Dokonalá ukázka toho, že i tak kratinký, minimalistický film může mít velký obsah. Jednolitý dialog, který mě přišpendlil k sedadlu v kině. Před úsvitem navíc disponuje nejlepším závěrem, jaký znám... SKVĚLÉ! (Navíc jsem díky Soumraku objevila Ninu Simone.) S odstupem několika let musí připsat, že je tento film až bolestně pravdivý (zvlášt od jeho druhé poloviny). Je patrné, že všichni zúčastnění (Hawke i Delphy se na scénáři podíleli) mají už leccos odžito a vtiskli snímku i něco ze sebe. ()
Film sem videl nahodou kdyz ho pousteli v autobuse. Ale od prvni minuty sem se bavil. Clovek by neveril jaky jde udelat film jen se dvema postavama a skvelym scenarem. Pro me velke prekvapeni a jen tak lehce na nej nezapomenu. ()
O hodně lepší než první díl, který je bohužel velmi vhodné před tímto filmem vidět, opět se jedná o dialog, který je ale o poznání kvalitnější, hlavně ubylo debilních intelektuálních keců a řeší se, co kdo dělal a proč se vlastně nesešly a díky tomu to celém začíná působit romanticky, což se v prvním dílu nepovedlo. ()
Komorní, příjemně civilní záležitost. Tím zhruba končí výčet kladů. Chápu postoje zúčastněných stran, chápu emoce, nějak se však s nimi nemohu ztotožnit. Jejich dialog po mně klouže, jak kapky vody po skle, aniž by zanechal, ne snad ani hlubší, ale vůbec nějaký, dojem. Sofistikované, akademické debaty se mého nitra vskutku netkly. Asi se o hodně připravuji, je mi líto, co nadělám. ()
Takže, co to tu vlastně máme? Začněme tím, jak nám tu vznikla naprosto klišoidní romantická situace. Dva lidé se náhodně potkávají ve vlaku a mají pouze několik hodin na to, aby se seznámili. Mladý Američan, podle vzezření "romantický pohodář" (to je taková kategorie seznamovací inzerce), poznává mladou Maďarku, jejímž životním krédem je konečně najít romantický vztah s mužem, který se bude chovat (rozuměj bude mít city) jako žena. Ve výsledku tito dva lidé, slušní natolik, aby se spolu za těchto okolností ihned nevyspali, putují po romantické Vídni (všímáte si, jak toto slovo používám již poněkolikáté?) a vedou romatické a pseudofilosofické řeči o všem možném: O tom, jak i ateista dokáže soucítit s věřícími (to už bylo na mě moc), o tom, jak se nedaří najít seriózní vztah (rozuměj romantický), o tom, jak to bylo v dětství (je to vůbec zajímavé?), o tom, jak svět spěje do záhuby atp. V konečném součtu zbývá pouhé "Proč?" a moje přísaha, že filmy z kategorie "Romantický" budu vybírat ještě více pečlivěji. Hlavně již žádná klišé. A za co tedy ta jedna hvězdička? Vlastně ani sám nevím. ()
Další nic...v podstatě bych mohl dát stejný komentář jako u té jedničky. Upřímně doufam, že už nebude třeba před rozbřeskem. ()
Súvisiace novinky
Natočí Linklater pokračování trilogie Před?
Málokterý režisér využívá plynutí času do takové míry, jako Richard Linklater. Jeho snímek Chlapectví se točil 12 let, romantická trilogie Před úsvitem, Před soumrakem a Před půlnocí zase vznikala s… (viac)
Hawke, Delpy a Před... třetím dílem
Jednou za čas neuškodí trochu kvalitní romantiky. V tomto případě dokonce špičkové romantiky. Ethan Hawke prozradil, že s Julie Delpy a Richardem Linklaterem už asi půl roku mluví o možnosti natočit… (viac)
Jakubisko, třes se!
...říká Julie Delpy, kterou známe především z dvoudílné konverzační romance Před úsvitem a Před soumrakem. Julie už několik let spřádá plány na film o Alžbětě Báthoryové. K němu si sama napsala… (viac)
Reklama