Barton Fink
Kamera:
Roger DeakinsHudba:
Carter BurwellHrajú:
John Turturro, John Goodman, Judy Davis, Michael Lerner, John Mahoney, Tony Shalhoub, Jon Polito, Steve Buscemi, Richard Portnow, Meagen Fay, Max Grodénchik (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1941 a mladý neurotický scénárista prožívá v nehostinném hotýlku mučivý existenciální zápas při psaní scénáře na objednávku hysterického šéfa hollywoodského studia, nucený přitom odložit vlastní autorská kritéria. Jeho jediným přítelem v osamocení a prázdnotě je tlustý pojišťovací agent z vedlejšího pokoje, ironicky krásná, permanentně indisponovaná postava. Atmosféra je plná tajemství, stínů a Finkových obsesí. Film je proložený množstvím zvukových a obrazových znaků (makrodetaily, zvláštní záběry). Interiéry i exteriéry jsou důsledně stylizované (světlé barvy prostředí spjatého s vedením studia, resp. pochmurné červenohnědé odstíny a pološero Finkova působiště). Sugestivnost pohybů kamery (bratři Coenové se ve všech svých filmech famózními jízdami kamery těší z kinematografických možností), herectví a zvuku (zvuková rovina je povýšena do neobvyklé významové polohy) dramatizuje banality a vytváří falešné napětí s absurdními zvraty. Film je jakousi kombinací Kafky, Hitchcocka a Harolda Lloyda. Bratři Coenové ve svých znamenitých dílech představují vtipný surrealismus dneška, baví se hrou citátů, rafinovaností a klišé. Jejich absurdní noční můry plné krutosti a černého humoru prozrazují zájem o klasický "film noir" a drsnou školu a vytvářejí stylově vycizelovaný, skeptický obraz lidské existence. Lehké komediální nadsázce jejich filmů odpovídá částečně exaltovaný herecký projev i občasná, s kýčem hraničící symbolika. Patří k čelným představitelům podnětného proudu amerického nezávislého filmu. Film byl roku 1992 nominován na Oscara v kategoriích výprava, kostýmy, mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Michael Lerner). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (247)
Co s timhle dělat... No dám si moje coenovské obligatní tři hvězdičky s tím, že film si zapamatuji, ale podruhé už si ho v životě nepustím. V lecčem to připomíná Seriózního muže, ale ten byl bych řekl stravitelnější... ()
Myslím si, že takovéto snímky se musí shlédnout několikrát, aby se z nich pracně mohly vytáhnout hlavní myšlenky a zákoutí vedlejších, které společně tvoří nezpochybnitelný celek působící majestátným dojmem. Nejlépe bych to přirovnal k domečku s kartami. Pokud člověk nezanese základní karty tak, jak se má – domeček mu prostě spadne po pár dalších pokusech. Stejně jako u Birdmana i tady oceňuji tu hru se symboličností. Hlavní tahák je však ono zrcadlení a to nejenom ve slovech, ale i zcela němých na první pohled nic neříkajících scénách. Oč sofistikovanější je tak scénář, ne vždy se to podařilo v režii. Avšak co si budeme povídat. Příběh je to hlavní a nějaká ta šance pro dramatický výkon spíše vedlejší (jak již bylo naznačeno mnohokrát ve snímku samém). Jistě, herci podívají skvělý výkon, ale aby byli dostatečně podpořeni, tak tu chybí především hudba a akce (opět známé zrcadlení přímo ve snímku). Ač tak snímek vznikl zcela plánovaně a dovolím si říci podle očekávání tvůrců, ne každému se to bude líbit a především ne každý to dokáže ocenit. Takovéto filosoficky-psychologické snímky mám poměrně dost v oblibě a na některé se rád podívám znova (ačkoliv jsou obtížné na zpracování) – avšak u tohoto jsem poněkud na vážkách, neboť si myslím, že by se spíše hodil jako divadelní inscenace (budu se opakovat – ale zase zrcadlení přímo ve snímku). No nevím, možná si to v budoucnu rozmyslím, ale nejistě dávám 4 z 5. ()
Najúžasnejší a nemenej pochopiteľný film od Coenovcov. Ani neviem, prečo som ním fascinovaný, keď je tak o ničom. :) ()
Zvláštní film, dlouho jsem nevěděl, co se z toho vyklube. Dobrá pointa, ale trochu moc zdlouhavé a místy na mě až moc intelektuálské ... ()
Dobré atmo, tajemno a pekelno stupňované ke konci nedokáže vytáhnout pomalý rozjezd, přílišnou zahleděnost do úskalí tvůrčího procesu v mašinérii zábavního průmyslu a vůbec celkovou utahanost. Pro mě nejslabší Coeni. ()
Tenhle film jsem zkoušel asi před 15ti lety a nedokoukla jsem ho. Tak jsem to zkusil teď znova, protože Coeny mám docela rád, ale opět se mi to ani kousek nezadřelo pod kůži. ()
"Fink's failure to listen seems intended to tell us that many leftist intellectuals like him were too busy pursuing their own selfish interests to effectively oppose the rise of fascism, a point that is historically entirely inaccurate ... That the Coens would choose to level a charge of irresponsibility against the only group in America that actively sought to oppose the rise of fascism is itself highly irresponsible and shows a complete ignorance of (or perhaps lack of interest in) historical reality. Such ignorance and apathy, of course, are typical of postmodern film." ()
Snímka režisérsko-scenáristickej bratskej dvojice Joela a Ethana Coenovcov z roku 1991 je bizarným príbehom o scenáristovi Bartonovi Finkovi (John Turturro), ktorý dostal za úlohu napísať pre filmové štúdio filmový scenár o zápasníkovi. Vo veľmi svojskom hoteli v Los Angeles na začiatku štyridsiatych rokov dvadsiateho storočia nedokáže nájsť inšpiráciu a schopnosť pustiť sa do práce a vytvoriť niečo, s čím by jeho nový zamestnávateľ mohol byť spokojný. Na ceste za aspoň akým-takým obstojným scenárom sa stretáva nielen so svojím vzorom - spisovateľom W. P. Mayhewom (John Mahoney), ale takisto aj čudným hotelovým susedom "Charliem Meadowsom" (John Goodman). Je zrejmé a čitateľné, že bratia Coenovci sa týmto film snažia poukázať na autorskú krízu, ktorá môže pochytiť prakticky každého, kto niečo tvorí. Tá predstavuje hlavný nosný pilier celého diela a prakticky to jediné, čo je v ňom viac-menej identifikovateľnejšie. V mnohom sa totiž snímka doslova vyžíva v snovo ladených či zvláštne poňatých scénach, pri ktorých je pomerne ťažké rozlišovať skutočnosť a fikciu, nieto k tomu ešte aj ich skutočný význam. A to nie je voči Coenovcom v tomto prípade výčitka, ale skôr iba prosté konštatovanie. Uplatňovať vo filmových dielach podobné bizarné koncepty nikdy nie je na škodu, ale v každom prípade by mali byť pre diváka lepšie pochopiteľné. Dobre, možno nie v každom prípade, ale v prípade tejto snímky jednoznačne. Ktovie, možno bolo autorským zámerom Coenovcov, aby si divák vytvoril vlastné vysvetlenie príbehu. Ale aby sme z diela nerobili niečo úplne nepochopiteľné, množstvo scén naznačuje, že hotel môže byť metaforou pre peklo, v ktorom Fink trpí tvorbou scenára. Ale tých bizarností je v celom diele oveľa viac. Po príbehovej stránke nenudí, ale vyložene takisto nedokáže nadchnúť. Viacero scén má schopnosť diváka pobaviť, obzvlášť potom tie, v ktorých vystupuje Michael Lerner ako riaditeľ filmového štúdia Jack Lipnick. S dobovou výpravou by sa dalo "pohrať" oveľa viac, ale tvorcovia ju, bohužiaľ, zvlášť nevyužívajú. V ďalších smeroch nie príliš výrazný priemer. Barton Fink je taký prakticky aj ako celok. Nanajvýš priemerný počin, ktorý dokáže poňatím a skrytým významom divákovi zamotať hlavu, avšak nie spôsobom, pri ktorom by divák jasal a snímku ospevoval. Počin Coenovcov jednoznačne nie je zlý, ale prakticky pri všetkom, čo sa ho týka, sa objavuje povestné "ale". Ak divák hľadá vyložene bizarný a nie priamočiary film, existujú aj lepšie voľby. ()
Tvůrčí impotence je příšerná věc a jsem si jistý, že o tom ví své i bratři Coenové. V Bartonu Finkovi jsem tedy nalezl mnoho námětů, které i mě, amatérskému spisovateli nejrůznějších povídek, velmi imponovaly. Mám rád, když Coeni do svých filmů vkládají dvě rozdílné části, přičemž zatímco sledujete tu první, nemáte ani tušení, že by nějaká druhá mohla existovat. A Barton Fink je hrdým příkladem milé komediální absurdnosti, při jejímž sledování jsem neměl ponětí, co se bude dít dál. Skvělé herecké výkony, tajemná krabice a poetický poslední záběr... To vše dělá z Bartona Finka film hodný zapamatování. ()
Rád se podívám i na divné filmy se všelijakou symbolikou a bůhví čím, ale musí mě bavit a třebas mám i dobrý den a něco z nich pochopím. Barton Fink splňuje pouze to, že je divný. Jinak mě vůbec nebavil a vůbec jsem jej nepobral. A to jsem se na něj po zhlédnutí jiného divného filmu od Coenů, výborného nebo snad až geniálního Seriózního muže, tak těšil. ()
Barton Fink a nebo vlastně Coeni jsou důvod proč mě baví filmy. Do posledního detailu promyšlený každý záběr s vynikajícimi hereckými výkony jak Johna Turturra,tak i Johna Goodmana. Coenovské vnímání a vyprávění příběhu kde i obyčejný hotel má fantastickou atmosféru. K tomu momenty jako odlepující se tapeta,komár a žena na fotce. Tento snímek všechny nejspíš nenadchne,ale mě jste dostaly. ()
Po nějaké době můžu zase říci, že jsem z nějakého filmu opravdu nadšená a že jej chci vidět znovu, což např. o Vlku z Wall Street, také nedávno viděném, říci absolutně nemůžu. Po dnešním druhém zhlédnutí musím uznat, že je tento film promyšlený téměř do těch nejdrobnějších detailů, a já konečně pochopila, jaký typ filmu mě zaručeně "dostane"... Od úžasně propracované mizanscény a tedy i atmosféry, vskutku kafkovské, až po téma spisovatele, který je buďto pod tlakem a psát nemůže, nebo naopak musí až moc. Okamžitě mě praštila do očí scéna, kdy recepční hotelu Earle vychází z jakéhosi sklepa, temného prostoru pod hotelem. Hotelem ať už dříve pekelným, nebo se jím alespoň stávajícím. Scéna, v níž se Charlie vrací do hotelu a hotel je celý v plamenech, všude, kudy projde, ukazuje, že Charlie je svým způsobem čertem, či jakýmsi přisluhovačem ďábla. Stačí se také podívat na naprostý protiklad dvou hlavních postav - Fink s Charliem nemá snad vůbec nic společného - ať už se jedná o vzhled nebo o psychologii postav. Existuje mezi nimi pouze jakási nutnost spolu komunikovat, protože jsou k sobě něčím "připoutáni" (je možno polemizovat o tom, že tito dva jsou jeden, ale při kontaktu s dalšími postavami je zřejmé, že by šlo spíše o jistou identifikaci, nebo setkání s vlastním Stínem)... Napadla mě metafora pro skutečné a neskutečné, polarita reality a umění, nejlépe se zračících v obraze zavěšeného nad Bartonovým pracovním stolem v jeho hotelovém pokoji, a na konci filmu v jeho uskutečnění tohoto uměleckého díla ve scéně s dívkou u moře. Taky se mi líbí, jak Coenovi nechávají diváka neustále na vážkách, zda bylo něco tak, nebo onak - především v otázce, kdo vlastně je Barton Fink, a kdo Charlie; a potom, kdo vlastně zabil Audrey? Nejpravděpodobnější samozřejmě je to, že ji zabil Charlie, ovšem jeho údiv a zhnusení po spatření zavražděné může nasvědčovat tomu, že to nemusel být (jen) on... Např. Oba zaměstnanci hotelu, které ve filmu poznáváme působí minimálně natolik podivným dojmem, že by stálo za to je podezřívat. A mimochodem, je skutečně určitým veřejným tajemstvím, co se nachází v krabici (zřejmě hlava zavražděné), kterou dal Charlie Bartonovi "opatrovat"? ()
Naprosto zbytečný film. Coenové si s divákem dvě hodiny hrají bez sebemenšího významu. Zvláštní dialogy a množství skrytých odkazů Vás nechají přemýšlet nad významem filmu, abyste se pak od Joela Cohena mohli dovědět "It's just a tease". Nevím no, asi nemám správně přizpůsobené buňky, abych něco takového mohl ocenit. ()
Všechno za mě už napsal uživatel gogo76.... Zaujal, navnadil a šmitec..... Barton Fink se celou dobu tvářil jako hodně zajímavé story o spisovateli, který bojuje sám se sebou, když poprvé dostane práci v Hollywoodu. Herci byli skvělí (hlavně John Goodman), ale s přicházejícím závěrem to opravdu vyšumělo jak rozpustná tabletka.... Nedokážu si to sám vysvětlit, ale ze zdánlivě dobrého filmu se nakonec vlastně nic zásadního nevyklubalo... Škoda. ()
Celkem těžko se mi hodnotí, tenhle snímek. Od Coenů jsem viděl pár filmů a pokaždé mě buď neuvěřitelně nadchly, nebo naopak zklamali. Tohle je spíše druhý případ. Zaprvé mají velmi zvláštní smysl pro humor, což může být ke prospěchu věci. Například jsem ho žral u Big Lebowskiho. To byl oddychový film s množstvím skvělých scén a hlodů. Toho jsem se u Bartona Finka nedočkal i když zde bylo pár světlých okamžiků, především ve spojení s Goodmanem. Ale nemůžu říct, že bych to u takového filmu čekal. Je mi jasné, že chtěli natočit hlubší, tajemnější příběh. Takže jsem pozoroval Finka jak je nešťastný a zklamaný ze světa filmu, kde nikomu nejde o umění, o to co si tvůrce myslí, ale hlavně o úspěch. Nikdo ho neposlouchá a většinu odříkají za něj, aniž by si to on sám myslel. Tuhle část zachytili skvěle, opravdu mě bolí a ne jenom v tomto filmu, když vidím, že někomu skáčou do řeči a vy víte, že je to důležité... No a pak je tu ta surrealistická stránka, která působí znepokojivě a komicky zároveň. Myslím, že to vlastně je i důvod, proč si nejsem jistý, čím měl film být. Komedií nebo mysteriózním/psychologickým thrillerem? Jakoby se obě strany tloukly a nakonec z toho vyšel takový kočkopes, kde se pořádně nezasměju, ale ani nepřenesu do hloubky příběhu. Největším zklamáním je nakonec nevyužití potenciálu, protože je tu tolik odkazů a pomrkávání, na které narazíte, že si začnete stavět v hlavě možnosti rozuzlení, ale k rozuzlení nedojde. ()
Tenhle film má parádní atmosféru, výtečné herce a jedno velké tajemství...jinak je trochu divnej a pekelně ujetej...75% ()
Urcite stoji za pozretie. Ja som pri pozerani ani nevedel do coho ide, lebo som netusil kto mal na starost reziu a tak prva polka filmu bola mala etapa zivota scenaristu, pricom som zacal uvazovat, ze asi pojde o zivotopisny pribeh nejakeho slavneho Hollywoodskeho scenaristu. O to viac ma polozila scena v druhej polovici filmu, ked sa dej celkom zvratil, no a na koni mi uz vsetko bolo jasne ked som v ttulkoch cital Joel a Ethan Coen. ()
Surrealistické lynchovské drama křížené s hořkou komedií. Tenhle film je neuvěřitelné mnohotvarý, améboidní, skvěle barevně tónovaný a se zvukem a kamerou, které zabíjí. Čistých pět aster to není, ale nešť, dnes jsem v dobrém rozmaru a navíc vždy fandím nepochopeným outsiderům. ()
Barton Fink je zvláštní film, který se tak trochu vymyká ostatním filmům bratrů Coenů, jelikož teprve zde rozjeli to, pro co jsou dnes tak uznávaní tvůrci. Především tedy to, že dokáží udržet divákovu pozornost po celou dobu filmu. Stísněná atmosféra, nehostinné prostředí, kdekoliv prosakující paranoia až hranice šílenství. John Turturro v roli, která byla zřejmě jeho životní, tedy alespoň podle toho, co jsem s ním viděl. Jenže i toto strhující herectví se v tomto filmu muselo sklonit před nepřekonatelným a záhadným Johnem Goodmanem, kterému nedělá nejmenší problém ihned si podmanit celou scénu. Jako milovníka Stevea Buscemiho mě jeho malinká role samozřejmě také potěšila, škoda jen, že tam nebyl víckrát, rozhodně by dokázal situaci odlehčit. Hollywood a celý filmový průmysl v temné době lehce před vzestupem se povedlo nastínit skvěle, aby to pak závěrečná scéna celé zabalila. Jeden z nejlepších od Coenů. ()
Takova surrealisticka oddechovka. Nicmene se to hrozne dlouho rozjizdi a vlastne se to nerozjede vubec. ()