Duke90

Pro mě o poznání lepší béčko než všemi opěvovaný "Bloodsport". U filmů s Van Dammem nikdy příliš nešlo o dobrý scénář a herecké výkony, ale zde větší část zahrnuje trénink v přirozeném venkovním prostředí, což mě opravdu bavilo. Může za to hlavně výborná kamera a střih. K tomu všemu si přičtu ještě perfektně zapadajícího záporáka Michela Qissiho a jako milovník "osmdesátek" i dobový soundtrack přesně dělaný pro typově podobné filmy.

"Cape Fear" je přesně ten případ, kdy nemám potřebu mezi sebou srovnávat originál a remake. Oba filmy jsou totiž skvěle natočené a poplatné době, ve které vznikly. A hlavně každý z tvůrců má svůj vlastní rukopis. Původní snímek si cením především kvůli perfektní atmosféře detektivního rázu a třeba Gregory Peck jako právník mi sedl o poznání více než Nick Nolte, protože je jednoznačně lepší herec. U Roberta Mitchuma a Roberta De Nira je to těžké. Oba jsou totiž vynikající "kanóni" - jen každý jiný. Hudba od Bernarda Hermanna je stejně jako u "Psycha" nesmrtelnou klasikou!

Tady je opravdu škoda plýtvat časem na mnoho slov, protože není moc o čem psát (a mluvit). Čtvrtý díl se zkrátka nepovedl, zabil veškerou osmdesátkovou nostalgii, která nefalšovaně fungovala jen u prvních dvou a jen nám otrocky naservíroval rutinní nezajímavou akci s odbytými efekty. Obsazení až na Jasona Stathama (Sylvestera ani moc počítat nemůžeme) zklamalo na plné čáře. Návštěva kina je úplně zbytečná...

Film jsem naposledy viděl asi před čtrnácti lety. Nyní od té doby proběhla druhá projekce a vzhledem k nešťastné události, která postihla hlavního představitele Brandona Lee (téměř ve stejném věku jako jeho otce Bruce) má už tak hodně ponurý snímek o to temnější atmosféru plnou smutku a utrpení. Navíc samotná komiksová předloha vychází z reálného základu (nečekaná ztráta a vyrovnání se se smrtí blízkého). Herecké výkony padouchů jsou sice docela podprůměrné a béčkovitá šablona by také nemusela být v tomto případě až natolik okatá. Avšak i přes tyto neduhy příběh stále funguje a Brandon měl opravdu nakročeno k vážnějším rolím, kterých už se bohužel nedočkal. Škoda že se režie neujal Tim Burton, protože tohle by byla přesně jeho parketa.

Nádherný příběh opírající se primárně o lidskost a smysl života. I na tak bezútěšném místě dokázal Robert E. Stroud očistit svou duši a plnohodnotně naplnit dlouhá léta izolace od okolního světa. Černobílý obraz ještě více podtrhuje vážnost a zároveň krásu v prožívání z pohledu diváka. Zpočátku ve mě agresivní trestanec v podání Burta Lancastera nebudil příliš velkou důvěru, ale o to víc mě dostala jeho pozvolná proměna v dobrosrdečného, cílevědomého a zároveň stále docela tvrdého člověka. V pokročilém věku už bychom Strouda mohli označit pouze za zkušeného a moudrého, protože z něj veškerý hněv úplně vyprchal. Z vedlejších (ale výrazných) rolí je potřeba zmínit Karla Maldena jako neústupného dozorce, který Burtovi občas pěkně zatápěl a také Tellyho Savalase v typické roli na půl vyšinutého vězně. Savalasovi tyto role prostě sedly a nejednou jsem si při pohledu na jeho mimiku vzpomněl na Toma Hardyho. Pro mě jednoznačně plný počet!

Stejně jako mi sedla role detektiva v o dvanáct let mladším pokračování "The Exorcist" - Vymítač ďábla III (1990), kterého ztvárnil George C. Scott, tak i v tomto případě byl Lino Ventura trefou do černého. Zásadní rozdíl je ve zpracování, protože "The Medusa Touch" rozhodně není žádné béčko, ale plnohodnotný mysteriózní thriller s hutnou a děsivou atmosférou. To se samozřejmě týká i dialogů, kterých je tu opravdu hodně a rozhodně nenudí. Naopak divákovi svírají žaludek s ubíhajícím časem čím dál víc, protože právě o čas se ve zdánlivě klasickém vyšetřování postupně hraje s útočníkem nebezpečnějším, než by si normální člověk kdy připustil. Závěr už je pak jeden děsivý "nervák", kdy se z posledních sil detektiv snaží zvrátit téměř neodvratitelné. Víc takových filmů!

S takovou bandou kvalitních herců se z velkého útěku stává útěk velkolepý! Steve McQueen je sice správný drzoun s neohroženým přístupem do všeho vletět střemhlav, ale Richard Attenborough jako vůdce celého "uprkářského týmu" odvedl setsakramentsky dobrou práci! Ale to bych zbytečně křivdil správňáckému Jamesi Garnerovi s neotesaným druhým Jamesem Coburnem. A vůbec - která postava tu neměla své místo? Nedovedu si představit, že bych měl jediného herce postrádat a mohl bych klidně pokračovat Donaldem Pleasencem, Charlesem Bronsonem či Gordonem Jacksonem, který mimochodem nikdy nebyl jen legendárním Cowleym z "Profesionálů". Krok po kroku se můžeme s hlavními představiteli ubírat až do velkého finále, které ještě bude všechny stát velké úsilí při boji za svobodu. Jedinou výtku bych měl k podmínkám v zajateckém táboře, kdy mi občas připadalo, že se chlapi spíše nachází ve výcvikovém středisku pro neposlušnou mládež než v tvrdém nacistickém vězení. Ale dohromady s nejchytlavější filmovou znělkou už nemám za potřebí do ničeho vrtat, protože o zážitek postaráno bylo!

Celá "dolarová trilogie" se řadí mezi klasiku ve svém žánru a filmu obecně, ale poslední díl (možná spíše prequel, Eastwood měl svůj pověstný outfit až na konci) je absolutní špičkou! Vzniklo mnoho dalších zajímavých westernů, ale právě na "The Good, The Bad And The Ugly" spíš obdivuji, že při sledování nevnímám natolik westernové prostředí jako spíš velké dobrodružství, kde každičká scéna je pro mě vybroušeným diamantem. Z ústřední trojice "udělal" polovinu filmu Eli Wallach. Jeho herectví je tu do nebe volající! Clint Eastwood s Lee Van Cleefem mu však docela často šlapou na paty stejně intenzivně, jako postava Zlého neúnavně šlape na paty Hodnému a Ošklivému při honbě za obrovskou sumou peněz. Hudební vložka geniálního Ennio Morriconea z celé krásy dělá jednu velkou nádheru. Při každé projekci pociťuje stejný nával nadšení!

"Escape From Alcatraz" sice nedosahuje až tak vysokých kvalit jako známější Vykoupení z věznice Shawshank, ale vzhledem k tolika podobnostem je zcela očividné, že měl Stephen King kde "brát". Tento útěk je z poctivé staré školy, kdy se nemusely z provozu vyřazovat kamery nebo obcházet centrální systém zabezpečení. Spojením tří chytrých hlav se zrodil vysoce riskantní plán se špetkou dávky na úspěch. Málomluvné scény s přípravami a poté samotným útěkem jsou napěchované napětím, že by se dalo krájet. Takovým chlapům prostě musíte fandit! Dnes můžeme polemizovat, jak moc úspěšně celá "mise" dopadla. Vyvstávají stále nové důkazy, které nahrávají minimálně bratrům Anglinovým...

Asi už to s dalšími pokusy o shlédnutí nového hororového originálního snímku nebudu moc přehánět. Jaký smysl má natáčet něco ze světa duchů, když celý (ač nijak dvakrát originální) nápad zabije stádo nesympatických herců dříve než se začne brát cokoliv vážně. Pak už opravdu nefunguje skoro nic a těch pár záblesků temna nemůže zachránit celý film. "Horor" o kterém za dva týdny už nevím...