Utajený

mozno snimok pre studentov filmarciny, ale dlhe sceny, ziadna pointa, a fakt nuda... (18.05.2008)

Michael Haneke je kouzelník a šprýmař, který si svými smrtelně vážnými filmy dělá z diváků špr'touchlata. Caché je film až nechutně dokonalý a precizní - Haneke opět operuje tichem a nudou, aby pomalu stupňoval pocit neklidu a bezmoci. Klasickou strukturu ale pravidelně narušuje vsuvkami, které tuto jistotu bortí a vyrážejí zbraně z rukou i těm nejprotřelejším intošům (dlouhé záběry ze skrytých kamer, poslední setkání s Majidem, dusná scénka ve výtahu etc.). Haneke se zároveň nepodbízí a divák marně čeká na závěr, který by celý děj smrskl na banální krimi. Film končí (stejně jako Bílá stuha) stejně otevřeně a tajemně, jako začal - divák odchází z kina s pocitem rozdrásané rány, která bude ještě hezkou chvilku mokvat. Pokud tohle není podstata filmového umění, tak už opravdu nevím. (30.10.2010)

Zajímavé, akademické?!, osobitě a "čistě" natočené. I když ve mně po shlédnutí nezůstal ten "správný" znepokujující pocit jako u jiných Hanekeho filmů, pořád jde v porovnání s drtivou většinou ostatní produkce o dílo dosti nadprůměrné, které vás rozhodně nenechá chladnými. (14.06.2010)

Na mě to neúčinkovalo, nic zvláštního jsem při tom neprožil. Mám podezření, že je to vlastně banalita podaná se sveřepě zahloubaným výrazem. --- Připomíná mi to dost běžnou situaci v oboru, ve kterém se vyznám mnohem lépe než ve filmu, tj. v hudbě. Soudobá tvorba. Čímž proboha nemíním nějaký popík. Někdy jsem si jistý, že kritikové pitvají jalový pseudointelektuální experiment. Jindy vím určitě, že slyším hodnotné dílo. Ale většinou prostě nevím, tyhle věci chtějí nechat uležet, ono se časem ukáže. --- Čas ukáže i v případě tohoto filmu. Ale osobně bych si vsadil spíš na to, že bude zapomenut. --- (05.06.2012)

Chytrá hádanka bez jasného řešení ve formě anti-mainstreamové variace na žánr thrilleru. Nic pro lidi odkojené multiplexy a 3D brýlemi. 9/10 (28.02.2010)

Kdo to asi byl...? (20.01.2008)

Veľavravný názov? Kto alebo čo je teda vlastne "utajený"? Nevieme, kto je páchateľ. (Majid? Jeho syn? Georges? Jeho syn?) Ale nevieme ani, kto je obeť! (Georges? Anne? Pierrot? Majid? Jeho syn?) Začiatok a koniec príbehu nám ostáva utajený tiež - prvý a posledný záber filmu nimi zjavne nebudú... Jediným jednoznačným je teda na filme Hanekeho zámer. Tajiť. (22.03.2010)

Precízna filmárčina ktorá napriek tomu že pomerne veľkú časť stopáže tvoria statické zábery na ulicu nenudí, ale naopak, zatajuje dych. Fakt sila a to som si myslel že Hanekemu neprídem na chuť. (17.05.2015)

Až na pár mrazivých scénok mi Caché až tak nesadol. Prenasledovanie spisovateľa ktorému sa vďaka nahrávkam z jeho súkromia (nič opĺzleho) postupne rúca manželstvo mi príde ako dobrý námet no výsledne to nebolo až také úderné. Psychický nepokoj ktorý sprevádza hlavnú úlohu a následne robí veci za ktoré sa neskoršie ospravedlňuje boli skvelé ale statická omáčka medzi tým ma viac menej nudila. (27.02.2017)

Skvelá atmosféra, na ktorej má hlavnú zásluhu Hanekeho pomalá a statická réžia, ktorá keby bola ešte o chlp pomalšia, tak snáď už ten film ide naspäť. Je to možno trošku riskantný ťah poskladať celý film z dlhých nezostrihaných záberov, v ktorých kamera zväčša je len postavená na statíve a voyeristicky špehuje hlavné postavy aj v tých najvypätejších situáciach, no práve o tom to je – aby sa dívak cítil rovnako ako dotyčný utajený neznámy, posielajúci tajomné vidozáznamy, aby sa spolu s nekompromisným a neuhýbnym kameramanom votrel a držal sa hlavných postáv za každých okolností ako kliešť, aby znervóznel a dostal nutkanie zastrieť žalúzie a nadobudol ten nepríjemný pocit, že môže byť aj on v tom momente nejakým úchylom špehovaný. Podaktoré scény sú možno naťahované až príliš a vzbudzujú tak trochu dojem zbytočnosti, no s odstupom času divákovi dôjde, že hlavne vďaka scénam ako niekoľkominútový banálny rozhovor s matkou sa dostane postavám hlboko pod kožu. Mnohokrát sa stane, že dve minuty budete pozerať v bedni na takmer nehybnú nočnú ulicu a z pocitu zaseknutia DVD v prehrávači vás vyvedie akurát tak cyklista, ktorý prebehne záberom. Takéto zábery a pomalé tempo rozprávania uchlácholia každého diváka, len aby následne dostal studenú sprchu v podobe scén, ktoré by možno v inom filme ostali takmer bez povšimnutia, no tu sa vám zarežú pod kožu v celej svojej mrazivej a brutálne šokujúcej realičnosti – prinajmenšom jedna je naozaj silné kafe, ktoré nevyženiete z hlavy ani lobotómiou. Celkový dojem zvráteného domáceho videa dotvára absencia akejkoľvek hudby, skvele napísané dlhočizné neprerušované dialógy a presvedčivé herecké výkony ústrednej dvojice v podaní Daniela Auteuila a Juliette Binoche, stvárňujúcich manželský pár, ktorý čelí čoraz osobnejším neznámym videozáznamom vyťahujúcimi z dávnej minulosti jedno zdanlivo nikým iným nepoznané tajomstvo... a niekoľkoročný vzťah budovaný na vzájomnej dôvere dostáva menšie trhliny a začínajú ju doplňovať čoraz väčšie pochybnosti a neistota v presvedčení, že o to druhom viete za tie roky všetko...a slučka okolo rodiny Laurentovcov sa pomaly uťahuje...a je len na postoji diváka, či oželie to, že sa nedotiahne... a ja sa čoraz viac prikláňam k tomu, že v podstate mi je jedno to, čoho som sa snažil celý film dopátrať - aj keď, posledná scéna predsa len nie je tak úplne ničnenažnačujúca – dobre si všimajte, či nezazrete dve povedomé postavy... takže, kto je podľa vás "Pán utajený"? A záležalo na tom vôbec? (20.08.2009)

Zajímavě natočený film s velmi dobrými hereckými výkony. Jenže jsem nějak nepochopil pointu celého toho příběhu. Jakési zlo nebo temno jen tak lehce bublá pod povrchem, ale co to má celé znamenat? Já nevím, prostě nevím jaká hra to se mnou jako divákem byla sehrána. Mám pocit, a ten snižuje moje celkové hodnocení, že si tu někdo hrál na víc, než co ve skutečnosti bylo, a to nemám moc rád. (07.03.2015)

Mladého Madžida odvážejí do sirotčince. V záchvatu zoufalství se jim vytrhne a utíká někam pryč. Je dohnán a vsazen do auta, kde se ho řidič pokouší pacifikovat. Vychovatelka (?) se ale vrací do domu a něco tam ještě zařižuje (možná se chce znovu ujistit, že Madžid musí opravdu z domu pryč). Předpokládejme, že annymní filmový záznam (viz též Lost Highway) týkající se přímo nás působí podobně jako na "primitiva" fotografie. (Viz též Jaroslav Havlíček prohlašuje v románu Neviditelný Soninými ústy, že žít pod neustálým dohledem božího oka je nesnesitelné.) (A viz též posledlost mnoha lidí podobného charakteru skrývat se, utajovat se při komunikaci na netu pod různými niky atd., řekl bych přímo "desidentifikovat se".) Videozáznam vlastního domu, přesná identikace nejen jeho, ale i někdejšího rodného domu, nastartovává v Hanekeově filmu desidentifikační proces. Případ, který se týká vyloženě Georgese se samozřejmě týká i jeho ženy Anny a syna Pierrota - i on je zapleten do děje, je ve styku (jakém?) s Madžidovým synem. Film není jen problémem zmíněného "božího oka", ale i "božích mlýnů". Československo bylo svého času kritizováno OSN, že si nehledí své africké kolonie Togo, Francouzi si hleděli svých koloní na severu Afriky přespříliš. A ještě dvě poznámky: přísliš se mi nelíbilo obsazení hlavních rolí, na druhé straně to vypadá, že Haneke zcela rezignoval na klasické dramatické schéma a děj vybudoval na principu neurčitosti - možná si jako John Cage přo komponování sestavoval hexagramy podle čínské knihy I-ťing. (05.05.2021)

Paráda. Nevíte co, nevíte proč... ale baví to takovým tím zvláštním způsobem. Začne Vás to zajímat ... a i když na žádnou z důležitých otázek nedostaneme odpověď, nijak to nevadí, spíš naopak. (21.01.2011)

ocenenia : MFF Cannes 2005 - Najlepšia réžia (Michael Haneke) ◘◘◘◘ European Film Awards 2005 - Najlepší film (25.07.2012)

...rozmýšľam dám odpad ak to má tak vysoké hodnorenie? ..ale áno,nemám totiž rád filmy,ktoré nemajú koniec resp.koniec filmu je na divákovi....niekto mňa naťahuje skoro dve hodiny a nakoniec to skončí akoby filmu chýbalo posledních 10 minút....nie ďakujem.... (15.09.2013)

Typický Haneke. Spousta otázek a žádné odpovědi. Analogie s LOST HIGHWAY, ale i třeba Antonioniho PROFESSIONE: REPORTER, díky poslednímu flashbacku, se vyloženě nabízí. Sám jsem na tenhle film koukal asi na 3x. Pointa tkví v tom, že je třeba si domyslet, co jsme na plátně neviděli, což je celou dobu Rakušákův záměr. On nechce vysvětlovat, naopak chce diváky nechat tápat a hledat indicie několikanásobným zhlédnutím. A to se mu daří. Videa jsou metaforou na svědomí, ačkoliv vlastní ego bolí víc než zapomenuté svědomí. Haneke připomíná, že "realita" prezentovaná médii nemá s opravdovou realitou nic společného. Jedná se jen o upravené výtažky reality. (10.01.2020)

Tak kdo kurva posílá ty kazety? :) (25.02.2008)

Tenhle osobity Hanekeho snimek, mi prilis k srdci neprirostl. Cely obsah by se vesel do 30 minutoveho dilu Kojaka. Ale ruznymi psychologickymi, obrazovymi prostredky se nam film natahnul na bezmala 120 minut. Koukat minutu na chlapka jak si kupuje v automatu kafe, ci 2 minuty na studenty co vychazeji ze skolni budovy, neni proste pro kazdeho. Ackoliv mi bazmala dve hodiny utekly docela rychle, celkovy dojem je velmi nevyrazny, mdly a dialogy byly prilis umele a nerealne. Namisto prime otazky ci odpovedi, se chodilo porad jenom dokola a kde mela byt prima otazka padala halda zbytecnych. To vsechno prispelo k neuveritelne natahovane, ale kupodivu to vsechno nenudilo! (28.12.2010)

Caché rozhodně připomene minimálně začátek Lost Highway, ale zpracování tohohle nápadu se nepovedlo jak bych chtěl. Ani tady, ani u Lost Highway. Caché má rozhodně atmosféru a myšlenku, ovšem problém je v délce filmu. Je to prostě moc utahané. Na mnoha místech je znát, že tohle dvě hodiny neutáhne ani náhodou. A tím jak je to utahané, to je místy i nudné. Ono to je zajímavý, ale bylo na tom třeba ještě hodně pracovat, aby to bylo dokonalé. Lepší 3* (02.02.2019)

Haneke, ty psychopate, jak ty mě dokážeš vždycky tak vydeptat! 🎬96% (14.03.2010)