Tvrdá hra

Film o jakési nesympatické partě podivných rabiátů, v čele s Newmanem (a to jsem si myslel že všechny jeho charaktery jsou kladné) hrající podivnou hru, která se zove hockey. Jediný trochu normální je tu šerif z Twin Peaks,ale ten si na konci taky přihřeje svoji polívčičku. Myslel sem si to, ale teď se mi to potvrdilo - G.R.Hill jako režisér nikdy za moc nestál. A nad vším vládne te "úžasný duch sedmdesátek". Ještě že u nás se hraje hokej. (13.10.2008)

Film, po jehož natočení P.Newmanovi údajně zhrubl slovník, byl původně zamýšlen jako dokument o jednom třetiligovém hokejovém mančaftu, v němž hrál bratr scénáristky. Výsledkem je slapsticková komedie se satirickými prvky (každý zápas se zvrhne v neuvěřitelnou bitku a fandové šílí při pohledu na krev), přičemž k mým nejoblíbenějším momentům patří varhaník trefený pukem a elegantní "proplesknutí" kompletní soupeřovy střídačky. (09.10.2009)

Přiznám se mám slabost pro Paula Newmana, ale v tomhle filmu, by se skoro dalo říct, že ač hlavní role, tak zde hraje tak trochu druhé housle. Je to v žánru Komedie/ Sportovní. Co se týče komediální roviny, tak nebudu nalhávat, že takřka veškera sranda stojí a padá s bratry Hansony. Sotva se tihle tři exoti objevili na scéně, tak jsem už tak nějak tušil, že frajeři, kteří si s sebou tahají autodráhu, že ve filmu rozhodně neřekli poslední slovo. Doslova jsem se těšil, až tyhle nažhavené blázny pošlou na led. A pak, když to konečně přišlo, tak to byla smršť gagu ve stylu grotesky z éry němého černobílého filmu. Nakládačka u mě zafungovala jako odreagovačka dokonale. Ale co si budeme namlouvat o sport s názvem hokej (tedy takový jak jej známe my), zde zas až tak moc nešlo. (13.08.2019)

George Roy Hill a Paul Newman znělo jako sázka na jistotu, ale tahle střela mířila hodně mimo. Jako komedie je to občas sranda, jako film spíše celkem o ničem. Dvě hodiny motání se od ničeho k ničemu, pár povrchních vztahů. Newman nemá co hrát a v 52 letech je na hokejistu příšerně starej. Ocenit se dá jen, že Hill jako jeden z mála režisérů v roce 1977 zařadil dobové hity. Titulní Right Back Where We Started From od Maxine Nightingale, dále třeba hity od Eltona Johna, Leo Sayera či Fleetwood Mac. Jako první slavnější film o hokeji je to skoro na odpad a popravdě mě to uráží. Já hokej miluju, málo co ve mě zvedlo tolik emocí jako Nagano či první titul Komety... a tady sledujeme bandu kašparů, co umí úplný hovno, tak začnou prasit. Ale jak! Hromadné bitky, útoky na střídačku, trefený moderátor, sražený rozhodčí, dokonce útok na diváky. V které době a lize by tohle bylo možné? S touhle hrou by půlka týmu byla ve špitále a druhá půlka měla doživotní zákaz. Zkrátka antisportovní film, který mě jako fandu hokeje úplně znechutil, 2* jen za dílčí filmařské věci. (18.07.2023)

Jak je možné, že zrovna mně, téměř patologickému závisláku na pozorování (resp. v dobách před zkurvením si kolen a zad předmětnou kratochvílí i aktivním provozování) mlácení zahnutým klackem do kusu tvrzené pryže a/nebo osob nosících na kluzišti oblečení jiné barvy, tento snímek doposud unikal? Vskutku nechápu. Ale to možná jen kvůli těm mnohačetným ranám pěstí a pukem do hlavy, hehe. No, slzu jsem po zhlédnutí i uronil a zamáčkl. A nejen kvůli obligátně charamantnímu Pavlu Novákovi, zde v roli něčeho na pomezí Jožky Mouřenína a Klárkovic Bobíka, ale zejména těm třem astigmatickým Jiříkům Goišům, dávajícím nostalgicky vzpomenout na památnou čtvrtfinálovou sérii Motor – Vepřov 2016, a rovněž závěrečnému Jezeru plnému chcíplých labuťů nesoucímu jasné poselství, že i s holou prdelí lze odkráčet z ledové plochy středem, s hlavou vztyčenou a s mistrovskou trofejí v ruce. Pročež pod mírně neobjektivní čtyři fakt nemohu. (05.02.2021)