Recenzie (3)
Slavná krvavá "zlatá éra" Philadelphie Flyers odvyprávěná jednoduše v necelé hodince a s účastí hráčů samotných, s důrazem jak na dění na ledě, tak na tehdejší pozadí a význam pro město. Jde o odkaz, který formoval podstatu klubu, trvá dodnes, a zajímavý tento dokument bude pro všechny fanoušky hokeje už jen pro hrubou představu jak to v NHL vypadalo v 70. letech - divoký západ. Nehledě na to, že zastrašování a tvrdá hra jako součást strategie možná vznikla právě tehdy zde a je od té doby, ač v nižším měřítku, nedílnou součástí hokeje. Škoda, že nedopadl celovečerák s angažmá Roba Zombieho a určitě nechť vás nemine kultovní SLAP SHOT. ()
"If you want to avoid criticism, say nothing, do nothing, BE nothing." _____ Jak už to chodí, stála u zrodu extrému - katarze. Flyers dostali jednoho dnes už vcelku vousatého večera od St. Louis v souboji prvoročáků dost hnusně na budku. Uplyne pár let a zámořská, ale i evropská mužsta se děsí jmen, jako je třeba Bobby Clarke, "mimo led klasa a dokonalý gentleman," jak jednou napsal Wayne Gretzky; legendární bezzubý inzulinek, jehož toothless smile jsem nějakou dobu používal jako avatar, když jsem byl taky pyšně toothless. Co rozhodně nebylo bezzubé, byl jejich hokej, byť vyhráli "jen" dva Poháry, ale ten vliv na hru! Ještě Gretzky přiznával, že v době začátků "představovali vzor pro sestavení týmu NHL Flyers, urostlí kluci a hora svalů", dokud Freda Shera nevystřídal jiný vizionář puku, a sice Glen Sather, který si mimo jiné jistě ne náhodou také liboval v hláškách a jinotajích. ("Dnes nás čeká největší nerovnocenný zápas v dějinách hokeje. Možná nevyhrajeme, ale jsme na prohru lépe organizačně připraveni.") _____ Tehdy, mimo svět pojebaných platových stropů, odosobněných arén, bez pasti ve středním pásmu a extra trestů za odhození rukavic, se rodily skutečné dynastie. Není bez zajímavosti, že určité ledové buranství a vyšinutý zápal pro hru dodnes do velké míry žije v srdcích a očekáváních vždy náročných fanoušků Flyers, dodnes vzpomínajících na tyhle kluky, jakožto i na jejich nástupce, kteří se jim jistou cáklostí, zaujetím a přeháněním blížili. Mluvím tady o hráčích, jako je Eric Lindros, Chris Pronger, nebo Ron Hextall, plejerech, kteří v České republice s poněkud odlišnou hokejovou kulturou nejsou zrovna populární hráčský vzory. Oni by pro takové typy doslova chcípli, protože jim dali něco, co jejich ošklivý město nikdy nemělo, hrdost. ()
Skvělý dokument o unikátní éře expansion klubu, který je díky této době nenáviděný dodnes. ()