Útek z L.A.

Po shlédnutí braku "Městečko prokletých" jsem Johnu Carpenterovi, tvůrci nejlepších hororů osmdesátých let, přestal téměř důvěřovat. A právě na "Útěk z LA." jsem se původně nechtěl vůbec dívat. Ale pak náhodou jsem přepnul a právě končily titulky tohoto filmu. A tak jsem si řekl, chvíli se podívám. A film mě docela bavil. Dokonce jsem ho shlédl celý. Je to sice jen obyčejné béčko, ale mimořádně zábavné. Carpenterův oblíbenec Kurt Russel byl dobrý, stejně tak Steve Buscemi. A tak jsem zjistil že John Carpenter sice není to co býval v 80. letech, natáčí sice béčka, ale není to tak zlé. Chtěl bych viděl "Útěk z New Yorku". (11.03.2006)

Lacné, blbé, béčkovité a zmätené - proste režijne maximálne nezvládnuté. Rovnako, ako väčšina poslednej produkcie Johna Carpentera. (16.06.2003)

Tři roky po ´Jurském parku´ by mě tenhle film po technické stránce skoro až urážel, ale při surfařské scéně jsem pochopil, že to Carpenter nebere vůbec vážně a trochu si z nás střílí. Poeta béčkového žánru, který vyjma ´The Thing´ nikdy triky neuměl a jeho fanouškům to nikdy nevadilo. Scenář samozřejmě hrozná hovězina, ale o to tu nejde. Hlavně že Kurt je jak šmirglpapír a ten konec je tak absurdně anarchistický, že by i Tyler Durden zrudl hanbou. (27.03.2016)

Hodně nedoceněný film. Blockbusterovou estetikou zmlsaní teenageři nemají smysl pro černý politický-anarchistický humor. Navíc, z formálního hlediska jde o velmi zajímavé propojení sequelu a remaku. A ty divné triky a celková lacinost ke Carpenterovi tak nějak patří. On je v zásadě minimalista, a když dostane malinko vyšší rozpočet, tak na minimalistickou kostru navěší pár nesednoucích cingrlátek. Každopádně, Kurt Russell je cool a finále tohoto přiznaného a hravého béčka připomíná pozdější Klub rváčů. Je to staromódní a zároveň pořád progresivní věc. (29.02.2004)

Může mě někdo říci, jestli to byl záměr udělat efekty a triky ve filmu takhle lacině až směšně a nebo jestli je někdo totální kretén. To jsem měl radši pozorovat kukátkem velkou prdel uklizečky v baráku, která právě myla naše patro, než jednookýho hrdinu co vniknul do L.A., jenom proto aby z něj mohl uniknout. (09.09.2007)

║Rozpočet $50miliónov║Tržby USA $25,477,365║Tržby Celosvetovo $42,277,365║ V provom rade utopené slušné peniaze na nič, suché gýčové béčko, ktoré je ešte väčšia pohroma než predchodca, trikovo strašne kolísavé a hlavne pri danom rozpočte, občas to trikovo klesá až na samé dno znesiteľnosti a akéjsi beznáadeje tvorcov, dej len samoúčelná neefektná skrumáž bezduchosti, fakt slabé. /15%/ (07.06.2005)

Slabé, jednoduché, kýčovité a nudné. Avšak má to nějaké zvláštní kouzlo, které způsobuje, že pod 2 hvězdičky jít nedokážu. Třeba u dalšího dílu. (10.03.2006)

Utek z NY jsem zatim nevidel, ale jestli to je stejna slatanina bez pribehu jako toto......tak se mam na co tesit. (07.08.2002)

Scénář: John Carpenter, Debra Hill, Kurt Russell .. Blbé béčko. (20.05.2005)

Samozřejmě, pokud vás na tom filmu zaujmou jen strašlivé digitální triky (obzvláště plavba ponorkou je horší jak grafika Duke Nukem 3D z téhož roku), pak neváhejte a pošlete jej do horoucích pekel jako většina zdejších respondentů. ... Jestliže však hledáte ultimátní béčkovou nálož s přehršlí dokonale obsazených herců (Russell, Buscemi, Grierová, Fonda, Campbell, Robertson), cheesy hlášky a hlavně neskonale nemainstreamový konec, tak neváhejte - lepší kousek těžko pohledáte. (09.07.2011)

Jedno z mých nejmilejších béček. Je to až neuvěřitelně pitomý film, se spoustou trapných efektů a scénáristických absurdit, nad kterými se musím smát jenom při vzpomínce na ně (basketbal o přežití:D). Také minipřehlídka avantgardních způsobů dopravy (kanál, rogalo, surf). Prostě absolutní vrchol béčkové tvorby. Věděl to Carpenter, věděl to Russell, věděli to i všichni ostatní, co se na tom podíleli, a protože to podali tak, že to teď vim i já, tak protože jsem se skvěle bavil, dávám 4*:) (26.06.2006)

Ultrabéčko, ale fakt zábava. Kurt Russell je celej film fakt hustej (když teda zrovna nelítá na rogalu) a snaží se ukrást jakousi skříňku co ovládá satelity ve vesmíru revolucionářovi co vypadá jak Che Guevara. Líbilo se mi, že je Kurt Russell i docela nemorální. Některý scény jsou tak debilní až jsou geniální (např. když Russell surfuje na tsunami a vedle něj jede Steve Buscemi v káře). Útěk z L.A. je film se snad nejshitovnějšíma efektama co jsem kdy viděl, a proto je taky tak hustej :-) Navíc tam je super hudba, taková jakoby westernová. Jo a zmutovanej Bruce Cambell. (11.03.2006)

Lidé se dnes často ptají, kam zmizely westerny. Ale oni nikam nezmizely, jen se převlékly za post-apo filmy. Monumentální panoramatické krajiny z westernů bez jediného živáčka odpovídají vylidněným krajinám z post-apo filmů, hrstky desperátů zase několika zbylým přeživším po katastrofě. Není proto vůbec náhoda, že konec westernů (klasických, revizionisticky-peckinpahovských, italských špageťáků, mayovek, socialistických red westernů, eurowesternů) a začátek éry post-apo filmů spadá do stejného období někam do 70. let. Málomluvný pistolník Snake Plissken tu ostatně kopíruje Eastwooda z dolarové trilogie, jen místo ponča nahodil pásku přes oko. Zápletka je stále stejná. Mění se jen kulisy. Podobný žánrový přesun provedl třeba první Vetřelec, který vzal slasher a předělal ho mazaně do sci-fi. Pointa je nicméně v tom, že Útěk z L.A. je zcela očividně western vydávající se za post-apo a že tuhle kosmetickou žánrovou změnu, která vlastně žádnou změnou není, tematizuje i postavou transsexuálního gang leadera Hershe nebo specializovanou hollywoodskou klinikou vedenou hlavním chirurgem Beverly Hills. Proti těmhle drobným změnám, ať už pohlaví nebo vzhledu, pak stojí skutečný radikál Snake Plissken, který ve filmu hned dvakrát pronese „čím víc se věci mění, tím víc zůstávají stejné“, čímž naznačuje asi tolik, že tyhle drobné změny nejsou dostatečné a že je potřeba do toho pořádně šlápnout. Proto také v závěru provede to, co provede. Mohli bychom to říct pomocí soudobého levicového slovníku i tak, že Plissken tu vystupuje jako radikální univerzalista jdoucí proti partikulárním oportunistům, ať už je jím maoistický terorista Cuervo Jones, teokratický prezident Spojených států či invazní jednotky z Kuby a Mexika. Snake Pliskin podobně jako svatý Pavel přináší a reprezentuje univerzalitu, jež slouží jako hráz proti záplavě různých partikularismů (nacionalismu, rasismu, sociálního vyloučení, genderu, environmentalismu), neboli, jak říká svatý Pavel, pro křesťana neexistuje rozdíl mezi muži a ženami, nebo mezi Židy a Řeky. Snake Plissken má v podstatě ke všem postavám a uskupením ve filmu stejně neutrální vztah, nebo spíš cynický odstup, čímž překračuje jednotlivé hegemonické, kulturní, mocenské či náboženské zájmy. Jakékoliv etnické či hierarchické společenské vztahy jsou mu prostě cizí. Odsud je i zřejmé, podle čeho se pozná skutečný post-apo film od falešného: ve skutečném post-apo filmu nejsou žádné bezpečné zóny, kde by se dalo schovat před zničeným světem venku a načerpat síly - žádné ostrůvky klidu nebo oázy připomínající zbytky měst, kde by se daly nakoupit zbraně a lehký holky. Ve skutečném post-apo filmu je jen zlo a šílenství. Z tohoto důvodu jsem nucen postavit výše než Carpenterův diptych Útek z NY/LA, kde taková odpočinková místa jsou, Van Dammova Kyborga, což je film kvality možná diskutabilní, avšak naprosto nemilosrdný a krutý bez možnosti kamkoliv se schovat – ryze univerzální svět bez jakýchkoliv partikularit. (28.04.2012)

rozpočet : ? tržby americke : $25,477,365 (24.01.2007)

::::::::::::::::::::::::::::: Klasika ! ( teda z toho jednou bude, pro mne to už je dnes ) ::::::::::::::::::::::: (18.03.2009)

Sice je to becko jako svine a je jasny, ze se snazi neco vytezit z uspechu predchoziho dilu, ale neni to jen trapna nastavovana kase, ale slusna zabava s par dobrejma akcnima scenama a skvelejma hlaskama. Spis bych to ale pojmenoval Utok na L.A.. Kurt Russell je spravne drsnej, cool a porad ve forme, Steve Buscemi ma jako vzdy mensi roli, ale je paradni. Navic pribeh mi neprisel uplne jednoduchej a blbej a v zaveru se to hezky zamota a i kdyz jsem to tak trochu cekal, nijak zvlast me to nenastvalo. A ze triky nevypadaj nijak uzasne, tady je to fuk, tohle je becko, ktery ma za ukol pobavit a to se mu dari celkem dobre, obzvlast, kdyz tu je fakt paradni hudba. (12.03.2006)

Musím říct, že se mi to dost líbilo, ale to je asi tím, že jsem jedničku viděl až po tomhle. Nejvíc mě asi chytla ta hudba (hlavně na konci) a představa, jaký by to bylo, kdyby se to opravdu přihodilo. Jinak film je zábavnej, někdy dobrej, někdy průměrnější, jak kde. Ale dost to zastírá konečná pointa a skvělej drsňáckej Had Plissken. To je prostě postava, která si pokračování zasloužila. A zajímalo by mě, jak dlouho natáčeli tu scénu na basketbalovým hřišti. Někdy jsou triky viditelně umělý (vlna) a někdy je to, co se děje před kamerou opravdu blbost (ostřelování z rogala), ale celkově tomu musím nechat, že mě to opravdu chytlo. A těch několik pěkných štěňat pro Bruce, Fondu, Valerii, nonekupteto! (01.12.2005)

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. (19.09.2012)

Desítky bizarních scén, tragicky špatné triky, svižné tempo a cool Kurt Russel. Kupodivu jsem se bavil. (30.01.2010)

Tohle mě naprosto dostalo. Větší béčkovou sračku s horšíma trikama bych těžko hledal, ale přesto to je neuvěřitelnej náklad. Snake Plissken je neskutečnej nesmrtenlnej supervostrej megamasér, kterej místo aby před vlnou Tsunami utíkal, tak na ní surfuje, dokáže sejmout chlápka, kterej mu hazí nůž do zad, rozdá si to tam s amrádou zrůd po miliardě plastických operací, který šéfuje Bruce Cambpell nebo pokosí půlku zlejch z rogala a na závěr vypne celou zem, neni téměř nic co by nezvlád, já prostě jen čuměl, jak to tam těch 100 minut všechno s nesmírně drsným výrazem šéfuje a musim dát za 4*. (06.01.2009)