Jak přicházejí sny
What Dreams May Come
Réžia:
Vincent WardScenár:
Ronald BassKamera:
Eduardo SerraHudba:
Michael KamenHrajú:
Robin Williams, Cuba Gooding Jr., Annabella Sciorra, Max von Sydow, Lucinda Jenney, Matt Salinger, Werner Herzog, Rosalind Chao, Josh Paddock, Vanessa Ross (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Vypravěčem podivného příběhu je lékař Chris, který se po smrti při autohavárii ocitá nejdříve ve zvláštním stavu mezi skutečnosti a nicotou a posléze přichází do pozoruhodného světa, vytvořeného jeho vlastními představami, vzpomínkami a sny. Chris sleduje z dálky milovanou manželku Annii a marně se snaží ulehčit ji utrpení. Manželé totiž přišli už dříve, při jiné autohavárii o dvě děti a překonali těžkou krizi. Annie spáchá sebevraždu. Chris, který se mezitím setkal s dětmi se pro ni vydává do pekla, odkud se mu ji podaří zachránit. Rodina se konečně shledá ve vysněném světě. Příběh však nekončí, protože je možná reinkarnace... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (374)
Buď som bol iba nevhodne naladený, alebo je What Dreams May Come obrazovo najgíčovitejší a obsahovo najpseudoemocionálnejší "veľký" film, aký som dodnes videl. ()
Oscar 1 : Vizuální efekty + 1 nominace: Výprava ()
Triková exhibice hochů z ILM, prokládaná úvahami nad smyslem života a potřebou lásky. Dvě dějové linie - putování Robina Williamse mixnuté vzpomínkami na manželku. Obojí není špatné, ale dohromady to moc nefunguje. Můj celkový dojem je spíše rozpačitý. Rozhodně je to ale originální film. ()
Sice ne dějově nejsilnější, ale v mnoha aspektech nepochybně originální americký romantický film (ať už mluvíme o expozici - tolik "mrtvol" na úvod se v tomhle žánru jen tak nevidí - a nebo o vizuální stránce). Fantastický Robin Williams, hravý soundtrack, silně vyjádřená naděje v nehynoucí lásku a lákavá paleta nejrůznějších barev. Asi bych to osobně nechtěl prožít, ale přál bych si věřit tomu, že bych ve jménu lásky dokázal být stejně nezlomný... ()
Co se s naší duší děje po smrti? To se možná (a možná taky ne) dozvíte z vizuálně mimořádně vyvedené duchařiny s Robinem Williamsem. O něco méně je vyvedený přeplácaný scénář. 60% Zajímavé komentáře: Theraphosa, LuckyStar ()
Fantasticky barvitý a emocemi možná až přesycený příběh. Milovnice telenovel si u něj popláčou, ale podívat se na něj mohou i zarytí odpůrci romancí, protože kdyby nic jiného, tak alespoň triková stránka filmu je velmi zajímavá. ()
Hodně neobvyklý film, ale spíš je otázka, který film je obvyklý, ve kterém se Robin Williams objeví, i když tenhle trošičku překračuje všecky jeho ostatní filmy, protože tohle je film, který rozhodně stojí za zamyšlení, minimálně. Ten příběh...jeho průběh, věřím, že ne každý s tím bude souhlasit, a plno lidem se to zřejmě i nebude líbit, spíš je to otázka citu, jak se na danou věc kdo kouká. Hlavní je, že tenhle příběh přesevšecko zlo, které v sobě zezačátku má, se snaží probít do pozitivního konce a nutno dodat, že se mu to docela příjemně daří. Zásadní na tom všem je hlavně ten příběh, který rozhodně za uvažování stojí. ()
║Rozpočet $85miliónov║Tržby USA $55,382,927║Tržby Celosvetovo $81,000,000║ Vizuál pohlcujíci obsah. /65%/ ()
Krásný film o životě a smrti. O světě v ráji a v pekle. O tom proč nespáchat sebevraždu. Film o kráse života, který musíme prožít co nejlépe a co nejvíce!!! Skvělí výkon Robina Williamse a Cuba Gooding jr. Krásná kamera a triky. ()
rozpočet : $85 million tžby americké : $55,382,927 ()
Nečekaná několikanásobná exploze emocí. Můžou za to herci, může za to hudba, kamera, triky, ale tohle je prostě nádhera. Po smrti Robina Williamse pak už téměř neubránitelná. ()
„Keď som bol malý, stretol som pri jazere krásne dievča. Pre mňa nepochopiteľne nedocenený revolučný film AKO PRICHÁDZAJÚ SNY je vizionársky a odvážny projekt (v úvodnej štvrťhodinke zomrie titulný hrdina, jeho manželka spácha samovraždu a ich deti sú mŕtve dávno pred titulkami). Výborné herecké výkony, originálny scenár a réžia, aká sa vidí tak raz za desať rokov. Vizuálnu stránku sa nebudem snažiť opísať slovami. ()
Tenhle film tak silene utoci na city, ale bohuzel se mu to vubec nedari. Pribeh je dost zajimavej, ale po uvodni zhruba pulhodine a presunuti do nebe, film zacne nudit. Nastesti s cestou do pekla se film konecne trochu rozjede. A samotny peklo je udelany docela mrazive. Ono trikova stranka je asi nejvetsi klad, protoze i kdyz se film desne tahne, je aspon na co koukat. A ty radoby dojemny flashbacky s silene nudnejma dialogama me akorat stvali. Williams hraje narozdil od Goodinga skvele, jen mi do role moc nesed, ma vetsinou furt ten svuj vtipnej vyraz. Ale rozhodne stoji film za skouknuti. ()
Nápady, předložené nám v tomto filmu, jsou velmi efektní, ale bohužel ne efektivní. Film je velice krásný po obrazové stránce a... to je všechno. Skotačení Robina Williamse v onom světě, plném impresionistických výjevů, je moc hezké na pohled, ale když se nenecháte příliš unést (což stejně nebude trvat dlouho) a zaposloucháte se do dialogů, zjistíte, že patří k těm nejbanálnějším, jaké jste kdy ve filmu slyšeli. A například hudba je v tomto případě čirý kýč. A mimochodem, autorem literární předlohy je Richard Matheson, proslulý svými horrorovými komediemi (Havran, Komedie plná hrůz, Příběhy hrůzy atd.), jejichž základním stavebním kamenem je černý humor. A ten si v rámci tohoto příběhu umím docela živě představit, což vrhá temný stín pochybnosti na scénáristovo pochopení látky. Tady nenajdete ani špetku humoru, který by stál za řeč. ()
Hezky natočený, ale jinak nic víc než křesťanská propaganda! ()
Napoprvé úžasná hostina pro tělo i duši. Napodruhé vizuální obžerství, při kterém srdce a mozek chvílemi umírají hlady. ()
"Utopím se! – Nemůžeš, jsi mrtvý!" Nevím, jestli je můj život reálný, kolikrát jsem umřel ani kolikátý život žiju, ale vím naprosto přesně, že pestrobarevná blábolivá dramata mě nebaví. Můj filmový nevkus má zkrátka jiné priority. ()
Nádherná pohádka pro >dospělé< , vizuální koncert pro vnímavé a citlivé duše jako podobenství o věcech lidských... Film, který ocení jen ti, co poznali a pochopili... ()
Vizuální stránka je, na rok 95, fakt naprosto bombastická, jenže co s tim, když se to potkalo s fakt úděsně nudně podaným příběhem, kterej se možná zprvu zdá fakt zajímavej, obzvlášť to nebe a peklo, podporovaný ještě božským vizuálem, ale je to prostě strašně nudný a to i přesto, že ten příběh nepůsobí nějak blbě, ale jako celek to nějak nedokáže zaujmout a nudí to jako prase. ()
Je to slaďák, slaďák, slaďák a navíc říznutý sluníčkářskou esoterikou. Tvůrci se zjevně snažili zabrnkat divákům na city. V mém případě se jim to ale moc nepovedlo. Pochválit mohu leda tak vizuál. Poměrně často se mi zdají sny o postmortalitě. Pro kontrast zde jeden z nich zveřejňuji. - - - Sen o posmrtném soudu (v noci z 21. na 22. října 2022) - - - Sen začal jako mystický zážitek. Nějaký hlas se mě zeptal: „Chceš vidět, jak vypadá posmrtný soud?“ Řekl jsem, že ano, a byl jsem neviditelným průvodcem přenesen do barda. Vypadá to tam jako chodba s mnoha dveřmi a připomíná to čekárnu na nějakém úřadě. Každý z klientů drží v ruce igelitový sáček naplněný buď vodou, vodou s kousky ledu, ledovou drtí nebo kusem ledu. Průvodce mi objasní, že stav vody odpovídá skutkům toho či onoho člověk. Kdo konal v životě svoji Pravou vůli, ten může předložit led, kdo ji konal jen částečně, má v igeliťáku směs vody a ledu, a kdo se životem jen tak beze smyslu plácal, ten nese vodu. Není možné, abych sledoval všechny osudy, ale zrovna tady čeká jeden thelémský adept, který si přinesl ledovou krychli, symbol dokončeného Velkého díla, tak se mrkneme na něj. Naštěstí to tam dost rychle odsejpá a adept přijde záhy na řadu. Vejdeme spolu s ním do kanceláře. Posmrtný soudce vypadá jako nějaký laborant. Když spatří ledovou krychli, uznale pokývá hlavou. Poklepe na krychli dřevěnou špachtlí, pak ještě otevře sáček a dloubne špachtlí do krychle, aby zjistil, jestli nejde o měkký tající led, ale krychle je zcela kompaktní. Potom sáček s krychlí uloží do mrazáku, předá klientovi nějakou kartičku a vyzve jej, aby pokračoval k dalším referentům za účelem projednání své budoucí inkarnace a organizačních podrobností jeho posmrtné dovolené. „Led uchovávají na věčné časy, vodu vylévají do odpadu, ale pokud je v ní nějaký led, tak ho předtím vyberou a také jej uloží,“ vysvětluje mi průvodce. U prvního referenta se řeší, kolik a kterých žen proputuje v příštím životě klientovou postelí. Defiluje zde dlouhé procesí žen, ale vždyť je to, pravda, příděl na celý život. Hm, samé pěkné holky. Najednou užasnu, protože spatřím slečnu, s níž jsem se vyspal někdy v druhé polovině sedmdesátých let, kdy jsem si rozšiřoval sexuální obzory pomocí seznamovacích inzerátů v časopisu Mladý svět. Její jméno si už nepamatuji, ale sex s ní ano. Ptám se, co to má znamenat. Copak už je mrtvá? „Proč by měla být mrtvá?“ diví se průvodce. „To, co tady vidíš, jsou eidolóny žen, které vypadají tak, jak budou vypadat ony ženy, až se s tímto mužem setkají v jeho příští inkarnaci. Možná ji uvidíš i ve svém procesí. Ženy mívají v životě víc milenců a leckdy jim bývají věrné celá staletí.“ „Ale tahle má na sobě to samé, jako když tehdy přišla ke mně: džíny a béžový svetřík,“ poznamenám jaksi ukřivděně. „No a co má být?“ směje se průvodce. „Některé preference se nemění.“ Defilé žen skončilo. Klient podotkne, že mezi nimi bylo málo zrzek. Chtělo by to přidat jich aspoň tak deset kusů. Referent koukne do klientovy karty. „No dobře,“ přikývne, „tak ještě tucet zrzek,“ a děvčata se připojí k průvodu. U dalšího referenta se řeší mužovy finance: bankovní produkty, investiční portfolio... Vůbec tomu nerozumím a brzy přestanu sledovat debatu. Sen se vytrácí. () (menej) (viac)