Bod obnovy

Skoro všechno v tomto českém filmu se inspirovalo Blade Runnerem (oběma díly). Emoce ale vůbec nefungují a herecké výkony nejsou nic moc, takže zbývá jen překombinovaná, nesmyslná, ukecaná detektivka z budoucnosti s pár minutami slušných triků. (21.09.2023)

Jsem rád, že tu vyrůstá mladá generace tvůrců, jejichž filmy vypadají světově a ne jako další Hřebejk. Samozřejmě těch opravdu trikových záběrů je tam asi minuta a většinu jste viděli v traileru. Zbytek je spíš konverzačka, ale i tak velmi sympatický počin, kterých tu potřebujeme víc. Hlavní výtkou je toporné herectví a dialogy, které šustí papírem (včetně anglicismů jako "zatímco tu teď mluvíme" (to byl scénář napsaný v AJ a pak ho přeložili?)). (05.07.2023)

Blade Runner, ale tentokrát hledáš androidy mezi herci. (21.12.2023)

Konečně máme potvrzení, že to jde natočit i u nás. Žánr sci-fi to v Česku desítky let neměl jednoduché. Aby ne, když tu v kinech táhnou jen romantické komedie. Bod obnovy není tak chytrý jako jeho vzor Blade Runner, ale vizuální stránka je perfektní a chladná atmosféra blízké budoucnosti je také slušná. Film hodně táhne neokoukaná Mohylová, která celou dobu nesleze ze záběru. (03.02.2024)

„Je to divnej pocit. Člověk se cítí…“ - „Smrtelnej?“ - „Chtěla jsem říct spíš jako člověk.“ Technologie nejsou dokonalé. Už začátek se skenem známek života ukáže jejich nespolehlivost. Ale co když je ten největší problém v jejich stvořiteli, tedy člověku? Jistě, uvědomuju si nedostatky snímku, který není dokonalý. Dají se asi zmínit povětšinou nepříliš povedené dialogy, scenáristické veletoče či slepá, nepříliš pasující ulička ohledně „dárečků“ (včetně toho pomrkávajícího na konci). Ale pořád je Bod obnovy moderní české sci-fi, které nepůsobí trapně. Ba naopak, má kvalitní řemeslnou stránku, zajímavý futuristický svět, atmosféru, napětí a v neposlední řadě myšlenku. Ta v sobě sice může mít technologické mouchy, ale po stránce psychologické/etické? Rozhodně stojí za úvahu. Ústavní právo na oživení v případě nepřirozené smrti, zneužití systému…Hlozův celovečerní režijní debut určitě má něco do sebe. I přes zmíněné zápory tak dám slušné 4*, milé překvapení. „Jak dlouho to potrvá? To prázdno?“ - „Jestli to někdy zmizí, dám vám vědět.“ (02.02.2024)

„Je 9 hodin. Už jste se dnes zálohovali..?“ Na jednu stranu Blade Rubber natahující se dialogy, zteřelý v oblasti etických otázek a s vytahaným námětem souboje vizionářské fuj zlé korporace a jedinců se smyslem pro spravedlnost. A na té druhé sexy ďolíček na bradě Andrei Mohylové. A taky audiovizuál, kterému stačí párkrát skloubit futurismus s brutalismem a současnou zástavbou, nasadit rázné smyčce, olepit Oktávku a starého Citroëna a máme tu výpravu s vizí, která dokáže zaujmout i drobnými detaily (protéza malíčku Karla Dobrého). A kdyby každý, kdo píše do recenze slovní spojení „na české poměry“ přidal stokorunu do rozpočtu, vypadalo by to ještě líp.. Apropo, nikde jsem nezahlédl hologramovou reklamu na primátorskou kandidaturu Ondry Prokopa. Pokud se do té doby neudusí v předsedově rektu, 2041 by mohl být jeho čas.. (06.02.2024)

Takový líbivý rip off Philipa K. Dicka. Hodně jsem u toho vzpomínal na Minority report, ale… Bavil jsem se. Fandil tvůrcům, protože takový projekt u nás snad nikdy nevznikl. Přemýšlel na kolik tahle sranda vyšla. A byl rád, že česká scéna vyhodila novou zajímavou tvář v podobě Andrei Mohylové. Takže na místo posměšných výkřiků typu “sci-fi Kriminálka Anděl” smekám klobouk. (28.09.2023)

Vizuální stránka je špičková a to nejen na český film, ale ve světovém měřítku. Záběry na futuristickou matičku Prahu musí každého (kdo neskáče není Čech!) zahřát u srdce. Parádní kamera Filipa Marka, k tomu dramatická hudba kopírující slabšího Zimmera a docela slušný příběh, který dává smysl a je koherentní. Ale bohužel je ke své škodě překombinovaný, strašně ukecaný a moc převratného nepřináší, navíc disponuje zvraty jak z filmové školky. Taková kriminálka Florenc zasazená do blízké budoucnosti. Herecky nevyvážený ansámbl a málo akce ukazují limity, na které je třeba se příště soustředit. Hloz ovšem odvedl neskutečnou práci a klobouk dolů, že se mu to podařilo natočit. Nejzajímavější byli paradoxně “teroristi”. Paní Dudková? (27.01.2024)

Dobré dílo se podařilo. Česká filmová sci-fi už nemusí mít pachuť nějaké laciné televizní zábavy nebo koprodukce se spřátelenými socialistickými zeměmi (dnešní koprodukce jsou přeci jenom svobodnější, nikoli ideologickou volbou). Bod obnovy je bezesporu výjimečný projekt, solidní detektivka z roku 2041. Blízká budoucnost je vystavěna kolem možnosti zálohovat lidstvo, což game changer. Hlavní mužské role hrají klasické tváře Dobrý, Matěj Hádek a Neužil, naopak herečky jsou nové: Andrea Mohylová a Agáta Kryštůfková a zřejmě bude radost sledovat jejich další kroky. #čsfdprojekce (20.09.2023)

I já ve filmu vidím ty problémy českého sci-fi, které se prostě u nás netočí a po Bodu obnovy zřejmě ani nezačne (byť samozřejmě na Netflixu je to hit). Cítím z toho, že film cílí spíše na starší diváky, kteří ideálně neviděli klasiky typu Blade Runner, kterého tvůrci citují/vykrádají a některé věci zkrátka nepůsobí úplně dobře, nejvíce mi to připomínalo tou futurističností první polovinu Demoliton Mana se Slyem (konceptem zas Altered Carbon) a já tu zkrátka musím být za toho, co chválí, jelikož když vidím ty české lokace a cyberpunkové kulisy v tom zasazené, musím skutečně smeknout klobouk nad tím, jak se Robertu Hlozovi a celému štábu kolem výpravy atd povedlo s takovým malým rozpočtem v kontextu žánru připravit takovýhle mix žánrovky, co u nás nemá období. Samozřejmě také vidím podivné dialogy, které nejspíš někdo šil horkou jehlou a chce se mi v tomto případě být celkově smířlivý a filmu přát a doporučit ať si ho na tom Netflixu pustíte. (01.02.2024)

Ano, na jedné straně potěšení, že něco takového u nás vzniklo, protože to ve svém žánru vizuálně obstojí. Na straně druhé rutinní detektivka, která se sune bez napínavých či dramatických momentů. Máme rok 2041 a máme tu jistý model zálohování, celý systém je nám ovšem představený poměrně vágně, bez pořádného ukázání jeho rizik a výhod. Kochání řemeslem (nacházíme moc fajn prvky současné Prahy) nicméně přirozeně vyprchá, vystřídají ho postavy, ke kterým si divák horko těžko hledá cestu, jejich nelogické kroky i průměrné dialogy, průhledné zvraty a opakované vykrádání z jiných (lepších) filmů. Navíc mu v poslední třetině pohříchu dochází dech. Každopádně pak že to v té naší kotlině nejde… jde, ovšem…! (04.02.2024)

Famózny vizuál, dobrý, nápaditý námet v jemnom scifi šate, no aj tak tomu niečo chýba. Ale čo, “do psej matere” .. (04.02.2024)

Řekl jsem si, že nebudu Bodu obnovy nadržovat jen proto, že je to český film, a tak sice hodnotím průměrnou známkou, ale zároveň doporučuji všem, aby se vydali do kina a podpořili chvályhodně jinou tuzemskou tvorbu, za kterou se nemusíme stydět. Hlavním problémem Bodu obnovy je podle mě příběh, který vrší jedno omšelé klišé na druhé, je buď překombinovaný, nebo naopak vyvolává zbytečné otázky... A trvá skoro dvě hodiny, což je vážně příliš. Ačkoliv bych na film znovu nešel, peněz za lístek rozhodně nelituji a těším se, co Robert Hloz natočí příště. (23.09.2023)

Na Bod obnovy mnozí vyráží jako na mimořádnou podívanou (s dodatkem "na české poměry"), ukázku nové krve v tuzemské filmařině, seriózní sci-fi přicházející po několika dekádách atd. K mojí spokojenosti s filmem ale asi nakonec nejvíc přispěl fakt, že jsem do kina zamířil bez očekávání (i předsudků) a neměl jsem pak problém s tím, že jsem dostal typickou českou detektivku (takovou tu, kde detektiv sám nic nevyřeší a je závislý na tom, co mu prozradí podezřelé osoby) vsazenou do lehce cyberpunkového prostředí. Fotogeničnost a sošnost Andrey Mohylové mi stačila k tomu, abych se moc netrápil s křečovitým dialogy (úvodní rozhovor u klavíru!) a orientace vyprávění na hledání pachatele zase pomáhá tomu, abych si nedělal velkou hlavu s tím, že v charakteristice fikčního světa zůstává mnoho mezer, a více či méně skřípajících prvků. Některé jsou závažnější (film se vůbec nevěnuje společenským dopadům zálohování, které muselo zásadně proměnit jednak každodenní chování lidí, jednak podobu kriminality), jiné zase méně podstatné (ve světě, kde existuje potřeba stavět výškové budovy v historickém centru Prahy, má obyčejná policistka nebývale prostorný byt a ulice působí spíš vylidněně). ______  Následující není výtka, ale spíše poznámka: Ačkoli tvůrci v rozhovorech říkali, že chtěli, aby měl film český ráz a nebyl jen odvarem vysokorozpočtových zahraničních vzorů, reálně v Bodu obnovy nevidím mnoho prvků, jimiž by se jasně odlišoval od vizuálních konvencí cyberpunku, které vznikly už v 80. letech; tedy ještě předtím, než se velká část štábu narodila. Vynechali vlastně jen inspiraci Tokiem, Hongkongem a obecně východní Asií, jinak by podoba města, futuristických aut i kostýmů klidně zapadla do mnohem starších filmů. Cyberpunkové vize budoucnosti zrozené v 80. a raně 90. letech ovšem reagovaly na tehdejší společenské klima. Bod obnovy to nedělá a je ukotvený čistě v popkulturním světě. (23.09.2023)

Příjemné překvapení. (11.10.2023)

Uz vieme robit "plnohodnotny hollywood" aj v nasich koncinach... (19.02.2024)

Oslavné hlasy Bod obnovy připodobňovaly k Blade Runnerovi, já měl nicméně pocit že daleko více se do filmu otiskl Minority Report. Ambice se dle mého soudu úplně naplnit nepovedlo, zápletka je prostinká, záporáci jdou hravě odhalit už od prvních momentů. Těch nekolik málo futuristických věcí vypadá sice zajímavě, ale ve finále se snímek  povětšinou odehrává v přírodě nebo v místnostech, které nějakou extra nadčasovost postrádají. Vím že spíše kritizuji, ale čekal jsem prostě víc než průměrnou detektivku odehrávající se v blízké bodoucnosti. 60% PS: Václav Neužil opět nezklamal. (22.03.2024)

V Praze ani dalších městech budoucnosti green new deal zdá se nevyšel. Vypadají, jako by tu až do roku 2041 vládla ODS - tedy jako realizace vize města z třicátých let, s dopravní infrastrukturou a pseudonovobrutalistní architekturou navazující na léta šedesátá. Vyrostly tu v  nesrozumitelném množství monumentální budovy odrážející výheň slunce do zaasfaltovaných ulic. Pokud v budoucnosti nějaké slunce je. Nevidíme žádnou zeleň, jen tmu, beton, sklo. Nevidíme žádný volnočasový veřejný prostor. Auty se lidé přesouvají predimenzovanými dopravními koridory mezi svými vymazlenými interiéry a ústředním tématem je privatizace veřejné služby. Jop, to je uvěřitelný. A v souladu s poměrně old school sci-fi stereotypem. Nereaguje to ale tedy příliš (jak je jinak pro sci-fi běžné) na současná společenská témata a estetické podněty, spíš jen těží z popkulturnich odkazů minulosti (jak zmiňuje i Niktorius), což je za mě promarněná příležitost. ___ Bod obnovy je důstojný sci-fi s důstojnou krimi zápletkou. Není přehnaně opulentní, drží se své ligy. A to při rozpočtu, za který by ekvivalentně kvalitní sci-fi na západě zkrátka nevzniklo. Na  Black Mirror, Blade Runner aspol. kouká trochu provinčně z dálky, zejména co do scénáře, který sice čerpá z lákavé premisy, ale příliš hýří kýčem,  předvídatelností a diskutabilní logikou konání postav. Zarazila mě v tomto ohledu i režisérova poznámka na ČSFD projekci. Řekl, že nepřijali korejskou koprodukci mj. protože Korejci chtěli mít ve filmu korejské herce, a to si nedokázal představit. Omlouvám se, ale šlo o poznámku úplně mimo. Případně by si zasloužila dovysvětlení. Mám pocit, že v evropské metropoli globalizovaného světa 21. století je máloco tak snadno představitelné, jako že tu žijí lidé s korejskými nebo jakýmikoliv jinými rysy a jsou běžnou neexotickou součástí naší společnosti. Každopádně není tomu tak v roce 2041 v Bodu obnovy. ___ Je moc dobře, že snímek vzinkl. Snad si na sebe vydělá a otevře v české produkci dveře ještě ambicióznějším žánrovkám. Já bych byl nejradši za nějaké intelektuálně vymazlené opravdu vizionářské hard sci-fi. (19.09.2023)

Ryzích sci-fi v kinematografii moc nemáme, páč režimu nevoněly, a tak se natáčely komedie, parodie, pohádky. Především v 60. letech to byla různá podobenství, objevilo se i postapo, avšak něco jako Bod obnovy ne. Samozřejmě upoutá skvělý vizuál, který ale nepřekvapí v kontextu, když si uvědomí, jak dlouhou tradici u nás speciální efekty mají a na kolika současných světových fantastických filmech se Češi podíleli. Tvůrci se rozhodli, že neukážou bombastickou futuristickou Prahu s létajícími stroji, a volba to byla skvělá. Skloubení původní architektury s ultramoderní působí naprosto věrohodně. V jednom kratičkém záběru je možné zahlédnout nerealizovanou knihovnu J. Kaplického (Blob), respektive její část. Zdánlivá utopie má přesah do dystopie, protože lidé výměnou za téměř věčný život dávají svoji svobodu a stávají se snadno obnovitelným souborem dat. Em připomíná drsné komisaře a detektivy z především italských poliziotteschi. Celkově je film dosti chladný, syrový a neutěšený. Autoři předkládají svůj nápad, jak žít déle, ale otázku přelidnění neřeší. OK, k tomu už prostor nezbyl, důležitější jsou samozřejmě hlavní dějová linka a vlastní vyšetřování. Kromě vizuálu je naprosto skvělá hudba, která ale asi naplno vyzní jen v kině. Jak nekoukám na současné filmy, tak většina tváří byla pro mne poněkud cizích, což beru jako výhodu. Na debut více než slušné, dávám slabší 4* doufám, že Hloz nezůstane u jednoho žánrového filmu. (27.09.2023)

I když je zde na databázi napsáno, že inspirací byli Potomci lidí, tak já vidím inspiraci u Blade Runner a Blade Runner 2049. Ale film je to podařený. Je dobré že pestré mezinárodní spolupráci vznikl film, který v Čechách dlouho nevznikl. Sci-fi s příchutí detektivky s velmi kvalitním vzhledem. Ono je kvalitní i herecké obsazení  i když to chtělo nějaké srbské herce, když je tam srbská účast. Andrea Mohylová příjemně překvapila. Další herci dobrý výkon jako vždy. Snad nebude na dlouho poslední film této kategorie a přeji mu úspěch i v zahraničí.  Příjemná ČSFD projekce. (20.09.2023)