Réžia:
Robert HlozKamera:
Filip MarekHudba:
Jan ŠléškaHrajú:
Andrea Mohylová, Matěj Hádek, Milan Ondrík, Václav Neužil ml., Karel Dobrý, Agáta Kryštůfková, Katarzyna Zawadzka, Iveta Dušková, Jan Vlasák, Richard Stanke (viac)Obsahy(1)
Príbeh filmu je zasadený do roku 2041, keď ľudstvo používa veľmi vyspelé technológie a ústava všetkým občanom garantuje právo na „jeden celý život“. Po neprirodzenej smrti, ako je napríklad autonehoda alebo teroristický útok, tak môže byť človek obnovený zo svojej digitálnej zálohy. Stačí si každé dva dni pravidelne vytvárať digitálnu zálohu svojej osobnosti – „bod obnovy“. Ale zaslúži si vôbec ľudstvo právo na druhú šancu? (Continental film)
(viac)Videá (3)
Recenzie (376)
Random kolekce futuristických wallpaperů obklopená robotickými postavami, prkennými replikami a zcela pitomým dějem, v němž absentuje psychologie a základní charakteristika světa. Vypravěčsky je to na úrovni televizní detektivky. Důraz na design to lehce povyšuje, ale tohohle Blade Runnera po pitvě a Minority Report po trepanaci lebky nelze brát moc vážně. ()
Dobrý to je... a dokážu to říct vlastně i bez dovětku "na české poměry". Ono, s tímhle dovětkem je to totiž přímo úžasný, a čeští návštěvníci kin by měli autorům líbat boty za to že mezi ně vyslal takhle na Česko unikátně vážné, audiovizuálně kvalitní, a příběhem ambiciozní sci-fi. Krásný důkaz že čistokrevně žánrový thriller ani v našem prostředí vůbec nemusí působit směšně - jen si pak musím nutně posteskout jakto že takové tu nevznikají tři do roka. Prachy by to na to byly, zájem publika... no uvidíme za pár měsíců až tohle půjde do široké distribuce. Teď k filmu - námět s oživováním připomene fantastický seriál Altered Carbon, který stihl vyjít během těch devíti let kdy byl Bod obnovy v produkci a, jak říkal režisér při diskuzi, jim na mezinárodním trhu trochu sebral vítr z plachet, ale každopádně není to kopírka, jdou vlastní cestou, a svůj futuristický cyberpunkový svět mají originální a dobře promyšlený. A hlavně tohle není punkový exploitation bordel jako Altered Carbon (česky láskyplně pojmenovaný Půjčovna masa), ale seriozní detektivka s příchutí klasických korporátních konspirací (vložte povinné aluze na Blade Runnera a Minority Report). Méně nahoty a akce, více zamotanější příběh. Ten příběh dává smysl, baví když se odkrývají jeho vrstvy a worldbuilding je tu překvapivě excelentní, a stihne nadhodit i nějaké ty hlubší myšlenky o možných dopadech technologie na společnost... ale co nefunguje zdaleka ideálně, je jeho dramatické podání. Tady filmaři narazili na své limity a nedostojí svým ambicím - je jasně vidět velký potenciál, ale ty potenciálně silné momenty a motivy vyšumí do ztracena, odhalení se zbytečně avizují předem a tragičnost některých situací nedokáže režie dostatečně prodat. Možná je to relativní nezkušeností debutujícího režiséra? Snad ve svém dalším filmu se nebude bát přitlačit na pilu víc a emocionální impakt narace ještě dopiluje. A imo až moc si vypomáhají parafrázemi kultovních žánrových filmů (Ghost in the Shell, Matrix, Blade Runner, etc) místo aby ten svůj originální styl středoevropského cyberpunku drželi pořád. Fanouška žánru to u srdíčka zahřeje, ale je to jen berlička bez které by se dalo obejít. I přes to jsem za tenhle film pořád hrozně rád. Kultovní klasika to asi nebude, nicméně zázrak v rámci České kinematografie je to pořád - a všichni na to proboha jděte, ať máme víc takových. 8/10 ()
Nejde se neubránit srovnání s ostatni českou filmovou tvorbou, protože v tomhle srovnání se jedná určitě o nadprůměrný kousek, ale když na to zapomenete, tak pochybuji, že ve mně snímek zanechá hlubší stopu kromě spousty otazek, proč tohle a takhle.. Fandím tomu, dělat český film jinak, ale možná místo cestou efektů bych šla cestou silného příběhu. ()
A první z očekávaných podzimních českých filmových novinek tohoto od mladé generace je tu. A hned na ni je pořádně vidět, že se tady nějaká nová mladá nadějná filmařská generace snad skutečně rodí. Nejsem sice fanda sci-fi, ale česká kinematografie si ho konečně pro zajimavost zasloužila a cením tvůrce, že do něho šli. A povedl se sympatický počin. Vizuálně mi to přišlo na české poměry na skoro až neskutečné úrovni. Ta podoba podoba mrakodrapů, vize šedivé budoucnosti a některé velkolepější (nebo stylovější jako telefonát v autě) záběry zde vypadají úžasně. Fakt to působí dobře. Forma ale zkrátka mírně vítězí nad obsahem. Vizuálu bych jako laik nevěděl, co vytknout, zato příběh zkrátka trochu drhne. Vyprávění na mě působilo kapánek studeně a odtažitě, za což myslím může i pragmatická strojová bezemoční hlavní hrdinka, kterou polidšťuje hlavně smrt manžela. Zato David ve zdařilém podání Matěje Hádka působí daleko plastičtěji a lidštěji. Taky je to bohužel trochu rozvlačné a překombinované a často jsem si to musel přebírat v hlavě, abych si to dal dohromady. I tak patrání dokáže ponechat v napětí a závěrečné vysvětlení okolností mě dokázalo i něčím překvapit a Karel Dobrý coby ústřední záporák zvládl podat výrazný výkon i na tak titěrném prostoru. Žánru opravdu moc nerozumím, ale i když se zde asi nejedná o nic geniálního, ve výsledku to na mě docela fungovalo. Samozřejmě opět nevím jaké dát hodnocení. Asi bych se subjektivně spíše přiklonil k lepší trojce, ale abych podpořil mladistvé nadějné české projekty, které přinesou do domacího filmu snad i něco jiného než romantické komedie, klidně tu slabou čtyřku i dám. I proto, že poloprázdné kino mě trochu zamrzelo a takový příjemný pocit z českého filmu je určitě fajn. ()
Ode mě velká pochvala! A žádné že laskavá. Krásný biják! Vymazlený casting, to předně. Každý jeden z aktérů, který se objeví před kamerou je atraktivní a odvádí hereckou excelentní práci. Andrea Mohylová je TOP! Neznala jsem, ale dávno se mi nestalo, že vidím naši mladou herečku, která vystupuje bez afektu a manýr, naposled Zuzka Konečná v Budiž světlo, za což ostatně získala Slnko v sieti, Andrea Mohylová je mimořádně zajímavá, tohle jí sedlo. Dále luxusní kombinace výrazných tváří Karla Dobrého, Jana Vlasáka, Milana Ondríka, Václava Neužila, Richarda Stankeho, Ivety Duškové, Matěje Hádka, atd. Užívala jsem si je, jako dávno ne! Navíc konečně se jede na vlně, kdy Slováci mluví slovensky a Češi česky, snad se blýská na konec Burešů a šišlajících Darinek, které neumí české š, č, ž plus správný akcent ani po sto letech života u Vltavy, konec dabování Jiřího Bartošky do slovenčiny a obráceně, kamera top, make-up maximální pochvala, skvěle upravení, dávno jsem takto brilantní práci na plátnech v českých, byť koprodukčních, filmech, neviděla, lokace, výprava, dialogy, kvalitně odvedená režisérská práce, střih i scénář. Nesouhlasím s kritikou, že příběh pokulhává a že už to tady bylo a podobně, za roky kinematografie už tady skutečně bylo vše, ale já se řadím k těm, kterým extravagantní výstřelky, vzniklé jen proto, že to tady ještě nebylo, málokdy ulahodí, respektive velmi zřídka mi dopřejí pohodový filmový zážitek, pokud ano, většinou se jedná o kolosální projekty megalomanských zahraničních produkcí, ale tady je řeč o vcelku komorní česko-slovensko-polské trošku Gattace, která je velmi vkusně vypiplaná, citlivě nasnímaná, má tempo vhodné pro široké spektrum diváků, rozumně nakládá s násilím, je vizuálně podmanivá, s krásnou hudbou i závěrečnou skladbou Káči a 518, čili věřím, že tohle dokáže oslovit i diváky, kterým žánr sci-fi k srdci zrovna nepřirostl. Bodu obnovy přeji mnoho spokojených diváků ve všech koutech světa, kam jejich distribuce film zakoupily (že jich je luxusní řádka) a Robertu Hlozovi mnoho dalších úspěchů. Jo a nemusíme se bavit o srovnání s celou řadou stupidních, splývajících kravin, které české a slovenské produkce chrlí roky, kdy člověk strká hlavu studem pod sedadlo a nemíní je ocenit ani z nelaskavější slušnosti, či z osobních vztahů k aktérům, kteří to kvůli složenkám vzali... ()
Galéria (91)
Fotka © Bioscop

Zaujímavosti (12)
- Vizuální efekty pro snímek vyrobilo české studio MagicLab, které má zkušenosti i s efekty pro zahraniční produkce. (CatcherBlock)
- Ve filmu se objevují často reálné budovy upravené do sci-fi podoby. Jde například o budovu OC Kotva, Ústřední telekomunikační budovu (která byla po natáčení zdemolována) nebo nikdy nepostavenou Národní knihovnu na Letné od architekta Jana Kaplického. V závěrečných titulcích je potom zvláštní poděkování Elišce Kaplicky Fuchsové. (psychous3)
- V traileru č. 2 je využit hudební motiv písně „Život je jen náhoda“ od Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka, např. verze 1932. V traileru č. 1 je to zase „Óda na radost“, napsaná Friedrichem Schillerem, proslavená verzí Ludwiga van Beethovena – mj. hymna Evropské unie. (fcapab)
Reklama