The Cruel Sea
The Cruel Sea
Réžia:
Charles FrendScenár:
Eric AmblerKamera:
Gordon DinesHudba:
Alan RawsthorneHrajú:
Jack Hawkins, Donald Sinden, John Stratton, Denholm Elliott, Stanley Baker, Virginia McKenna, Bruce Seton, Moira Lister, Alec McCowen, Don Sharp (viac)Obsahy(2)
Bitva o Atlantik měla stovky bezejmenných hrdinů... „Toto je příběh bitvy o Atlantik. Příběh o oceánu, lodích a hrstce mužů. Ti muži jsou hrdinové. A lodě jsou hrdinkami. Jediný nepřítel je moře. Kruté moře, které člověk učinil ještě krutějším…“ Tak začíná své vyprávění kapitán Ericson, který byl v roce 1939 povolán od obchodního loďstva, aby velel jedné z lodí, doprovázejících konvoje. Byla to korveta Compass Rose. Její posádku tvořili z velké části lidé, kteří byli v civilu vším možným, jenom ne námořníky a mezi důstojníky byl Ericson jediným profesionálem. Málokdo z těch, kdo se naloďovali na její palubu, by si ještě před rokem dokázal představit, že se z něj někdy stane mořský vlk a téměř nikdo netušil, co to obnáší. Na řádný výcvik ale nebyl čas. Po třítýdenním cvičení, které mělo z nováčků udělat zdatnou bojovou jednotku, vyplula Compass Rose do války... Film natočený podle knihy Nicholase Monsarrata vypráví o odvaze prostých lidí, které válka vytrhla z normálního života a postavila je před obtížné úkoly. Toto napínavé drama, které zaujme realistickým zobrazením bojů i lidských osudů bylo nominováno na Oscara a cenu BAFTA. Kapitána Ericsona hraje Jack Hawkins (1910–1973), známý z řady filmových rolí. (Česká televize)
(viac)Recenzie (42)
Rozvláčny film, ktorý chce divákovi ukázať, aké kruté veci postihovali námorníkov na lodiach počas 2. svetovej vojny. Respektíve skôr s čím všetkým sa museli vysporiadať námorní dôstojníci-hrdinovia. Áno, neboli to jednoduché veci, ale autori nezobrali 'svedectvo' do tých správnych rúk a tiež nevytvorili v divákovi vzťah k hercov, k ich svedectvám. Dlhá stopáž tomu vôbec neprospieva a príbeh skĺzava do priemeru až nudy. Hodnotenie: 55% ()
Ach, vy sla/v/né tyrkysové vody. Mezi vámi rudé vlny stříkají. Kryjte se, lidi. Pod vodivými proudy. Jedno bytí mře, jiné vítězí. ()
Válečnej film, kterej by dneska (po 65 letech!, uh) už možná ničim zvláť pozoruhodnej bejt nemusel, nebejt ale toho jeho provázání se skutečnou dobovou technikou a polodokumentární nebo polopopisnou rovinou. Tyhle věci Kruté moře posílaj ne o úroveň, ale o dvě vejš - autenticitě filmu (tim spíš filmu točenýho technikou začátku 50. let) přidá neskutečně moc, pokud se nepoužívaj jen kulisy v bazénu, ale skutečný lodě - dokonce skutečná za války sloužící korveta (kterou si Britové museli pro natáčení přivézt zpátky z Řecka, kam byla po válce prodaná). Ale dokonce i ty scény, který se s modelama točily, jsou v zásadě uvěřitelný a zvládnutý skvěle (znovu, tim spíš na rok 53). A pozoruhodně dobře a zajímavě byl zvládnutej ten výslednej mix hranejch a dobovejch záběrů - nic nepůsobilo nepatřičně nebo slepovaně, provoplánově nebo naopak vytrženě z konetxtu... - to jsem fakt koukal. Líbilo se mi, že se film vyhejbal heroizování a jakýmukoli patosu - snažil se popisovat hnusnou a strachuplnou realitu války na moři, i když na způsobu hraný části filmu je (navzdory skvělejm hercům) pořád prostě patrná tehdejší doba, kdy se hrálo víc divadelně, deklamačně nebo dramaticky - což mě osobně nesedne tolik jako autentičtější styl. To ale žádná skutečný výtka neni, spíš jen konstatování - film jako celek je totiž opravdu výbornej. ()
Snaha obsáhnout Bitvu o Atlantik v celé její šíři je chvályhodná, ovšem veskrze marná. Méně ambicióznější filmy zaměřené na jednu konkrétní plavbu dodaly výstižnější obraz. To co funguje v knize totiž nefunguje ve filmu. Navzdory delší stopáži je děj uspěchaný. Incidenty jsou vyřešeny dřív než stačí na diváka patřičně zapůsobit, a časové skoky deformují pocit z dlouhotrvajícího konfliktu. Nejsilnější dojem tak paradoxně vyvolávají poklidné scény podbarvené kapitánovým komentářem. ()
Viděl jsem jen část, ale zato přečetl několikrát román, podle kterého je tenhle film natočen.Velmi dobrou protiváhou je německý válečný román Žraloci a malé ryby, který popisuje podobné zážitky německých námořníků.Jak už to bývá, film je jen aproximativní, ovšem tohle konstatování nijak nesnižuje jeho vysokou kvalitu.Těžko si někdo z nás umí představit, co drsná služba na protiponorkové korvetě v severním Atlantiku obnášela.A přesto se lidé po absolvování cesty s konvojem dávali znovu najímat.Mám teď na mysli třeba námořníky na tankerech, kteří celou cestu pluli na časované bombě. Jak námořníci na transportních lodích, tak vojáci na doprovodných korvetách si sahali permanentně na dno toho, čeho byli schopni.A každý musel ukázat, co v něm ve skutečnosti je, když se museli jít "koupat" po zásahu torpédem do vody, která měla nulu nebo stupeň po ní.Příšerné je také rozhodování kapitána o osudu námořníků ve vodě, pod nimiž se náchazela němecná ponorka. V námořním řádu, kterým se museli kapitání korvet řídit se pravilo, že likvidace německé ponorky je naprostou prioritou.Všichni přitom věděli, že osud Anglie závisí na materiálu, který konvoje vozily z USA.A nesměli povolit......Samozřejmě je tu včleněna emocionální složka hlavního hrdiny s "wrenkou", do níž opět surově vstupuje válka.Nicméně ve filmu ani v románu nic nepůsobí jako klišé nebo kýč.V knize je nádherný moment, kdy kontradmirál královského námořnictva píše služební charakeristiku na por.Benetta, takto nejméně populárního důstojníka na lodi.Praví se v ní: "...Tento důstojník je nadán vysokou sebedůvěrou a je zcela jisté, že při pevném vedení jeho schopnosti dosáhnou časem stejného stupně." Hodnotím vysoko. ()
Příšerně zestárlý námořní válečný film. Je to natočeno a zahráno určitě přesně tak, jak režisér chtěl - tj. jako syrové dokumentární drama se spoustou dobových válečných záběrů. Jenže je to prostě studené jako psí čumák, ani jednou mě to nechytlo a navíc se to neskutečně vleklo. Asi tyhle námořní filmy nebudou úplně šálkem mého čaje. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1952. ()
Je vidět, že Britové opravdu umí točit válečné filmy. A ještě když jsou čb, tak jim to jaksi přidává na autentičnosti (v tomto případě byly doplněny opravdovými záběry – myslím, aspoň to tak vypadalo). Sice jsme ušetřeni velkolepých efektů (a možná je to jedině k užitku), ale mě se to tak asi líbí víc. V tomto případě jde o loď s označením K-49 (neptejte se mě, co to znamená) a jmenuje se Compass Rose a ta se připojuje ke konvoji, kterej pluje do Gibraltaru. A na té lodi je kapitán (bez toho by to asi nešlo) a pak je tam 1. poddůstojník - bez toho by to asi šlo, protože je to pěknej zmrd, kterej každýmu znepříjemňuje život a všechny buzeruje, ale naštěstí ho z toho věčnýho pojídání párků a chlastání chytnou vředy a skončí v nemocnici a jeho místo zastane nový důstojník, kterej je nakonec s kapitánem nejlepší přítel. A kapitán musí dělat důležitá rozhodnutí a třeba zabít nevinné muže, aby přežila jeho vlastní posádka. To je ve válce asi normální, ale kapitán z toho má výčitky. A my tak můžeme vidět i emoční stránku filmu, která mi třeba v Ďáblech v oblacích trochu chyběla. A taky jsem se v tomhle filmy naučila, jak funguje sonar, dělá: „Ping, ping“ :-) A taky jsem se poučila (kdybych se třeba někdy dostala ve válce na loď), že loď by se neměla zastavovat, protože je pak lepším terčem pro nepřátele. ()
Very british movie, indeed. Umanutost, zdrženlivost emocí a více dialogů než akce. Nicméně právě ta odtažitost mi neumožnila soucítit s osudem této posádky vojenského námořnictva. ()
O lodi a posádce nejen na moři. Zajímavý intercom. ()
Jednoduché a niekedy aj prostoduché (večierok). Nie je to extra napínavé, ale aj taká bola vojna na mori. Nemohol byť každý hrdina, niekto musel robiť aj šedú prácu v pozadí. A to boli práve doprovodné lode konvojov. Milovníkom vojnových filmov určite odporúčam. Vzhľadom na rok výroby pridávam jednu * navyše. ()
THE CRUEL SEA THAT MAN HAS MADE MORE CRUEL...Hodně realistická, skoro až dokumentární adaptace knihy, která ukazuje válku bez příkras. Po zhlédnutí Petersenovy klasiky Ponorka (1981) bylo hodně zajímavé sledovat bitvu o Atlantik i z té „druhé strany“. ()
Eric Ambler si mořská a lodní témata zřejmě oblíbil. Po filmu Kruté moře přišli ještě Zkáza Titaniku, Zkáza Mary Deare či Vzpoura na Bounty. A je též zřejmé, že se film zcela odlišuje od amerických verzí válečných filmů. V zámořském snímku by posádka jistě nebyla vykreslena podobným způsobem a kapitán by neuronil slzy. Jenže válka je krutá a nebere si servítky, životy však ano. A lidé, jež nebyli námořníky ani vojáky, ale obyčejnými lidmi nebyli vůbec připraveni na to, co je čeká. Bojový scény na moři působily dobře. Jedinou výtku bych měl ke stopáži, která byla na mě už dlouhá. ()
Aj 70 rokov od jeho natočenia sa jedná o remeselne solídne natočený snímok z prostredia posádok protiponorkových plavidiel. Dávam poctivé 3*. ()
Kniha se mi vryla od dětství do paměti, dodnes jí opatruji.Co napsat k filmu.Není vůbec špatný, jen mi tam chybí asi ta nejdůležitější složka, je to ta pekelná atmosféra strachu a každodenní boj námořníků s ním.Film jaksi klouže po povrchu s občasným lehkým ponorem.60% ()
Na svou dobu vynikající válečný film o válce v Atlantiku, skvělá scéna i herecké výkony a vůbec nevadilo , že film nebyl barevný , ba naopak nějak to přiblížilo dobu bojů jako dokument!!! ()
Na 50.léta celkem dobrý válečný film : 4 * a 72 % . ()
Válečný film, jak má být. Nasyrovo, žádná agitka. Žádné patetické deklamace - vlast je v nebezpečí. Jsi kapitán tak se musíš rozhodnout. Někdy to rozhodnutí stojí spoustu bezesných nocí a lahví whisky. Výborná kamera. Jack Hawkins excelentní. A hlavně - žádný hollywoodský závěr.... 5* ()
Je dobré si dát tento film dvakrát, protože poprvé hledáme válku a akce a podruhé více vnímáme ty, kteří ji absolvovali a ty kteří v ní zemřeli. A že to bylo často jen a jen o štěstí, to tento film ukazuje neúprosně. Nevnímám až tak výrazně herecké role, jako celek a pojetí filmu, které je velmi působivé. Přesto role kapitána je zdůrazněna i s tím trablem, že válka přináší oběti na těle i duchu a ty druhé mohou být trýznivé ještě mnoho let. Na svou dobu jaksi civilně až mírně dokumentaristiky natočený film zaujme i mnoho let poté, byť je obtížné z odstupem desítek let vnímat tento film, jako jej vnímali diváci v době jeho natečení. Přesto 75%. ()
Tento film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1982/83. ()