Její tělo
Her Body
Réžia:
Natálie CísařovskáKamera:
Klára BelicováHudba:
Aid KidHrajú:
Natalia Germani, Denisa Barešová, Zuzana Mauréry, Martin Finger, Cyril Dobrý, Zuzana Stivínová, Tereza Švejdová, Štěpán Lustyk, Karolína Krézlová (viac)Obsahy(2)
Dvadsaťtriročná vrcholová športovkyňa Andrea sa pripravuje na olympijské hry v Atlante. Ako majsterka Českej republiky v skokoch do vody nepozná nič iné ako tvrdý svet tréningov a súťaží. Až kým si nezraní chrbticu a jej športová kariéra sa náhle skončí. Túžba po úspechu ju však privedie ku kariére pornoherečky. Tak ako kedysi ovládala a využívala svoje telo v športe, využíva ho aj pri natáčaní pornofilmov. Má slávu, peniaze, pohodlný život, nezávislosť. Nakoniec však predsa len bude musieť spomaliť... (Bontonfilm SK)
(viac)Recenzie (256)
Na české poměry vítaná změna a na debut vyzrálá filmařina. FIlm má atraktivní příběh o vrcholové sportovkyni, která kvůli úrazu páteře bude muset přesedlat na jiné řemeslo a tedy na to nejstarší z nejstarších a rozjede i tam slušnou kariéru. Film hezky ukazuje jaký to má dopad na její okolí- konkrétně na její rodinu, která to nenese úplně dobře, oceňuji explicitnost, že se film nebál ukázat nahotinky, což by bylo mínus kdyby ano,ale na druhou stranu se zde nejde moc do extrémů, jak to ukázali Švédové se svým PLeasure 2021,chtělo to ukázat i zvrácenější stranu zákulisí, ale nevadí i tak jsem se dobře bavil. 6/10 ()
Nulová psychologie postav i režijní invence. Pouze autorsky neangažované sledování kuriózního životního příběhu. Jako kdybych si četl povrchní bulvární článek nebo koukal na průměrný televizní produkt. Ale vidět detail vaginální penetrace na velkém kino plátně, i když jenom na dvě vteřiny, zážitkově potěšilo a překvapilo odvahou tvůrců. ()
Kdyby to tak mělo režiséra, scénáristu a dramaturga aneb Dokundmentaristky by se měly držet svého kopyta. Vždyť jaký může být lepší námět na audiovizuální ukojení zdejších nejširších lopatích bulvárních mas, než životem psaný skutečný příběh z našich lůzrů a hnojů, obsahující sport, porno a smrt! A co z toho vzniklo? Inu, takový poměrně suchý až nezáživný časosběrný dokument o mrdavé skokance s glioblastomem, specialistce na anál, která se bezradně, sterilně až nudně promenáduje etapami svého života, přičemž konstantně jen tak tupě čumí jako retardovaná sova na prcající netopýry. I když zrovna tohle může být vcelku autentické, protože jak známo, pornoherečky vesměs nebývají nejostřejší tužky v penále a po nocích rozhodně nerozbíjejí atom. Každopádně je to film bez filmu, porno pro narkoleptiky a „dramaturg“ patrně trpí bradypsychismem. Nicméně na debut to zase až tak úplný průser není, na tu kundí sqadru v pozadí to kupodivu nijak výrazně nepičismí ani nefeminizuje a má to stokrát vyšší kulturní hodnotu než libovolná pásová Prachařolangmajerovina pro lobotomy, tudíž dvě suché rudé bradavky a kiš kiš tomu prozíravci, co na to dal prachy. ()
Když je Andrea v jednu chvíli napřímo dotázána, proč skáče, nemá na to odpověď. Tvůrci se s tím spokojují a po jejích motivacích po zbytek dvouhodinového filmu nepátrají. Její tělo je tudíž přiléhavý název. Film se vůbec nesnaží o její psychologizaci (a je v tom důslednější než nedávno Bratři). Zblízka vidíme, co v různých fázích života zakoušelo její tělo, ale do hlavy jí nevidíme. Scéna rozhovoru s novinářem naznačuje, že ani neměla moc co říct. V kontextu životopisných dramat, která mají potřebu vysvětlovat, proč někdo udělal to a ono, je to neotřelý přístup. Jenomže co z toho? Neschopnost jít hloub není kompenzována originalitou nebo intenzitou stylistických postupů. Na body horor je film málo tělesný, málo tvrdý. Opravdu nepříjemná je akorát scéna, kdy Andrea po úrazu klečí na čtyřech a protahuje si pochroumané tělo. Jinak se na to kouká až podivuhodně snadno. Dokonce i když protagonistka leží v nemocnici s krunýřem na krku nebo nádorem na mozku, vypadá výborně (víckrát jsem si vzpomněl na Ebertova slova o „Ali MacGraw's Disease“: a movie illness in which the only symptom is that the patient grows more beautiful until finally dying). Ve skutečnosti jsou bolestivé ještě rodinné scény s otcem nebo matkou, jenomže pro svou divadelní křeč a nepřesvědčivost, kdy jsem měl pocit, že sleduju několik cizích lidí (kteří napříč časem ani nápadně nestárnou), předstírajících, že je pojí pokrevní příbuznost. O fungování pornoprůmyslu na přelomu milénia se dozvíme minimum informací. Příběh je osekán na základní události. Žádný kontext (přitom zrovna akcentování v devadesátkách normalizované posedlosti výkonem a úspěchem by motiv práce s tělem jako s nástrojem mohlo učinit vrstevnatějším). Andrea má prostě jen sex s různými pornoherci. Nic okolo neřeší. Nemusí. Všichni jsou extrémně milí a chápaví. Je sympatické, že film k pornu nezaujímá moralistní postoj (na rozdíl třeba od švédského Pleasure). (On tedy kvůli opatrnosti v přístupu k životům reálných lidí nezaujímá žádný postoj k ničemu.) Jde jen o další fyzickou aktivitu, ve které chce být ctižádostivá hrdinka nejlepší... kterážto paralela je polopaticky zdůrazněna Adamovou replikou „tady nejseš na závodě“ (a podobně zbytečných, návodných replik je tam plno). Ale co dál? Problém nespočívá v tom, že by film málo vysvětloval, co vidíme, ale že prostě nemá co vysvětlovat. Je prázdný, nebaví, nedojímá, nevytváří dramatické napětí. Nemá jasné téma a hledisko (problém dramaturgie). Jen bez překvapení rekonstruuje pár volně pospojovaných epizod ze života Absolonové. Byla výborná skokanka, pak se zranila, pak se bez nějaké viditelné námahy stala slavnou pornoherečkou a pak v mladém věku zemřela. Blízký vztah měla akorát s mladší ségrou, což je ale ve filmu potácejícím se mezi dokudramatem a rodinným melodramatem stejně chabý, nepropracovaný motiv jako všechny ostatní (např. porucha příjmu potravy). Žádné drama a emoce navíc, žádná hlubší reflexe čehokoliv. Jen její (stále hezké) tělo. 50% ()
Sin in the pyramid, if you want, yeah. Pokud někdo pátrá po filmu, který mu objasní důvody dívek, které do téhle branže přicházejí, měl by se snad podívat na nějaký dokument. Její tělo pracuje s jemností, náznaky, téměř neznatelnými souvislostmi a metaforami (akvárium). Motiv vody a jiných tekutin je prostě všude. Snímek zkrátka spoléhá na lidskou vnímavost. Není to film pro každého, ale zároveň žádná artovka. Užijete si dril ze sportu, i animální nadšení z tělesnosti a nezávislosti, za kterou se ale těžce platí. Chválím tvůrkyně, že to takového těžkého úkolu šli, i když na mě měl také menší dopad. Nebudu je ovšem peskovat za to, že vše, co chtěli říct, nestrkají divákům až pod nos. 70%. ()
Na to, že se jedná o filmový debut Natálie Císařovské, dávám palec vysoko nahoru. Vedení filmu působí hodně vyzrále a velmi profesionálně. Samotný příběh je vyprávěn přes hlavní postavu Andreu, kterou hraje Natalie Germani a hraje Andreu tak, že i pár hodin po projekci si neumím představit, že by jí někdo zahrál lépe. A to nemyslím jen klasické hraní, které ostatně stejně jako celý film na mě působí věrohodně až dokumentaristicky, ale bohudík bez píčovin typu roztřesená kamera nebo zoomem na oční bělmo, atd. Líbily se mě v podání Natálie Germani i ty technické detaily typu "příprava na skok do vody" , záběry na práci nohou atd. U porna taky působily ty scény dost věrohodně, nemyslím, přímo šukačku, ale to všechno okolo. Ještě k těm hercům, tady jsou velmi kvalitní i vedlejší postavy, přestože mají hodně málo prostoru, umí být výrazný. Například Martin Finger jako táta je fantastickej (pokud Vás tento herec zaujme, doporučuji v Divadle Řeznické Falešnou notu). Rovněž ségra v podání Denisy Barešové je hodně kvalitně trefená a i Denisa mě potvrdila, že není jen kvalitní divadelní herečka, ale i filmová. Příběh A. Absolonový je ve svým celku hodně, hodně silnej a bohužel smutnej, možná škodá že nebyl víc "špinavej", jako to třeba točí v Polsku, ale OK. Jsem velmi rád, že naší kinematografii začal vát svěží vítr, přichází nový tvůrci, který mají větší ambice než jen udělat film s partou kamarádů, užít si to a upadnout v zapomění. Tady jsou ty ambice vyprávět příběh, dát emoce, udělat to vše pokud možno v co největší kvalitě jasný a já za to tleskám a moc tomu fandím. Po Bodu Obnovy, Úsvitu a teď Jejím těle začínám věřit, že i v ČR umíme stále točit kvalitní snímky. ()
Dobrá práce s hudbou a detailní kamera vám chtějí našeptávat, že se tady koketuje s artovou generační výpovědí, ale není tomu tak. Film absolutně bez vášně a kapky dramatu. Přerod nadějné sportovkyně v pornohvězdu je překotný, fatální zranění je podáno jako banalita, která vlastně nebolí. Chybí mi tam pochyby o vlastní důstojnosti, silnější střet s rodinnými hodnotami (nevyužitá postava otce) a vlastně cokoliv jiného, co by jej udělalo něčím zajímavý (krom tématu). Je to jako porno. Jde se rychle na věc, odsýpá to k předvídatelnému vyvrcholení, ale přistihnete se, že máte tendence některé pasáže přeskakovat. ()
Z podstaty věci na český film hodně odvážné téma. Zároveň na debut si myslím, že i poměrně solidní zpracování. O hereckých výkonech pak ani netřeba hovořit. Natalia Germani je skvělá a to, že na roli kývla si zaslouží od diváka respekt a uznání. Největší problém ale spočívá podle mě ve dvou věcech. Jednak tu film námětem jde hodně opatrně po povrchu (úplně ignoruje například jakýkoliv vztah Andrey s rodinou a předkládá obecně jasná fakta) a zároveň tu citlivě vypráví složitý životní příběh, aby nečekaně a naprosto uměle šokovala extrémní pornografickou scénou. To mi zde úplně nesedlo a navíc i dost otrávilo. Šokovat se dá i jinak. ()
Obstojně natočená biografie, která je rozhodně artovější než většina mainstreamové tvorby a namísto přehledu životopisných dat Andrey Absolonové se snaží předat… co vlastně? Výsledný tvar je navzdory atraktivitě tématu tak odtažitý, že diváka neodměňuje emočně ani myšlenkově a zůstává jen prázdnou skořápkou. Více zde. ()
PROTIP: Do pornokariéry je nutný mít v záloze nějakou smrtelnou nemoc, aby vás kdyžtak rodina zas jakože měla ráda, jinak spíš no-go. ()
„TAKŽE DĚLÁŠ TOHLE ROZHODNUTÍ ZCELA DOBROVOLNĚ?…“ Taková jednoduchá, sporá filmařina. Což vlastně sedí i k natáčení „Péčka“… Samozřejmě – vůbec nejzajímavější je, jak její kariéru přijímá rodina. Překvapením zase ty „natvrdo“ ukázaný scény. Zajímavej nápad natočit film podle osudu Andrey Absolonové. Úplnej filmařskej průser to není… /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jedná se o režisérčin celovečerní hraný debut. Dříve točila dokumentární filmy. 2.) Ve filmu účinkují profesiánolové - jak na můstcích tak v pornu. 3.) Scénář vznikl i díky rozhovorům s hrdinčinou sestrou Lucií. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Andrea Absolonová prožila tři/čtyři zajímavé/osudové události, tento film nás o nich adekvátním způsobem informuje, ale nedaří se mu mezi nimi najít žádné zajímavé dramatické souvislosti, ze kterých by něco vyplývalo. Pokud tvůrci namítají, že "ale takhle to doopravdy bylo", měli radši natočit dokument. ()
Život Andrey Absolonové byl krátký a plný osobních tragédií, ale i tak je obdivuhodné, kolik toho za život dokázala (mnohonásobně víc než většina uživatelů zde). Díky tomu, o jak vděčný životní příběh jde, je tento film zábavné sledovat, i když z filmařského hlediska není ničím výjimečným. Všichni herci i "herci" jsou skvěle vybraní a podávají výborné výkony. Nejlepší na filmu ale nejsou scény z pornoprůmyslu, ale scény rozpačitých rodinných setkání v druhé půlce filmu, při kterých by se trapnost dala krájet (to je pochvala). Škoda, že film nemá víc nominací na Lvy, a hlavně za plakát by si zasloužil vyhrát. Výtky: ve filmu není vůbec vysvětleno, jak ke zranění došlo. Prostě skočí do vody, dopadne úplně normálně jako vždy a pak střih, leží v krunýři v nemocnici. A za druhé, film má trochu odfláklou výpravu. Andrea má v roce 1996 v pokojíčku plakát Moby - Porcelain, kterážto skladba vyšla v roce 1999, a hlavně ve scénách zaměstnání v supermarketu je tento plný současného zboží z roku 202x (evidentně se jim nechtělo piplat s dobovými obaly, tak šli točit do skutečného supermarketu..). ()
Absolonová toho za 27 let zažila hodně (skoky do vody, úraz páteře, porno, rakovina), takže je škoda, že si její příběh vzala na paškál zrovna debutantka Císařovská, která jen proskákala jednotlivá témata a nedokázala hlavní postavu vůbec zhmotnit. Germani sice přiráží jako o život, což potěší asi každého heterosexuála, ale vývoj tam není žádný. Vystačit si s pouhým konstatováním, že život je někdy pěkná svině, na celovečerní film opravdu nestačí. ()
Odosobněná, strohá, téměř dokumentární rekonstrukce života skokanky/pokladní/pornohvězdy Andrey Absolonové překvapuje kvalitou. Císařovská zvysoka kašle na divácká očekávání pornofilmu do kina a spíše pozoruje, nekomentuje, neodsuzuje. Žádná velká dramatizace, moc se tu neřve a nesouhlas s profesí je dáván najevo pouze sarkazmem a pohrdáním. Natalia Germani hraje fantasticky. Nevím jestli trefila svůj předobraz (její tvorbu neznám) ale vzestup i pád zvládá a přehledem. Audiovizuální stránka prvotřídní. Na české poměry obrovský úspěch. ()
18+ Natálie Císařovská uvažuje podobně jako já. S osudem Andrey Absolonové (1976-2004) se seznámila skrze její nekrolog, což ji posléze inspirovalo k paralele mezi vrcholovým sportem a pornem a na této úvaze vystavěla hraný film. Podle reakcí obyčejných lidí i (rádoby) profesionálních recenzí usuzuju, že většina Císařovské zbaštila i s navijákem hru s propagací filmu. Někteří jsou dokonce zklamaní z toho, že Její tělo není více sexy nebo naopak nesleduje předpokládaný pád na dno. Císařovská ale nechápe změnu kariéry Absolonové jako morální pád na dno, ale jako logický krok v dané situaci. Její film mnohem víc vypovídá o tom, jak moc toxické je prostředí vrcholového sportu, jak snadno lze pracovat s tělem jen jako s nástrojem, pokud vám ho už v dětství někdo vezme. Co se stalo v životě hlavní hrdinky? Ze dne na den musela ukončit sportovní kariéru kvůli úrazu krční páteře. Neměla v záloze žádnou druhou kariéru (tady vykřičník směřuje k rodičům a trenérce), po uzdravení měla pouze své vytrénované tělo. Poprvé o něm mohla rozhodovat, postupně se začala uzdravovat z tréninkového drilu, začala jíst, menstruovat (další vykřičník směrem k zanedbání péče rodičů a trenérky), rozhodovat o svém sexuálním životě. A jediné, s čím uměla pracovat, byla ambice po úspěchu. A tehdejší české porno nabízelo novou příležitost. Nebyla to jen výrobna levných scén pro internet, byl to svět sám pro sebe, točili se v něm zajímavé peníze, existovala v něm ocenění, která měla nějakou váhu. Nezainteresovaní tento rozdíl asi nedokážou vstřebat, ale určitě je možné si dočíst knihu vzpomínek Tarry White Porno a já, která dle vlastních slov nastoupila do branže půl roku po smrti Absolonové / Ley de Mae a prožila si s jejími bývalými kolegy a kolegyněmi veškeré emoce zármutku. Kdo má odvahu sledovat některé celé filmy Ley de Mae, tak určitě zvládne taky pochopit, jak úspěšná byla a že se jí s tímto řemeslem skutečně podařilo vycestovat a nezůstalo jen u planých slibů malé české produkce. ___ Výjimečně jsem byla na projekci v plném sále a bylo zajímavé sledovat různé falešné vzdechy pohoršení a ujišťování se mezi sedačkami o tom, že je to "opravdu hrozné, co se na plátně děje". Podobně zábavné reakce naposled pamatuju z projekcí Nymfomanky ;) ()
Nejdřív se proslavila na skokanské věži, pak si osedlávala jiné věže... Touha po úspěchu, tlak na výkon. Pro mnohé prostě jen tělo, které musí být v každé situaci ve formě. Náročné tréninky a přísná životospráva v době, kdy vše podřizovala skokům do vody a blížící se olympiádě v Atlantě 1996. Následně správný výraz i pozice v době, kdy směřovala za pornofilmovými cenami. Jeden skok z věže totiž Andree Absolonové prakticky ukončil kariéru. Ztratila naději na úspěšnou sportovní budoucnost, tělo jí ovšem zůstalo, tak proč ho nevyužít? Navíc v pikantním odvětví se úspěch dostaví podstatně rychleji bez tvrdé dřiny. A tady je první kámen úrazu. Moc totiž nerozklíčujeme, co pro dívku znamenal (ne)úspěch a konec sportovní kariéry. Prostě s límcem na krku smutně leží v posteli, zakouká se do mladého fotografa (ale o jejich vztahu se nedozvíme vůbec nic), který se zároveň staví za kameru v pornografickém byznysu. Šup, proč to nezkusit? Jenže stejně jako při absenci pocitů ze sportovní dráhy, ani tady nám tvůrkyně neumožní nahlédnout do nitra hlavní hrdinky. Prostě jen další mechanické pohyby jako v případě jednotlivých fází skoku? Navíc je tenhle průmysl vykreslený jako skvělá a hladce bezproblémová branže. Dalším palcem dolů je pak role rodiny, kupříkladu taková matka přistupuje k její nové práci pragmaticky, prostě jako k práci. Mnohem náročnější zkouškou prochází sourozenecké pouto, kdy z mladší ségry Denisy Barešové cítíme zklamání, které ovšem na konci (po zjištění závažné diagnózy) prostě zmizí. Holt další slabý a nepropracovaný motiv. Nejednu rodinnou scénu navíc doprovázejí dost nepřesvědčivé a křečovité dialogy. No a dostáváme se ke třetí fázi, se kterou se musí vyrovnat její tělo. K té nemocniční. Tady se jen potvrdí absence silnějších emocí. Prostě je nám to celé tak nějak jedno. Což je škoda minimálně v souvislosti s Natálií Germáni, která podává solidní a fyzicky obětavý výkon. PS: Když po fatálním zranění začíná pracovat v krámě, v regálech je vidět zboží, které tam v dané době nemá co dělat. Když pak jedna z kamarádek z branže obdivuje v roce 2000 při první štaci Andrey jednoho pornoherce, zmiňuje, že má točit akční biják s The Rockem. Ten se ovšem ve filmu proslavil až po roce 2001. ()
pozn.: studené jako psí čumák, sterilní jako nemocniční pokoj; informačně OK ()
Velmi sugestivní [a nikterak předpojatý] vhled do života mladý holky, která se poté, co se kvůli vážnému zranění nemůže věnovat kariéře profesionální sportovkyně, se začne věnovat kariéře v pornu. Možná je to sice ta klasická filmová storka o získání úspěchu – tedy o cestě na vrchol a následném pádu na dno – jako ze škatulky, navíc dle skutečných událostí. Přesto jde o setsakra poutavý snímek, po jehož zhlédnutí možná nezačnete polemizovat o kariéře v pornu [nebo možná i jo?], ale určitě po něm začnete polemizovat nad klasickým krédem "žiješ jenom jednou" alá Million Dollar Baby od Clinta Eastwooda.... jedno je však jistý: Natalia Germani po hereckým kariérním žebříčku stoupá čím dál tím výš; a já jí to jen a jen přeju. ()
U takovýchto filmů si kladu dotazy typu - a proč to vlastně vzniklo? Dobrá, vrcholová sportovkyně po zranění začne hrát v pornu, to trochu zajímavé je. Nicméně je tolik jiných témat... Film navíc vůbec nenabízí žádné vysvětlení co ji k takovému rozhodnutí vedlo. Od druhé půlky už v podstatě divák odevzdaně nakukuje pod pokličku kuchyně porno byznysu a za mně tam tedy bylo odhaleno zbytečně moc. Ne nebráním se nahotě, dokonce ani explicitní. Někdy je to dokonce v obyčejných filmech super, ale musí to mít důvod. Tady mi to připadalo jako kdyby při té tušené bezmoci ve scénáři se někdo rozhodl alespoň tedy diváka trochu zašokovat, nebo snad rajcnout... Těžko říci. Natalia Germani se role zhostila se ctí a má docela i můj obdiv. Je to krásná ženská a vybraná byla pro roli docela dobře. Přesto jsem měl ve filmu chvilkami dojem, že hraje ten nudný scénář stejně odevzdaně jako když odevzdaně hekala v kosmickém skafandru při natáčení porna. Nicméně námětově zajímavé a vydržet se u toho dalo. Dávám tedy za 3 salta. * * * ()
Súvisiace novinky
Kino na Hranici nabízí již po 26. to nejlepší ze středoevropského filmu
Filmová přehlídka, která se tradičně pořádá v polském a Českém Těšíně, opět poskytne novinky české, polské a slovenské novinky poslední sezóny. Koná se již od středy 1.5. do neděle 5.5. 2024.… (viac)