Občanská válka
Civil War
Civil War
Civil War
Civil War
Réžia:
Alex GarlandScenár:
Alex GarlandKamera:
Rob HardyHrajú:
Kirsten Dunst, Cailee Spaeny, Wagner Moura, Stephen McKinley Henderson, Nick Offerman, Jesse Plemons, Karl Glusman, Sonoja Mizuno, Jojo T. Gibbs (viac)Obsahy(2)
Príbeh dystopického filmu Kolaps sa odohráva v blízkej budúcnosti, ktorú si väčšina z nás nechce a nevie ani predstaviť. Renomovaná vojnová reportérka Lee (Kirsten Dunst) sa spolu so svojím tímom vydáva na nebezpečnú a adrenalínovú cestu naprieč zničenou Amerikou. Cieľom ich misie je zdokumentovať eskalujúcu občiansku vojnu, ktorú vyvolal kontroverzný príhovor prezidenta. Nenávisť ovládla všetky vrstvy spoločnosti, ľudskosť a priateľstvo stratili svoj význam a nikto si nemôže byť istý svojím životom zoči-voči hrubej sile zbraní. (Forum Film SK)
(viac)Recenzie (125)
Z nejakého dôvodu som od Civil War čakal niečo mierne odlišné, avšak výsledok rozhodne nie je sklamaním. Dramaturgicky film trochu pripomína Vojnu svetov, ale pochopiteľne s iným protivníkom, respektíve s inými protivníkmi. Garland spomínal v jednom rozhovore, že tento príbeh zasadil do USA kvôli tomu, že divák sa s ním najlepšie stotožní v každom kúte sveta, keďže USA je najviac sledovanou krajinou sveta. A výborne urobil, napriek brutálnym scénam a záberom pôsobiacim dokumentárnym dojmom cítiť vo filme aj určitú mieru cynizmu. Za ten si môžu samozrejme Američania sami vďaka extrémnej polarizácii spoločnosti. Niežeby inde bola citeľne slabšia, ale tu sme zase pri tej efektivite zasadiť dej do USA. Záverečný záber všetko skvele zaklincoval. ()
Tento film mě dost překvapil. Podle traileru jsem neočekával moc, ale nakonec stál za to. Sledujeme tento příběh očima novinářů, kdy jsme vtrženi doprostřed konfliktu bez jakékoliv expozice. Putujeme s nimi z New Yorku na Washingtonu napříč zničenou Amerikou. Po cestě naši hrdinové zažívají nejrůznější strasti, které válečná země může nabídnout. V podstatě ani nemáte, jak poznat, kdo je hodný a kdo ne. Celý závěr v D.C. je hodně silný, Jsme tady vtrženi přímo doprostřed válčené zóny a vše sledujeme prostřednictvím našich hrdinů z první linie. Působí to hodně autenticky a emotivně. "Jaký druh Američana jste?" ()
Takový film o ničem, kde to nic vnímám jako záměr. Neznáte kontext války ani minulosti postav. Příběh si v podstatě utváříte sami stejně jako u "bezduché" novinařiny, kterou hlavní postavy vytváří. Ono konec konců je úplně jedno, proč se ta válka děje. Končí bezdůvodným zabíjením, kde už ani nejsou žádné jasné strany a lidskost není k nalezení. Práce s hudbou a zvukem byla vynikající. ()
Občianska vojna v najdemokratickejšom štáte sveta, kolíske všetkých cností - fikcia či vízia? Garland odviedol dobrú prácu, že film stavia politicky neutrálne. Nechce postaviť prívržencov trumpety proti plienkovej trasorítke ani naopak, aj preto spojil Kaliforniu s Texasom. A kvôli tomu sa vo filme nájde každý Američan - z jeho pohľadu by tyranom mohla byť tá druhá strana. Okrem ohlušujúcej streľby smerom ku koncu však film neprináša nejakú úchvatnú, intenzívnu drámu. Zároveň však prináša neustále fotografovanie a to aj za prapodivných až nepochopiteľných situácií. Alex Garland zrejme chcel priniesť filmom nejaké znepokojivé posolstvo, ktoré v spoločnosti cítiť nielen v USA. Z filmu ho však necítiť dostatočne. ()
Vypadalo to jako válečné sci-fi, ale realita je jako obvykle u Alexe Garlanda někde jinde. Ve skutečnosti je to filmová pocta válečným fotografům, která je lepší než všechny filmy natočené podle osudů slavných fotoreportérů. Garland totiž necítil potřebu nechat se svazovat realitou. Také jeho alternativní současnost je výborně vybalancována od faktu, že geograficky neodpovídá aktuálním náladám ve společnosti, až po moudré rozhodnutí, že nebude nic vysvětlovat, jen nás hodí přímo do válečné zóny. I ten uzavřený kruh, ve kterém začneme s americkým prezidentem a v úplně jiné náladě s ním skončíme, je výborný. Kirsten Dunst už není tak často vidět, o to hezčí to je, když má co hrát. Vlastně skoro perfektní (90%). ()
Skvěle natočená (už dlouho jsem v kině tak intenzivně nevnímal podobně zdařilé propojení zvuku - a hudby zvláště - s obrazem) iniciační jízda, která se sice nevyvaruje několika klišé (včetně jednoho, které jsem očekával od samého začátku), ale nesoudí, nabízí ne snad ty nejpravděpodobnější, ale přitom určitě ne nemožné varianty budoucího vývoje a zároveň je v některých ohledech nepříjemně jasnozřivá a realistická, včetně samotného závěru, který se může odehrát nikoliv jen "někde v Africe", ale v podstatě kdekoliv. A rozhořčené výkřiky naivků, kteří vidí svět (nebo alespoň tu jeho "vzornou" část) růžovými brýlemi, na tom nic nezmění. ()
Po Ex Machina a Anihilaci mé třetí setkání s režijní tvorbou Alexe Garlanda, který podobně jako u výše zmíněných snímků vypráví příběh z více či méně blízké budoucnosti - tentokrát ale ve více současném a realistickém duchu, z čehož diváka zamrazí o to více. Dějově jde o jednoduchý příběh na bázi road movie s akčními mezizastávkami, na nichž jsou hlavní postavy konfrontovány se znepokujícími výjevy z "každodenního života v USA". Líbilo se mi audiovizuální zpracování filmu - ať už se jednalo o fotografie novinářů vložené do obrazu, nebo hudební podkres, který jako by svými přátelskými country podtóny zmírňoval zobrazované hrůzy. Nejnepříjemnější sekvencí byla pro mě zcela bezpochyby konfrontace s Jessem Plemonsem; výtvarně na mě nejvíce zapůsobil průjezd hořícím lesem; a z hlediska akce se mi nejvíce líbilo napínavé finále. Solidní čtyři hvězdičky! ()
Tohle je neskutečně hutný kino zážitek. Garland je frajer, dokáže totiž natočit věci od scifi robotů, přes Anihilaci, mind-fuck Men až k postapo Civil War a musím říct, že i tak "všední" námět dokáže rvát koule. Příběh se zaměřuje na partu novinářů, kteří se vydají na cestu do Washingtonu s touhou být první, co udělají rozhovor s prezidentem a sklidit credit, a tak se vydáváme na putování Amerikou skrze několik nástrah. Největím tahounem je naprosto precizní vizuál, který je barvitý, na pohled nádherný a realistický zároveň a stejně tak musím vyzdvihnout jakousi odtažitost celého filmu, který se nesoustředí na všechny postavy, co ve filmu dostaneme, jako na středobod celého snímku, ale spíše jen jako jedny z mnoha postav v onom světě, čímž se do popředí nedostávají herci a charaktery samotné, ale spíše celá spoušť okolo, takže si divák může vychutnat příběh naplno a dumat, "co že se to asi stalo". Líbila se mi rozmanitost všeho kolem, kdy dostaneme základní náčrt hlavních postav a pak už jdeme rovnou na cestu, na které nás překvapí několik situací od snipera, rabování či scénu s vojáky, kdy jakmile přijde na scénu Jesse Plemons, tak věřte, že se budou dít sakra věci a tady musím přiznat, že v tomhle momentě jsem na 5 minut nedýchal a po skončení celé situace mi bylo vnitřně úzko a nevolno, jak už opravdu dlouho ne. Dojde i na akční finále naplněné bojem ve městě, takže i tohle si film může škrtnout ze seznamu. Co je ale největší síla, je audio stránka filmu, protože tohle se tady povedlo naprosto bezchybně - tyhle kontrasty mezi naprostým tichem, zvláštní hudbou a pak extrémně hlasitými výstřely dělají z filmu naprostý záhul na všechny smysly diváka a za mě jde o jeden z NEJLÉPE nazvučených filmů současnosti a pro tenhle faktor si budu Civil War pamatovat. Zajímavostí pak je, že ve filmu byly všechny výstřely "opravdovými slepými" náboji, což se ve filmu běžně nepoužívá a místo nichž se používají o třídu méně zvučné slepé náboje, což si Garland odůvodnil tím, že chtěl mít herce v akci a v pozoru. Neskutečné. Abych jen nechválil, určitě bych viděl raději seriálovou podobu, jelikož jsme zde vlastně vůbec nedostali důvod "proč se to děje", "jak dlouho se to děje" a vlastně ani "kdo proti komu" to tady stojí, což by mi za normálních podmínek dost vadilo, ale tím, že si mě film naprostou upoutal vším okolo, nemám ani potřebu tohle řešit a prostě jsem jen seděl zavrtaný v sedačce a hltal tenhle audio-vizuální masterpiece okořeněn o dechberoucí finále a scénu s Plemonsem, u které se mi málem zastavilo srdce. ŠÍLENOST. ()
Aby to dávalo smysl, musel by tvůrce aspoň v nějaké rozumné míře vystavět logiku konfliktu. Jinak je to v podstatě jen putování party novinářů od přestřelky k přestřelce. Některé válečné scény jsou i zajímavé, bohužel ne dost. Poslední bod je posedlost amerických filmařů dělat z bílých obyvatel mimo velkoměsta agresivní a zaostalé idioty, tohle klišé mě už dost nebaví. Pokud si někdo chce dát válečný film, kde je v hlavní roli novinář, spíš doporučuju sáhnout po starém Salvadoru od Stonea. Pokud spíš apokalyptickou road movie po Americe, pak se přímo nabízí Cesta. Tedy jsem nic objevného nenašel. ()
Sugestivní a vysoce osobité dílo, které s nečekanou syrovostí varuje před možnou blízkou budoucností. Snímek Civil War režiséra Alexe Garlanda se může opřít o skvěle vystavěný scénář, jemuž vévodí místy až děsivá realističnost zlomové události, v níž se tato verze USA zmítá. V tomto bodě je ale záhodno zmínit i vtahující kameru, díky níž jste doslova vtáhnuti mezi nesourodou partičku novinářů cestujících skrze zdevastované Spojené státy americké. Právě díky kameře a přesvědčivým hereckým výkonům (Tandem Kirsten Dunst a Wagner Moura!) nahlédneme mezi nevýznamné půtky, organizovanější bojůvky až nakonec skončíme úžasnou sekvencí v obrovské operaci, při níž se masivní separatistická armáda přesouvá směrem k Bílému domu. V tento moment se pomalá, místy až hypnoticky děsivá jízda najednou přepne do zběsilého válečného módu, z něhož jsem hltal každou vteřinu a kterou jsem si chtěl na velkém plátně pustit ještě jednou. Co tedy dodat na závěr? Civil War je divácky nepřívětivou, avšak právě o to více naléhavou podívanou, která ve velmi jasných konturách nahlíží za oponu spojení „Co kdyby?“. Na jednu stranu děsivé a na druhou efektní, ovšem v každém případě se jedná o důležité filmové dílo, které ve mně bude svými myšlenkami a tématy rezonovat ještě hodně dlouho. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „I've never been so scared in my entire life. And I've never felt more alive.“ ()
Nejděsivější film o novinářské (a divácké) integritě a senzacechtivosti od Nightcrawlera. ()
Je to překvapivě dobrej film a já si tímto sypu popel na hlavu jak jsem podle traileru soudil, že to bude nejspíš volovina. Není. Vše co mi v traileru nesedělo má ve filmu jiný kontext a vyznění. I ta Kirsten Dunst, kterou spíš nemusím a kterou Garland vytáhnul z toho hereckého zapomnění, tady se svým důstojně nevybotoxovaným obličejem parádně seděla. Má to super kameru co umí dramatické celky i artové hry s hloubkou ostrosti. Má to luxusní zvuk (kdy třeba střelba zní reálně nekompromisně) a atmosférickej soundtrack. Je to sympaticky apolitické (není z toho cítit nějaká agenda a není tam vyloženě dobrá a zlá strana). Herecky je to koncert (a speciálně pro Cailee začínám mít slabost). Režijně vyvážené a pevné. Má to uvěřitelnou psychologii.. Navíc je to celé namotané na motiv humanistické/reportážní/válečné fotografie, což je pro fotofetišistu prostě lahoda (exhibuje tam jak Sony α7 s Leica sklem, tak třeba i Nikon FE2, Cailee tam vyvolává filmy v uprchlickém táboře.. no prostě žůžo-labůžo).. Jedinou výtku bych měl k tomu, že jak je to celou dobu poměrně syrové a realistické, tak je tam pár okamžiků kdy se tahle realističnost nabourá nějakým filmovo-klišoidním postupem. Blbě se to vysvětluje bez spoilerů, ale konkrétně řešení situace vojáka s červenými brýlemi prostě působí zbytečně lenivě. Nebýt těchto drobností, klidně bych šel i na plnou palbu.. Koho nezajímá fotografie, nechť si z mého hodnocení půl až jednu hvězdu odečte. ()
Po prvním traileru má očekávání vystřelila do výšin. Spojení renomovaného a ostříleného mazáka Alexe Garlanda a společnosti A24? Z toho jsem vycítil, že je zaděláno na úspěch...A naštěstí mohu s klidným svědomím po zhlédnutí říct, že Občanská válka patří do smetánky letošního filmového roku. Už námět diváka zaujme. Ono totiž filmů, kde hlavní roli představují váleční novináři, je jak šafránu. Jinak musím kvitovat, že se Garland vydal spíše dramatičtějším než čistě válečným směrem, kde se zaměřil na vykreslení nesmyslnosti a hrůz konfliktů jako takových obecně. To mu vyšlo na jedničku...Jinak samotný film exceluje na poli práce se zvukem. Doopravdy jsem dlouho neviděl po této stránce lépe uchopený snímek. Ty přechody mezi naprosto dokonalým a pořádně hlučným ozvučením střelných zbraní a následným tichem, to je přímo geniální nápad. Pár scén se mi z hlavy už nevymaže (zářným příkladem budiž menší role Jesse Plemonse...během této několikaminutové sekvence jsem zapomněl dýchat). A závěr s útokem na Bílý dům, to jsem vrněl blahem. Jo, tohle si kino bezesporu zaslouží. Audiovizuálně mistrovské dílo. Možná časem půjdu s hodnocením výše, musím to ještě promyslet. Za mě dávám 8,5/10 ()
Když sever válčí s jihem a zem jde do války, tak nabij foťák filmem a vyraz tam taky! 📷 Krásná studie na téma "co by kdyby" s plíživým odérem smrti na každým kroku (benzinka, Jesse Plemons!). A jako nečekaný bonus totální military porno ve Washingtonu. Tohle se Garlandovi povedlo. ()
Alex Garland pojal téma občanské války hodně odlišně. Nijak se nezabývá hlubším představením konfliktu, jednotlivých stran a ani nenaznačuje, kdo je „v právu“. Pro příběh Občanské války to totiž není až tak podstatné, stejně jako pro novináře, kteří celý konflikt dokumentují. Jedná se v podstatě o road movie zpustošenou Amerikou, během které ani tak nepoznáváme jednotlivé postavy, jako spíš po jejich boku prožíváme různé situace, které nastalá státní krize vyvolává. Film se pocitově pomaleji rozjíždí, než si divák na zvolený styl zvykne, ale postupně zvládá svým sugestivním pojetím naprosto pohltit. Třeba díky efektivnímu využití fotografií v prostřizích nejenom akčních sekvencí. Vše pak vrcholí jednou dechberoucí scénou, která je jakýmsi předfinále, a po jejím skončení na diváka dolehne tíha všeho. Závěr poté bohužel spoléhá spíš na velkolepou destrukci a Garland zřejmě cíleně rezignuje na dotažení několika nadhozených motivů. Finále tak působí spíš rozpačitě než uspokojivě a snímek toho ve výsledku příliš neřekne, což byl pravděpodobně trochu zvrácený záměr. A mně to naštěstí zážitek příliš nezkazilo. 8/10 ()
Lepší než jsem čekal, to rozhodně. Především po režijní stránce, Garland předvádí děsivé a nepříjemné výjevy, které se dostanou pod kůži. Žádné stylové přestřelky, místo toho nepříjemné rány z kovových hlavní a všeobecné neštěstí. Dění je zachyceno vskutku realisticky a s dobrým ozvučením má člověk někdy skoro husí kůži. Druhá věc už je scénář, který zas takový banger není. Dostaneme rychlé vysvětlení, proč vlastně válka zhruba probíhá a poté se hned posouváme k různým výjevům z ní. Garland nesděluje nic nad rámcem toho, že válka je špatná a novináři v ní jsou tak trochu sebevražední blázni. Nic víc, bohužel. Politické komentáře nebo něco z podobného ranku nelze čekat. Amerika je tam čistě pro efekt a děj by se mohl odehrávat prakticky kdekoliv na světě. Hodnocení ovšem musí být kladné, jelikož intenzita zážitku dokáže převýšit jistou obsahovou prázdnotu. ()
Hodnocení filmu pro mě bylo snadné a nemusela jsem o něm ani přemýšlet. Horší to bylo s napsáním komentáře. Jak ho pojmout. A co vlastně napsat, protože Občanská válka nedává divákovi odpovědi na jeho otázky, které u něj během sledování vzniknou. Stejně jako se nesnaží jakkoliv soudit situaci a to, jak se postavy chovají, a co dělají. Celé je to na jednu stranu zároveň hnusný s problesky krásy, ale zároveň krásný s problesky hnusu. Skoro až odosobnělé, ale zároveň hluboko do nitra se sílou uhodit. Možná proto je asi dost náročný sledovat to postupné prohazování rolí. ("Vyfotila bys mě během toho, jak umírám?" ... "Co myslíš?") Protože Občanská válka je strašně dobře natočený film. Ta kamera byla prostě jako z jinýho světa a občas bylo pekelně děsivý, jak moc blízko tomu všemu jsem se cítila. Až nepříjemně blízko, ale utéct jsem nechtěla. Přesně, film si hraje s divákem úplně stejně jako postavama jejich práce. Tedy, pokud jsou schopni vnímat ten moment, kdy už to není jenom práce, ale zároveň určitý postoj a jejich změněné vnímání světa, které schovávají za "je to jenom práce" postojem. Stejně jako se tady pracuje s hudbou a veškerymi zvuky. Tohle byl prostě komplexní zážitek. A ta nejhorší část je právě to, že základ sice odkazuje na jednu konkrétní událost, ale zároveň je univerzálně použitelný vlastně kamkoliv. Bráno optikou právě novinářů, kteří jsou tady vykreslení...no takhle. Opět bez odsuzování. A bez snahy hledání odpovědi na tu nejdůležitější otázku, která v každém musí zákonitě vzniknout. A to jsou podle mě důležité věci, na které by se nemělo zapomínat. Poslední záběr je už jenom třešničkou na tomhle zvraceném dortu zvaném "Náš svět". Tři, dva, jedna...úsměv. No, já jdu dokoukat ten naivní romatickej seriál, ať se mi srovná hlava... ()
Já být tím asiatem tak řeknu že jsem z Alabamy a Jesse Plemons by mi určitě podal ruku a řekl "how ya doing, another american patriot". Souhlasím s otcem zakladatelem, je to takový road movie, ale velmi poctivý. Kamera skvělá, včetně prostřihu s fotkami. Dále je zde chill týpek Mourek Escobar, občas bojové scény jako když s kamošema hrajeme pubg ("vole ty jsi ocas, kurva zase se nechal knocknout u sloupu, už ho smoukuju...") a taky Kirsten Dunst - moji dost možná největší crush z dětství, která nestárne ale zraje. Závěrečná polovina z akčního hlediska až překvapivě intenzivní, jen aby byla zařízla nejvíc forced hovadinou jakou si lze představit. Ale jinak další pecička od A24. ()
Nebýt toho závěru z Washingtonu bez emocí, tak je to plný počet. ()
Súvisiace novinky
28 let poté nabírá obsazení
Britský režisér Danny Boyle (Sunshine, Trainspotting) to s návratem ke svému dvaadvacet let starému hororovému survivalu 28 dní poté a jeho pokračování 28 týdnů poté opravdu myslí vážně. A co víc –… (viac)
Co nového chystá Alex Garland?
Režisér a scenárista Alex Garland (Dredd, Ex Machina) má za sebou některé z nejzajímavějších sci-fi projektů posledních let. Jeho režijní prvotina Ex Machina nadchla většinu diváků i kritiků,… (viac)
Jsem jediný, kdo má pocit, že z toho šlo vytřískat výrazně víc? (kámo, reálně se podívejte i ten plakát!) Já osobně jhsem na tento film byl poměrně natěšený - celý ten koncept ,,co kdyby v Americe probíhala občanská válka'' mi přišel strašlivě zajímavý a v rukou šikovného a odvážného tvůrce (jak jsem při přívlastku ''A24'' též očekával) by dokázal Americe a vlastně celému světu vlepit silnou realistickou facku, která by donutila svět se zamyslet nad toutou zemí, nad vším, co se o ní říká, co je pravda, jak se samy na sebe koukají a tak. Bohužel to ale do filmu musíte vlít krapíček té nenávisti a nezachovávat si mediální nestranost (jako reportéři ve filmu *geniální narážka*). Tenhle film svou absolutní nestraností absolutně ignoruje kulturní rozdíly v Americe (a jak jsme s kámoši po skončení filmu probírali ,,Rozdíly a přeci jen tu soudružnost, co z nich stále dělá američany'') a celý ten prvek, co dělal filmu největší reklamu, je absolutně zahozen a nakonec celý příběh, kolem kterého se film točí, by mohl být zasazen do absolutně jakékoliv války. I ze samotných amerických měst zdevastnovaných válkou vidíme vlastně úplný hovno, protože tam máme všudyvšude dvě scény, které se odehrávají alespoň na nějakém známějším místě a ne někde v lese, u jezera, na benzínce, v hotelu či i v blbý Santově vesničce... sorry, ale tohle fakt může být úplně kdekoliv a vůbec se nemusel vymýšlet takhle zajímavý koncept, na kterém vlastně stál i celý marketing. I to, že je film absolutně politicky nestranný, tak se vlastně nedozvíme o válce vůbec nic (ok, víme že Texas válčí, ale to je samo o sobě docela jasné, protože by se to stalo kdykoliv, ale proč se spojil s Floridou? proč jdou tyto dva státy proti Washingtonu? proč nejdou naopak proti sobě? je prezident demokrat nebo republikán? jaký je tam tedy sakra problém? v Americe je hromada států a fakt je tam mezi nimi i rozdíl, proč to ten film tak okázale ignoruje?). Máme v celém filmu jedinou scénu, která je napětím skutečně napěchovaná a tu bych zcela jistě nechal kdekoliv pročkoliv, protože je to rozhodně to nejkvalitnější, co film nabídl (je to ta s Jessem Plemonsem, kde se alespoň trochu ukáže charakter různých (amerických) vojáků a jejich smýšlení (což jsem ale chtěl v celém filmu!!!), škoda, že se to pak zase vše pokazí). Celý hlavní příběh se tedy točí kolem reportérů, až na to že ani ten nefunguje. Postavy neprojdou žádným vývojem (leda na závěr máme těch pár vteřin s tou holkou, až se podíváte, budete vědět), neutvoříte si k nim žádný vztah, ani herecky nejsou nijak výrazní (leda Jesse Plemons, který je fajn překvápko, Stephen McKinley Henderson je zase od přírody sympaťák, což udělá půlku práce, ale nejvíc se snad snaží popravdě Wagner Moura). Dokonce i kamera je na mě tak nějak nic moc, protože působí takovým strašně umělým dojmem - kdyby to byly fotky (což je tam občas moc hezky prostřihnuto), tak nic neřeknu, ale v pohybu to moc nefunguje, což mi bohužel osobně vadilo. A je pravda, že někde sehnat Emmanuela Lubezkiho, hned by o tu autentičnost v tomhle post-apo světě bylo postaráno (snad jediná scéna, kde bych to nechal, jak to je, je již zmiňovaná s Plemonsem, kde snad vše funguje). Nejlepší na celém filmu je ale zvuk. práce s ním je rozhodně moc pěkná a ty hlasité šoky jsou moc příjemným kopem do reality. Líbí se mi, že v tomto celém filmu je cítit určitá podobnost s filmem Zóna zájmu, když jde v některých záběrech o ten zvuk a tu ignoraci, že kdesi je něco špatně, postavy to ale ignorují. A na tuto notu bychr ecenzi ukončil, bohužel jsem si ale ještě vzpomněl, že celý film bohužel taky dojíždí na tu občas až komornost. Ať už jde o válečné scény, které občas působí jak nějaké video z youtube, jelikož postavy se vůbec nehýbou a vše se to oidehrává na nějakém úplně zaměnitelném místě - naštěstí je pak závěr, který je vlastně (i přes jeho absolutní nepřehlednost co se politické situace týká) tím, co od filmu chceme, a to realisticky podaný akční drsný film ve válkou rozbořené Americe. No a pak to skončí a já si cítil nějak prázdný a nijak neovlivněný. Na to, že tenhle film mohl svým konceptem ovlivňovat a lidi varovat, se jedná o strašně prázdný projekt a promarněný potenciál, který v podstatě věci jen řekne, že novináři si nemají tvořit emoce, jinak se pozvrací. Hotovo, šmitec. Jsem fakt rád, že to dopadlo takhle *sarkasmus*. Prosím, natočte někdo remake, ale jinak. Na druhou stranu to ale zas tak strašné není a několikero dobrých věcí, co na dojmu dopomůžou, se najde. Ale nevím, proč bych to měl chtít vidět znova, protože mi to vlastně nic nedalo a ani si u toho neodpočinete. Což aspoň něco by film splňovat dle mě měl. 6/10 P.S. navíc reálně co to je, když máš drama film a dáš do největší drsné akce takovouhle příjemně hipízáckou muziku - jako třeba při cestě autem nebo v komedii úplně klidně chápu, ale tady (konkrétně v jedné scéně, se podívejte a pochopíte) () (menej) (viac)