Colby Sawyer

Možná kdybych byl čistě jen kolemjdoucí divák se zájmem o ezoterično, tak bych si to třeba i užil, ale takovým divákem bohužel nejsem. Momentálně se trápím x hodin v laborce s diplomkou a i když asi nezmění svět, tak je to něco, co má hlavu a patu. I Origins mi naservírovalo předlouhou expozici a když to mohlo začít být zajímavé, tak jsme přešli v duchovní blábolení. Buď tam měla být větší nadsázka nebo to mělo být pojaté zcela seriózně, tady jsme na půl cesty. A i ta půlcesta by byla ok, kdyby film fungoval třeba jako ta lovestory, jenže to tam nefunguje taktéž. Mimo Astrid si tedy nelze užít vůbec nic a to je poměrně mrzuté. Hezká hudba to nezachrání. Jo a ty lidi by mohli aspoň trochu interagovat jako lidské bytosti a ne tak random.

Kdyby Amazonu netrvalo vyprodukovat 8 dílů dva roky (animace je pěkná, ale S-tier to teda není) a pak je ještě tak pitomě nerozděloval na dvě půlky, tak by druhá série byla lepší zážitek, alespoň jsem si mohl druhou půlku bingenout, protože Invincible je opět velká pecka. Druhá série už nemá ten wow efekt první sezóny, kdy byl divák zaskočen, jak dobré to je, ale kvalita neklesá, právě naopak. Tentokrát je to sevřenější a intimnější jako třeba druhá série Vinland ságy, ale není to méně záživné, právě naopak. Postavy si člověk oblíbí ještě více a proto mají drsnější momenty váhu. Navíc tu jsou krásné reference na ostatní komiksy a vtipná práce s multiversy. Jediná škoda, že to nevychází anime tempem, protože tenhle příběh se hltá sám.

Ze začátku klasický revenge thriller, ke konci akční poezie. Dev Patel na tři roky zmizel, jen aby se vrátil s akční peckou, kterou možná nečekal ani on sám. Vizuálně strhující, brutální, kdy se krví nešetří a hlavně to strašně šlape. Stále je to debut, ale pokud se každý rok urodí takováhle jízda, tak sem s tím. Navíc Monkey Man má i výhodu kontrastní Indie, která akčňáku přidává na jisté surovosti. Oproti Nobody, Wickovi a dalším se tu nepoužívají pistole, naopak se to řeže vším, co je po ruce. Těším se na dvojku nebo spirituálního nástupce.

První série ze začátku zaujala, ale nakonec jsem si ji dal až celou, protože ten přelomový zážitek, který byl hypeovaný, se ze začátku nedostavil. Navíc animace kouká na kvalitu Shibuyi z JJK jen smutně z povzdálí, i když se časem zlepšuje. Solo Leveling servíruje ultimátní klučičí fantasy, kde se z obyčejného loosera můžete stát cool badassem pomocí hraní hry. A to chceš! Dějově se to začne nějak rozvíjet do šířky až v druhé polovině, takže jsem skončil s pocitem, že tohle byla jen ochutnávka. Věřím, že se genialita předlohy teprve ukáže a nezůstane se jen u fajn anime.

Poslední příspěvek do Monsterversa je nepřekvapivě opět parádní slátanina, kdy námět zřejmě opět vymyslela ratolest některého z producentů a režisér Adam Wingard si povzdechl, načež se podíval na šek a zpět na scénář s nadějí, že díky komerčnímu úspěchu snad dostane lepší nabídku. Jednou. Nuže vydal se točit a musím říct, že si vlastně zaslouží pochvalu, protože z toho mála opět vykřesal v pohodě ukoukatelnou věc. Současné americko-čínské pojetí Godzilly (a Konga) je přinejmenším dehonestující. Zatímco amíci z Godzilly udělali památkyníčícího dobráka, Japonci se drží monster varianty a je to za mě dobře. Godzilla by se dala uchopit jako lovecraftovský horor (když se k tomu Cthulhu nikdo pořád nemá) či survival katastrofický film, místo toho je jen přitroublá řežba. Lidé zůstávají jako nutné narativní zlo a CGI je sice ok, ale je ho tolik, že živý herci jsou až nepatřičným elementem. Edwardsova Godzilla měla k dokonalosti daleko, ale byla aspoň originální. Největším kladem tohoto je pouze ještě větší docenění Minus One.

Původně jsem doufal, že sem dám jen odkaz na Homelandera říkajíc “perfect” s popiskem “nemám slov”, nakonec to bude s druhou Dunou složitější. Druhá část je pecka a jako film je to lepší (=bavilo mě víc) než první díl. Jako adaptace je ale bezpochyby mému srdci první část bližší. Tam se mírně osekávalo, aby se děj zrychlil a zjednodušil. Druhá část už, ale i dost věcí mění a někdy moc nevysvětluje. Ne, Villeneuve Dunu miluje a tohle je poctivá adaptace, ale zároveň je to režisér, který dělá Hollywoodský blockbuster nejen pro fanoušky knih. Někdy se bohužel adaptace s blockbusterem tlučou a vyhrává Hollywood. Navíc to trochu v první půlce vypadá, že Denis točí druhy díl trilogie, a že s Warnery domluvil vlastně jen dva filmy si uvědomí až v půlce, takže ta druhá je zrychlená, zatímco ta první se zbytečně někdy zdržuje. U prvního dílu byl directors cut spíš fanouškovský sen, tady by se nějakých třicet čtyřicet minut navíc v druhé půli hodilo. Přes kritiku je to ovšem masterpiece do určitě míry i splněný filmový sen, který po audiovizuální stránce nemá obdoby a jako akční sci-fi to navždy bude patřit k velikánům. A teď toho Rámu Denisi! Edit po druhém shlédnutí: Jako čtenář knihy jsem si kino napodruhé užil ještě o level výš. Osvobozen od vnímání Duny jako adaptace jsem si užil filmovou Dunu mnohem více. Nabízí se otázka, jestli podle knihy lze natočit skvělý film bez kompromisů? Zřejmě ne a Denis se s tím smířil a já teď koneckonců taky. Villeneuve nevěří na fanservis a nehází tam pojmy, které by potěšily fanoušky. Kdepak, on chce, aby si Dunu zamilovaly davy a daří se mu to. “Nezatěžuje” diváka hloubkou knižní předlohy, ale místo toho nabízí kompaktní celek. Problém se stopáží/tempem přetrvává, protože někde by se mohlo vysvětlovat víc, ale zřejmě to lidi strhává, protože  vidím na svém okolí, že někteří začínají díky filmu Dunu číst a to je sakra dobře. Zaslouží si to!

Taika natočil komedii bez jediného vtipu či úsměvného momentu. Navíc ještě sportovní, aniž by tam ten sport svůj reálný předobraz připomínal. Šílená nuda, kdy člověk zpětné docení čtvrtého Thora, který byl sice too much, ale člověk si aspoň něco z filmu odnesl.

Film, který má neprávem nálepku 200 milionového rozpočtu, přestože nestál ani polovinu. To jen tak pro začátek takový fun fact. Matthew Vaughn to v sobě pořád má, kdo to v sobě nemá je Jason Fuchs. Bohužel scénář každým dalším zvratem děla z filmu čím dál tím větší pičovinu. Rockwell si to dává parádně, ale když to začne přecházet do parodie, tak je ho tam vlastně škoda. Snad se Vaughn vykašle na agenty a sedne si k nějaké frančíze. Myslím si, že Star Wars či Marvelovka s rozumným dohledem by mu přišly vhod.

Tak tohle je overrated AF. To co začalo velmi slibně se nakonec proměnilo v pěknou číčovinu.  Obzvláště úplně debilní finále podkopalo nohy čemukoliv, o co se tvůrci mohli snažit v první polovině. Plot armor Mizu je něco neuvěřitelného a fakt, že na prostoru asi deseti dní byla pětkrát přizabitá, jen aby druhý den už směle bojovala. Tahle smyčka se stane velmi brzy dost otravnou a ještě to podtrhuje, jak nesmyslně přesílená je. 100v1 žádný problém, však v celém Japonsku umí tím mečem máchat jen ona a všichni ostatní jsou nekompetentní retardi. Naopak jí tvůrci značně ubrali na mozku, za celou sérii ho ani jednou nepoužije, jen ji tam občas někdo vtluče nějakou kýčovitou blbost o poslání a cti. A finále si zaslouží speciální zmínku, protože hrdě zvedá rukavici hozenou GoT. Nejdříve dva tisíce vojáků napochodují shogunovi až na zahradu, aniž by si toho někdo všiml. Toho samozřejmě chrání dvacet nekompetentních cápků a tím to hasne. Když se objeví Mizu, tak 1990 vojáků najednou zmizí, jen aby se objevili o dvacet minut později a v stonásobné přesile nepřetlačili padesátikilovou holku. A to je bohužel jen zlomek. Mohl bych takhle pokračovat ještě mnoho řádků. Tady se prostě jede na efekt, ale ani ta animace není nějak úchvatná. Krajinky sice animátoři umí pěkné, ale jinak je to spíš připomínka, že je dobře, že anime je 2D. Nechápu, kde se to nadšení vzalo, jestli se k tomuhle dostalo větší kvantum lidí, kteří na animované věci nekoukají, tak jim to vyrazilo dech, ale tohle v konkurenci neobstojí. Tohle je prostě přinejlepším průměr a tvůrci by si svoje power fantasy měli kompenzovat jinde.

Dovolte mi prosím stručně druhou sérii shrnout. Nejdřív tu máme vykrádačku Blade Runnera, poté následuje díl o síle přátelství, kdy malá holčička překoná hloupoučké Avengers. Třetí díl je pitomost a zbytečnost s Happym. Čtvrtý díl bych zařadil nejvýše, sice to je jen Tony Stark závodí ve Speed Racerovi, ale je to pro mě nejblíže tomu, co by What If mělo být. Pátý díl “chceme dělat kontinuální děj” je zhruba na úrovni Black Widow. V šestém díle tvůrcům došli zdroje, protože u Marvelu není už z čeho brát za těch sto let, tak si museli vymyslet hrdinkou reprezentující etnickou menšinu. Díl není nutně špatný, ale ve WI nemá tohle, co dělat. Sedmý díl aka sehnali jsme Cate Blanchett, ale už nezbyly peníze na scénář. Historický díl vlastně taky fajn, ale stejně zbyde pachuť, protože si tvůrci řekli, že na chválenou Gaimanovu předlohu sere pes. Poslední díl je takovým etalonem trápícího se MCU, který při zamyšlení bolí. Bohužel už ve druhé sérii z nadějné myšlenky zbyl jen zmar a plnění kvót a politických agitek. Z “to je hustý” zůstalo spíše “je to krátký a máto jen pár dílů”.