Veselé Vánoce, pane Lawrenci
Merry Christmas, Mr. Lawrence
戦場のメリークリスマス
Réžia:
Nagisa ÓšimaHudba:
Rjúiči SakamotoHrajú:
David Bowie, Tom Conti, Rjúiči Sakamoto, Jack Thompson, Takeši Kitano, Takaši Naitó, Hiroši Mikami, Hideo Murota, Júja Učida, Daisuke Iidžima, Kan Mikami (viac)Obsahy(1)
Děj se odehrává v Japonském zajateckém táboře na ostrově Jáva v roce 1942. V lágru je jediný zajatec, který mluví Japonsky a to plukovník Lawrence. Ten je donucen sadistickým seržantem Harou zúčastnit se mučení a vynuceného harakiri jednoho z dozorců. Po intervenci u velitele tábora je poprava odložena. Ostatní japonští důstojníci se začínají na zajatcích mstít, protože se obávají ovlivňování velitele tábora plukovníkem Lawrencem. Napětí se ještě zvýší, když se v táboře objeví nový, záhadný zajatec Celliers, který je Angličan a odmítá se podřídit japonskému drilu. Brutalita dozorců se neustále stupňuje, protože ve válce u lidí vystupují do popředí zejména skryté zvířecí pudy a jejich civilizovanost mizí. Proč ale "Veselé Vánoce pane Lawrenci"? (Vapet Production)
(viac)Recenzie (59)
Najkvalitnejšie na tomto filme je dokonalé zobrazenie stretu západnej a východnej civilizácie, rozmanitosť týchto kultúr a myslenia. Na pozadí sa odvíja príbeh zo zajateckého tábora kdesi na Jáve a hoci sa snaží i o drsnejšie scény, film nedosahuje úrovne podobných. ()
Nevěděla jsem jak ohodnotit a co napsat o panu Lawrencovi hned po kouknutí, každopádně je to ale velmi zvláštní film z vězeňského prostředí. Především teda kvůli tomu, že nejde o obyčejné vězení a ani nejde o takový ten běžný tábor pro válečné zajatce, protože zajatci a dozorci pochází z výrazně odlišných kultur a podle toho taky vypadá jejich střet. Rezervovaní britové vůbec nedokáží pochopit některé praktiky japonských věznitelů a japonci zase aplikují svoje zásady a zvyky na brity a automaticky od nich čekají jejich dodržování, jak kdyby to měla být i pro ty brity úplně samozřejmá věc a mezi tím vším stojí plukovník Lawrence, který jako jediný z britů umí japonsky a zná obě kultury dobře, jenže jeho snaha o nějaký kompromis je prostě marná. A záhy do tábora přijde i major Jack Celliers, který se odmítá podřídit čemukoli, což vlastně rozjede celý ten hlavní střet filmu. Takhle to možná vypadá jako normální vězeňský film, ale jak to dopadne s Jackem Celliersem a Johnem Lawrencem je tu dost jiné než v těch běžných vězeňských filmech a hlavně docela zvláštní, protože v takovém tom standardním vězeňském filmu jde často o útěk, ale tady je to spíš o tom jak se kdo vypořádá sám se sebou a to ještě v konfrontaci s úplně odlišnou mentalitou japonců, kteří udávají pravidla. Film běží dost takovým poklidným tempem a zaměřuje se spíš na určité scénky a charaktery a vůbec ten způsob vyprávění je spíš východní než západní, i když je to především příběh západních lidí. Každopádně některé ty scénky jsou hrozně působivé a to zvlášť ten konec, který je překvapivě civilní a není tak teatrální, jak by to člověk čekal od nějakého běžného filmu s takovýmhle námětem. Tomu napomáhá dost obsazení filmu, které pěkně sedí k postavám a ti tři hlavní herci, Tom Conti, David Bowie a Takeši Kitano, se dokázali se svými postavami ztotožnit velmi dobřem, což určitě napomohlo působivosti "otce vánoc" a závěru filmu :). Takže zábava, ale náročná na vcítění se do děje, protože je to stejně nepřístupné jako vzájemný vztah britů a japonců v tomto filmu. ()
Střet dvou odlišných kultur v zajateckém táboře. Na téma Japonci vs. Spojenci už tu pár filmů bylo a hlavně byl napsán výborný Král Krysa a právě něco v Clavellově stylu jsem očekával. Ale bohužel. Mr. Lawrence mi přišel trochu suchopárný, nevypjatý a místy nemístně hypnotický. Prostě přesný opak toho, co bych od dramatu ze zajateckého tábora očekával. Neupírám filmu pár zapamatovatelncýh scén, solidní herecké výkony všech zúčastněných či závěr, který chytne za srdce. Ale čekal jsem víc. Nebo spíš něco jiného. 55% ()
David Bowie v čosi nie viac ako vedľajšej úlohe filmu, ktorý sprostredkuje pocit stretu dvoch národov v pomerne civilnej forme. Občas mi to prišlo malinko uletené, pretože sa ,,nadradený´´ Japončíci správali ako blbci a nie ako niekto, kto vedie zajatecký tábor s vyše 600 osobami. Z druhej strany mi prišla scéna zo Celliersovej mladosti ako zbytočná a iba narúšala plynulý chod, už aj tak pomalého filmu. Mal som však tú možnosť zhliadnuť kinematografické dielo, ktoré zanechalo určite nie malú známku v dejinách. ()
Může fascinace někým, s kým nesdílíme jazyk ani hodnoty, skončit i jinak než rozčarováním? Těžko hledat dusnější jeviště pro rozehrání dramatu na toto téma, než je válečný lágr někde v subtropech. Neprůhlednou ironii majora Cellierse (David Bowie) chápou Japonci jako podvracečství, které zasluhuje smrt, tedy v lidštějším případě. Velitel tábora Yonoi (Ryuichi Sakamoto) je jediný, kdo to vidí jinak a drží nad ním ochrannou ruku. Dopustil se však fatální chyby v překladu - sebedestruktivní rysy Australanovy povahy si vyložil jako samurajské ctnosti a do své představy se jaksi zahleděl... Neujasněná očekávání a dezinterpretace vedou hrdiny příběhu k těžko pochopitelným činům a krutým koncům. Jediný smířlivý účastník tragédie, doktor a tlumočník Lawrence, nemá šanci být ničím jiným, než nárazníkem obou stran. Bowie tu dokazuje svůj talent, ze stylizované postavy Cellierse udělal člověka sžíraného pocitem viny. Na některé scény, třeba na tu, kdy si zapálí fiktivní poslední cigaretu a vede útěšný rozhovor s fiktivním zdvořilým žalářníkem, se asi nedá zapomenut. Sakamotova ústřední melodie (http://www.youtube.com/watch?v=ClAbJ0kunSc) člověku i po letech evokuje tenhle divný a surový film. Ona divnost nespočívá jen v jeho divadelním náboji, ale hlavně v perspektivě, ze které ukazuje málokdy nahlížená zákoutí mužské psychiky a sexuality. Nepříjemný, ale velmi silný zážitek. ()
Je to velmi dobrý film, ale viděla jsem ze zajateckého tábora Japonců už lepší (na př. "Návrat od řeky Kwai" nebo "Na konci všech válek"). Námět tohoto filmu je zajímavý tím, že ukazuje jak ve válce může zbujet gay-sexualita, která potom může ovlivňovat veškerá chování nejen vojáků, ale dokonce i velitelů zajateckého tábora. Přemýšlela jsem, proč si režisér vybral jako jednu z postav do filmu zpěváka Davida BOWIEHO, když ve filmu vůbec nezpíval ! No jo, ale pak mi to došlo.... on potřeboval k těm tmavým Japončíkům absolutně jinou rasu, a to superblonďáka s modrýma očima, aby to bylo superlákadlo pro japonské homosexuály. Ale to vše pochopíte, až téměř ke konci filmu. Mohu doporučit, ale jen pro silnější povahy. Je tam i dost krutosti. ()
Upřímně se moc nedivim, že tenhle film tu nemá moc komentů a hodnocení. On je totiž hodně zvláštní a asi nepatří k těm, který by každý vyhledával. Je to takový hybrid mezi asijským a evropským filmem a na mě to moc šťastně nezapůsobilo. Nepřijde mi tu úplně dramaturgicky zvládnutý. Na jednu stranu tu jsou výborný momenty jako například scéna nuceného harakiri korejského vězně nebo perfektní scéna u soudu hned na začátku. Na stranu druhou přijdou momenty, u kterých jsem vůbec nevěděl, proč tu jsou a co mají znamenat. Příkladem budiž němá etuda s holením a kouřením, Celliersovy flashbacky nebo to střihání pramínku vlasů. Stejně tak herci jsou dost nevyrovnaný - Bowie střídá vynikající momenty se strašným přehráváním (hlavně emotivní scény), Conti je poměrně dobrej celou dobu, Mifune taktéž a opět Sakamoto střídá perfektní chvíle se slabšíma. Chybělo mi bližší časové určení, kdy se co odehrává a větší soudržnost děje. Konec mi přišel nesmyslný a nedořešený. Celkově vzato nemůžu dát víc jak tři a na druhý zhlédnutí to moc nevidim. 60% ()
Skvelá a chytľavá melódia a pekné exteriéry. To je tak všetko čím naozaj zaujme film. Dej je slabý,miestami zmätočný a samoúčelný. Čo sa týka vykreslenia vzťahov medzi Japoncami a zajatcami tak je to poňaté veľmi mierne. Keď si chcete na túto tému vybrať dobrý film, tak radšej siahnite po filme Na konci všetkých vojen(http://www.csfd.cz/film/21476-na-konci-vsech-valek-to-end-all-wars/). ()
Nejspíš mi něco hodně zásadního uteklo, což se klidně mohlo stát. Asi nějaký ten přesah či další rovina filmu. Já viděl hodně nekonzistentní, nudnou a rádoby filozofující břečku. A nezachránil ji ani Mr. David Bowie - jen díky němu a rozjezdu ke konci se to vyšplhalo aspon na **. No a ten přehrávající Sakamoto ( zvracecí smajlík )... ()
ocenenia : MFF Cannes 1983 - Nominácia na 1. cenu ()
Zatím poslední film,kde jsem měl tu čest s beatem Takeshim (v té době už doma slavnou personou,ale u filmu teprve cca tři roky),-v jeho případě se i malé role opravdu počítají.Pak ještě ta skoro vysušená ježatá hlava Bowieho a zase to vedro v jinak dost protepleném filmu. ()
V některých situacích to sice působí nedůvěryhodně, ale jinak se jedná o dobře vystavěný válečný film, který spíš než o zajateckém táboře je o střetu dvou naprosto odlišných kultur, které kvůli druhé světové válce (kde se dalo být jen v jednom ze dvou táborů a doufat, že to je ta správná strana) nikdy nemohly souznít, nikdy se nemohly pochopit navzájem a tak jejich střet nikdy nedopadl dobře. Krásně to vystihuje, jak jsou východní tradice nepochopitelné pro západ a naopak. Být příznivcem válečných filmů, nejspíš by se mi to hodně líbilo, jenže já se při sledování především přesvědčil o tom, jak mi stačí tenhle žánr vidět opravdu jen jednou za čas. V poslední době jsem neplánovaně viděl válečných filmů víc než dost a tenhle jsem měl ještě předtím na profilu, ale stejně jsem si řekl, že se na něj radši podívám, než abych ho kvůli nečekaným událostem dal pryč. A navzdory všem kladům si nemůžu pomoct, ale za celou dobu se mi do toho nepovedlo dostatečně dostat. Pár scén mě sice zaujalo hodně (třeba ta "vánoční", ta byla skvělá a vlastně jediná, kde obě strany aspoň na chvíli měly dobrou náladu), ale vždycky jen jednotlivě, jinak jsem se spíš nudil a ty dvě hodiny mi utíkaly docela pomalu, ale co se dá dělat. Tak jako tak mi to přišlo zbytečně roztahané a občas bez správného emočního dopadu, ale mé slabší dojmy má opravdu na vině fakt, že mě tyhle filmy moc nebaví. A to i přes to, že v tomhle nebyla žádná bitva, jen ten zajatecký tábor. Ale úžasná úvodní i závěrečná písnička, která také byla důvodem, proč jsem na tenhle film vůbec narazil, mě naštěstí nalákala dobře, rád jsem to viděl, jen to v takovém zpracování šlo krapet mimo mě... 3* ()
Tak Vám nevím, asi jsem blbej. Ale v tomto filmu mi chyběly motivace postav, kauzalita a sem tam i logické vysvětlení toho, co se přede mnou odehrává. Hrubou kostru jsem zřejmě pobral, ale dívat se 124 minut na něco, co kolem mne bez pochopení proplouvá, je poněkud nepříjemné. Nejhorší na tom je, že nevím, zda za fakt, že jsem film nepobral, může má blbost, nevyvedenej scénář nebo kulturní rozdíly mezi evropskou a asijskou kulturou. Jako další zápor mi přišel Bowie, kterej je topornej, až to bolí. ()
Nagisa Oshima patril medzi novovlnovych japonskych reziserov, reziserov rebelov. Merry Christmas, Mr. Lawrence natocil na sklonku svojej kariery. Podarilo sa mu v jednom filme natocit to, na co eastwod potreboval filmy dva, zachytit mentalitu zapadenho a vychodneho (japonskeho) sveta pocas druhej svetovej vojny. Zachytit to, preco sa japonci spravali tak ako sa spravali. Pre japoncov boli zapadni zajatci zbabelci, ktori po tom co zlyhali, zvolili radsej zivot zajatca ako samovrazdu. Pre zapad, naopak, boli japonci zvermi v ludskej podobe. Vo filme dominuje vtedy netradicne este len televizny bavic a nie vazny herec T. Kitano (ktory sa na zaver filmu cuduje, preco je odsudeny za zlociny, ked konal len to, co by kazdy japonsky vojak konat mal) a etericky David Bowie - ´muz ktory spadol na zem.´. ()
Celliersovy vzpomínky na mládí a na bratra byly víc frustrující než celý lágr... ()
Pomaly plynúce tempo filmu spočiatku nie je na škodu. Divák sa rýchlo dostáva do deja a je konfrontovaný s odlišnou kultúrou, ktorú predstavujú Japonci, nielen zo svojími zvykmi a panovačnosťou, ale aj cťou, záujmom a pohostinstvom. Ku koncu akoby sa príbeh kamsi vytrácal, akoby niekam do snov, pritom tempo ostáva stále pomalé a záver vyznieva tak nijako. Celkovo filmu chýba lepšia atmosféra a aj výkon hercov nie je práve to, na čo by mal byť režisér nejako hrdý. Vďaka filmu som tiež zistil, odkial poznám tú známu melódiu - tá bola fakt pekná. ()
CAN YOU GUESS WHAT I'M THINKING? YES, I THINK SO. CAN YOU? Když vezmete Bowieho a zasadíte ho do zajateckého tábora, tak jak vám nakonec může vzniknout něco tak špatného? Britové z toho mají naprostý holubník, prochází se tam jak chtějí, hádají se s velením a chodí do jejich osobního prostoru a nikdo nedostane kulku do hlavy? Myslím, že v tom filmu mělo být tak o 70 % víc mlácení holí a aspoň 4 popravy. Seržant Haro ze začátku vypadal, že bude kruťák, ale na konci mi ho bylo až líto a kapitán Yunoi byl strašně měkkej. Navíc to přehrávání vojáků, jakože jsou strašně zmlácení a ani se neudrží na nohou bylo otřesné a ty vzpomínkové pasáže byly úplně mimo. Jestli něco pochválím, tak rozhodně hudbu. Ta se mi líbila a odpad! tomu nemůžu dát, protože v tom hrál Bowie a to mi srdce nepustí, abych to tam zmáčknul, takže jedna star. ()
Najlepšia je Bowieho imaginárna cigareta. ()
Ne zcela tradiční válečný film odehrávající se v japonském zajateckém táboře, filmu nechybí zajímavý scénář, slušná atmosféra, pomalé tempo, kvalitní hudba a výborné obsazení. ()
"There are times when victory is very hard to take." ... smutné odrazy války v zajateckém táboře. atmosféra strachu byla dotažená do sebemenšího detailu. každou minutu jsem se bála toho, že přijde o život další filmový charakter. s údivem jsem sledovala konání kapitána yonoia a nejvíce mě překvapil polibek na tvář - něco tak drobného ve mně zanechalo pocit zrady, smutku a možná i zklamání. to samé scéna na konci. brečela jsem z pomyšlení, že má oblíbená postava bude brzo čelit smrti. nikdo nezvítězil. — neměla jsem si film pouštět na štědrý den. teď o tom budu celý den přemýšlet. hlavně jsem snímek zhlédla kvůli ryuichi sakamotovi; říkal o sobě, že je to špatný herec, ale mně se zdál být úžasný! jeho soundtrack byl dokonalý. joo a vlastně tam byl i david bowie, málem bych zapomněla. :) ... "Merry Christmas, Mr. Lawrence!" ()