Trammbo

Za tenhle klenot bych položil ruku do kremační pece...nebo hlavu na tyč...10/10

Kaurismakiho poetika odřená až na úplnou kost. Antická tragédie v hávu sociálního dramatu. Kontrast otřesností, které se ve filmu dějí, a forma, se kterou je film nezúčastněně popisuje, z toho dělá nejmrazivější (a za mě nejpůsobivější) kousek finského humanisty.

Fellinimu se do příběhu o jedné italské prostitutce, v podstatě velmi tragickém, podařilo napěchovat tolik radosti a naděje, že jsem opět uvěřil v existenci světlých zítřků. Nino Rota tuto náladu perfektně přeložil do hudebního jazyka, jenž empaticky podkresluje herecký koncert Giulietty Masiny, která bravurně balancuje na hraně karikaturnosti (zběsilá gestikulace, mimika, typicky italská uřvanost), když to ale příběh vyžaduje, dokáže neuvěřitelně zjemnit a zcitlivět. Cabiria v jejím podání je stejnou měrou otravná jako okouzlující, a právě proto tak reálná a lidská. Finále filmu je perfektním příkladem splynutí všech zmíněných elementů v naprosto geniální celek. Silnější emocionální katarzi jsem u filmu už dlouho nezažil. 10/10 PS.Nečtěte obsah na čsfd, je v něm vyzrazený téměř celý děj.