Spalovač mrtvol

Jeden z vrcholů československé filmové tvorby, který se stal kultovním nejen u nás, ale po celém světě. To co zde předvádí Rudolf Hrušínský je absolutní vrchol herectví. Výborné ztvárnění toho co dokáže nátlak udělat s člověk. Juraj Herz se už svým třetím filmem nesmazatelným písmem zapsal do dějin kinematografie. Nevím kdy naposledy jsem viděl film, při kterém mě tak mrazilo v zádech. (09.12.2007)

Po filmařské stránce naprostá dokonalost. Perfektní kamera nenechá člověka vydechnout a jednou za čas zabere obří detail, nebo zase dělá takové ty jakoby kulaté obrazy. Herecký výkon Rudolfa Hrušínského je provařená záležitost, ale aby se neřeklo tak zopakuji, že je skutečně mistrovský, geniální, dechberoucí. Pan Kopfrkingl je fakt úděsný člověk, pořád se perverzně češe a stejný hřeben používá i na mrtvoly a za celý film nezavře hubu. Ty Hrušínského podivné monology mě vážně dostávaly. Jedinné co mi trochu kazilo dojem byla neuvěřitelná poddajnost a zmanipulovatelnost jeho rodiny, takhle snadno by svou kůži podle mě nikdo nedal a to mi prostě nevymluvíte. (21.09.2006)

Blažený, ba přímo nebeský snímek. Hypnoticky snová atmosféra jde ruku v ruce s inovativním technickým zpracováním. Požehnaná záležitost, abych tak řekl lidských rozměrů, nemající v naší čarukrásné zemi konkurenci. Ani v krásném okolním světě se nenajde mnoho lepších filmů. A Rudolf Hrušínský? Požehnaný to herec, který již nemusí mít pocit, že pro nás dělá málo. (13.01.2008)

Exkurzia do mysle človeka vzdelaného, milujúceho, ale vo vnútri chorého. Že nieje nič čierno biele vieme a Herc dokázal tie najodsúdenejšia hodné názory podať tak sofistikovanou formou, že človek až nechápe. Kopfrkinglove hypnotické monology v kontraste chrámu smrti, bordelu a rodinných večierkov donútia premýšlať, chápať. (14.11.2005)

"Pohřeb žehem je naprosto lidský." - tato věta vychází z úst Rudolfa Hrušínského - coby pana Kopfrkingla - v mnoha svých podobách a obměnách. Při každém vyslovení těchto slov a vlastně při každém slovu pana Hrušínského (jako "něžná", "požehnaná", "krásná", "drahá", "laskavá", "milosrdná", "dobrotivá" etc.) běhá mráz po zádech. Postupná metamorfóza pana Kopfrkingla pak udává směr tohoto Herzova opusu, který vyniká svou "znepokojivostí". SPALOVAČ MRTVOL Juraje Herze je neskutečně silným filmovým zážitkem. Vedle výborného nasnímání (využití „rybího oka“, práce s detaily etc.) je nutné zmínit zajímavou a neobvyklou práci se střihem. Také zvuk a hudba jsou výrazným prvkem filmu - skvěle spoluvytváří potemnělou, podivnou a až „hororovou“ atmosféru. Morbidní atmosféra filmu je občas prosycena stejně morbidním humorem. Vše však v takových přiměřených dávkách, že tím snímek nedostává komediální nádech právě naopak. Shrnuto a podtrženo: Juraj Herz geniálně zpracoval stejnojmennou novelu Ladislava Fukse a natočil nadčasový snímek, který patří ke skvostů (nejen) české kinematografie. (20.09.2003)