Réžia:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (viac)Obsahy(1)
Konec 30. let: Pan Karel Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná...
Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota, vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Jiří Lír, Míla Myslíková, Vladimír Menšík. V roce 1969 získal Herz za režii a Milota za kameru tohoto filmu cenu FITESU Trilobit. Na Přehlídce českých a slovenských filmů v Sorrentu obdržel snímek Stříbrnou Sirénu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 656)
..........Strhující, provokativní, černohumorná vytříbená poezie v mistrovském podání Hrušínského, veliký trn v oku velkého komanče. Není se čemu divit, že tento filmový klenot ležel tak dlouho v trezoru. Celý příběh je zajímavě natočen jakoby jeden velký záběr. Osoba vždy zůstává, přechází se jen z místa děje, či v čase. Děsivé vyprávění hlavního protagonisty se stále více stupňuje a graduje jeho skutky, které on zároveň vykonává, dle nařízení vyšších mocí a ospravedlňuje pro blaho všech. Černobílý materiál, klidná tichá hudba, působivý hlas vypravěče, děsivé prostředí krematoria, režijní cit pro psychologické podbarvení. To vše dohromady dalo vzniknout tomuto vyjímečnému, dá se říct i světovému skvostu........... ()
Komentář obsahuje SPOILER! Krásně odporné! Krásné - výborně natočeno, skvělá atmosféra a bezpochyby nejlepší role Pana Herce Rudolfa Hrušínského ve které nás přesvědčuje o tom, že nejenom komediální role hodných dědečků jsou jeho jedinými výkony. Odporné - je zde patrný vliv Třetí Říše na prosťáčka, který zabije téměř celou svou rodinu. Dnes je sobota. V mém chrámu smrti se nespaluje. Věta, z které vás zamrazí! ()
Mluvit o zločinech totalitních režimů - někdy i vysloveně tlachat - je jedno a rozumět jim, neřkuli je pochopit, je druhé. Absolutní deformace charakteru, které nejlépe postihuje černobílé náboženské vyjadřování, jsou výchozím rámcem. Tak jako je absurdní představa ďábla jako syntézy síry a kozla - koneckonců jde o padlého anděla - , tak je i nemožné pochopit, jak lidé-vrazi mohli být současně zbožnými křesťany, zanícenými idealisty a rutinními úředníky. Podoba hrůzného zločinu, "smrštěna" do takřka čecháčkovského rozměru, ještě nabývá na své síle. Hrušínský, který tu určitě podává ne ojediněle, ale jeden z více vrcholů svého mimořádného hereckého umění, si později, na konci života, tuto úlohu zopakoval z druhé strany (jeho stejně mimořádný Hácha). Atmosféra krematoria evokuje osvětimské soutovární smrti, v němž je lidství degradováno na jednu z mnoha užitečných národohospodářských surovin. Mrazí-li v zádech současníka po zhlédnutí necelý dvou hodin tohoto skutečného hororu, pochopí snad snáze, proč rezistence všech okupovaných evropských národů reagovaly na tento "nový pořádek" tak, jak reagovaly. Jeden z nejlepších filmů skvělé československé školy šedesátých let by mohl - a měl - toto pochopení přibližovat i potomkům těch, kdo v této hrůze heydrichiád a výhrůžek i křivení charakterů a páteří byli nuceni ztrácet nejlepší léta svého života. ()
„Největší lstí ďábla je, když sám o sobě prohlašuje, že není..“ Nezapomenutelný Rudolf Hrušínský jako velekněz vznešeného chrámu smrti. Jeho Karel Kopfrkingl se rozkládá, aniž by byl v zemi a morbidita ve spojení s Milotovým rybím okem a Liškovou hudbou pouští do éteru palčivý děs. Nebýt to celé v tom hávu grotesknosti, co abychom se, drazí, oběsili.. ()
Něco neuvěřitelného! Kdo neviděl Rudolfa Hrušínského v tomhle, tak jako by jej ještě neviděl nikdy hrát. On tady totiž předvádí vysokou školu, co vysokou školu, přímo Oxfordskou univerzitu hereckého mistrovství. Vpodstatě se dá říct, že celý příběh je postaven jen na jeho neskutečných hereckých schopnostech. Ale to je samozřejmě míněno jen s nadsázkou. Ostatní herci jsou nepochybně taky skvělí a také scénář a režie jsou excelenetní. Bravo všem zúčastněným. ()
Galéria (56)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (58)
- Exteriéry byly natočeny u krematoria v Pardubicích, které připomíná tibetský chrám. Síň s rakvemi byla natočena ve Strašnicích, urnová místnost pak v ateliérech. (sud)
- Ve filmu se objevují místa a postavy, které v knize nejsou. Například návštěva masérského salonu nebo postava bledé dívky, kterou Kopfrkingl (Rudolf Hrušinský) vidí. Kopfrginkl se dostane do židovské společnosti na pozvání doktora Bettlheima (Eduard Kohout). V knize se na slavnost vkrádá v přestrojení za žebráka. (bohhous22)
- Keď Rudolf Hrušínský (Karel Kopfrkingl) videl technický scenár filmu, tak sa obával, že nedostane vôbec priestor na hranie. Režisér Herz totiž plánoval zostrihať film do trojnásobného počtu obrazov, než bolo bežné. (Raccoon.city)
Reklama