Menu

Vskutku zdlouhavý způsob jak neříct ani ň. Kdyby se člověk místo filmu díval dvě hodiny na jeho plakát, bude výsledný zážitek stejný. Worldbuilding nula, vědomí o postavách nebo jejich vývoj nula. (16.01.2023)

Naštěstí se to nevydalo ani jedním ze směrů, které očekáváte od "kulinářského hororu". Spíš než jako satira to pro mě fungovalo jako solidní ujetý thriller. Fiennes i Anya skvělí jako vždy. (16.01.2023)

Luxusní restaurace i film podobného ražení musí mít koncept, ale ten se tady někde od 4. menu začal rozpadat na poli věrohodnosti i myšlenek. Možná i proto, že postavy nabízejí jen karikaturní rysy pro tuctovou satiru (výjimkou je možná ta Houltova, která kvůli hluboké přítomnosti v chefově anusu poněkud nevnímá, co se děje). Vsadím se, že kdyby Fiennes svlékl kuchařský rondon, uviděli bychom dračí tetování přes celá záda. To ale nic nemění na tom, že by měl Mylod odevzdat zástěru.. (09.01.2023)

Zbytočne vyhypovaná filmová jednohubka, ktorá síce pohladila chuťové poháriky filmového konzumenta, ale nakoniec ho nechala odísť hladného a nenasýteného. Trailer sľuboval totálne odlišné smerovanie príbehu, a aj keď vo svojej podstate mieril niekam medzi satiru spoločnosti, iróniu osudu a príbeh netradičnej psychopatickej analýze jednotlivca, musím povedať, že do čierneho sa netrafil ani v jednom. Skvelí herci, občas nejaký ten fajn zvrat a scéna, nedokážu zaplátať chuťovo mdlý príbeh a jeho skvelú pointu, ktorú tvorcovia naservírovali v prvej polovici. Potom film stratil gustióznosť a režisér už len prežúval to isté sústo až do konca a snažil sa nájsť pôvodné ingrediencie. Je to škoda, čakal som michelinský filmový zážitok, no po skončení filmu si budem musieť dať zavolať manažéra. 55%. (14.05.2023)

Fascinující umělecký thriller. Přestože nejsem velký fanoušek artových hororů, toto psychologické pojetí mne velice zaujalo. Nesourodé skupinky zúčastněných jsou dobře zvolené a každý má něco do sebe a jejich rozhovory chytře vyplňují volný čas. Na filmu se mi především líbí pozvolná gradace položek zahrnutých v menu a vývoj chování hostů až k finální rezignaci. Smíření s osudem je zde totiž velice působivě zachyceno. Jen je škoda, že plány šéfkuchaře nemají o něco hlubší myšlenku. Jeho důvody tak v mnoha případech působí povrchně a nebo jsou zkrátka odůvodněny jako ve správném čase na správném místě. Přičemž bych čekal, že bude každá osoba, stejně jako jídlo v menu, promyšlená do sebemenšího detailu. Být to zamotanější, neváhal bych udělit i tu poslední hvězdu. 75% (19.01.2023)

Černohumorná blbinka o stádu ovcí, co šla na porážku. Oproti Trojúhelníku smutku je Menu satira z fast foodu, ale i tak dost fresh. Odcházel jsem s plným bříškem. Takže spokojenost. (04.12.2022)

Osvěžující sociální horor, který se chvílemi tváří jako něco víc, ale ve finále ničím víc být nechce. Máme rádi obyčejné věci a v tom je ta pointa! Černý humor a pomsta za prázdnotu způsobenou prázdnými lidmi + podmanivá Anya Taylor-Joy jsou nejlepšími ingrediencemi téhle kulinářské chuťovky. Místy to nebylo úplně stoprocentní, ale o dokonalost stačí usilovat. (05.01.2023)

Stylová žánrovka, poměrně zručně natočená, s velmi zajímavými herci, leč od začátku předvídatelná a časem malinko tomu spadne řetěz. I tak jsem rád, že filmy jako Menu vznikají a jako taková neškodná jednohubka na sobotní večer to poslouží adekvátně. Anya Taylor Joy je samozřejmě boží jako vždy. (05.03.2023)

Poctivě připravená chuťovka, která dokáže diváka po celý film neustále překvapovat i přesto, že je v mnoha dílčích motivech vlastně jen velmi jednoduše načrtnutá a v některých aktech lehce předvídatelná. To ale ve finále vůbec nevadí, protože už dlouho jsem z kina neodcházel s tak příjemným pocitem uspokojení. Jinak řečeno - Menu je perfektně vypointovanou záležitostí, která mi svou existencí udělala radost. P.S.: Hlavně od toho nečekejte klasický horor. Protože to "horor" fakt není. (15.11.2022)

Je to prosté. A platí to, co u nedávného Fresh: skvělý rozjezd, slabší dojezd. Fresh byl černohumorný kousek plný zvratů, který po sympatickém úvodu přichystal očekávaný úkrok do jiného žánru. Stejně jako tady. Divák je zvědavý, co bratislavský rodák a řádně démonický Ralph Fiennes pro nafoukanou skupinu snobů, kteří se hodlali dostat na vrcholek gurmánského štěstí, se svým menu přichystal. A je mu jasné, že luxusní restaurace na ostrově nebude jen o precizním menu, ale o celkovém zážitkovém balíčku. Nechybí šéfkuchařův fanda, kritička jídla, herec, kterému už dávno ujel vlak, mladí finančníci… i jedna odměřená dívka s nohama na zemi, která původně na seznamu hostů nebyla. Záhy se ze strany personálu začne projevovat pohrdání každým hostem. Graduje to solidně, ale postupně je patrné, že o nějaké přesahové myšlence se nám může nechat jen zdát. Kritika třídních rozdílů mi mnohem víc seděla u oceňovaného jihokorejského Parazita, který mnohem kousavějším způsobem upozorňuje na nedostatky ve společnosti. Tohle je ve výsledku „jen“ plytká báchorka o šéfkuchaři, který (místy až hloupě) trestá i lidi, co s ním vlastně ani moc nesouvisí. Mdlá dohra, navíc když se nad jednotlivými scénami divák pořádně zamyslí... Nakonec to není ani chytré, ani zábavné. (07.01.2023)

Tri alebo štyri? Hm. Dobré herecké výkony, mrazivá atmosféra, zvrátené nápady, ale... nemám pocit, že by som bola videla čosi nevídané, neslýchané. Asi nechám len tie slušné 3 hviezdičky. Pobavilo ma, že šéfkuchár Slowik pochádza z Bratislavy. (09.06.2023)

Čekal jsem něco jiného. Postupem času mě přestalo zajímat co se tam děje a ani Fiennes to nezachránil.25% (11.01.2023)

Tady asi platí, že čím míň toho o filmu víte, tím větší zážitek budete mít z jeho sledování. V hlavní roli tu máme mojí oblíbenou herečku současnosti Anyu Taylor-Joy,  která minulej rok zabodovala po boku Alexandra Skarsgarda ve filmu The Northman a předtím v hororu Edgara Wrighta – Last Night in Soho. Její postava se spolu s Nicolasem Houltem a dalšími vyvolenými vydává na soukromej ostrov proslulýho šéfkuchaře Voldemorta Finnis, kterej si pro svý hosty připravil (nejen) gastronomickej zážitek na kterej jistě do konce života nezapomenou. Ví prozrazovat opravdu nebudu, ale pokud se alespoň částěčně věnujete kulinářskýmu umění, budete slintat blahem. 7,5/10 (03.02.2023)

Každopádně jak příště půjdeme do nějaké restaurace budu mnohem pečlivěji zkoumat chování personálu a pro jistotu si sednu někam blízko k východu. Rozhodně nehrozí návštěva podniku na nějakém ostrově. Ralph Fiennes se tady vskutku vyřádil, jen mě bude chvilku trvat než zjistím jak se mě to vlastně líbilo. 65% (16.01.2023)

Requiem za Nomu. Škoda, že to není animované od Pixaru. Jako jednohubka je Menu příjemné, ale zdaleka ne tak chytré a vypointované, jak by si námět zasloužil (a jak se film tváří). (20.03.2023)

Navenek se Menu tváří jako sociální drama a společenská satira, ale v důsledku se jedná o čistokrevný horor, byť se divák občas i zasměje (recept posledního chodu zkrátka pobaví). Vyhlídky, které postavy v restauraci mají, jsou totiž velmi temné. Hlavní role si přivlastnili Margot a Slowik, mezi nimiž se odehrává rozhodující duel. A ač je Margot štětka, brzy pochopí, jak se dostat Slowikovi na kobylku. No, možná to pochopí právě proto, že je štětka. Lži, podvody, arogance, faleš a nebetyčný luxus. I když popravdě, mé obavy, že mi po celou dobu v kině bude kručet v břiše, se nenaplnily, jelikož servírované blafy bych odmítl stejně, jako hlavní postava. V závěru už ale ne. Trochu jsem zde viděl připomínky vizuálně vytříbenějšího Kuchaře, zloděje...od P. Greenawaye, ale to mi nevadilo. Snad jen poslední chod jsem očekával více šokující, byť pro zúčastněné byl asi dostatečně. Píšu, že jde o ryzí horor, ale pro fanoušky žánru možná nebude tohle slovo zcela naplněno. Maršmeloun jako symbol degradace jídla byl ovšem bezchybný. (23.11.2022)

Velmi promyslene... aneb kdyz kulinarsky zazitek je nad vse.. i vas zivot!! ;-)) (17.01.2023)

Hlavnou ingredienciou filmu The Menu je pre mňa Ralph Fiennes, na ktorého mám slabosť. Film je vlastne satirou, cielene mieri na snobizmus a lesk prepychovej a luxusnej gastronómie a povrchnosti, kde sa platí za zážitok prchavý ako je charakterová pevnosť jeho konzumentov.  Pre vybraných hostí a vybranú spoločnosť , na špeciálnom mieste je pripravené bohaté degustačné menu, ktoré v konečnom dôsledku veľmi nechutí, prečo tomu tak je, prezrádzať pochopiteľne nebudem kvôli spoileru. Potenciál film je obrovský, akosi však nebol využitý dostatočne. Šéfkuchár je posadnutý svojou prácou, dokonalosťou a stal sa majstrom svojho remesla za cenu deštrukcie normálneho života. O jedle hovorí ako o pôžitku a palive pre naše telo a psychiku, nie je určené na fotenie, ale užívanie a pravý pôžitok z neho je o ochutnávaní, nie konzumovaní. Pre šéfkuchára je čoraz náročnejšie prekvapiť a uspokojiť určitú skupinu konzumentov. Veľa momentov sa mi naozaj páčilo, sú však aj také, ktoré zostali len teatrálnymi pasážami bez hlbšieho zmyslu. Prednosť dostal na oko dokonalý vizuál a akcia s trochu krvi. Príbeh sa dômyselne rozplietol cez gradáciu vyhrotených a neočakávaných situácií, záver zostal podľa mňa v rozpačitej póze. ...viem si predstaviť, že niekomu takéto "menu" mohlo chutiť. Na mňa veľa čierneho humoru, cynizmu, psychologickej nevyváženosti, veľa dobrého odviedli herci, na čele s Ralphom Fiennessom, ktorý svojou mimikou a talentom utiahol nie jeden film. (22.07.2023)

SEŽERTE BOHATÉ: VE FILMU.... Menu je totiž doslova jako menu, takže plný delikates a nabízí od všeho tak akorát – trochu komedie, trochu horor; trochu zábavy, trochu provokace; trochu sociální satiry, trochu gastro-porna který tvůrcům sežerete aj s navijákem – to vše samozřejmě na stříbrným podnose, a to se vyplatí Horste! Upřímně, nečekal jsem že mi to bude tak šmakovat, ale vyklubala se z toho lahodná libovka, která uspokojí všechny vaše chuťové pohárky, která se nebere moc vážně [což je jen výhoda], a o který se Zdendu Pohlreichovi a soutěžícím z MasterChefa nebo Prostřena ani nesnilo. Jo a btw: Ralph Fiennes je démon(!), který zde předvádí snad nejlepší herecký výkon svý kariéry..... VERDIKT: 8,5 mixérů z 10, pokud neumíš vařit nechoď na to (24.11.2022)

Menu v součtu působí jako řádně připravená a sofistikovaná série chodů, která sice v součtu filmové chuťové pohárky úplně nepoznamená, přesto se v součtu jedná dost možná o jeden z nejzábavnějších filmů roku i jeden z nejpůsobivějších hororových thrillerů roku. Po celkovém zhlédnutí se vlastně nikdy nedokáže plně vypnout myšlenka nad tím, co by s podobným námětem zvládli udělat Yorgos Lanthimos, Ari Aster či Ruben Östlund, Mark Mylod ovšem dodal dostatečně sofistikovanou rýpavou satiru, která by nemusela nutně nechat chladného ani gastronomického laika.... (17.11.2022)