Réžia:
Adéla KomrzýScenár:
Adéla KomrzýKamera:
Prokop SoučekHudba:
Marek MrkvičkaObsahy(1)
Lekári Ondrej a Katarína sa pri svojej práci často dotýkajú nedotknuteľného. Priekopníci nemocničnej paliatívnej terapie otvárajú v dokumente Adély Komrzý témy, ktoré z našich životov v podstate zmizli. V prostredí robotickej medicíny a zbožšťovaných bielych plášťov orientujúcich sa na chorobu ako takú, sa do pozornosti vracia človek. V intímnych rozhovoroch lekári so svojimi pacientmi hľadajú odpovede na otázku, na ktorú sa v nemocniaciach, kde život končí pre väčšinu ľudí, bohužiaľ zabúda: „Ako žiť dobrý život aj s chorobou?“ Film zaznamenáva tri roky na Oddelení paliatívnej starostlivosti v pražskej nemocnici. Tím odborníkov pomáha pacientom nájsť riešenia a urobiť rozhodnutie, ktoré pre nich v dobe nekonečných možností umelého predlžovania života môže byťsprávne. Pretože život neznamená iba to, že srdce bije a pľúca dýchajú… (Film Expanded)
(viac)Recenzie (29)
I přes vážnost dokumentu mi chyběly vyhrocenější dialogy typu toho o euthanasii, který na začátku filmu vede doktor Kopecký s mediky. 90%. ()
Zvláštní. Když už dávám plný počet hvězd (neděje se to tak často), emočně mě to, co tak ohodnotím, emočně zasáhne nebo něčím totálně odrovná. Dokumentární počin Jednotka intenzivního života tento aspekt z mého pohledu nesplnil, emočně mě neodrovnal, nezanechal ve mě hlubší doku-zážitek, ale když jsem chtěl tenhle počin ohodnotit, řekl jsem si, že mu defacto nemůžu absolutně nic vytknout. Své dokumentární sdělení ohledně tématiky paliativní péče sdělil ukázkově, bez žádných zbytečných hantýrek a hlavně absence "mluvících / komentujících hlav". Byla to zkrátka přímá sonda mezi lékaře zabývající se paliativní péčí. ()
Hodně silnej dokument na téma paliativní péče. Víc to asi nemá cenu komentovat... ()
Působivý dokument o práci psychologů a lékařů s lidmi s kratším prognóza i délky života. Já řekl Alexander Solzenicin všichni jsme odsouzenci na smrt čekající v celé smrti, někteří ještě neznají datum své popravy. "Umírání je podstatná délka našeho života" říká v dokumentu lékařka. U pacientů s nejkratší prognózu života se už neresuscituje. Psycholog se zde hlavně snaží zpracovat emoce. U někoho již nemá smysl prodloužit život, ale zachovat kvalitu života posledních dnů nebo neprodluzovani utrpení. Nastupuje paliativní péče. ()
Paliativní péče je něco, o čem většina lidí nechce ani slyšet. Tady je to krásně demytizované a ukázané, o co doopravdy jde: o spojení medicíny, psychologie, empatie a komunikace nejen s pacienty a jejich nejbližšími, ale i s jejich lékaři. Všichni pacienti zemřou, ale důležité je, co se děje předtím. Oba ústřední protagonisté jsou navíc velmi sympatičtí, takže doporučuji k vidění všem. ()
Krásný a důležitý dokument. Klobouk dolů! Přímý zásah, mnoho myšlenek i s odstupem několik dní. ()
Přesné a autentické prezentování hlavního tématu, jehož vážnost svým odrazem v medicínské realitě v mnohých scénách zamrazí. K veškerým členům paliativních týmů chovám obrovský respekt. Každý jednotlivec individuálně zastupuje škálu klíčových dovedností, nýbrž jako celek tento obor disponuje precizní a komplexní profesionalitou. Klobouk dolů! ()
Dokument Adély Komrzý má neskutečně silné téma, které teď ve mně bude ještě nějakou dobu žít. Díky za film i za práci paliativců. Slzy se zase koulely. ()
Jednotka intenzivního života (dále "JIŽ") je dokumentem věrně a velmi lidsky obeznamující diváka s termínem "paliativní péče", která bývá mnohdy lidmi negativně vnímána. Právě tyto negativní mýty se daří režisérce Adéle Komrzý svým nenásilným a milým způsobem bořit. JIŽ seznamuje diváka s těmi nejniternějšími tužbami a představami osob, bojujících s nevyléčitelnou chorobou, v pokročilém stádiu nemoci. Právě ono zvládnutí nemoci a pomoc co nejlepším způsobem strávit zbylý čas života, je hlavním posláním členů paliativních týmů. Pro ty je zároveň největší výzvou naučit se správně se zainteresovanými empaticky komunikovat, a typická věta, která Vás bude snímkem provázet je "Co dobrého pro Vás teď mohu udělat?". Prvotřídně zpracovaný dokument o problematice paliativní péče, o tom jak moc důležité je vážit si času, jakožto veličiny ohraničující náš život. A to vše podáno v tom nejryzejším a nejpozitivnějším duchu, kdy ve Vás snímek vzbudí radost ze života, ne naopak. 100 %, výjimečný zážitek, za který moc děkuji. Pro mě nejlepší dokument roku 2021.❤️👌 (4.9.2021) ()
Velice intenzivní film s vážnou tématikou, která se zde využívá jak osvětově, tak i formou, která bez problémů zaujme. Silné, úderné s velice sympatickými reálnými lidmi o křehkosti žití. Skoro se stydím, že jsem se v rámci tématu cítil u filmu tak dobře. ()
Otázky boli na začiatku položené, ale odpovedí som sa nedočkal. Možno presné odpovede ani neexistujú, ale aj to hľadanie odpovedí bolo príliš všeobecné, trochu bez ťahu k cieľu. Oceňujem rozhovory s pacientmi, ktorí sa aj pri svojom stave nebáli prehovoriť do kamery. ()
Dokument na téma, o kterém by se určitě mělo mluvit a řešit ho, protože je u nás asi zatím spíše "v plenkách". Ač chvílemi mi připadalo, že už se trošku moc (při rozhovorech lékařů s umírajícími) "tlačí na pilu" nebo hraje na efekt (vsuvky s pojídáním čínských nudlí nebo hrou na nástroj), celkově se podle mého podařilo uchopit věc poměrně s citem, pokorou k umírajícím, což oceňuji, ne vždy se to u filmů na takto závažná "důstojnostní" témata podaří. Člověk si v průběhu (i po skončení) snímku klade spoustu otázek. A to je podnětné, obohacující, takové filmy mám ráda. 80 %. ()
To jsou frajeři. Dokument je skvělej. Intenzivní emoce. ()
To, že je mi zatěžko tento dokument slovně ohodnotit, už samo o sobě něco znamená. Zaměření na detaily tváří obou lékařů mohlo by se zdát přílišné, ale myslím, že díky tomu mi jejich podoba utkvěla lépe než tváře umírajících, protože ty nemohou zračit víc než bolest a bezmoc z vědomí blížící se smrti. Jak dokument hezky ukazuje, jde totiž o slova, která potřebují slyšet, a přání, která potřebují definovat. Mohli jsme si také klást etické otázky a nalézat odpovědi. A díky zdánlivě zbytečným statickým záběrům na neživé věci dojít zklidnění duše, tak vzácné v dnešní době. ()
V současné době se o paliativní péči moc nedozvíte, pokud se tam najednou neoctnete jako návštěva nebo student medicíny. Jak dobrý musí být doktor psycholog, empatik a jaká témata je dobré řešit na sklonku nám známého života a druhého břehu? Říkám druhého břehu, protože jsem věřící ve smyslu Erwina Schrödingera v paradoxu kvantové fyziky, která na nás jako biologickou entitu má ještě pěkných pár překvapení. ()
Citlivě zvládnuté náročné téma. Nesmírně otevřené a pokorné. Po vhled do problematiky paliativní péče. Učí, jak komunikovat s pacientem a jeho okolím. Bez sentimentu, pravdivě s respektem k tomu, co pacient unese slyšet. Lékaři nic nevnucují, nechávají pacienta, aby se rozhodl sám, co je pro něj důležité. Provází ho a naslouchají mu. ()
Citlivé uchopení tématiky konce života a toho, co je před tím.(70%) ()
❤️🩹 ()
Velice silné a intenzivní... ale také lidské. ()