Recenzie (372)

What Is a Woman? (2022)
Matt Walsh je svou lehkostí, vzděláním, tématickou přesností a humorem zkrátka skvělý. Obsah je svou vážností ovšem více než zdrcující. Kam až dále je naše moderní civilizace schopna zajít? To už jsme úplně zapomněli na obyčejný život a prostý selský rozum? Jak jsme se vůbec dostali od nevinné diskuze na téma práv homosexuálních párů až k operacím fyzicky ještě nevyvinutých a mentálně nevyzrálých dospívajících dětí, které na doporučení politicky korektních lékařů činí nezvratitelná, život ohrožující rozhodnutí?
Na záchodcích (2022) (relácia)
Masakrální propagace vrcholního bizáru a nepatřičné ideologie.

Keď sa červenám (2022)
Ničím neinspirující a sociálně hloupé vyprávění, které nenabízí žádný příběhový rozvoj. Hodnota nebo snad význam jednání hlavních postav, jejichž primárním cílem je tupá zamilovanost do dnešní dobou uznávaných a povrchních, rádoby celebrity idolů, nestojí ani za řeč.

Moonfall (2022)
Velká škoda. Zdá se, že Emmerich od svého úspěšného kariérního vrcholu v roce 2004, pomalu ale jistě degraduje. The Day After Tomorrow byl přitažlivý a svou autentičností velmi sympatický. Zde se ale o nějaké potenciální realističnosti snad nedá ani mluvit. Vizuálně průměrné a dějově prostě jen debilní.

Něžný bar (2021)
Přirozená a všestranně inspirující tvůrčí procházka po cestě za americkým snem. Příběh originálně soustředěný více na dobové pozadí sedmdesátek a na typicky jednoduchý a přitom srdce naplňující životní styl jedné prosté americké rodinky. V jednoduchosti je zkrátka síla. Hold doors, be good to your mother, have some stashies in your wallet, and own a fucking car.

Na prahu války (2019)
"Víš, i když prší, slunce svítí. Slunce svítí na dobré i zlé stejně." Malickův režisérský růst nezná obdoby. Vizuálně překrásné, zvukově malebně jemné a emotivní, myšlenkami a příběhem více než zdrcující.

Aladin (2019)
Zasloužené moderní zpracování jednoho z nejvíc kultovních dobrodružných příběhu. Kvalitní režije a relativně obstojný blockbusterový vizuál. Chyběla tomu ale jistá dávka originálního přístupu, a film se tak lehce ztratí v hromádce ostatních, podobně směřujících filmových adaptací.

Jednotka intenzívneho života (2021)
Přesné a autentické prezentování hlavního tématu, jehož vážnost svým odrazem v medicínské realitě v mnohých scénách zamrazí. K veškerým členům paliativních týmů chovám obrovský respekt. Každý jednotlivec individuálně zastupuje škálu klíčových dovedností, nýbrž jako celek tento obor disponuje precizní a komplexní profesionalitou. Klobouk dolů!

Posledný súboj (2021)
Velice úzce zaměřené dějové vyprávění, soustředící se na detaily a postupné budování obrazu hlavních charakterů příběhu. Zajímavě podáno, velmi dobrý sound design i režie. Na druhou stranu jsem pociťoval silnou absenci scénářské pestrosti a obecné rozmanitosti. Souhrn událostí byl postupem čas předvídající a i přes originální perspektivní výpravu film nic až tak překvapivého nenabídl.

Život ve vlnách (2017)
Unikátní pohled do světa významné hudební inovátorky, která se během svého kariérního života rozhodla zvolit si cestu netradičního přístupu, objevování a zvukové experimentace. I přes značnou nedoceněnost ve svém mládí, kdy byla její tvorba v 70. letech hojně odmítána, protože globálně působící nahrávací společnosti ještě ani netušily co to syntetizátor vůbec je, se Suzanne nenechala odradit a i nadále se držela svých vlastních směrů, které přirozeně definovaly její autorský rukopis. Jako jedné z mála se jí povedlo posunout hranice elektronické hudby na současnou úroveň. Inspirující příběh v perfektním filmovém zpracování.