Traja mušketieri: D'Artagnan

Za mě nejlepší adaptace! Špička! Syrové, špinavé, zábavné, naprosto dokonalé kostýmy i obsazení, svižné, s krásnou hudbou a inteligentní režií, echt francouzské, že to snad víc ani nejde! Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale zdá se, že bezhlavé šílenství konečně opadavá a opatrně se vracíme do bodu, kdy to na filmových, evropských, středověkých, královských dvorech nevypadá jako na zastávce v Senegalu. BiPorthos rozesmál. (27.07.2023)

Asi tisící adaptace známé knihy, přináší snad něco nového? Možná ne, ovšem čistě audiovizuálně pro nové publikum rozhodně vítaná věc. Pokud nemáte s filmovými adaptacemi Tří mušketýrů ještě zkušenost, je to přístupnější než stará verze s Michaelem Yorkem. A navíc pravděpodobně s tím nejlepším, co může dnes francouzská scéna nabídnout. (02.06.2024)

Nové zpracování Tří Mušketýrů je podobně odvážnou aktualizací jako byl loňský Batman - možná mi to vytanulo na mysli kvůli posunu směrem k detektivní zápletce, možná kvůli větší syrovosti, která u aktuálního "Dumasova" díla číhá na diváka úplně všude. Ať už je to všudypřítomná špína (z prvního záběru z pařížských ulic téměř cítíte "autentický dobový zápach":)), upuštění od soubojů zabíraných ve velkých celcích, aby vyniklo ladné máchání meči, plášti na rukách apod., nebo třeba i prostý fakt, že Slunce si v tomto zpracování skutečně užijete jen velmi málo;) Kostýmní výtvarníci odvedli skvělou a naprosto nevděčnou práci, protože je mnohem těžší správně ušmudlat a natřepit obnošené hadry než nažehlit a nazdobit sváteční kabátce - což ovšem neznamená, že by oko divákovo bylo ochuzeno o honosné šatstvo při opulentních plesech. Až na to, že tentokrát je francouzský dvůr znázorňován v podstatě velmi umírněně, a největší párty se koná v sídle lorda Buckinghama:) Když už jsem zmínil královský dvůr - jak Ludvík XIII., tak královna Anna jsou naprosto úžasně zahraní, což ale platí v podstatě o všech hlavních postavách (počítaje v to i kardinála Richelieu, který tu mnohem věrněji realitě působí jako fyzickými neduhy oslabovaný vlastenec, než jako od pohledu zřetelně nebezpečný hráč - čti Charlton Heston:) ). Překvapivě je zde málo Milady, která to ovšem bohatě vynahradí svými převleky a mluvou hned v několika jazycích. Což mi připomnělo míru pozornosti věnovanou jazykové vybavenosti šlechty - vůdci protestantských vzbouřenců v konverzacích s Buckinghamem přecházejí z francouzštiny do angličtiny a zpět, totéž královna a Buckingham. S čímž souvisí důrazný apel - běžte rozhodně na titulkovanou verzi, atmosféře to velmi prospívá - zvlášť když mluví Eva Green;) Už to nebudu protahovat, jen shrnu, že noví Mušketýři (BTW střelné zbraně se tu skutečně používají, a ne málo:)) možná nebudou po chuti každému, ale rozhodně stojí za vidění. Já dávám 80% a velmi se těším na druhou část, ve které dost možná dojde i na skutečnou válečnou vřavu - a pomstu jedné nejen zhrzené, ale smrtelně nenávidějící ženy, ba možná že dokonce čarodějnice. Jsou to jen náznaky, ale nepřekvapilo by mne, kdyby se některé věci "vysvětlily" okultními prostředky;) A vlastně bych jednu věc vysvětlit chtěl já - proč se k sakru nechal "do Bible postřelený" titulní hrdina pohřbít?:D No ale to máte fuk, prostě 80% a už aby byl prosinec;) (02.05.2023)

Po devadesátkovém Muži se železnou maskou a poněkud přestřelené Andersonově adaptaci jde pro mě již o třetí setkání s nesmrtelnou klasikou, již jsem však nikdy nečetl, tudíž nemohu tvůrcům házet na hlavu výtky ohledně (ne)věrnosti vůči předloze. Po zhlédnutí a s ohledem na to, že je příběh Tří mušketýrů rozdělen do dvou filmů, lze však tušit, že si dali tvůrci v tomto směru záležet. Jelikož se jedná o notoricky známý příběh, neskýtá film žádná velká dějová překvapení, nabízí však solidní dobrodružství plné akce, intrik a poctivých soubojů - "krvavá" svatba či honička na útesech měly vážně grády. Jsem zvědavý, co přinese pokračování, v němž se dostane více prostoru Evě Green, jíž tyhle démonické potvory prostě sednou. (13.04.2023)

Od doby, kdy jsem poprvé četl knižní předlohu, mi vrtalo hlavou, proč se těm skvělým šermířům říká mušketýři, ale nikdy mě to netrápilo natolik, abych po tom pátral. Dnes už díky Jiřímu Kovaříkovi vím, že je mezi mušketýrem a Královským mušketýrem velký rozdíl, který se s postupujícím časem ještě prohluboval, takže v osmnáctém století už tvořili Královští mušketýři jízdní gardu. Tím pro mě odpadla celá řada neopodstatněných připomínek, a kdyby tvůrci v ději místo křesadlových fusil použili doutnákové muškety, přihodil bych z čistého nadšení i pátou pěticípou. Takhle se ale sekli o celé století. Nevím jestli byl Alexandre Dumas hugenot, faktem ale zůstává, že kardinál Richelieu vypadá v jeho podání jako bídný skunk, zatímco ve skutečnosti byla jeho spolupráce s Ludvíkem XIII. tím nejlepším, co Francii potkalo (a celá řada hugenotů z dobytého La Rochelle mu vděčila za život). Nebývalé, právě jsem se zastal katolického kardinála... Když se odrazíme od toho, že je předloha čistou fabulací a chudák královna Anna z toho proto vyšla jako nějaká párty girl, udělali tvůrci to nejlepší, co mohli. Už jsem viděl nejedno zpracování tohoto příběhu a musím uznat, že dnešní zážitek byl pro mě tím nejlepším. D’Artagnan pro mě z této verze vyšel jako ambiciózní mladý muž, který se snažil nejen stát Královským mušketýrem, ale po celou dobu bylo jasné, že plánuje invazi do Alžíru. Výborně jsem se bavil a doufám, že se dočkám i pokračování. / Poučení: Placák z Doverských útesů asi nebude nejlepším nápadem. 4*+ (14.11.2023)