Traja mušketieri: Kráľovnine prívesky

Předloze sice věrné, ale na můj vkus příliš švihlé. Již jen ty nástupy kardinálových gard na scénu, to snad ani nemůže být myšleno vážně. Přesto dobré a s nepopirateným kouzlem, byť z toho dost čouhá Angelika. Jenomže Athos, Porthos a Aramis jsou zahráni bez jiskry, zajímavosti a jsou prosti jakéhokoli charismatu. Navíc jsou zcela upozaděni. No a Tři mušketýři bez tří mušketýrů... To je jak z pera Cimrmana spíše než Dumase. (24.12.2008)

Jak to tak sleduji, tak mezi fanoušky filmových zpracování Dumasova slavného románu se sformovaly dva poměrně vyrovnané tábory. Jedni mají za to, že nejlepší adaptací je snímek s hvězdným mezinárodním obsazením v čele s Michaelem Yorkem, druzí velebí francouzskou verzi s Gérardem Barrayem. Já si myslím, že jsou zdařilé obě (i v celkovém průměru se liší o jediný procentní bod) a určitě jseu to dva nejlepší počiny na toto téma. U obou pak nalezneme větší či menší odchylky od předlohy, ale ne zas takové, aby příběh zcela zdeformovaly, jako se to podařilo v mnohých jiných případech. Ani jednu z verzí však nevidím na plné hodnocení - tuto z Barryyem konkrétně pro občas nevydařené komické scény a hlavně pro neuvěřitelně odfláknutý a urychlený konec (nejvíce jsem zíral, když d´Artagnan pár momentů po smrti své lásky odjížděl do boje ve výborné náladě a s širokým úsměvem na rtech). Co bych naopak kromě solidní výpravy, pěkných kostýmů a na rok 1961 celkem povedených šermířských soubojů vyzdvihl je herecký výkon a fyzické dispozice M. Demongeot v roli zrádné Mylaydy:-) (07.08.2009)

Bylo jednou jednou jedno francouzské království a v něm kdysi žil jeden udatný Gaskoňec a tři chrabří mušketýři. A pak tu byl král, královna a kardinál a vy už milé děti víte, jak to bylo dál. Film přetvořil Dumasovo historické dobrodružství do podoby barevné rozverné podívané, ve které je všechno tak lehké jako pírko - od citů až k šemování. Jenže tímto posunem neco důležitého zmizelo - skutečná tíha dějin a charakteristika jednotlivých postav. V Dumasově románu zabírá výprava do Anglie jen pár stránek. Ale to, k čemu se opakovaně rád vracím, filmaři vždy nemilosrdně vyškrtnou - d´Artagnan se po splnění úkolu vrací pozbírat své tři kamarády tam, kde je opustil, a najednou před námi v knize stojí skutečné postavy, skuteční lidé a nikoliv jako ve filmu jen barevně kostýmovaní a nepřirozeně se usmívající šermující paňácové. (09.03.2009)

Mám zato, že kultovní knihy by si měli zfilmovat ti, z jejichž země dílo pochází. A tak tito Tři mušketýři pro mne navždy zůstanou tou nejskvělejší adaptací Dumasova románu. Mám absolutní zážitek z boskovického kina, z mých deseti let (tohle už mohly překonat jen mayovky ;-) kdy nám promítali oba díly v kuse a já se strašně divil, že už je tak pozdě---zkrátka uteklo to jako voda a já se ani na chvíli nenudil...navíc je to nejspíše jediný snímek limonádografa Borderieho, který se poved. P.S. Gérard Barray je mi jako D´Artagnan mnohem více sympatický, než rozevlátý a neučesaný Michael York. (08.10.2003)

Igi B. ne snad, ale pro mne - a nejen pro mne - vůbec nejlepší adaptace původního mistrova románu. Borderie musel předlohu milovat a dokonale znát, včetně ilustrací, neboť jeho záběry jsou podle nich přímo okatě koncipované. Ale co je hlavní, na rozdíl od dnešních režisérů si nemyslel, že je lepší, než Dumas a že jeho geniální dílo je potřeba udělat takzvaně jinak - moderněji a přizpůsobit jej dnešním telenoveláckým tupcům, jako to udělala BBC ve svém dvaceti(!) dílném seriálu: http://www.csfd.cz/film/348913-tri-musketyri/komentare/?_fid=6h4k#_=_ , u kterého jsem dokázal přežít jen první díl a to s velkou nevolností v žaludku! Tímto respektem k předloze získal Borderiho film také nadčasovost, jako předloha. Kdo to necítí a nevidí, tak toho je mi upřímně líto. (29.12.2015)