Ymbecill

Náhlá změna tónu v poslední scéně na mě zapůsobila vyloženě hororově. Uvědomil jsem si, že MC si na Shadow-a jen hraje, nebere vážně nic kromě snahy získat, co největší moc, jenomže… dívky v Shadow Garden vše berou smrtelně vážně. Vůbec netuším, kam příběh potenciálně spěje. Celá ta změť mě mate a to, že jde o něco neobvyklého, ještě neznamená, že je to dobré. Připočtěme Shadow-ův maniakální smích, demonstraci síly, Iris-in hysterický výlev a nemohu než se zděsit. Na jednu stranu jsou přítomny klasické hloupé anime-motivy doprovázené absurdním humorem s pořádnou porcí fan-servisu [3/9], ale pak se občas vynoří zpropadený vážný dramatický prvek, a to vhání do srdce degeneráta velký strach. Zkazí veškeré předchozí "potěšení" a to vše, aniž by z toho vylezlo jednoznačné smysluplné poselství. Totální šmakuláda! Celkově, jsem z toho vůbec neměl dobrý pocit. 8/10 za díl, 7/10 za seriál.

(High school DxD + √Re:Zero) × power fantasy = The Eminence in Shadow

Neuvěřitelně pozitivní zážitek! Dostalo se mi přesně té správné porce hustých akčních momentů, vážných scén, absurdního humoru, příběhu a fan-servisu. (2/9, nováček, + místy pět z devíti, ale ve stylu "pes, který štěká nekouše") Stupidně jednoduché, ale účinné! Mushoku tensei má jasně navrch díky skvostnému vizuálu, "hodnotnému poselství", hudbě a gazilionu faktických kvalit, nicméně Tsukimichi mi víc sedl... Ymbecillův nejoblíběnější isekai v roce 2021! 10/10

Zpočátku dokáže nadchnout, ale epizody se stávají, čím dál tím nudnějšími. Protagonista málokdy udělá něco vážně chytrého, má řadu rádoby drsných momentů, nashromáždí široký harém, ale po celou dobu zůstává patřičně neškodný. Občas se sice objeví docela silný fan-service [5/9], nicméně vše probíhá v klasickém duchu "pes, který štěká, nekouše". Mechanismy fantasy světa působí zajímavě a někdy vedou i ke vtípkům, ale nejsou nijak pečlivě vysvětleny. Po stránce "power-fantasy" se hlavní hrdina vůbec nemusí snažit a nezměrná moc mu padne do klína úplně zadarmo. Co se příběhu týče, není stanoven žádný cíl, protagonista si prostě řekne: "Nevím, kde jsem, nevím, co mám dělat... prostě budu svět prozkoumávat jako bych hrál MMORPG." Pokud chcete můžete "pofarmit" nějaký fan-service a pousmát se nad pár vtípky, nicméně po stránce kvality nemám, co pochválit. Jediným dalším využitím může být "vyprošťovák" (jednoduchý seriál na rozptýlení, abyste zajedli "prázdnotu" po něčem dobrém). 4/10

S1: Sitcom založený na interakci postav z několika vyhlášených isekai-ů: Konosuba, Overlord, Re:Zero, Saga of Tanya the Evil, The Rising of The Shield Hero (v S2) a Cautious Hero (v S2). Něco takového oceníte JEN POKUD JSTE JE VŠECHNY VIDĚLI. Nemohu úplně vyjádřit, jakým potěšením pro mě byla každá epizoda. Jeden může argumentovat, že vás to nijak neobohatí, protože oficiální příběh těchto anime se nijak neposune a stejně musíte čekat na další "seasons", které možná nikdy nevzniknou. Nicméně to je pointa. Právě jste dozhlíželi obsah, který je momentálně k dispozici a nemůžete se dočkat pokračování? Zde máte útěchu. Zkraťte si čekání s Isekai Quartet, zahřeje u srdce, pozvedne náladu a připomene, proč se vám dané isekai-e líbily. Naprostá spokojenost, 10/10.  S2: Nejdříve to človek bere jen jako zábavu bez očekávání hlubší myšlenky. Ale musím upozornit, že náznaky určitého vysvětlení, jak se postavy dostaly do jednoho světa a jejich snaha vrátit se domů dělají krok směrem k uzavření seriálu... i když se celý příběh opakovaně vrací do "statutu quo", jak už to sitcom-ů bývá. 10/10 Post Scriptum: Fan-service 1/9.

Seriál začíná poutavou premisou standardního power fantasy s frajerem, kterým všichni leda pohrdají jen, aby se vypracoval a získal respekt, který si zaslouží... a pak přijdou absolutně nezvládnuté akční sekvence. Fan-service (pro mě negativum). A jako třešnička na dortu velmi anti-climax-tický konec bez jakéhokoliv uzavření - klasické nechvalně proslulé: "počkejte si na druhou sérii, à la Tokyo ghoul" JE-ŽI-ŠI! No nic, no. Doufal jsem v něco jako anime, nicméně tohle mi opravdu připadá jako čínská napodobenina. Celé to působí jako by studio mělo super námět, ale už ne lidi, kteří projekt uskuteční. O čínském Link Click jsem slyšel samou chválu, nicméně Quanzhi Fashi je slabota. Není to dost vulgární, aby šlo o guilty-pleasure (fan-service 3/9). Nemá to dost FPS, aby to mohla být podívaná. Je to moc trapné a choré, abych se zasmál. Vhodné pro někoho, kdo je zvyklý číst komiksy a s anime nemá zkušenosti, takže ani očekávání. Není to špatné pro začátečníky, neboť: "Pokud se vám líbí tohle, máte před sebou velké zážitky, jež vám nadělí skutečně dobrá anime." 4/10

Dobré, ale rozhodně nijak mimořádné. Hlavní kvalitou je slovní humor v podání protagonisty, který tentokrát hraje druhé housle. Frajer se skutečně reinkarnoval jako kouzelný mluvící meč. Nějaké napětí se sice občas objeví, nicméně seriál vám nedá důvod, abyste se o hlavní postavy báli... protože MC se během první epizody "přefarmí" a po zbytek stopáže představuje učitele a ochránce jisté prepubertální "kočkoholky"... samozřejmě. Příběh je zatraceně jednoduchý, hodí se na odreagování (slušný vyprošťovák po nějakém vypjatém anime typu Re:Zero). Fan-service 3/9... většinou se jedná o loli+kawai, situace, kdy si ženské postavy protagonistku tisknou k srdci a dvojsmysly typu "zasunutí meče do pochvy". Za mě otravné, ale pokud se vám líbí Slime, přijdete si na své. Na rozdíl od něj se zde občas používají vulgarismy, které show dodávájí "dospělejší nádech". Nejvíce na seriálu táhne jeho premisa - reinkarnace jako "myslící zbraň". Zároveň v tom vidím pravdepodobně nezamýšlenou referenci na knihu Barva kouzel (Terry Pratchett), kde vystupuje "nerf-nutá" verze zdejšího hlavního hrdiny. Podtrženo sečteno: "Dobrý oddechovkový isekai pro fanoušky kočkoholek". 7/10

Solidní podívaná, solidní poselství, solidní uzavření Mobova příběhu. Po zhlédnutí mi nezůstaly žádné nezodpovězené otázky, při čemž na ty z S2 jsem obdržel odpověď. Třetí série nezklamala a rozhodně se vyrovná předešlým dvěma. Můžete se těšit na akci, vtip, ale hlavně pořádnou dávku ponaučení bez zbytečného rozptylování [0/9]. Skvělý shounen. 10/10

Vtipostrofická slátanina se slušnými akčními momenty. MC působí stejným dojmem nezastavitelné síly jako protagonisté One Punch Man-a nebo Mob Psycho 100. Na rozdíl od uvedených se Mashle VŮBEC NEBERE VÁŽNĚ. Každý seriózní moment, každý vzrušující souboj, každou rádoby hodnotnou myšlenku okamžitě pohřbí nějakým trapným a chorým vtipem. Zranění utržená v jedné scéně nejsou v té další k nalezení, sovy zobou zrní jako vrabci, žraloci mají horizontálně orientované ocasní ploutve a dumbell-biceps-curls za běhu jsou zcela validní combo. STUPIDITA NA ENTOU! Přesto to má své zábavné pasáže, kdy člověk jen čeká jakou kravinu tvůrci zase vybalí. Skvělé jako vyprošťovák na odreagování, když se vám nedaří dostat z hlavy jiný snímek, který vás hluboce zasáhl (např. Cyberpunk) - a to vše bez zbytečným prasečinek [1/9]. Potdrženo sečteno: "Pokud chcete vypnout mozek, pohodlně se usadit a sem tam pousmát nad absurdním dobrodružstvím Saitamy ve světe Harryho Potter-a, pak přeji dobrou chuť." Za estetický vizuál přidávám jeden bod, pět plus jedna činí 6/10.

Další bohatá porce skvělé podívané. Mě to sice ze židle nevytrhlo, protože snaha zahrát na emoce se mé cynické p*dele ani nedotkla, ale fanoušci shounen-ů si bezesporu přijdou na své a nováčci v anime si užijí i nějaký ten doják. Cením si slušného pokroku v ději, k němuž S3 servíruje několik back-stories, kdy jedno z nich řadím ke svým nejoblíbenějším pasážím Demon Slayer-a. Fan-service značně posílil [2/9 a místy si sáhne i na šestku]. Přičtu-li občasná natahování a cringe, nenacházím další negativa. 8/10