Ymbecill

S1: Nepříjemně překvapilo, 8/10. Ponaučení: "Nejdřív seriál/film, potom komiks/kniha, ne obráceně." Víc zde.  | S2: -2025- :-|

Klíčové prvky a kvality seriálu rozebírám ve svých recenzích u jednotlivých epizod (E1, E6, E11). Zde se věnuji srovnání seriálu se stejnojmenným "komiksem", jimž oběma posloužila light-novel jako předloha.   |   [1] Kdybych od Solo Levelingu viděl jenom anime, vůbec bych si tento příběh tolik neoblíbil. V mých očích je manhwa lepší. Najdete v ní hromadu detailů, které ji činí daleko víc epic a edgy, při čemž tempo děje si určujete sami. V každém případě se nestane, že byste celých 20 minut četli dialogy (viz S01E08). [2] V "komiksové verzi" nikdy nenarazíte na expozici během akce (která si díky tomu udržuje napětí) a vždy se řeší výhradně jedna dějová linka - lačnění po odpovědích či zdržování neexistuje. Navíc v anime některé repliky působí neuvěřitelně trapně, zatímco na obrázku mi to vůbec nepřišlo. [3] V televizní adaptaci se přece jen objeví pár pochybných kamerových záběrů na ženské postavy [2/9] – ty v manhwě vůbec nejsou a díky tomu se můžete plně soustředit na protagonistův sigma-grindset, aniž byste si vysloužili titul Úchyl. [4] Jako třešnička na dortu, manhwa vám dovoluje předvídat dění, pakliže si pečlivě pročtete Sungovy schopnosti a popisky vybavení. Díky jistému fenoménu: "Když příběh zvládnu předvídat, víc se mi líbí," můžete obdržet ještě uspokojivější zážitek. Toto umocnění mi v anime chybělo, kde souboje často představují prosté "deus ex machina momenty“. Proto "komiksovou verzi" mohu doporučit, jak nadšeným, tak zklamaným divákům anime. Nadšenci si pozvednou svůj zážitek na vyšší level, kritici mohou Solo Levelingu přijít na chuť. Pro fanoušky ovšem přidám varování: "Pokud přečtete manhwu, anime Vás v budoucnu dost možná začne s*át a už z něj nezískáte natolik pozitivní zážitek." Manhwa: 11/10, anime: 8/10

Já to přerušování akce prostě nedávám. Zde to udělali ŠESTKRÁT! Za takové přešlapy by Solo Leveling zasloužilo pár nas*aných recenzí. Sám bych nejraději udělil nějakých zhrzených pět z deseti, protože napříč celým seriálem se objevují nemístné střihy přerušující bojové scény. Navíc valná většina jsou prosté expozice vedlejších postav, které divák teoreticky vůbec nepotřebuje. Zároveň začíná vystrkovat růžky ten největší problém anime adaptace (Japonsko vs. Jižní Korea). V budoucnu totiž nevyhnutelně dojde k "Akame ga Kill! úrovni" odchýlení od předlohy - ať už light novel nebo manhwy. Prozatím se děj s drobným úpravami shodoval, nicméně nadcházející část pravděpodobně bude úplně překopaná. Navíc o ostrově Jeju jsme vůbec nepotřebovali vědět, páč se MC musí ještě hooodně nalevelit, než bude pro tuto zápletku relevantní. Při tom tady to vypadá, že rematch s mravenci dorazí každou chvíli. Jsem tedy vážně zvědavý, jak si s tím anime poradí. Podtrženo sečteno: "Oficiálně přiznávám, že jsem ztratil naději. Ze srdce bych si přál užít SL i v televizní formě, ale bohužel jsem četl předlohu, kde se scénář soustředí na podstatné věci, nikoliv na pi**viny okolo." 7/10

První dojmy: "Tadyhle ten imbecil místy plakal radostí." | Předlohu z roku 2005 mám mezi svými "all-time-favourite", viděl jsem ji opakovaně, ve dvou jazycích, sám, s přáteli i rodinou. Proto mi dovolte oznámit, že po zatraceně slabé filmové adaptaci jsme se konečně dočkali hrané verze hodné tohoto titulu. Valná většina lidí pravděpodobně není do Avatara tak zmagořená jako já, takže se pokusím nastínit i nějaké faktické kvality. Příběh se zde vypráví chronologicky a bez problému naláká i nové diváky. Vizuální efekty budou pro šťouraly nedokonalé, ale oproti sh*t-show z 2010 vidím obrovské zlepšení. Emoční zážitek – asi takhle: "Nejste-li úplný necita, pak se můžete těšit i na nějaký ten doják." Opravdu klobouk dolů, protože důležité scény jsou vážně intenzivní a dávají seriálu dospělácký nádech, přesto se objeví jeden, dva decentní vtípky. Akce = kulervoucí. Sledoval jsem se sluchátky a můj Bože... člověk si hned uvědomí, jakou moc třímá takový vládce živlu. Co se týče volby herců -a tady se dostávám k mému plakání- všechny postavy mi sedí a herecké výkony je činí uvěřitelné ~ víc nepotřebuji. Kreslenou verzi jsem si poprvé užil ve 2015, stejně tak i posledně v lockdownu 2020 a stejně tak si chrochtám blahem nyní. Nevylučuji, že mě v budoucnu něco šíleně nase*e, nicméně po E1 si dovoluji pět chvalozpěvy. Tučných 10/10.

Pro anime-onlies – asi spokojenost. Pro začátečníky či fanoušky nekonečných shounenů typu "velké trojky" – asi solidní zážitek. Pro mě – bolest… naposledy jsem se takhle vztekal před třemi lety u End of Evangelion – pokaždé, co mě něco podráždilo, pauza, zápisek, znovu spustit a tak pořád dokola (když člověku na něčem záleží, rád si zanadává ;). Hele, Solo Leveling je dobré anime... jediný reálný problém představují střihy, kdy scénář ve zdánlivě správných momentech opustí akci, "minutku-dvě" sledujete zdánlivě relevantní expozici vedlejších postav a následně se vracíte do akce. Žádná tragédie, ale vytrácí se napětí a na rovinu – u třetí takové vsuvky jsem už jen rezignovaně obracel oči v sloup. Na druhou stranu nejdůležitější moment epizody se povedl a věrohodně vystihl atmosféru předlohy. Podtrženo sečteno: "Pokud vás to alespoň trochu chytlo, určitě sledujte dál, ještě jsme nic neviděli." 8/10

Jen málokdy po zhlédnutí anime dostanete pocit zadostiučinění a ještě vzácněji se tak stane po jediné season! Daily Lives of High School Boys nabízí hromadu všemožných vtipných historek z pohledu hochů na střední škole, které člověka nejen pobaví, ale i přivedou k zamyšlení. Jde o takový ten klasický hodnotný typ komedie, co má své solidně střelené pasáže, a při tom se mezi řádky pokouší zprostředkovat hlubší poselství. Připomíná mi to sbírku bajek s rámcovou kompozicí. Velice mě potěšila absence jakýchkoliv nemravných kamerových úhlů [1/9], takže bych se show nebál doporučit anime začátečníkům. Konec definitivně uzavírá příběh - 5 hodin divákova života investováno, zhodnoceno a navrch bez rizika "post-anime depression" (lze použít jako vyprošťovák). Podtrženo sečteno: "Decentní anime komedie na odreagování, nenacházím jediný důvod ke stížnostem." 9/10

Můj zbožňovaný webtoon se konečně dočkal pokračování, dojmy: "Místy naprostá spokojenost, ale sem tam vyloženě bolest." Určité prvky mě opakovaně vytrhávaly ze zážitku, nicméně si dovedu představit, že jiní by se naopak náramně bavili… zkrátka se připravte na trapasy. Vulgarismů dostanete naloženo vrchovatou porci, občas narazíte na prasečinky a jako třešnička na dortu Disneyovská líbačka na závěr – akorát v progresivní sestavě pohlaví. Mám výhrady, nicméně ty vychází z faktu, že nespadám do cílového publika... jsem moc starý a mužského pohlaví. Chlapi tady plní roli podpůrných vedlejších postav a nejednou slouží jako kontrast ke kompetenci dam (E4, E6). Šel bych dokonce tak daleko, že bych Hazbin Hotel označil za "female power fantasy". Jediný reálný problém představuje tempo – všechno se děje strašně rychle, člověk se musí pořád soustředit a scény s hlubším poselstvím kvůli tomu tolik nevyniknou. Menší rada nakonec – klidně začněte druhou epizodou. Pilotní díl funguje jako expozice, kterou E2 do jisté míry supluje a nebudete si muset zvykat na rozdílné provedení. Podtrženo sečteno: "Hazbin Hotel mě ze židle nevytrhl. Doporučil bych jej náctiletému dámskému publiku, co se nebojí sprostých slov, a LGBT komunitě."  8/10

Tady jsem cítil rukopis ženské autorky víc než kdy dřív. Dle pilotního dílu by jeden řekl, že tatík bude náročný despota, ale on je to vlastně hodný chlapík, který skousne kdejaký ústrk na vlastní adresu. NAŠTĚSTÍ se to nepotopilo do bažiny holywoodské genderové politiky, z Lucifera se tedy nevyklubal (výhradně) neschopný hňup, nýbrž sympaťák, s nímž lze problémy řešit slovy... nicméně pro svou dceru by asi udělal cokoliv (třeba i ukázal zuby). I přesto mi jeho iniciální přestavení hnulo žlučí. Doufám, že v budoucnu dostane více prostoru a nebude jen umírněný starostlivý rodič nerodič. Aktuálně vůbec není jasné, zda se dočkáme neschopných ß-samců nebo solidních, rozvinutých, mužských postav. Verdikt: "Hrozný začátek, solidní závěr." 7/10

No, Vivienne se utrhla ze řetězu [8/9], ale aspoň z celé té obscénnosti upatlala pointu a první solidní písničku od dob pilotu – ne, nemyslím "Poison". Potvrzuji gatekeeper faktor = JE TO P*ASÁRNA, takovou podívanou počestní občané nerozdýchají! Nicméně narozdíl od anime, zde se jedná o katalyzátor příběhu, nikoliv o prvoplánový fan-service. Podtrženo sečteno: "Anime dobytkovi chutnalo." 8/10

Pilotní díl mám opravdu rád a v mých očích se s ním E2 nemůže měřit. První díl je zkrátka vymazlený… nyní jsem se už tolik nebavil, písničky mi občas přišly nepříjemně trapné a místy jsem dokonce ztrácel přehled v dění na obrazovce (rychlejší pohyb "kamery" + postavy vyplňují nezvykle velkou část záběru). Nemravnosti vydatně zesíly [7/9] a vulgarismy padají s vyšší, až nucenou, kadencí. Za mě teda velká změna. Na druhou stranu já prostě jen chtěl další obsah a svou porci jsem dostal. Jedinou obavu ve mě vyvolala úvodní řeč, kdy Satana prohlásili za zlomeného snílka, zatímco jeho kompetentní manželka vládne Peklu. Agresivní "genderová politika" je to poslední, co si od Hazbin hotel žádám... Jo a ještě jedna hrubka - Katie Killjoy dabuje chlap :-[ Nevykouzlím z toho víc než: "Oukej začátek." 7/10