Ymbecill

MC vystupuje coby šedá eminence a za jeho chováním lze již od začátku tušit nějaké skryté dovednosti vybudované nehezkou minulostí… to ovšem nic nemění na faktu, že je pravděpodobně psychopat, a i všichni ostatní v jeho třídě stojí za pendrek. Tohle nepovažuji za spoiler, protože na to narazíte hned v E1. Spousta situací mi zahýbala žlučí a nejednou jsem obracel oči v sloup nad stupiditou jednání postav či fanservisem [6/9], ale z nějakého důvodu mě bavilo sledovat představení těchto mentálců. Člověk často uhodne rozuzlení zápletek a OP-protagonisty-milující vometáci jako já si bezesporu přijdou na své. Zároveň nechybí pra*árny, ať už bazénová epizoda, masáže s (ne)adekvátním zvukovým doprovodem, nebo dokonece sexuální útok... klasická bohatá porce - pro degeneráta. Představení středoškoláci v žádném případě nereflektují skutečné lidské bytosti, navíc jsou egoističtí, zvrácení, neteční... nic sympatického. Spíš než slice-of-life se Classroom of The Elite blíží Danganropě s prvky harem-anime. I přes všechny tyto negativní charakteristiky mi show poskytla uspokojující zážitek. Nedočkáte se moudrého poselství, zkrátka se díváte na OP frajera, jak dělá OP věci v prostředí psycho-školy. 7/10

Druhá série mi připadala nuceně natahovaná a konec plochý, bez jednoznačné pointy. Jednoduše řečeno jsem si z toho moc nednesl. Bojové střety -"meh", tréninkový arc -"ehm", vztah hlavní dvojice nijak nepostoupil :-[ ... a ani nešlo pofarmit pořádný fan-service 3/9 (až na jednu scénu o síle šest z devíti a Legoshi-ho převlek jsem nenarazil na žádné šílenosti, S1 byla v pra*árnách někde úplně jinde). Každopádně S2 naservíruje pořádný flák spletitého děje a podá rozřešení pro záhadu, kterou přestavila úplně první epizoda seriálu. Finále hodnotím jako anti-climax-tické, ale díky tomu, že všechno vyšumělo do ztracena necítím problém show opustit. Přesto mi vadí, že si to Legoshi a Haru mezi sebou stále nevyjasnili. Pokud váháte: "Není to špatné, ale pro furries to bude mnohem intenzivnější zážitek, než pro běžného anime diváka/ pro normálního člověka nevhodné." Za mě to ušlo, 6/10.

SH*TFEST IN ITS FINEST!! Sledoval jsem s jistou dávkou sebezapření, protože mě neskutečně dráždily různé nesmysly. Film divákovi podsouvá, že se odehrává v reálném světě, ale postupně se propracovává ke stále šílenějším a kontroverznějším tématům. Řekněme, že mě URAZILA absurdita vysokoškolské šikany, nicméně ve Francii jsou možná "jinak stavěni". Idiot v učitelském sboru, který se mstí nadaným studentům mi připadal už reálnější a "sourozenecká (ne)láska" pro mě představuje jediný pořádný hodnotný prvek k zamyšlení. Pak ovšem spadly sr*čky do větráku, když tvůrci vzali vágně definovanou sexuální úchylku, odaxelagnie, a "umocnili ji na anime". Vznikla z toho koláž zběsilých nemorálních motivů se silným důrazem na sex, která mě u obrazovky udržela z čisté zvrácené fascinace. Pokud máte chuť na nějakou NESKUTEČNOU ŠÍLENOU PRA*ÁRNU s kvalitní produkcí a solidními hereckými výkony, tak prosím. Ale já bych se obešel i bez zhlédnutí tohoto paskvilu. 5/10

Tahle blbůstka vás absolutně ničím nepřekvapí a spoléhá se na komedii, jejíž dvě hlavní složky tvoří cringe a fan-service [5/9]. Jde o klasickou hloupou harémovku, která postrádá jakékoliv drama. Sem tam se hlavní hrdina ocitne v rádoby nebezpečné situaci, jenomže napětí okamžitě vystřídá cringe, fan-service nebo oboje. Vizuál ani animace nedosahují hodnot solidní podívané, ale ani neurazí, neboť neobjevíte žádné "odporné CGI". Strany příběhu není co řešit: "Lúzr v našem světě je přenesen do nového. Zde čirou náhodou získá MacGuffin, jenž z lúzra udělá Jamese Bonda s dobrosrdečnou osobností původního otloukánka. Pomlátí pár monster, najde si waifu, navýší svou moc a tak pořád dokola." Vadí mi jediná věc - na začátku byl MC ponižován svými spolužáky, ale na konci nedošlo ke konfrontaci mezi ním a "šikánátory", což považuji za klíčový prvek těchto "power fantasy". Nežádám si odplatu, ta by v tak "bezstarostném seriálu" ani nefungovala, ale mě tady prostě chybí nějaké to staré dobré: "Zhlíželi jste na mě zpatra, ale teď já zhlížím na vás... nic ve zlém." Jedná se o ztřeštěnou komedii, jež kompenzuje své slabé stránky neuvěřitelně přehnanými gagy. Přesně tento typ seriálu obrží "odpad" od lidí, co se ho pokusí brát vážně = nelze k němu přistupovat seriózně. "Ovoce evoluce" se hodí na odreagování po něčem dramatickém. Krásný průměr. 5/10

I´m Quitting Heroing! je fantasy-akční komedie smysluplně zpestřená vážnými pasážemi, jež vyvolávají různé morální, filozofické i řečnické otázky. Základní kostru tvoří hodnotné motivy a na ty nasedají odlečující komediální prvky s fan-servisem (intenzita 2/9 =nováček). Srandičky někdy oddalují zodpovězení divákových otázek, na druhou stranu tím získáte čas se seznámit s hlavními postavami a vybudovat si k nim vztah. Seriál dobře funguje k redukci vlastní degenerace po něčem silně vulgárním jako je "How NOT to Summon a Demonlord: Omega" a po stránce promyšlenosti bude I´m Quitting Heroing působit velmi "na úrovni". Nejedná se ovšem o žádné veledílo, má své silné stránky, ani v jedné však nedosáhne šíleného maxima. Akční sekvence mají bohatou animaci (žádné Narutovské vykecávání... až na jednu scénu), vizuál vysoce estetický jako např. u "The World's Finest Assassin... " a místy se seriálu povede vyvolat silné emoce, což jen podporuje propracovaný build-up rozprostřený napříč celou show. Doporučuji lidem začínajícím s anime. Je to solidní podívaná bez morálně nepřijatelných vulgarit. 7/10

Isekai do světa počítačové hry… tolik možností…  co si tvůrci vybrali? Dark Souls? ... D-A-T-I-N-G-S-I-M-U-L-A-T-O-R :-| Pokud nezavrhnete premisu, nebudete zklamáni. Protagonista to nehrál z vlastní vůle, ale kvůli vydírání od sourozence. Reinkarnace do hry byla naprosto nejhorší možná věc, která se mu mohla stát! A na tom je postavený suchý sarkastický humor, jenž tvoří většinu obsahu. Nový svět je svým způsobem zvrácený a nespravedlivý, tudíž se náš chlapec nechová jako "klasický hrdina". Díky tomu dostává "možnost mít osobnost". Jeho odplata vůči antagonistům přináší podobné uspokojení jako "The Rising of The Shield Hero", suchým humorem s přídavkem cringe se podobá "Cautious Hero" a občasné vážné momenty způsobené "barvitějším chováním" hlavního hrdiny vedou k dramatickým "aha momentům" jako v "Re:Zero". Několikrát jsem se přistihl v zamyšlení, protože MC demonstroval mou vlastní charakterovou vadu, což hodnotím jako pozitivum = lze získat ponaučení. Co se děje týče, dostanete uzavřenou zápletku, nikoliv příběh. Pokračování je nevyhnutelné a ne všechny mé otázky byly zodpovězeny. Fan-service nabývá nízkých intenzit [2/9], nemusíte se tedy bát nadužívání pochybných kamerových úhlů. (pár jich tam ovšem je ;-) Po tomto se nebude cítit nečistí, což je na isekai solidní výkon. Normies pocítí cringe, ale show se většinou točí okolo dost inteligentního tématu, aby jej kompenzovala, a pokud vám něco připadá hloupé, trapné, nevhodné... můžete vsadit boty, že si z toho protagonista udělá srandu. Postavy bývají předvídatelné, ale časem získavají hlubší charakteristiku a někdy jsou skrze ně kritizovány otravné motivy klasických anime jako třeba harémování. Celý seriál ztělesňuje satiru tohoto tématu, s níž souhlasím. Upřímně já jsem si okamžitě zamiloval Luxiona - sarkastickou umělou inteligenci, která "pasivně nenávidí" celé lidstvo včetně svého pána. Za mě spokojenost. 9/10

S1 bylo možné v klidu konzumovat po dějových celcích, 2-3 díly za den. Totéž nemohu říci o druhé sezóně, kterou jsem se*ral na posezení. Všechny epizody se prolínají a na konci každé divák dostane návnadu, aby si hned pustil další. Naladění příběhu přechází do temnějších tónů. Nejedná se už o dobrodružství dvou nevinných dětí. Bonedrewd nám ve filmu (Made in Abyss Movie 3: Dawn of the Deep Soul) ukázal plnou bezskrupulóznost Cave-raiders, nicméně sám obdržel několik morálních prvků, což z něj udělalo záporáka, s jakým lze sympatizovat. Ve druhé sezóně se ovšem objeví i záporné postavy charakterizované neodpustitelnými zvěrstvy, o čemž vás přesvědčí již první tři minuty PRVNÍ epizody ("fan-service" 9/9 pro tuto pasáž). Původní prvky krásy i vražednosti přírody propasti ovšem přetrvávají. Přežití v nehostinných podmínkách není o nic jednodušší. Na druhou stranu se objevuje daleko víc prvků hraniční morality, kdy některé vyvolávají hloubavé otázky typu: "Čeho všeho jsou lidé schopní, jde-li jim o holé přežití, a zda by nebylo lepší umřít než žít s břemenem viny." Jiné spadají do sexuálních motivů (fan-service 5/9). Všechno je sice obhajitelné pro příběh, jenomže to nic nemění na faktu, že dochází k výraznému zúžení publika. To jediné mi vadí. Jinak ztvárnění vypadá úchvatně, hudba opět lahodí uším a atmosféra zůstává stejně jedovatá. Místy jsem byl konsternován, takže nemohu říci, že jsem si druhou sezónu užil, ale v každém případě šlo o intenzivní zážitek. 9/10

No to se podívejme! Anime komedie o středoškolákovi se zatraceně přesílenými superschopnostmi... čeho všeho se asi dočkáme? Úchvatné akční podívané? Trapné roztomilé první lásky? Jednoduchého hlubokého poselství? Fanservisu? - NIC TAKOVÉHO! - Jde o situační komedii založenou na protagonistově snaze "žít normální život", v čemž mu brání jeho početné nadpřizené dovednosti. Jakoby toho měl chudák všemocná málo, neustále ho otravují jistí tvorové... myslím, že o nich slyšel každý introvert, říká se jim: "Kamarádi." Opravdu, frajer si prostě jen chce přečíst knížku, zahrát na PC nebo zhlédnout film, ale ne... smolík, jednou je hlavní postava, a tak se v jeho životě pořád něco děje. Naštěstí mu do vínku padl i stoický klid. Z absurdních situací se pokouší vybruslit pomocí superschopností za zvuku vlastního suchého komentáře, který tvoří většinu humoru = spousta boření čtvrté stěny. Nejedná se o žádné veledílo, neb postrádá příběh. Každá epizoda obsahuje několik kapitol pokrývajících jednu vtipnou historku a toť vše. V tom ovšem spočívá síla seriálu. "The Disastrous Life of Saiki K." mohu doporučit jako vynikající "vyprošťovák" na odreagování. Navíc díky absenci sprosťáren [fan-service 1/9] show pokládám za vhodnou pro začátečníky s anime, při čemž zdejší gagy nejvíce sednou fanouškům "superhrdinského žánru". Sám jsem se často křenil a alespoň jednou za díl zasmál. NESPĚCHEJTE, nemá to smysl. Seriál můžete rozdívat a klidně se k němu vrátit až po delší době, nebude to mít vliv. Nakonec musím přiznat, že mi zde opravdu chyběl zřetelný celkový příběh, ale jinak spokojenost. Decentní superhero-sitcom. 7/10

Solidní sci-fi na téma umělé inteligence, co se vyhýbá hraničním motivům, které by narušovaly zážitek počestným inteligentním lidem. Jinými slovy jde o Ex-Machina bez sexuálních nesmyslů či Transcendenci se srozumitelným uzavřením, co si dává crossover s Chucky-m à la Univerzální uklízečka. Asi nejvíce jsem si užil formování morálních otázek na základě jednání postav a bylo skutečně uspokojující sledovat, jak si s nimi poradí umělá inteligence. V určitém momentě jsem se přistihl, že fandím androidce, jenomže nadšení okamžitě opadlo, jakmile si člověk vzpomene na žánr – horor. Všechny hlavní postavy si projdou smysluplným vývojem, který lze do značné míry předvídat, protože se řídí logikou. Žádné z překvapení nepřichází odnikud, kdy divák obdrží dostatek předzvěstí, a proto zcela chápe výsledek. Kromě toho nepotřebujete žádné technické znalosti, abyste si plnohodnotně vychutnali "uncanny valley" efekt. Trochu mi vadilo, že všechny mužské postavy ve filmu spadají do kategorie "inkompetentní emocionální idioti", ale tak už to chodí v dnešní Hollywoodské tvorbě. Jinak spokojenost. 9/10

O prvním díle jsem během let slyšel hodně kritiky: jednoduchá zápletka, navíc vykradená z jiných snímků, nerozvinuté postavy, nekreativní názvy, a další různé věci, které mě tehdy jako náctiletého pubescenta absolutně nezajímaly. Avatar (2009) mi doručil zatraceně silný zážitek, kterému se jeden mohl plně poddat a nadšeně hltat každou vteřinu. Stejné nemohu prohlásit o jeho nástupci. Avatar: Cesta vody kopíruje šablonu předcházejí ho snímku, ale vůbec tolik nevtáhne do děje. V úvodu na vás shodí hromadu překvapení, která se zjeví odnikud, bez pořádného zdůvodnění a očekává se jejich okamžité přijetí. Ve výsledku pak některá fakta mají vícero interpretací a na můj vkus zůstane příliš mnoho nejasností a nezodpovězených otázek, což mi nabouralo zážitek... Navíc vybrané napínavé scény se táhly dostatečně dlouho, abych uhodl, kam směřují, čímž opadlo napětí. Pokud byl pro vás první díl "moc prostoduchý", pak druhý vás neuspokojí. Na druhou stranu "normální člověk" vůbec nemusí nic z tohoto pocítit. Vizuální zpracování opět válí, hudba se místy doslova opakuje z jedničky a jednoduchý děj nemusí být nutně slabinou. Toto pokračování nepředstavuje žádné veledílo, ale mě ke spokojenosti stačí. 8/10