Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (2 196)

plagát

Argo: Nebezpečný útek (2012) 

Není poslední dobou nudnějšího a otřepanějšího klišé, než je neustálé zdůrazňování, o kolik je Ben Affleck lepší režisér než herec.

plagát

The Gamma People (1956) 

Plakátové.info: POZOR!!! STVOŘENÍ PAPRSKů GAMMA JSOU MIMO KONTROLU!!!___Zvláštní to film, zvláštní to (skoro)sci-fi. Tématem – divící se muž (respektive tady dva) v záhadné neznámé zemi s totalitními prvky – mi to trochu zdánlivě připomínalo Juráčkův PŘÍPAD PRO ZAČÍNAJÍCÍHO KATA, jenom bez těch výrazných absurdních prvků. Vyznění děje, který je situován do malé odlehlé zemi s názvem Gudavia, se čitelně otírá o totalitní systémy (jedna z hlavních postav, chlapecký génius, má na sobě uniformní obleček jako malý člen NSDAP i s nezbytnou ulízlou blonďatou nazi patkou :o), už jenom tím, že vládce země pomocí paprsků gamma dělá z lidí buď nadané génie, nebo naopak ovládané poslušné loutky s vygumovaným mozkem, které jsou ochotny splnit veškerý rozkaz (a reagují na zvuk píšťalky) a terorizují místní obyvatelstvo. Malé, nadané děti pak tvoří umění ne nepodobné socialistickému realismu atd. Není to vysloveně filmařský zázrak, ale není to ani blbý film, nechtěně směšného na něm není nic a vine se celkem nepředvídatelnými dějovými zákrutami, což potěší. Osvěžující je také britský přístup, kdy hlavní hrdina, ochraňující hlavní ženskou postavu, není sexuálně přitažlivý muž, nýbrž tuctový, oplácaný a trochu obézní strejda v letech (v Hollywoodu naopak by to musel být přímo Adonis :o) ).

plagát

Frankenstein Meets the Space Monster (1965) 

Plakátové.info: VAROVÁNÍ! STŘEZTE SE JEJICH ZRAKU! MANAGEMENT KINA VÁM DODÁ OCHRANNÉ BRÝLE, ABY TAK PŘEDEŠLI VAŠEMU ÚNOSU DO NEPŘÁTELSKÉHO VESMÍRU!!!___Dejme tomu, že by to byl dobrý materiál k promítání na nějakém večírku, při požívání nějakých „podpůrných prostředků“, ale nevěřím že by i tak to po hodině diváky nepřestalo bavit. I vzhledem k roku vzniku, kdy „padesátková“ naivita již nadobro opouštěla plátna kin, je tohle extrémně špatný film. Mimozemská kosmická loď s holohlavými ufouny (a elfíma špičatýma ušima), kterou vede žena s vizáží egyptské Nefertiti, přistane kdesi na pobřeží Long Islandu, za účelem „sběru“ pozemšťanek, protože na jejich cizí planetě vymřely všechny ženy a ufouni se potřebují množit. Do toho se připlete zrovna sestřelený lidský pilot, který má místo mozku stroj a o kterém jeho tvůrce, jakýsi profesor, vyjadřuje obavu, že negativní zkušenost by z pilota mohle učinit „Frankensteina“ s touhou zabíjet. Takže celý film se po ploše několika kilometrů „Frankenstein“ mrcasí, sem tam někoho zabije, mezitím ufouni unášejí ženy, které jsou zde pasovány do role pasivních hovádek, bez schopnosti odporu. Protože máme 60.léta a postupně začínající sexuální revoluci v zárodku, nesmí chybět promenáda v plavkách (jedné ze zajatkyň), občas zazní nějaká rock´n´rollová vypalovačka a v jedné scéně se střídají noc se dnem, podle toho, kde zrovna stojí kamera a režisér to nějak neřeší. Stejně jako haprující proporce vnitřku rakety a pohledu zvnějšku a to jsem ještě nezmínil to „monstrum“ (chlap s lebkou na hlavě a v gorilím kožichu), zamčené v raketě a používané proti vzpurným zajatkyním. Protože režisérova neschopnost ten materiál na 80.minut ustát je značná, tak dobrou třetinu stopáže zaplňují nezajímavé nastříhané dobové materiály, znázorňující vojenskou techniku a vše je podáno tak mdle a nezáživně, že guilty pleasure potenciál je zcela nenaplněn.

plagát

The Brain Eaters (1958) 

Plakátové.info: PLAZÍCÍ SE, SLIZKÁ STVOŘENÍ, SE SKLONEM K TERRORU a NIČÍCÍ SVĚT – POŽÍRAČI MOZKů!!!____Všechno špatně. Tvůrci filmu si vzali do parády Heinleinův román ´The Puppet Master´, vykostili ho a to, co z něj zbylo, ještě totálně filmařsky zprasili. I to, co by se dalo nějak použít, vizuálně osvěžit celé to blábolení, režisér nezužitkoval. Celý film se točí kolem skutečnosti, že mimozemšťany na dálku ovládaní lidé přisávají na šíji pozemšťanů takové černé, slizké červy a tím své oběti dostávají pod mentální kontrolu, ale i když si je herci vysloveně prohlížejí, s úžasem v očích, divák ta přisátá stvoření nevidí, protože se to už nevešlo do rozpočtu. Vizuálně je film dost odpudivý, kamera občas volí nemožné úhly (někdo si tady asi hrál na Orsona Wellese), celá výprava se skládá z jedné rakety, obestřené lešením a z několika poloprázdných místností a korunu všemu nasazují i v té době zcela neznámí a nesympatičtí herci, kteří s gustem přehrávají jak jen to jde. Vnitřek kosmické lodi, se vznášejícím se oparem, bělovousým Metuzálemem a plazícími se hroudami s tykadélky, pak už přežijí jen ti nejotrlejší :o) Jedna hvězdička za jedinou pamatováníhodnou scénu, kdy kamera kopíruje pohled červa, lezoucího na svojí oběť a divák jakoby vidí okolí jeho očima.

plagát

Příšera z hor (1956) 

Plakátové.info: JEDNOHO DNE, PO MILIÓNY LET TRVAJÍCÍM SKRÝVÁNÍ, SE NÁHLE ZJEVIL, ABY….ZABÍJEL, ZABÍJEL, ZABÍJEL!!!____Já žasnu. Všeříkající název, návodná reklamní kampaň a lákavé plakáty a přitom o monstrum samotné tu jde až ve druhém, třetím plánu. Opravdu nemám rád, když tvůrci dělají z diváků hlupáky. Přitom po filmařské stránce není co moc vytknout. Navzdory žánrovému zařazení nejde na první pohled o žádný laciné béčko – nákladná, velkorysá výprava se stohlavými stády buvolů, mnohačetným komparsem a působivými mexickými reáliemi, to vše natočeno v širokoúhlém cinemascopu, jenom to monstrum se nám někde zatoulalo. V 80-ti minutové stopáži se poprvé objeví až po celé hodině, do té doby o něm dokonce nepadne ani sebemenší zmínka. Naopak se tu řeší pořád dokola milostný trojúhelník, problémy hlavního hrdiny se sháněním stáda dobytka, oposlouchané dialogy šustí papírem. Pravda, posledních dvacet minut, kdy naopak stop-motion animací rozpohybovaný dinosaurus nesleze z plátna, vylepšuje dojem svým líbivým akčním pojetím, ale celkově se žádný hit nekoná. Pokud chcete zažít opravdu působivý nezvyklý crossover pravěka fauna vs. ušmudlaní mexičani, zvolte raději THE VALLEY OF GWANGI, stále živý kousek díky Harryhausenovým trikům. Zatímco na tenhle Rodriguezův kousek po zásluze sedl prach.

plagát

Ďáblice z Marsu (1954) 

Plakátové.info: FANTASTICKÁ NOC TERRORU, KTERÁ OHROZILA OSUD SVĚTA!!! OBRAZY PŘÍLIŠ BIZARNÍ, ABY BYLO MOŽNÉ JE POPSAT!!! DESTRUKCE PŘÍLIŠ MONSTRÓZNÍ, ABY BYLO MOŽNÉ UTÉCT!!!____Zde, více než jinde, se potvrzuje nepsané pravidlo, že čím lákavější a exaltovanější nápisy na plakátech, tím blbější film. Divadelní předloha (žena Marsu terorizuje spolu se svým smrtonosným robotem malý hotýlek kdesi ve skotských horách, za účelem polapení mužské rasy, která na Marsu vyhynula) je jak z pera Eda Wooda, ale potenciál guilty pleasure zábavy je tu značný, proto bych nebyl v hodnocení tak přísný, jako kolegové zde. Ať jde např. o scénu představování schopností robota, který nechá pomocí laserových paprsků vypařit strom, traktor a stodolu, nebo scénu hypnózy a vlastně všech momentů, kdy herečka v roli ´marťanky´s vážnou tváří předříkává své hrozby. To, jak se film bere strašně vážně, jak herci zaníceně pronášejí své repliky, jaká smrtelně vážná témata se zde řeší (touha po rodině, strach o bližní, ochota sebeobětovat se pro dobro celku) - to vše na pozadí „hrozby“ jedné ženské v koženém plášti a robota, který se šine pomalu jako šnek a vypadá jako lednička s žárovkou místo hlavy – tak tahle skutečnost s představou, že to před šedesáti lety lidé v kinech opravdu prožívali, nabývá až jakéhosi dadaistického rozměru. A přesně to mě na těchto filmech baví. Navíc vizuálně to bylo docela roztomilé, model létajícího talíře byl k zulíbání, jeho přistání trikově celkem povedené a celková divadelní stylizace (jeden dům, pár stromků kolem a svítící vesmírná loď) mě nevadila, naopak docela bavila. Tedy dávám milosrdné 3*, i když se za to možná budu po smrti smažit v „kritickém pekle“ :o)

plagát

Creature with the Atom Brain (1955) 

Plakátové.info: PŘICHÁZÍ Z HROBU!!! MRTVÝ MUŽ KRÁČÍ ULICEMI, VYSLEDOVAT SVOJÍ KOŘIST!!! TAK DĚSIVÉ, ŽE POUZE KŘIK MůŽE POPSAT TU HRůZU!!! ZDE JE HORROR, KTERÝ SE MůŽE STÁT…..I VÁM!!!____Bráno optikou diváka té doby, nutno říci, že tohle za mořem tak populární hororové béčko dostává i dnes své pověsti. V době, kdy byl film nasazen do kin, se v cenzorských a diváckých kruzích řešilo vzrůstající násilí, ukazované ve filmech a právě tento byl demonstrován jako odstrašující příklad, z čehož si proslulý producent Sam Katzman příliš velkou hlavu nedělal. Zabití – napočítal jsem jich tu celkem sedm – jsou na dnešní dobu snímány decentně, spíše náznakem, či prostřednictvím stínu. Uškrcení, dvojí ubodání, zabití silným úderem pěsti, zlomení páteře (za doprovodu pěkně naturalistického křupnutí) - to vše dnes otrlého diváka nevyděsí, ale ve své době muselo způsobit pozdvižení. Nástin děje je správně pulpový – gangster za pomocí německého doktora unáší lidi, transplantuje jim půlku mozku a dosadí místo ní zařízení, skrze které člověka ovládá na dálku jako loutku a ten plní jemu určené „poslání“ – zabíjí nepohodlné lidi. Guilty pleasure je to zejména v poslední třetině, kdy se děj vyhrotí, navíc pro mě osobně je vždy potěšením vidět mého oblíbeného charismatika, tehdejší hvězdu béčkových sci-fi a hororů Richarda Denninga. Natočeno je to místama i docela vynalézavě a nápaditě, zkrátka a dobře, nemám si zde na co stěžovat :o)

plagát

Phantom from Space (1953) 

Plakátové.info: JEHO SKRYTÁ SÍLA HROZILA SVĚTU!!!____Viděna kolorovaná verze. Potenciál zábavnosti by tady byl, přeci jenom ta synopse není úplně špatná – ve městě Santa Monica spadne raketa s mimozemšťanem, který je po sundání skafandru neviditelný a je schopen komunikace pouze skrze kód, připomínající morseovku. Problém je, že to je celé hrozně hloupě zrealizováno. Začátek filmu sřídá jeden rychlý záběr druhý a v nich si herci v rychlém sledu sdělují souřadnice, pětkrát, desetkrát, dvacetkrát a když už to trvá zhruba deset minut, začnete zoufalstvím třískat hlavou o obrazovku. Pak se dvacet minut skrze hloupé dialogy plánuje, co dál a když přijde ke slovu naháněčka na staveništi, v celé kráse se odhalí zřetelný symptom - v tom filmu pořád někdo běhá!! Jako Forrestové Gumpové, od místa k místu, na staveništi, v observatoři, vlastně jedno kde. Neběhá se pouze v laboratoři, kde se divák dočká i několika trikových sekvencí, kdy se pomocí přední projekce vznáší mimozemská přilba ve vzduchu, či vytažený klíč od zámku, jinak jsou veškeré triky – interakce svlečeného mimozemšťana s okolím – ukázány způsobem, jak cosi neviditelného otevírá dveře, hejbne židlí, či závěsem, zatočí klikou a pozor – nese ženu ve vzduchu, což je jediný opravdu kvalitní záběr, kde se trikový realizační tým přemohl. Herci hrají, či spíše běhají tak nějak znuděně a tak jediný, kdo to opravdu prožívá, je pejsek, který neustále radostně vrtí ocasem, asi mu pak režisér slíbil kostičku :o)

plagát

Conquest of Space (1955) 

Plakátové.info: PODÍVEJTE SE, CO SE PŘIHODÍ….JEŠTĚ ZA VAŠEHO ŽIVOTA!!!___Vynikající počin, naprosto seriózně pojatý, technicky téměř stejně zdatný, jako legendární DESTINATION MOON, který odstartoval tu vlnu ´Zlaté éry sci-fi 50.let´ a navíc se smysluplným dějem, který dokonce nastoluje i filozofické otázky o smyslu a významu dobývání vesmíru. Triky jsou více jak úměrné své době, ať je to pohyb kosmonautů ve volném kosmickém prostoru, zobrazení stavu beztíže (zde opět vtipně překonáváno magnetickými botami), či zobrazení deformace lidské tváře při stavu přetížení při dosahování kosmické rychlosti. Vesmírná stanice má tvar pouťového točícího se kola, který o 13 let později použil Kubrick ve svém sci-fi opusu, pobavila scéna obědu kosmonautů s barevně odlišnými pilulkami, nahrazujícími maso, zeleninu, kafe apod. (přímo s nápisy, označujícími jednotlivé druhy), při kterém jsem si vzpomněl na „amarouny“ Polákových ´Návštěvníků´, či vtipná předletová komunikace příbuzných a milenek skrze telemost. Herci byli fajn, všichni do jednoho, z nichž nejvíc mě bavil Phil Foster v roli dobráckého nekňuby. Samozřejmě, tenhle film je nutno poměřovat optikou té doby, dosud nabyvších znalostí o kosmu, takže musíte přimhouřit oči nad tím, že Mars má atmosféru s mraky a že na něm sněží :o) a další podobné „libůstky“, kterých je ve filmu plno. Tenhle fajn sci-fi flák můžu s klidným srdcem doporučit i těm, kteří v téhle filmové éře teprve začínají.

plagát

The Invisible Boy (1957) 

Plakátové.info: SCI-FI MONSTRUM, KTERÉ BY MOHLO ZNIČIT SVĚT!!!___Technickými aspekty a celkovým pojetím roztomilé a v některých fragmentech i velmi zábavné. Zejména ve střední pasáži, po klučinově zmizení, potěšily mile naivní triky, kdy neviditelný Tommy provádí zlomyslnosti dospělcům a vše vrcholí bizardní scénou z ložnice, kdy se táta pere se svým synem a vypadá to, soudě podle pohybů ve vzduchu, jako by měl nějaký malarický záchvat :o) Tvůrci zfilmovali krátkou povídku o neblahém vlivu počítače na osud malého chlapce a posléze celého světa a ve které původně žádný robot nefiguroval. Jenže po obrovském úspěchu ZAKÁZANÉ PLANETY z roku 1956 byl robot Robby u diváctva ve veliké oblibě a tak byl producenty dotlačen i do tohoto filmu, podle hesla „kuj železo, dokud je žhavé“. A Robby si svoji pozici hlavní hvězdy náležitě užil, rozsah jeho role je nezanedbatelný (to on učiní Tommyho neviditelným) a zejména při závěrečné osvobozovací scéně, kdy čelí spršce z pušek, kulometů a raketometů a plot pro něho není překážkou, má pro celkový děj klíčový význam. Technicky a výpravou je, s přihlédnutím k době vzniku a žánru, film na slušné úrovni (velké kulisy obřího megapočítače, vznášedlo, start rakety, Robby samotný) a dá se říct, že mi tenhle neškodný výplach mozku protentokrát kápl do noty.