Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (2 199)

plagát

Rocketship X-M (1950) 

Plakátové.info: SLYŠELI JSTE O TOM! ČETLI JSTE O TOM! MLUVILI JSTE O TOM! NYNÍ NAHLÉDNĚTE NA PRVNÍ FILMOVÉ DOBYTÍ VESMÍRU ČLOVĚKEM!!!___Moc mě tahle inteligentní sci-fi potěšila a dostála tak své chvalitebné pověsti, kterou za mořem má. Samozřejmě je třeba na ní nahlížet v kontextu doby, kdy povědomí o technických aspektech dobývání kosmu bylo ještě v plenkách. Takže není třeba se podivovat, že 1) kosmonauti chodí po Marsu v kožených bundách, s čepicí, nekrytým obličejem, pouze s náhubkem od kyslíkové bomby_2) pojem stavu beztíže tu jaksi neexistuje_3) k fyzickému překonání přetížení při kosmické rychlosti si jenom stačí lehnout do postele a kolem pasu si připnout pásek atd. Kdo nemá rád konverzačky (v tomto případě inteligentní konverzačky), ten si moc film neužije, protože 80% stopáže se odehrává ve vnitřku lodě, v oválné místnosti o průměru cca 5m. ale díky sympatickým a skvěle hrajícím hercům, v čele s tehdy mladým tatínkem Jeffa Bridgese – Lloydem Bridgesem, jde o příjemný zážitek. Scény z Marsu jsou pak zajímavě kolorovány do oranžových odstínů, nechybí ani akční vložka v podobě boje s primitivním marťanským osazenstvem, které evokuje pravěké lovce (zbylý stav po atomové katastrofě, která postihla vyspělou marťanskou civilizaci). Inteligentní dialogy, příjemné herectví a nečekané tragické vyústění, které přeci jenom ústí v odhodlání vědců („Postavíme novou loď!!“)a má i jistý prvek naděje, to vše mě sedlo náramně a dát silné 4* mi nečiní žádný problém.

plagát

King Dinosaur (1955) 

Plakátové.info: DĚSIVÉ! NEUVĚŘITELNÉ! FANTASTICKÉ! HLEĎTE….PREHISTORICKÝ SVĚT FANTASTICKÉHO DOBRODRUŽSTVÍ PŘICHÁZÍ DO VAŠEHO KINA!!!___Za svůj život mnoho jistého nepotkáte. Jednou z mála jistot, které máte, je fakt, že jednoho dne určitě umřete, že samolibý zemský škůdce Václav Klaus bude i nadále otravovat zdejší politické klima, a že……Bert I. Gordon se nemění! Celou jeho tvorbu, všechny jeho filmy, provází společný symptom – přerostlá, zejména radioaktivitou „vytuněná“ fauna vs. člověk, odporné zadní i přední projekce, odfláklé triky a nejinak je tomu i zde. Tenhle, za tři dny natočený ultra low-budget kousek, patří mezi jeho nejhorší. Příběh čtyř kosmonautů, kteří prozkoumávají planetu NOVA (sic!!), která se zničehonic zjevila v naší sluneční soustavě, vypadá asi následovně – 45 minut (z hodinové stopáže) posedávají 4 herci ve smrkovém lese, do toho jsou nahodile nastříhány záběry na koloušky, medvídka, aligátora (!), lenochoda (!), zaútočí na ně odporná přední projekce obřího mravence a jeden z herců válí sudy s vycpaným krokodýlem (jakože souboj). Vrcholem jsou odněkud násilně nastříhané záběry na leguána (to má být ten dinosaurus), který se dobývá do jakéhosi otvoru, který představuje jeskyni, kde se skrývají hlavní hrdinové. Vše docíleno pomocí zadních projekcí, které bijí do očí. Během útěku si herci ještě zastřílí na obřího pásovce, do toho jsou nastříhány kratičké záběry mamutů a pravěkých koz z filmu ´One Million B.C.´ z roku 1940, které vůbec neladí s vizuálem celého filmu a vše končí záběrem na masivní atomový hřib s konstatováním jednoho z herců „Dokázali jsme to!“ Zapomeňte na filmy Eda Wooda, na legendární ´Robot Monster´, tohle je absolutní filmové dno, u kterého se budete nevěřícně smát.

plagát

Zelený sliz (1968) 

Plakátové.info: ZELENÝ SLIZ – VETŘELCI ZPOZA HRANIC VESMÍRU – JSOU TADY!!!___Pearl Harbor a Hirošima zapomenuty, teď jsme kámoši! Tahle polozapomenutá sci-fi klasika je jednou z prvních filmových spojených koprodukcí Japonska a Spojených států. Má lehkou patinu filmů Ishiro Hondy – takže exteriérové scény, baráčky a startovací rampa jsou z papundeklu, interiérově je výprava velmi slušná (vše se natáčelo v Japonsku), triky úměrné době a typické pro studio TOHO, pěkně to všechno vypadá a širokoúhlý formát tomuhle filmu svědčí. Zničení asteroidu (který ohrožuje Zemi) za pomocí vrtů a atomové pumy inspirovalo Bayův ARMAGEDDON a DRTIVÝ DOPAD, boj s vetřelci na palubě kosmické orbitální stanice má pak pak podobné znaky se Scottovým ALIENem. Monstra – na dvou nohách pohybující se protáhlé bradavičnaté brambory s jedním rudým okem a chobotnicovitými chapadly – jsou roztomilá, dneska, pravdaže, už moc strachu nenahánějí, což mě ze zážitku nevytrhávalo. Škoda, že ta naháněná s vetřelci po orbitální stanici asi tak po půlhodině přestane člověka bavit a žádný zvrat, který by to osvěžil, nepřichází. Ale nedá mi to, abych se nevyjádřil k hloupostem, které tady napsali kolegové níže a zároveň tak shrnul své dojmy. Chlapci, tyhle filmy je potřeba brát okem tehdejšího tvůrce a diváka, posuzovat je dobou vzniku. Na tomhle produkčně solidním scifíčku není směšné nic, to jenom vy už jste těmi transformery a podobnými atrakcemi trochu zmlsáni :o)

plagát

Argo: Nebezpečný útek (2012) 

Není poslední dobou nudnějšího a otřepanějšího klišé, než je neustálé zdůrazňování, o kolik je Ben Affleck lepší režisér než herec.

plagát

The Gamma People (1956) 

Plakátové.info: POZOR!!! STVOŘENÍ PAPRSKů GAMMA JSOU MIMO KONTROLU!!!___Zvláštní to film, zvláštní to (skoro)sci-fi. Tématem – divící se muž (respektive tady dva) v záhadné neznámé zemi s totalitními prvky – mi to trochu zdánlivě připomínalo Juráčkův PŘÍPAD PRO ZAČÍNAJÍCÍHO KATA, jenom bez těch výrazných absurdních prvků. Vyznění děje, který je situován do malé odlehlé zemi s názvem Gudavia, se čitelně otírá o totalitní systémy (jedna z hlavních postav, chlapecký génius, má na sobě uniformní obleček jako malý člen NSDAP i s nezbytnou ulízlou blonďatou nazi patkou :o), už jenom tím, že vládce země pomocí paprsků gamma dělá z lidí buď nadané génie, nebo naopak ovládané poslušné loutky s vygumovaným mozkem, které jsou ochotny splnit veškerý rozkaz (a reagují na zvuk píšťalky) a terorizují místní obyvatelstvo. Malé, nadané děti pak tvoří umění ne nepodobné socialistickému realismu atd. Není to vysloveně filmařský zázrak, ale není to ani blbý film, nechtěně směšného na něm není nic a vine se celkem nepředvídatelnými dějovými zákrutami, což potěší. Osvěžující je také britský přístup, kdy hlavní hrdina, ochraňující hlavní ženskou postavu, není sexuálně přitažlivý muž, nýbrž tuctový, oplácaný a trochu obézní strejda v letech (v Hollywoodu naopak by to musel být přímo Adonis :o) ).

plagát

Frankenstein Meets the Space Monster (1965) 

Plakátové.info: VAROVÁNÍ! STŘEZTE SE JEJICH ZRAKU! MANAGEMENT KINA VÁM DODÁ OCHRANNÉ BRÝLE, ABY TAK PŘEDEŠLI VAŠEMU ÚNOSU DO NEPŘÁTELSKÉHO VESMÍRU!!!___Dejme tomu, že by to byl dobrý materiál k promítání na nějakém večírku, při požívání nějakých „podpůrných prostředků“, ale nevěřím že by i tak to po hodině diváky nepřestalo bavit. I vzhledem k roku vzniku, kdy „padesátková“ naivita již nadobro opouštěla plátna kin, je tohle extrémně špatný film. Mimozemská kosmická loď s holohlavými ufouny (a elfíma špičatýma ušima), kterou vede žena s vizáží egyptské Nefertiti, přistane kdesi na pobřeží Long Islandu, za účelem „sběru“ pozemšťanek, protože na jejich cizí planetě vymřely všechny ženy a ufouni se potřebují množit. Do toho se připlete zrovna sestřelený lidský pilot, který má místo mozku stroj a o kterém jeho tvůrce, jakýsi profesor, vyjadřuje obavu, že negativní zkušenost by z pilota mohle učinit „Frankensteina“ s touhou zabíjet. Takže celý film se po ploše několika kilometrů „Frankenstein“ mrcasí, sem tam někoho zabije, mezitím ufouni unášejí ženy, které jsou zde pasovány do role pasivních hovádek, bez schopnosti odporu. Protože máme 60.léta a postupně začínající sexuální revoluci v zárodku, nesmí chybět promenáda v plavkách (jedné ze zajatkyň), občas zazní nějaká rock´n´rollová vypalovačka a v jedné scéně se střídají noc se dnem, podle toho, kde zrovna stojí kamera a režisér to nějak neřeší. Stejně jako haprující proporce vnitřku rakety a pohledu zvnějšku a to jsem ještě nezmínil to „monstrum“ (chlap s lebkou na hlavě a v gorilím kožichu), zamčené v raketě a používané proti vzpurným zajatkyním. Protože režisérova neschopnost ten materiál na 80.minut ustát je značná, tak dobrou třetinu stopáže zaplňují nezajímavé nastříhané dobové materiály, znázorňující vojenskou techniku a vše je podáno tak mdle a nezáživně, že guilty pleasure potenciál je zcela nenaplněn.

plagát

The Brain Eaters (1958) 

Plakátové.info: PLAZÍCÍ SE, SLIZKÁ STVOŘENÍ, SE SKLONEM K TERRORU a NIČÍCÍ SVĚT – POŽÍRAČI MOZKů!!!____Všechno špatně. Tvůrci filmu si vzali do parády Heinleinův román ´The Puppet Master´, vykostili ho a to, co z něj zbylo, ještě totálně filmařsky zprasili. I to, co by se dalo nějak použít, vizuálně osvěžit celé to blábolení, režisér nezužitkoval. Celý film se točí kolem skutečnosti, že mimozemšťany na dálku ovládaní lidé přisávají na šíji pozemšťanů takové černé, slizké červy a tím své oběti dostávají pod mentální kontrolu, ale i když si je herci vysloveně prohlížejí, s úžasem v očích, divák ta přisátá stvoření nevidí, protože se to už nevešlo do rozpočtu. Vizuálně je film dost odpudivý, kamera občas volí nemožné úhly (někdo si tady asi hrál na Orsona Wellese), celá výprava se skládá z jedné rakety, obestřené lešením a z několika poloprázdných místností a korunu všemu nasazují i v té době zcela neznámí a nesympatičtí herci, kteří s gustem přehrávají jak jen to jde. Vnitřek kosmické lodi, se vznášejícím se oparem, bělovousým Metuzálemem a plazícími se hroudami s tykadélky, pak už přežijí jen ti nejotrlejší :o) Jedna hvězdička za jedinou pamatováníhodnou scénu, kdy kamera kopíruje pohled červa, lezoucího na svojí oběť a divák jakoby vidí okolí jeho očima.

plagát

Příšera z hor (1956) 

Plakátové.info: JEDNOHO DNE, PO MILIÓNY LET TRVAJÍCÍM SKRÝVÁNÍ, SE NÁHLE ZJEVIL, ABY….ZABÍJEL, ZABÍJEL, ZABÍJEL!!!____Já žasnu. Všeříkající název, návodná reklamní kampaň a lákavé plakáty a přitom o monstrum samotné tu jde až ve druhém, třetím plánu. Opravdu nemám rád, když tvůrci dělají z diváků hlupáky. Přitom po filmařské stránce není co moc vytknout. Navzdory žánrovému zařazení nejde na první pohled o žádný laciné béčko – nákladná, velkorysá výprava se stohlavými stády buvolů, mnohačetným komparsem a působivými mexickými reáliemi, to vše natočeno v širokoúhlém cinemascopu, jenom to monstrum se nám někde zatoulalo. V 80-ti minutové stopáži se poprvé objeví až po celé hodině, do té doby o něm dokonce nepadne ani sebemenší zmínka. Naopak se tu řeší pořád dokola milostný trojúhelník, problémy hlavního hrdiny se sháněním stáda dobytka, oposlouchané dialogy šustí papírem. Pravda, posledních dvacet minut, kdy naopak stop-motion animací rozpohybovaný dinosaurus nesleze z plátna, vylepšuje dojem svým líbivým akčním pojetím, ale celkově se žádný hit nekoná. Pokud chcete zažít opravdu působivý nezvyklý crossover pravěka fauna vs. ušmudlaní mexičani, zvolte raději THE VALLEY OF GWANGI, stále živý kousek díky Harryhausenovým trikům. Zatímco na tenhle Rodriguezův kousek po zásluze sedl prach.

plagát

Ďáblice z Marsu (1954) 

Plakátové.info: FANTASTICKÁ NOC TERRORU, KTERÁ OHROZILA OSUD SVĚTA!!! OBRAZY PŘÍLIŠ BIZARNÍ, ABY BYLO MOŽNÉ JE POPSAT!!! DESTRUKCE PŘÍLIŠ MONSTRÓZNÍ, ABY BYLO MOŽNÉ UTÉCT!!!____Zde, více než jinde, se potvrzuje nepsané pravidlo, že čím lákavější a exaltovanější nápisy na plakátech, tím blbější film. Divadelní předloha (žena Marsu terorizuje spolu se svým smrtonosným robotem malý hotýlek kdesi ve skotských horách, za účelem polapení mužské rasy, která na Marsu vyhynula) je jak z pera Eda Wooda, ale potenciál guilty pleasure zábavy je tu značný, proto bych nebyl v hodnocení tak přísný, jako kolegové zde. Ať jde např. o scénu představování schopností robota, který nechá pomocí laserových paprsků vypařit strom, traktor a stodolu, nebo scénu hypnózy a vlastně všech momentů, kdy herečka v roli ´marťanky´s vážnou tváří předříkává své hrozby. To, jak se film bere strašně vážně, jak herci zaníceně pronášejí své repliky, jaká smrtelně vážná témata se zde řeší (touha po rodině, strach o bližní, ochota sebeobětovat se pro dobro celku) - to vše na pozadí „hrozby“ jedné ženské v koženém plášti a robota, který se šine pomalu jako šnek a vypadá jako lednička s žárovkou místo hlavy – tak tahle skutečnost s představou, že to před šedesáti lety lidé v kinech opravdu prožívali, nabývá až jakéhosi dadaistického rozměru. A přesně to mě na těchto filmech baví. Navíc vizuálně to bylo docela roztomilé, model létajícího talíře byl k zulíbání, jeho přistání trikově celkem povedené a celková divadelní stylizace (jeden dům, pár stromků kolem a svítící vesmírná loď) mě nevadila, naopak docela bavila. Tedy dávám milosrdné 3*, i když se za to možná budu po smrti smažit v „kritickém pekle“ :o)

plagát

Creature with the Atom Brain (1955) 

Plakátové.info: PŘICHÁZÍ Z HROBU!!! MRTVÝ MUŽ KRÁČÍ ULICEMI, VYSLEDOVAT SVOJÍ KOŘIST!!! TAK DĚSIVÉ, ŽE POUZE KŘIK MůŽE POPSAT TU HRůZU!!! ZDE JE HORROR, KTERÝ SE MůŽE STÁT…..I VÁM!!!____Bráno optikou diváka té doby, nutno říci, že tohle za mořem tak populární hororové béčko dostává i dnes své pověsti. V době, kdy byl film nasazen do kin, se v cenzorských a diváckých kruzích řešilo vzrůstající násilí, ukazované ve filmech a právě tento byl demonstrován jako odstrašující příklad, z čehož si proslulý producent Sam Katzman příliš velkou hlavu nedělal. Zabití – napočítal jsem jich tu celkem sedm – jsou na dnešní dobu snímány decentně, spíše náznakem, či prostřednictvím stínu. Uškrcení, dvojí ubodání, zabití silným úderem pěsti, zlomení páteře (za doprovodu pěkně naturalistického křupnutí) - to vše dnes otrlého diváka nevyděsí, ale ve své době muselo způsobit pozdvižení. Nástin děje je správně pulpový – gangster za pomocí německého doktora unáší lidi, transplantuje jim půlku mozku a dosadí místo ní zařízení, skrze které člověka ovládá na dálku jako loutku a ten plní jemu určené „poslání“ – zabíjí nepohodlné lidi. Guilty pleasure je to zejména v poslední třetině, kdy se děj vyhrotí, navíc pro mě osobně je vždy potěšením vidět mého oblíbeného charismatika, tehdejší hvězdu béčkových sci-fi a hororů Richarda Denninga. Natočeno je to místama i docela vynalézavě a nápaditě, zkrátka a dobře, nemám si zde na co stěžovat :o)

Časové pásmo bolo zmenené