Lima

Amerika je, jak známo, země právníků, v těsném sledu psychiatrů, potažmo sexuologů. A i když to tak tvůrci dozajisté nezamýšleli, tohle je pro mě 90ti-minutový důkaz, proč se všem třem sortám odborníků vyhýbat jako čert kříži. Jinak docela pěkná vztahovka pro starší generaci, nebo spíše lehká depka, která nejednomu z vás rozřeší dilema, jestli se do toho chomoutu uvázat, či nikoliv. A je milé pozorovat, s jakou roztomilou grácií stárne Meryl Streep.

Ne moc pocta spaghetti westernům, navzdory camea Franca Nera, spíše jen takové protirasistické (chválím) popíchnutí, které v závěru ani nedává moc smyslu. A zážitek se podobá sinusoidě. Dokud se na plátně producíruje Waltz se svým entuziasmem, je to lahoda, která ctí i westernová pravidla. Ale od setkání s DiCapriem jede film kvalitativně sešupem dolů, kdy žánrové pojmenování by nejlépe pasovalo ke slovnímu spojení „typická tarantinovská kecárna“ a kdy moment „zatykače v kapse“ (to je mi náhodička!) je tak lacinou, nelogickou scenáristickou berličkou, že mu to může sežrat jenom naivní divák. Od Tarantina bych čekal leccos, ale takové klišé opravdu ne. A zde prezentované násilí, s hektolitry stříkajícího kečupu, je tak přehnaně přestylizováno (zejména v závěrečném maskaru), že už mě vlastně ani nebaví.__PS: Scéna s ku-klux-klanem asi rozesměje každého, včetně mě.

Film tak geniální a ve druhé půli tak mistrovsky vysoustružený a vygradovaný, až mě to dohání k slzám. Jeden z výrazných kamínků mozaiky zvané „Zlatá éra československé kinematografie 60.let“ a jasný důkaz (jeden z mnoha), že právě v té době u nás vznikla ta největší filmová díla. Herecký výkon Kronera a Kamińské je absolutní TOP, film v době svého vzniku slavil celosvětový zasloužený úspěch (o čemž svědčí i ten Oscar a v historii této ceny zcela ojedinělá o rok opožděná oscarová nominace pro paní Kamińskou), škoda jen, že dnešní mladé generaci je skoro neznámý.

Plakátové.info: POUZE PEKLO MOHLO SPLODIT TAK ENORMNÍ STVůRU!!! POUZE BůH BY JÍ MOHL ZNIČIT!!!___ O něco přijatelnější, než Kelloggův souputník THE KILLER SHREWS, přičemž oba filmy byly promítány během jednoho večera, za jednu koupenou vstupenku (v 50.letech poměrně častý jev u krátkých B-filmů). Možná je to sympatickým hlavním představitelem, možná těmi třemi docela pěknými písničkami, možná pestřejší vizuální stránkou, že se úplný průser nekoná. Každopádně, i zde je triková stránka zoufalá, v podstatě tu ani triky neexistují, poněvadž záběry „skutečného monstra“ (natočený pohyb ještěrky, která se mrcasí mezi miniaturami) jsou poslepovány s reálnými záběry ve filmu. Někdy docela k sobě pasují, někdy vůbec ne a celkově to vypadá nechtěně komicky. Interakce s živými postavami, ani zadní projekce, tu prostě neexistují. Asi se šetřilo, kde se dalo.

"Já žiju v Americe. A v Americe jsi na všechno sám. Amerika není země, je to jen byznys. A teď mi kurva zaplať."___Nevím, jak se tohle poslouchá neo-liberálům, ale tyhle věty bych tesal do kamene....

Plakátové.info: SYROVÁ PANIKA!!! UVIDÍTE TO, CO SE FILMOVÉ PLÁTNO NIKDY NEODVÁŽILO VYJEVIT!!!___Samozřejmě, film je nutné poměřovat optikou tehdejší doby a respektovat tehdy zažité filmařské postupy, jako půjčování živých záběrů vojenské techniky z jiných filmů (proto zdejší nic nechápající dobytkův komentář s klidem ignorujte). Zdařilých úvodních 20 minut je jak od horšího Hitchcocka – podezíravost, strach, snaha porozumět „Co se to ksakru děje?“. Když se pak vyloží karty na stůl, objeví se první robot (těch si divák užije cca 5 minut z celkové stopáže) a zapojí se armáda, film postupně přestává být tak zajímavým a čeká se jenom na velké finále, které tak nějak nenaplňuje očekávání (pokud tím nemyslíme úsměvnou bitku s jedním robotem na hotelovém balkóně). Pojmout globální katastrofu prostřednictvím 6-ti lidí, kteří se vyhnuli evakuaci a přežívají v jednom z hotelů, mi přijde zajímavé a vzhledem k žánru osvěžující. A tak ani nijak nevadí, že robotí uzurpátoři hrůzu nebudí a vypadají jako Robot Emil z české populární TV série z 60.let. Pointa filmu pak jasně naznačuje, kde se inspiroval Tim Burton ve způsobu likvidace ufounů v jeho ´MARS ÚTOČÍ´.

Plakátové.info: MAMUTÍ KAMENNÉ MRAKODRAPY HŘMÍ NAPŘÍČ SVĚTEM!!!____Pěkně to režisérská legenda Jack Arnold (autor kompletního příběhu) vymyslel. Viděl jsem už lecjaké sci-fi kousky ´Zlaté éry sci-fi Hollywoodu 50.let´, ale tenhle patří námětově k těm nejoriginálnějším. Žádné živé mimozemské entity, žádné ztracené civilizace či zmutované velké (či malé) bestie, nýbrž pouhý spadlý kámen z vesmíru, který po kontaktu s vodou enormně nabývá svých rozměrů a po styku s lidskou pokožkou jí připravuje o elasticitu, čímž lidské tělo mění v jakýsi nehybný tvar (viz. jeden z dialogů: „Co se jí stalo?“ – „Její ruka – mění se v kámen! A strašně rychle se šíří!“). Sám se divím zdejšímu podprůměrnému hodnocení, protože s troškou tolerance (která je nezbytná pro sledování těchto filmů) lze říci, že tvůrcům hrálo vše do karet. Kvalitní herci, slušně gradující děj a VELMI zdařilé triky, životně a uvěřitelně působící, i když jich není příliš. Pohled na krajinu s domky, za jejichž zdmi vyrůstají a drolí se hrozivé černé masivní krystaly za zlověstného hřmění, je pohled za všechny prachy. V rámci žánru B-scifi je těch několik trikových sekvencí opravdu až nezvykle kvalitních, včetně té, která v závěru graduje celý příběh, takže s nadprůměrným hodnocením tentokrát neváhám ani na chvilku.

Plakátové.info: NEPOPSATELNÝ! NEZNIČITELNÝ! NIC HO NEMůŽE ZASTAVIT!____Zábavný sci-fi horůrek, jehož největší předností je fakt, že byl natočený v takové té odlehčené rovině, která vyvažuje rádoby děsivé momenty, kdy se mimozemský sliz nalepuje na pokožku nebohých lidských obětí a postupně je konzumuje. Dále pro film hraje skutečnost, že dialogy jsou docela vtipné a vkusné, herci v čele se začínajícím charismatikem Steve McQueenem (ve svých téměř 29-ti hraje mladistvého delikventa) také nejsou k zahození a barva v té době také nebyla přímo standartem. Útok rudého slizu na kino, nebo hospodu, snese na tu dobu přísnější triková měřítka (samozřejmě v rámci nízkorozpočtové tvorby té doby), zkrátka a dobře, tenhle i v dnešní době v zámořských TV stanicích reprízovaný kousek je dodnes celkem svěží.

Plakátové.info: NOČNÍ MůRA A HRůZA PLÍŽÍCÍHO SE OKA, KTERÉ ROZPOUTALO TRÝZNIVÝ TERROR NA ÚPÍCÍ SVĚT!!!___Filmové shrnutí tehdy populárního TV seriálu, zpočátku děsně ukecané, naopak posledních 15 minut se dějí doslova akční hody, kdy si to mimozemská obří oka lebedí na střeše observatoře a ze vzduchu je bombardují stíhačky. Výprava je skromná, ale roztomilá. Střídají se tu prakticky jenom tři interiéry – chata v horách, vnitřek hotelu a observatoře. Exteriérové záběry jsou velmi řídké a dokonce je někdy simulují malované kulisy horského prostředí jak od Josefa Lady a modýlky domů a horských svahů. Mimozemská oka jsou fajn, svými chapadly chytají lidi (v reálu loutky), nutno ale říci, že triky - interakce loutek s živým prostředím - nejsou příliš silnou stránkou filmu. Obživlé útočící mrtvoly, čtyři vraždy a postava senzibilky pak ozvláštňuje primitivoučký děj jakýms takýms mysterióznem a hororovým nádechem. A do toho všeho dialogy typu: „Pročpak jsi ho nechal být?“ – „Copak jsi to neviděl? Jeho hlava….byla utržená!“. Jo, bylo to naivní, hloupoučké, ale takovým tím milým, neurážejícím způsobem.

Nejpozoruhodnější na tomto ultra-nízkorozpočťáku je fakt, že do něj producenti ukecali tehdy populární countryovou hvězdu, Miss Universe 1957 a tatínka režisérské legendy Sidneyho Lumeta. Výprava filmu byla opravdu mrzká – tvůrci si vystačili s jedním barákem, obehnaným vysokým dřevěným plotem kdesi v nepříliš vábně vypadající krajině a….to je vlastně všechno. Vizuální stránka je opravdu nevalná, nepřitažlivá a korunu všemu nasadila samotná monstra – zabijácké „zmutované krysy“, tedy malí chrti s nalepenými dlouhými chlupy a nasazenými šavlovitými špičáky. Sem tam někoho sežerou, probourají zeď a jedinou jistotou je útěk před nimi v odpadkových koších. To, jak jsou nasnímány ataky „monster“ (nastrčíme před kameru hlavu vycpaniny, ono to nějak dopadne), je opravdu nechtěně vtipné a asi jediné, co stojí za zmínku.