Adramelech

Vytýkat filmu, že z okultního hlediska je to nesmysl, by bylo nesmyslné. Žánr fantasy má svá vlastní pravidla a své vlastní představy o magických silách. Buďme rádi, že příběh je myšlenkově konzistentní. Kdyby se scénář nějak inteligentně rozvinul do podoby celovečerního filmu, tak by toto dílo asi neminula nějaká cena – v rámci jeho kategorie. Herecké výkony jsou výborné, kamera mě vysloveně nadchla, efekty nemají chybu, akční scény jsou fakt akční. Ale není to to, co by to být mohlo. Proto jsem s hodnocením nešel výš.

Nudná, rozvleklá, podprůměrná duchařina, i když pár dobrých momentů by se tam našlo.

Téma je slibné, film se odehrává v exotickém přírodním prostředí, hrají tam dvě pěkné holky, ale výsledkem je dost podprůměrný horor. To fakt zamrzí.

Kingův román, jenž byl předlohou tohoto filmu, patří k mým oblíbeným knihám. Příběh je patřičně temný a docela strašidelný. Ani filmová verze není zas až tak špatná, ale velká část atmosféry se někam vytratila. Filmovým kouzelníkům se ji nějak podařilo odkouzlit. Něco nedotáhli, něco přepískli nemluvě o tom, že film musí podávat věci víc polopatě než kniha, aby se děj vešel do nějakého rozumného časového limitu. Viděl bych to tak na dvě hvězdičky, ale jednu přidávám za děti ve zvířecích maskách (v knize tento motiv není). To byl dobrý režijní nápad. Haranti mi totiž přijdou dost děsiví i normálně, i když se v rámci svých možností snažím zacházet s nimi vlídně, protože si uvědomuji, že to jsou budoucí daňoví poplatníci.

Film bych označil za dekadentní komedii. H. P. L. se musí obracet v hrobě.

Zápletka je krajně nepravděpodobná. Ukrást někomu identitu by nebylo tak jednoduché. Úřady, které vydávají průkazy totožnosti a cestovní pasy, mají v databázi fotografie a faksimile podpisů osob. Všechno to zfalšovat je nepředstavitelné. To, co předvedla ta černá policistka, byl čirý amatérismus. Nějaký fiktivní profil na sociální síti nic nedokazuje. A co takhle zeptat se dcery Nomi Gardnerové? To policistku nenapadlo? Scénárista se moc nevytáhnul. Hnout mozkem a vymyslet dobrý námět je holt práce. A ne každý to umí. Také mě trochu rozladilo, že se ve filmu pokusili zavraždit spisovatelku; sice jen autorku detektivek, ale stejně! Plně gramotných osob v důsledku úpadku školství valem ubývá a je třeba je chránit, vždyť jsou dnes už pomalu ohroženým druhem. Zkrátka to byla celkem ptákovina, ale překvapivě jsem vydržel dívat se na ni až do konce.

Sociálně-kritický film s tragikomickými prvky, který v nadsázce ukazuje, co je kapitalismus zač. Pěkná je scéna ukazující, jak nezaměstnaní jedí banány a lépe tak snášejí svůj trpký úděl. Kapitalismus bez banánů by totiž zcela postrádal smysl. Kdyby zmizely z obchodů, možná by konečně padl režim. Otázkou je, co by přišlo poté. Obávám se, že na výběr máme NWO, chalifát nebo nějakou pravicovou či levicovou diktaturu. – Umělecký účinek filmu stojí hlavně na znamenitých hereckých výkonech, a to nejen Chaplina a Goddardové. Pro současného diváka je bonusem navíc dobový kolorit USA poloviny třicátých let.

Film o ženské, která je cvok, zabije svého manžela a pak svobodně a nespoutaně dál zabíjí lidi ve svém okolí. Psychologicky mi to přišlo trochu nevěrohodné, ale děj mě dokázal zaujmout a je to slušně natočené. Sympatická postava je ten důchodce – amatérský detektiv, který do všeho šťourá a fakt mu to myslí. Konec byl na můj vkus příliš melodramatický. Celkem dobrý film, i když se nejedná o to nejlepší, co může kanadská kinematografie nabídnout.

Výrazně slabší než první díl, což nepřekvapuje. Tohle natáčení dalších dílů je fakt filmařský mor.

Vykládat někomu, že pro hebrejštinu existuje ustálená česká transkripce, kterou v roce 1992 zavedl docent Nosek, by asi bylo házením hrachu na zeď. Název filmu (česky Zlí duchové) je buď pokusem o transliteraci, kterou používají teologové, nebo možná anglickou transkripcí. Film by dobře obstál jako studentská práce, to bych snad dal i za jedna, ale není to ten případ, takže je třeba aplikovat normální kritéria hodnocení.