Adramelech

„Phillipe udělá cokoliv, aby si na svou stranu získal Caroliny děti, které z něj nejsou zrovna odvařené.“ Ani já z toho filmu nejsem zrovna odvařený, ale navzdory slabšímu scénáři na dvě hvězdičky vydal. Nicméně Francouzi už natočili i lepší komedie.

Film řeší vztah mezi buržoazií a proletariátem, což je téma známé a podrobně propracované už cca 170 let. Pokusy o odstranění tohoto antagonismu bohužel zatím vesměs ztroskotaly. Pokud člověk navštěvoval za socialismu jakoukoli vysokou školu, tak se tam mimo jiné učil tyto předměty: politická ekonomie, dějiny mezinárodního dělnického hnutí, filosofie marxismu-leninismu. Musím říct, že mi to tehdy pěkně lezlo krkem. Dnešní mladá generace, která je s kapitalismem bezprostředně konfrontována v reálu, však tyto znalosti postrádá, takže tento film pro ni může být poučný. Nemá smysl, abych zde podával návod, jak se na ten film dívat, anebo k němu psal ideologický komentář. Ale té vykořisťovatelské svině hned na začátku si všimne snad každý.

Coby výchovnému filmu pro mládež je třeba tomuto dílu zatleskat. Nicméně jsem si položil otázku, jak je tomu s těmi dnes tolik omílanými právy sexuálních menšin. Vypadá to, že některé menšiny jsou preferované. Které, to naznačuje už zkratka, jež se pro ně používá: LGBT (tj. lesby, genderově nevyhranění, buzeranti, transsexuálové – nebo jak se to překládá). Ale co pedofilové, zoofilové, nekrofilové a sadomasochisté? Kde jsou jejich Pochody hrdosti, táži se? Jenže práva pedofilů jsou v rozporu s právy dětí a práva zoofilů zase kolidují s právy zvířat. Zdá se, že neomarxismus si s těmi všemožnými lidskými i nelidskými právy na sebe upletl pěkné bičiště. Nekrofilů asi bude tak málo, že by ani žádný průvod nedali dohromady, ale co sadomasochisté? Těch zas až tak málo nebude. I renomované dámské časopisy dnes vyvíjejí osvětovou činnost a vysvětlují ženám, co je BDSM a k čemu je to dobré. Když mě onehdy moje přítelkyně informovala, že v jednom obchodním domě objevila v regálu s dámským prádlem i pouta s labutěnkou, usoudil jsem, že BDSM se pomalu stává součástí mainstreamu. Myslím, že komunita BDSM by také měla usilovat o formální uznání své existence a o zařazení mezi hájené a preferované sexuální menšiny – a samozřejmě začít pořádat pochody. Jsem sice už líný navštěvovat kulturní akce, ale na ty holky na vodítkách bych se podívat šel. – A vůbec, jakpak to přijde, že někdo je sexuální menšina a někdo úchyl? Tak třeba mužská homosexualita byla u nás dřív trestným činem. Ne že by se ten paragraf nějak moc uplatňoval, ale dal se použít k vydírání takové osoby. K dekriminalizaci homosexuality došlo až v roce 1961. Je možné, že i pedofilům svítá na lepší časy. Předně již obdrželi politicky korektní označení „predátoři“. Bude-li islamizace Evropy zdárně pokračovat a my se dočkáme chalifátu Čechy a Morava, tak se dost možná i pedofilové dočkají toho, že budou moci svobodně a beze strachu projevovat svoji sexuální orientaci.

Navrhoval bych tvůrce tohoto filmu i s jeho filmem přesunout v čase zhruba do období druhé poloviny května 1945. Možná by se mu za jeho dílo dostalo spravedlivého ocenění.

Moc pěkná ruská fantasy s mnoha vtipnými momenty a parádními efekty. Třeba hned v expozici filmu, jak se letící dravý pták proměnil v ženskou, a potom scéna z reálného světa, která ukazuje, jak funguje ezobyznys. To obojí mě už dokázalo upoutat. Pak se Ivan dostane do pohádkové říše a rozběhne se další děj, jemuž nechybí spád a řada dobrých režijních nápadů. Ruská kinematografie se tentokrát docela vytáhla.

Jednotlivé motivy byly za účelem umocnění komického efektu vyhnané ad absurdum, ale účinku bylo zdárně dosaženo. Občas se vyskytly nelogičnosti. Třeba kam najednou zmizel ten medvěd? Ke konci filmu jsem zahlédnul medvědí hlavu v lednici. Že by odpověď na moji otázku? Obzvláště jsem ocenil, jak si tvůrci filmu dokázali dělat legraci z politické korektnosti. To dnes není moc časté. Dobrá byla také scéna s americkými křesťany. Předpokládám, že šlo o některou z tzv. letničních církví. V tomhle filmu to prostě schytali snad všichni.

Plně se ztotožňuji s hodnocením uživatele Arsenal83. Líp bych to nenapsal.

Zase jednou se mi vymstila má mizerná znalost španělštiny, protože název A través de mi ventana jsem přeložil jako Soulož skrz plot. Kromě toho tu jedna uživatelka psala, že ten film je docela rajcovní. No nepusťte si to, když se to jeví tak slibně! Ukázalo se, že je to dost kýčovitý romantický příběh, tedy film, do jehož cílové skupiny diváků nespadám. Jedna hvězdička za půvabné soft erotické výjevy.

Zpravidla se vyhýbám filmům o upírech nebo o zombiích, protože obojí mi většinou přijde nudné, pokud téma není pojaté s komediálním nadhledem nebo s klasickou uměřeností. Tohle se však podle anotace jevilo jako něco netradičního, tak jsem to zkusil. Mé poznatky: 1. Nechtěl bych žít s upírkou, normální ženská je mnohem lepší, kupříkladu je ochotná souložit při světle. 2. Nechtěl bych bydlet v lese, vnitřní Praha je mnohem lepší. Vždyť tam ten chlap ani nemohl navštěvovat antikvariáty! Film má docela tíživou atmosféru, což je u hororu přednost, ale nějak jsem se do něj nedokázal zabrat. Nakonec to vlastně ani tak moc upírský film nebyl. Můj celkový dojem je hodně rozpačitý.

Jednorázové spotřební hororové béčko s několika dobrými a mnoha hluchými místy.