Arigato

Společně s Vřískotem je Očista mou nejoblíbenější hororovou franšízou vůbec a je mi vcelku líto takto podhodnoceného ratingu. Přitom se jedná o velice zdařile natočený sadistický thriller se zajímavou a originální premisou reflektující palčivé problémy v otázce násilí, privilegovaného právního systému či samotného kapitalismu. Film i přes svůj menší rozpočet nabízí hodně, přes povedenou atmosféru včetně několika skvělých momentů až po senzační ústřední dvojici Ethan Hawke a Lena Headey. „May God be with you all.“

Vzrůstajícím počtem dílů filmovým sériím často dochází dech a jejich kvalita bohužel klesá, nejnovější díl však rozhodně žádným zklamáním není. Vřískot si stále úspěšně drží svou unikátní identitu a naopak si myslím, že přesun do rušného New Yorku byl skvělý tah nabízející mnohem víc možností. Byť se v základu drží svého zaběhnutého schématu, funguje stále dokonale. Ikonickou úvodní scénou tvůrci nezklamali a přinesli do ní svůj vlastní stylizovaný přístup, což se projevilo na filmu jako celku. Perfektně udává atmosféru a tempo ve kterém pak celý snímek pokračuje a ten, i přes zatím nejdelší stopáž, neskutečně rychle uteče. Velmi dobře technicky zfilmované, zvukový design fungoval znamenitě a Mike Shinoda byl pro mě milým bonusem. Film rafinovaně využívá nového prostředí a charismatických postav, kterým tvůrci tentokrát dávají větší hloubku. Nutno ocenit chytře zabudované hororové odkazy a upřímně mi absence Neve Campbell nijak nevadila. Nejviditelnější změnou byl výkon Melissy Barrerové, která oproti minulému dílu už nepůsobila tak jednotvárně a nyní společně s Jennou Ortegou utvářely velice sympatické sesterské duo. Pokud minulý díl postrádal více akčních scén, tento je vynahrazuje až dostatečně. Shon velkoměsta dodává filmu na dynamice a umocňuje faktor nebezpečí – asi nejlepším příkladem je scéna v metru. Jak již samotní tvůrci předestírali, nejnovější Ghostface je opravdu mnohem drsnější než kdy dřív a současná režisérská dvojice se tentokrát jeví mnohem osobitěji, takže je dost možné, že se dalších dílů dočkáme právě v tomto stylu. Osobně vedle jedničky mám mnohem raději pozdější pokračování a i šestý díl se mi velmi líbil. Rozhodně jeden ze silnějších přírůstků do série.

Tento seriál představuje přesně to, co na skoro mé vlastní generaci úplně nesnáším. Celý koncept je fakt hloupý a vůbec mě to nebavilo. Děj prakticky o ničem, videa jsou poněkud uměle poslepovaná s aktuální epizodou a většina postav působí až otravně. Hodnotím za jednu hvězdu, ale k odpadu to nemá daleko – ten si každopádně pošetřím na opravdovou stoku.

Originální nápad, nespočet zajímavých hostů, skvělá atmosféra a unikátní nefalšované reakce celebrit. Přístup Seana Evanse je velice přátelský a příjemný, navíc je na kohokoliv velmi důkladně připraven a klade smysluplné otázky. Lehká sebedestrukce v podobě samotného pojídání pálivých křidýlek pak někdy vede k poněkud neotřelým situacím a hosté odpovídají zcela bez zábran. Dle mého nejosobitější talk show. Oblíbené epizody: Neil deGrasse Tyson, Shaquille O'Neal, Jenna Ortega, Colin Farrell, Terry Crews, Margot Robbie, Zac Efron, Gordon Ramsay.

Počáteční zainteresovanost do seriálu byla poměrně vysoká, bohužel ale postupně vyprchávala a trvalo mi až nezdravě dlouho zbytek dílů dokoukat. Atmosféra byla výborná, intro naprosto dokonalé, seriál si ale strašně libuje ve své vlastní vizuální stránce. Z dějového toku je úplný olej a obsahová hodnota je většinu času téměř na nule. Převážná část postav mi navíc přišla dost nesympatická a tudíž i jejich osudy zcela lhostejné. Námět se mi přitom jevil nesmírně zajímavě, takže váhám, jestli se vůbec pouštět do druhé série (dejte mi případně vědět, jestli z toho vzejde něco zajímavějšího).

Filmy jsou dokonalé. A kdo by nechtěl být součástí něčeho velkého, něčeho důležitějšího, něčeho, co vydrží a něco znamená? Existuje důvod, proč nás ty pohybující se obrázky natolik baví. Dokážeme utéct ze svých vlastních životů a na okamžik prožít část života někoho jiného. Osobitý film, jenž uhrančivě a ne zcela oslavným způsobem sleduje historii Hollywoodu a má navíc toho tolik co nabídnout. Jak Hollywood, tak i samotný starobylý Babylon se v tomto případě stávají symbolem nevyhnutelné zkázy a útlaku, určitou metaforou pro nejvyšší a nejzářnější vrchol, ale současně i absolutně nejnižší dno. Příběh Babylonu dokáže zcela opulentním způsobem ctít filmovou tvorbu, zároveň ale odhalit její cenu. Ukazuje dokonalý kontrast mezi natáčení filmů se zvukem a těch němých, kdy bylo možné vedle sebe a v naprostém chaosu natočit prakticky úplně odlišný snímek. Zachycuje zvěčnění hereckých ikon, jejichž fanoušci, schopni naprosté oddanosti (mnohdy až fanatickým způsobem), následně ztrácejí veškeré iluze, když mají možnost nahlédnout za oponu excesivních večírků plných zhýralostí a neobyčejně velkým množstvím drog… Pokrok nelze zastavit. Na samém konci nám dojde, že kdokoliv je nahraditelný a že filmový průmysl je mnohem větší než my všichni a bude pokračovat nadále, aby ovlivnil další a další generace.

Velmi dobře zpracované, člověk se nenudí, ale už to není úplně to, co to bývalo. Tento díl se zvrhává v totální masakr na úkor hororové atmosféry, jež byla jednoznačně slabší v porovnání s předchozími filmy. Potenciál postav nebyl z větší části využit vůbec, nicméně herecké obsazení bylo vybráno opravdu dobře. Nerad to říkám, jelikož se jedná o mou nejoblíbenější hororovou sérii vůbec a rád bych se dočkal i dalších dílů, jen už nevidím moc kloudných nápadů do budoucna a obávám se, že kvalita možných následujících filmů půjde extrémně dolů, proto by bylo možná již na místě, kdyby se tvůrci drželi vcelku logického konce, kterého jsme se dočkali, a rozhodli se v sérii již nepokračovat. V každém případě doufám, že se pletu a příští zaznění sirén mě totálně usadí do křesla.

Vcelku milý film o dobrodružství a zdolávání přírody, o důvěře, ale v prvé řadě o naději. Byť má hned několik nedostatků, např. v až naprosto kýčovité bezduchosti lovců (která ale k rodinným filmům už asi zkrátka patří), ale celkově v podobě slabšího scénáře, vyzdvihnout si rozhodně zaslouží prakticky většina záběrů s nádhernou scenérií a poměrně decentní herecké výkony, včetně toho zvířecího. Nemějte ale nijak zvlášť velké očekávání, jelikož se jedná o zcela průměrný film, který nijak nenadchne, ale rozhodně neurazí – pro lepší náladu nicméně tak akorát.

Chtěli jste někdy vidět nejrealističtější souboj dinosaura s partou nindžů? Ano, tak přesně to VelociPastor nabízí! Jak už samotný název či prvních pár scén napovídá, nejedná se o nic seriózního a za svůj očividný low budget se film rozhodně nestydí. Nad takovým filmovým bahnem se člověk musí trochu povznést, aby si ho patřičně užil. Ale na legendárního Kung Furyho dle mého prostě nemá.

Sled událostí je tak rychlý, že se sami nestačíte divit a samotný děj je tak absurdní, že se nad ním a sem tam i nad nějakým utroušeným vtípkem dokážete pousmát. Vizuálně dokonale estetické a 80kový synthový soundtrack se mi poměrně líbil. Plusové body za cameo s Hasselhoffem a jeho True Survivor.