Arigato

Paradoxně hratelnější a celkově lepší než odpolední varianta. Z produkce TV Nova jde o silný nadprůměr.

Komu věci nedocházejí, ten si žije zkrátka šťastněji. Lehce natažená, za to ale vcelku veselá anekdota. A pak že bez práce nejsou koláče.

Život zkrátka nelze nalajnovat (dvojsmysl zamýšlen). Nejoriginálněji natočený snímek, aspoň na české poměry, za posledních několik let. Adam Mišík mě vyloženě překvapil a Marsell Bendig mě tam jednoduše prostě bavil. Další aspekt, který staví BANGER. před ostatní filmy sledující dnešní mládež, je jeho zdařilá interpretace, jelikož je dostatečně uvěřitelný, a navíc druhou polovinou filmu stoupá přidaná hodnota. Však pro obyčejného diváka nepohybujícího se ve světě rapu či tvrdých drog může být tento snímek lehce neobvyklou podívanou.

Tak jsem si říkal, že bych si mohl pro své zakulacené sté hodnocení vybrat něco speciálního. Že to bude zrovna Evil Dead je hned z několika důvodů. Jasně, rozhodně není nejchytřejším a už vůbec ne nejlepším filmem pod sluncem, ale co se hororu týče, zvláště pak gore žánru, těžko hledat konkurenci. Nemít žádné či minimální zkušenosti s horory, nejspíš mě tento film traumatizuje na dlouhou dobu. A je fakt, že když jsem byl mladší, nevinnější a morálně čistější, zcela nepočastován touto sortou filmů, a Evil Dead zrovna vycházel do kin, vyhýbal jsem se mu obloukem. Jenže dnes, jak by řekl jeden můj dobrý kamarád, je ze mě „nemocnej sick fuck“ a proto můžu prohlásit, že mi tento remake hororové klasiky vyloženě udělal radost. Nejděsivější horor to zdaleka není, intenzivní a poměrně surový zážitek ale očekávat můžete. Zlo na sebe nenechá dlouho čekat a tempo prakticky od začátku do konce nepolevuje. Na vcelku malém prostoru dokázal Alvarez vyčarovat díky relativně hutné atmosféře a rafinované práci s kamerou vcelku delikátní masakr. Rafinovaně kloubí prvky svého předchůdce s novými efekty, které mu neskutečně pomáhají (obecně mají vcelku důležitou roli ve filmech tohoto typu). Polní podmínky aneb lepící páska spraví vše. No a tak docela nechápu, proč má tento snímek tak slabé hodnocení. Uznávám, že se postavy chovají místy trochu pitomě, ale ve kterém hororu ne? Že film neulítává v nějakých pseudofilozofických sférách jak z nějaké vyšší dívčí, a jedná se spíš o špinavou podívanou sázející raději na fyzický prožitek? Osobně si myslím, že filmy by měly v první řadě zabavit a zrovna horory tohle umí dokonale. Na nic si nehrají, jen se snaží divákovi nabídnout určitou formu zábavy a rozptýlení od svých skutečných, často negativních pocitů.

Hra s velkým H. Skutečně neopakovatelný zážitek, na který se nezapomíná. Dokonalý thriller s důrazem na atmosféru, který v samotném divákovi probouzí neutuchající pocit nejistoty, který trvá do poslední minuty. Byť film dokáže místy nesmírně překvapit, ani na chvíli se nepřestane odvracet od své myšlenky a jede stejně tak silně až do samotného konce. Budování stihomamu je zpracováno bezchybně a stále víceméně střízlivě. Smekám před Fincherem.

Slibný začátek, velmi povedený konec a mezi tím zkrátka taková pochmurněji laděná rozvleklá výplň, zato nicméně vcelku zdařilá. Nevlídnost tamního prostředí dobře vyniká v unylé atmosféře s jakýmsi minimálním hororovým náznakem. Akorát tempo se poněkud vytrácí v nespočtu poetických odkazů a dobového uhlazeného krasořečnění. Popravdě stále váhám, ale nakonec to nejspíš vidím na tři hvězdy – na tři hodně silné hvězdy.

Minimální informační hodnota, dokument nenabízí nic zvlášť nového a jeho minutáž šla popravdě zkrátit na polovinu. Když už nic, alespoň poskrovnu poodhaluje nejtemnější část tohoto pornokorporátu i široké veřejnosti a klade především důraz na obrovské riziko, jenž tento nezastavitelný kolos, často balancující až za hranou zákona, představuje.

Musím uznat, že Midsommar je vskutku roztodivná podívaná a nevím, co si o ní tak úplně myslet. Na jedné straně se jedná o skvělou technickou zručnost tvůrců, kterým se podařilo navodit perfektně příhodnou atmosféru, a ačkoliv je vyobrazení tamního kultu prakticky dokonalé, je to přesně to, na čem film ve finále dojíždí. Partnerská krize ústřední dvojice děním okolo zaniká, což je v tomto případě zcela klíčové. A tak nějak celkově jsem spíše očekával, že se děj bude posouvat o něco zásadnějším způsobem a nebude natolik předpokládatelný. No a na straně druhé mi vadily často vcelku nelogické myšlenkové pochody hlavních postav. Navíc nikomu nepřišlo vůbec divné, že jim mizí jeden kamarád po druhém… Přitom prvních deset minut je opravdu povedených a vzbudily ve mně vysoká očekávání, pak už se bohužel jedná o víceméně vleklou nudu, která sem tam dokáže svou výstředností lehce překvapit. Ale nevím, třeba jsem jen zrovna nebyl v patřičném rozpoložení, kdy bych tento snímek mohl plně ocenit.

Není náhoda, že jsem si právě dnes vybral ke shlédnutí tento snímek. Je to totiž přesně rok od doby, kdy poprvé spatřil světlo světa a současně tomu budou řádově už jen hodiny před udílením letošních Oscarů, na které má tento film nejvyšší preference. Everything Everywhere All at Once je nesmírně originálním a hravým filmem s nespočtem absurdně ulítlých scén, co byste si nikdy na filmovém plátně v životě nepředstavili. Neskutečně rychle proměnlivá žánrová všehochuť vymykající se všem standardům, která je zároveň o tak všední tématice jako je rodina a láska, jež ale bude pro hodně diváků pravděpodobně hůře stravitelnější. Film je excelentně natočený a vlastně už samotnou první scénou je patrné, jaké péči se filmu dostane. Tvůrci odvedli obrovský kus práce, jejich fantazie a kreativita neznala hranic, a já zkrátka doufal ve špičkový nekonvenční blázinec. Děj se však stává více a více nekontrolovatelným, sice funguje silně v každé rovině, těžko se vrací na nějakou hranici únosnosti. S filmy s multiversem se v poslední době roztrhl pytel, jenže je to tento snímek, který tak nějak vyčnívá nad ostatními, jinak sériově vyráběnými a vesměs sterilními filmy se stejnou tématikou.

Rozhodně můj nejoblíbenější díl série. Byť jednička byla skvělá, druhý díl využívá svého potenciálu daleko více, je akčnější, scenáristicky košatější a prostě celkově tak nějak lépe zpracovaná. Jsme ponecháni napospas mnohem většímu prostoru, který ale naopak působí daleko více skličujícím dojmem oproti svému předchůdci. Pokračování taky sleduje hned několik dějových linek, které jsou navíc plně relevantní a poměrně nepředvídatelné. A Frank Grillo v hlavní roli tady předvedl velmi sympatický výkon.