BANGER.

BANGER. je neskutečně freneticky natočené dobrodružství jedné noci v Praze a zároveň velmi progresivní filmařina, která přináší příjemné a hlavně potřebné vlny do jinak dost stojatých vod současné české kinematografie. Drobné výhrady mám; něčeho bych ubral, u něčeho zas přitlačil na pilu, ale kolem a kolem to je zkrátka high energy jízda, která má dynamiku, osobité režijní uchopení a autentické herectví. [KVIFF 2022] (19.07.2022)

Film, který je z českých filmových počinů roku 2022 nejvíce odlišný a asi bude nejvíce rozdělovat generace - minimáně jazykem - 40+ budou rozumět méně, 50+ ještě méně a dále už to může být vysloveně na titulky. Respektuji inovativnost, ale mě forma rušila. Naopak mi jako celek dával smysl příběh, bál jsem se, že půjde pouze o trapný rap někoho, kdo miluje piss akce a vylívá si tím vztek na všech kolem. Herecky ale nemůžeme vůbec srovnávat s Arvédem, Kern s Rašilovem jsou Mišíkovi s Bendigem na míle vzdáleni, i když srovnání je to opět obtížné. Rozhodně je dobře, že takový film vznikl, (02.03.2023)

Solidně syrový náhled na úzký vzorek současné mladé (nechvalné) generace. Přemíra zdlouhavých scén, slabší dramatičnost, také vkrádající se nuda a nesnesitelný zjev Sergei Barracuda kazí optimální zážitek. Na scénu vyrazí svérázná dvojice aktérů. Běloušek, pouliční drogový dealer, co má ambice prorazit v hip hopové hudbě, v provokativním textu svojí skladby chce všechny pomočit (používá k tomu mnohem ostřejší výraz) a nutně potřebuje BANGER (úspěšný písňový hit).  A vyfetovaný cigánek, co vyfetuje i trenky a má ambice hláškovat. Režisér Adam Sedlák oba dva hlavní protagonisty obsadil proti jejich typu. Adam Mišík se herecky snaží, jakmile ale zapěje, je po dobrém dojmu. Jeho popově zabarvený hlas se na hopera zoufale nehodí. Marsell Bendig, který nezapře podobnost se svým starším slavnějším bratrem Janem Bendigem, je spíše plážový typ, kterého si dovedu představit někde na letní zahrádce sát brčkem limonádu. A tady hraje drogově závislého, co nemá zábrany do sebe nacpat kdejaký pochybný prášek. Oba vytvářejí zajímavou i (tragi)komickou dvojici, která se ale nedostává vždy do prudce zajímavých situací.  Na dvě dobré a svízelné situace připadá větší množství zdlouhavých sekvencí, u kterých dost dobře nešlo udržet stoprocentní pozornost, jelikož se v nich nic podstatného neudálo, abych měl zpozornět. Film byl natočen na iPhone za rekordních 14 dnů a krátká doba vzniku vždy sebou nese určité riziko. Bylo by lepší, kdyby si režisér vše o něco více utřídil, následně pak vypustil/odboural některé zdlouhavé až přebytečné sekvence. Z vedlejších postav nebyla žádná moc zajímavá. Jen Anna Fialová, která nikdy nezklame, držela prapor diváckého zájmu. Extrémních scén bych čekal víc. Dalo by se napsat, že jsou jen dvě: Bendig vytasí na veřejnosti svého nepokojného oře z kalhot, profesionální pornohvězda Stacy Cruz ukáže neblahé následky užití extrémní drogy. Mnozí diváci budou mít potíže se snímáním filmu. Kamera protagonisty velmi často snímá/zabírá z bezprostřední blízkosti. Povedlo se tak ale navodit pocit jakési syrové autentičnosti, která film profiluje. Vznikl poměrně ojedinělý snímek, který sice ve mně nevzbuzuje touhu po opětovném zhlédnutí, určitě není určen ani pro divácké masy, ovšem coby netradiční výtvor české kinematografie relativně docela dobře funguje. 6/10 (07.03.2023)

Marsell Bendig Benger? Skôr bender. Hnusné prostredie, hnusné postavy, odporný slovník, fet a smrad. Niekoho to vzrušuje. Pohľad na prázdne schránky, čo nevedia nič len pičovať a ten čo to natáčal má Parkinsona. Keby to videli v zahraničí a pozrú, že film je v červenom, tak si budú myslieť, že tu žije samá socka. Ale asi to tak aj je. (07.03.2023)

Jsem rád, že jsem tenhle progresivní kus zvládnul před předáváním Českých lvů. U jinak skvělého Marsella bych místy uvítal titulky (artikulace občas hodně na štýru), u Adama bych se naopak chtěl omluvit, protože jsem (mu předem) fakt nevěřil. Tahle sázka na nejistou kartu ale vyšla parádně. Drogy neberu, daným jazykem nemluvím, TikTok nesjíždím a když už Sergeje, tak raději detroitskou ikonu Fjodorova nebo skladatele Prokofjeva. Tuhle dravou velkou rybu, teda rappera, jsem fakt neznal. Každopádně tohle, more, bylo nápaditý, autentický a energický. Máme tu frustrovaného drogového dealera, který se hodlá díky penězům z prodeje stát slavným rapperem, doufajíc, že ti zmrdi budou znát jeho ksicht, a doufajíc, že jeho raketový start kariéry zachrání jeho evidentně dávno mrtvý vztah. A máme tu rovněž drogami věčně opojeného nejlepšího kamaráda, se kterým musí za pár hodin sehnat balík peněz, aby nahrál svůj vytoužený banger. Výsledek je dravý, neskutečně vtahující a nemá moc hluchých míst. Adam Sedlák téhle generaci přinejmenším rozumí, zvolil skvělý vizuál a divákům předložil výtečnou sehranost ústředního dua. Vážnější uchopení v poslední třetině mi nevadilo, zároveň chápu, že mnozí budou mít potíž s problematikou užívání drog, které (ač řada momentů vyznívá negativně) působí prostě cool. (04.03.2023)