KyleReese

Když se řekne Sly, automaticky se většině vybaví Rocky nebo Rambo. Jenže To není jenom o nich. Ono když se narodíte s částečně ochrnutou tváří a v dětství se po rozvodu rodičů musíte stěhovat sem a tam, tak vás to naučí se protlouct. Proto není divu, že tenhle italo-američan z New Yorku se prosadil nejen jako herec, ale i jako scénárista, režisér, podnikatel a stal se z něho fenomén. V osmdesátkách jsem z něj byl paf, v devadesátkách jsem si ho oblíbil a v novém tisíciletí si každý jeho nový kousek užívám s vědomím, že takový jako on a pár dalších už tu prostě nikdy nebudou.

Nevím jestli by se s Willisem na palubě Titanik nepotopil (jak říká známý vtip), ale jeho charisma by ho určitě nad hladinou udrželo minimálně o něco déle. Tenhle představitel nezapomenutelných drsňáků s cigárem v koutku úst a šklebem na rtech se zkrátka neomrzí. Ať už je to John McClane, Joe Hallenbeck nebo Butch Coolidge, jeho hlášky se staly kultovními.

"Vím na co myslíš. Jstli jsem vystřelil 5 nebo 6 nábojů. Jenže tohle je Smith and Wesson 44. magnum a ta do tebe udělá díru jako nic".  Nebo "V životě jsem vyšukal více děvek, zmlátil více chlapů a vypil více piv než vy všichni sráči dohromady". Takové a mnohé další hlášky neodmyslitelně patří k jednomu z posledních skutečných Američanů v Hollywoodu. Jeden z těch co rozeznává dobro od zla, lásku od nenávisti a radost od zármutku. To se také snažil ukázat skrze své filmové hrdiny. Svou buldočí povahou šel často proti proudu filmových kritiků, tendenčním zvyklostem i politické korektnossti. Nechtěl se nikomu zavděčit jen za cenu slávy celebrit (což potvrdil otevřenou podporou D. Trumpa ve volbách), o níž nikdy nestál. Jako mladý hrál převážně drsňáky s kolty proklatě nízko, později v sobě objevil i komický talent a vznikly z toho některé opravdu labužnické kousky. Clint je, ale jako víno a tak to nejlepší přicházelo až s rolemi věčně nespokojených morousů s dobrým srdcem a překvapivě také v poloze romantické. Buď jak buď, vidět Eastwooda v koňském sedle, s orangutanem na sedadle spolujezdce nebo běžet vedle prezidentské limuzíny, nikdy neomrzí.

Herecká kariéra Mela Gibsona je spojena zejména s iniciálami MR. Max Rokatansky a Martin Riggs se stali stěžejními postavami v jeho filmografii. Ten první, ho s pomocí G. Millera, proslavil a ten druhý ho díky R. Donnerovi zapsal zlatým písmem do historie akčního filmu. Upřímně, mám slabost zejména pro, mírně vyšinutého, po akci toužícího Riggse, který během série Smrtonosných zbraní projde dokonalou proměnou osobnosti, ale Gibson samozřejmě není jen o něm. Jeho úšklebky, pomrkávání na diváka, náhlé strnutí v obličeji, aby jste zbystřili co přijde (a ono třeba nic:-)), tím si získal milióny diváků. Je jedno jestli hraje kovboje, zloděje nebo třeba drogového bosse, vždy si dokáže podmanit svým hereckým projevem. A to má tenhle mnohonásobný otec :-) i talent na režii. V tomto směru je jeho styl velice osobitý, kdy skáče z tématu na téma a vyvolává kontroverze jak jen to jde. Jednou jásot, podruhé pobouření. Gibson si tím vším asi moc hlavu neláme a pro nás nestranné je to jen dobře.