Profesionál

Netypický,ale pořád skvělý Belmondo v poměrně vážném,ale spoustou vtípků a hlášek odlehčeném filmu o pomstě.Jean-Paul je prostě CHLAP,drsňák a taky charismatický herec,což zde jen a jen potvrzuje.Navíc dostal brilantního protivníka Roberta Hosseina.Jejich střet,podbarvený Morriconeho hudbou,je přesně tak osudový a dramatický,jak mají tyhle zúčtování mezi hrdinou a jeho protivníkem být. 85 % (16.05.2010)

Koľkokrát sme to už videli. Klasický revendžák o zradenom agentovi, ktorý sa po rokoch znenazdajky objaví a začne si vysporiadavať otvorené účty. Hneď teraz si spomínam na jeden s Linom Venturom. Okrem svižného úvodu a automobilovej naháňačky, ktorá je tu aby sa nepovedalo, sa dej odohráva v zopár interiéroch . Bohužiaľ som sa dozvedel o závere vopred, tak vo mne najviac rezonuje Morriconeho hudba a pekné ženské telá. (22.10.2014)

Spojí-li se skvělý scénář, režie a hlavně herci s bohem (Enniem Morriconem), podle očekávání vznikne perfektní podívaná. V tomhle případě je to studie pomsty a cti, která místy připomíná klasické westerny, která Belmondovi a Hosseinovi sedla jako ušitá na míru, a na kterou díky jim a Morriconeho hudbě hned tak nezapomenu... Jasných 100%. (04.01.2004)

Jeden z případů, kdy bez ohledu na sentiment jdu s hodnocením dolu. A za co? Film má pár silných momentů, viděl jsem ho dokonce v originále, ale ten formát televizní detektivky mi už trošku vadí. Navíc je bez výraznějších režisérských nápadů a spoléhá výhradně na Belmonda. Nebýt Moricconeho hudby (které ostatně také není příliš, v podstatě jeden a půl geniálního motivu), tak nevím, nevím. Ale od Belmonda jednoznačně The Best. (29.08.2005)

Celkový dojem z filmu mám vždycky neradostný - špinavé zákulisní politické čachry, sviňští policajti a poprvé, kdysi hodně dávno, mě dost překvapil unhappyend. Na druhou stranu je to film s Belmondem, a ten si nemůže odpustit všelijaké vtípky a žertíky a komické vložky. A to je právě to, co filmu trochu vyčítám - to, že nezůstal cele ve vážné rovině (aspoň jako ve stylizovaném africkém začátku), a nebo že nebyl pojatý s větší nadsázkou. Tenhle slepenec vážné tragédie a francouzsko-belmondovsky rozpustilé komedie, mi zkrátka příliš dobře neštymuje dohromady. Takže i když mám Profesionála rád, na pět ho necením; ale bez rozmýšlení bych dal pět za překrásnou, existenciálně silnou, osudově naléhavou Morriconeho ústřední melodii. Jinak moje nejoblíbenější scéna je samozřejmě ta s lesbicko-sadistickou seržantkou (božská Dany Kogan), geniální. Potom Beaumontův duel s Rosenem (ve své roli hodně přesvědčivý Robert Hossein), no a ten neradostný závěr mi nakonec přijde jako nejlepší ze všech možných závěrů, jen ať si lidičkové nezvykají, že v belmondovce musí všechno dobře dopadnout. P.S.: Jak si tak pročítám zdejší komentáře, někdo tu poznamenal, že bez Morriconeho hudby by film byl mnohem obyčejnější, méně zajímavý... Když nad tím tak přemýšlím, něco na tom opravdu je, ta moje čtvrtá hvězda je z největší části asi fakt za tu hudbu. (13.09.2014)