KyleReese

Kruhy nemají ani začátky ani konce. Na tom je založen geniální, i když ve své podstatě jednoduchý scénář tohoto výjimečného filmu. James Cameron, tou dobou neznámý režisér, se pustil do projektu, ze kterého se stal přelomový film v oblasti sci-fi, a uspěl. Bylo to zejména kvůli několika faktorům: a) Výše zmíněný scénář, jehož jedinečnost vynikne do nejmenších podrobností teprve v knižní podobě nebo po opětovném shlédnutí. b) Jeden z nejcharizmatičtějších a nejlépe zahraných zabijáků nebo chcete-li záporných postav v dějinách kinematografie; c) V té době neviděné mechatronické triky a masky. Přidáte li k tomuto všemu návdavkem postupně dávkované napětí, skvělé akční scény, ve kterých přímo cítíte lidskou zranitelnost stojící proti chladnému stroji bez svědomí, výborné další herce a pevnou režii, pak je výsledný produkt opravdový skvost. Nemohu se také nezmínit o hudbě Brada Fiedela, neboť instrumentální část soundtracku patří k mým srdcovým záležitostem. Sečteno a podtrženo, ultimátní hodnocení a pro mě osobně člen top ten.

"Ve městě jste zákon vy, tady jsem zákon já. Nenuťte mě, nebo vám ukážu hroznou válku!" Tato hrozivá slova, proceděná skrz zuby člena Zelených baretů, nevěstí vůbec nic dobrého. I přesto se nejedná o klasický akční film. Nebo tak chcete nazvat snímek, v němž je všeho všudy jeden mrtvý a ten si za to ještě mohl sám? Protiválečný film? Chyba! Kdo četl knihu, ví o čem mluvím. Tohle je příběh člověka, který hledá, kam vlastně patří a někoho, kdo mu podá pomocnou ruku. Neřeší své problémy na úkor společnosti a svých blízkých, jako Deer hunter nebo Apocalypsa, ale tiše, ve svém nitru. Tvůrci udělali velice dobře, že se nedrželi stylu vyprávění D. Morrella v předloze, protože takovou syrovost a chladnou přítomnost smrti by těžce vydýchávali diváci i v jinak tolerantních 80tých letech. Těžko říct, zda studio cítilo potenciál pro eventuální pokračování a zvolilo tedy oficiální zakončení a ne to knižní (které bylo také natočeno). Psát o tom, že John Rambo se stal pro Sylvestera Stalloneho osudovou rolí spolu s Rockym Balboou, je zbytečné. Dal Rambovi tolik, že si dokonce při skoku ze skály zlomil několik žeber, protože odmítal kaskadéra, kvůli autentičnosti. Ted Kotcheff režíroval tak, jak se mu to už nikdy víc nepovedlo a do uniformy vrostlý plukovník Trautman se stal osudovou rolí Richarda Crenny. Suma sumárum, malý film, který udělal velkou díru do filmového světa.

Instantní deprese, podávaná se solí do ran a kyselinou na kůži. V kině jsem měl husí kůži už po první scéně a Howard Shore to u titulků pořádně rozjel. To, že Fincher nenatočí prosluněnou kriminálku, mi bylo jasné už od Vetřelce 3, ale že dostanu takovou nálož, až budu nedůvěřivě koukat na všechny sousedy, jsem vážně nečekal. I film s jedinou akční scénou, dokáže přes dvě hodiny neuvěřitelně udržet divákovo napětí, aby ten nakonec vydechl s pokleslou čelistí. Je zda vyřčena spousta otázek a žádná z nich nemá jednoznačně dobrou ani špatnou odpověď. Vše vrcholí strhujícím finále, které bylo tou dobou první z mnoha následujících filmů s podobnou pointou. Morgan Freeman předvádí své úsporné herectví, plné drobných nuancí ve tváři, vypovídajících více než stovky slov. Jako skvělý protiklad působí mladý a divoký Brad Pitt, kterému jeho city a chuť žít naplno každou vteřinu bez starosti, naprosto zbaštíte. Jednu ze svých nezapomenutelných rolí, zde vytvořil Kevin Spacey, jehož J. Doe je famózním příkladem člověka, kterého byste mohli i chápat, ale potkat ho, byste nechtěli ani za nic. Titulky jdoucí pozpátku for ever.