Deverant

Opravdu jsem nevěřil vlastním očím, jak málo vlastně De Palma k celému příběhu musel přidávat. To co je ale v r. 1983 jaksi "normální" to působí v r. 1932 neuvěřitelně. A ani uvodní apel na vládu a občany a později pouze apologetická a jinak zcela zbytečná pasáž o tom, jak když ten udělá to a ten zas tohle, tak se těch lumpů zbavíme a proto jsme natočili tento film, ani náhodou nezastřou syrovost a téměř nehodnotící deskriptivnost snímku. Mám dokonce pocit, že v De Palmově Scarfacovi (i když ten je pochopitelně na mnoha místech reflexí žánru jako takového) je daleko více zachycen "morální rozklad" anti-hrdiny a vůbec, že je jaksi víc kladen důraz na to, že boží mlýny atd., kdežto zde se Tonyho konec udá jaksi náhodou a rozhodně ne nutně. Pozoruhodný film se spoustou skvělých scén - uvodní "stínovražda", kuželky, s Borisem Karloffem v roli gangstera a několika scénami takřka z grotesek.

Ten film je zvláštní. Zpočátku hodně srší humorem, dialogy jako "Tys neslyšel že tam jsou hadi? Ale my jsme Lidová armáda!" nebo "Praštíme kance třikrát do oka a už se nikdy nevrátí. Kdybys dostal ty třikrát do oka co bys udělal? Přivedl bych posily!" myslím hned tak nezapomenu. Nebo "komiksová" pasáž s kancem. Chtěl jsem napsat něco ve smyslu o čem to vlastně celé je, ale vše co jsem napsal mi vždy přišlo prázdné. Takže: Welkeom tu Dongmakgol je zvláštní film. Ale krásný film.

Pro mě spíš slabší Hitchcock. Skvělé scény - nohy, vražda zachycená odrazem v brýlích, záběr na Bruna na schodišti je uchvátný. Samotný Bruno je skvělý, stejně tak jeho scény s Barbarou. Ale přes všechny klady mi něco chybělo.

Takový hodně Star Wars Star Trek: zbraň schopná zničit planetu, vztah mezi Picardem a Shinzonem jako by byl inverzí Luka a Vadera, padouch odhodlaný zničit Zemi vlastně jen tak, z principu a v neposlední řadě za Preatorův obleček (a postupem času jeho tvář) by se nemusel stydět ani Sith Lord. S hodnocením je trochu problém. Kdyby to nebyl Star Trek, ale samostatný film bylo by o hvězdu nižší. Kdybych byl skalním fanouškem Star Treka bylo by asi o hvězdu vyšší. Takle ale prostě průměrné hodnocení za vcelku průměrný film.

Dirty Harry je ke všemu odhodlán s prvním záběrem. Paul Kersey se nelítostným vigilantem v průběhu filmu teprve stává, a není to přerod snadný. To co ho symbolicky přivede k dráze mstitele je návštěva westernového městečka, a přemístění westernových motivů do New Yorku 70. let je cítit na mnoha místech (Kersey vždy "tasí" až jako druhý, scéna v podchodu kdy gauneři a mstitel přicházejí k sobě, závěrečné: "chci abyste opustil město"). Ale ještě jednu věc mi Kersey a jeho vigilantsví evokovalo. Watchmen Alana Moora, kde se také (i když pochopitelně na trochu jiné úrovni) řeší problematika braní zákona do vlastních rukou a nekompromisně násilné potírání zločinu, které je samo vlastně zločinem. Paul Kerseyumu chybí do Rorschacha skoro jen maska.

Váhal jsem zda tři nebo čtyři hvězdičky, nakonec čtyři, pro skvělou vizuální stránku. Ale nemohu si nepostěžovat na úplné pominutí aféry s náhrdelníkem, která mi nejen proto, že byla zásadním důvodem nenávisti v níž měl Marii Antoinettu lid, ale i pro ilustrativnost s níž ukazuje míru "prointrikovanosti" dvora, ve filmu chyběla.

No, nebýt Hauerova vyskakování jako čertíka z krabičky v pravidelných intervalech (tolik k té nepředvídatelnosti, překvapení se koná tak naprvé, napodruhé, pak je jasné že je to pravidlo), které působí asi tak důvěryhodně, jako sestřelení helikoptéry revolverem z auta jedoucího pouští, mohlo to být o mnoho lepší. Howellovi mimické kreace občas zase vypadají, jako že je okoukal z kreslených filmů, což je o to víc do očí bijící v kontrastu s výtečným Hauerem. A příměr s Falloutem sedí, protože všechny budovy, které se ve filmu objevují, se bez vyjímky nacházejí kdesi "in middle of nowhere."

Western, který se obejde téměř bez přestřelek (vystřelí se tu vlastně jen dvakrát), a který je v podstatě takovou sebereflexí žánru. Standartně poměrně neproblematický statut pistolníka je tu rozebírán ve stylu slavné věty Yula Brynnera ze Sedmi statečných:"...ženu nemáš, děti nemáš, přátele nemáš...". Ringo sice ženu má, ale ta ho nechce vidět. Má i dítě, ale neviděl ho osm let a ono neví o jeho existenci. A šerif je sice jeho přítel, ale vlastně se snaží ho co nejdříve dostat z města. A psancem tak je ne proto, že by musel prchat před zákonem, ale proto, že kamkoli přijde jeho pověst ho předešla, a tak ho tam nikdo vlastně nechce a sebevědomí mladíci by si rádi vyzkoušeli jestli je opravdu tak ostrý hoch jak se říká."Vypadá vlastně pořád stejně, jen trochu starší a unavenější."

Ano, je to bizarnost. A kombinace psychoanalýzy, hard-boiled school, kožních chorob a rock ' n ' rollu je opravdu podivná. Ale funguje to. Po druhém shlédnutí jsem už spíše nadšen. Prolínání fikčního světa se skutečným a navrch ještě s vlastní minulosti Dana Darka, a to vzhledem k tomu že jde o pulpový škvár, navrch zcela mimo svou dobu, fuguje bez nepříjemné pachuti nevhodnosti psychologie jako interpretačního klíče, je sice opravdu notně bizarní, ale také brilantní a funkční. A navíc konečně někdo nechá promluvit ubohé vedlejší postavy, rozhořčené tím, že nevědí čí jso Dvojtečka Uvozovky je to jen malý krůček pro člověka Čárka ale velký skok pro kripla Tečka Uvozovky

"To je ale hnusná práce!" "Mohlo by to být horší" "V čem?" "Kdyby pršelo."