Deverant

Mel Brooks asi opravdu není pro každého. Ale mě tenhle film pokaždé pobaví. Rasismus takto zesměšněn jsem asi ještě neviděl (film vznikl v roce 1974, tedy vlastně jen nedlouho po zrovnoprávnění černého obyvatelstva v USA!): "Vítejte nám náš nový...Negře!?" apod. Nebo výčet padouchů, jež chce shromáždit, prováděný Hed(l)ey Lamarrem (od mexických banditů po žháře), který je navíc v následující scéně proveden i obrazem opepřen ještě členy KKK, arabskými lupiči a vojáky wehrmachtu. "Specializace?" "Vražda, znásilnění, loupež, žhářství, znásilnění." "Znásilnění bylo dvakrát!?" "Dělám to rád:"

Arthur Dent dobrý, Trillian příjemná (to jest je to normální děvče), Mos Def jako Ford Prefect překvapivě dobrý, Marvin vystihnutý dokonale, Zaphod udělaný neuvěřitelně stupidně (a nejen proto, že v knize má hlavy takříkajíc paralelně a ne sériově, což mu dává obdivuhodnou schopnost pít dvojnásobnou rychlostí), konec nemístně (tj. nestopařovsky) limonádový, spousta vtípků z knihy (knih) ale přenesena úspěšně. Za tři.

Jednu hvězdičky si včelky za to že vyhodily atomovou elektrárnu určitě zaslouží. Jak to asi udělaly? Že by sosáčkem?

Povedená pohádka, ale musím souhlasit s tím, že předcházející díly tak trochu nemají smysl. Filmy pak vypadají jako série nepovedených startů na sto deset metrů překážek: Voldemort i Harry připraveni na startu, pak ale prásk, Voldemort vybíhá předčasně, Harry ho stopne v rozletu a po pár metrech se všichni vrací zase na start. A tak vlastně skutečná "válka" (o které se ve filmu mnoho mluví) začíná až s pátým dílem. A jak už případně poznamenal Cival, Star Wars z toho koukají opravdu vcelku dost. Nejen ona scéna "pociť sílu Temné strany", ale i Harryho pokec se Siriem "cítím mnoho hněvu" v sobě. Ale co mě pobavilo nejvíc je, že Voldemort je vytrvale nazýván Dark Lord (of Sith?).

Problematika artificiality mohla být rozvinutá určitě trochu víc a nezlobil byl bych se kdyby film byl přemítavější (to by asi znamenalo dát více prostoru Teddymu), ale nakonec je vlastně dost povedený. Výborný Jude Law a a "přemítavý" medvídek."Je padesát let hodně?" "Ani ne."

Známá scéna ze střechy je vlastně hyperbolou celého snímku: obyčejný člověk v situaci jíž je naprosto nepřiměřený (klouzající mokasíny, které nakonec zahazuje), a které je zcela mimo jeho "svět". A tak se s ní srovnává jak umí, a i když se mu včechno vymyká z rukou a končí na čtyřech a bos, přesto nakonec dokáže tu střechu úspěšně přejít.

Začátek s přestrojením za kata je suverénně nejlepší, konec kdy ve zmatené přestřelce s nejasným počtem mexických banditů zahyne většina postav převážně zcela absurdním způsobem (starý lupič v zachvatu chamtivosti vyběhne ven mezi tucty protivníku zmocnit se peněz a poté co je, samozřejmě, zabit, za ním vybíhá mladý lupič-syn, náhle zažívající příliv synovské lásky a je také, samozřejmě, zabit). Nebýt toho konce tak, hlavně díky Jimmy Stewartovi, tři, takto dvě hvězdy.

Film osciluje někde mezi muzikálem (či spíše hudebním filmem), romantickým filmem a filmem o fungování hudebního průyslu (zrcadlový vzestup Esther a pád Johna) což končí tak, že plně není ani jedním z nich. Ta třetí rovina se mi zamlouvala určitě nejvíc, už protože hudba Barbry Streisand je mi značně vzdálená a romantická rovina tento rozměr nijak nenarušuje. Takže jako film o "odvrácené straně" (je to klišé, ale co naplat) hudebního průmyslu tři hvězdy.

Jedna hvězda za těch několik málo vtipných momentů, většinou postavených na posunu od šedesátých let (doba slávy kreselených postaviček) a dneška. Nutno přiznat, že los udiveně prohlašující, zmatený stereotypem měst reklamními poutači a typizovanými službami (od motelů po restaurace), že "tímhle městem jsme už jeli" mě pobavil.

Z nějakého důvodu jsem od tohoto filmu hodně čekal, ten nápad, téma, námět, kdy se z rozkošné snoubenky mladého medika stane stín potulující se džunglí s M-16 mě jistým způsobem až fascinoval. A nebyl jsem zklamán. Přerod "sweetheart" od pozorování motýlů a experimentování s místní kuchyní přes trénink střelby a výklad o claymore mines končí číháním na oddíly Viet-kongu v džungli. Nemyslím si, že by ztvárnění baretů bylo nesmyslné, připomene seržanta Barnese (Četa) nebo plukovníka Kurtze (Apokalypsa) a tak nějak vůbec to co s člověkem může udělat válka. Rozhodně to není "válečný" film, ale velice zajímavý snímek o válce.