Deverant

Ten název je prostě famózní.

Je vidět, že Eastwood má jazz rád. A to by měl mít i divák tohoto snímku, protože o tom to celé je. O příchodu bebopu a soumraku jeho éry (scéna s příchodem rock'n'rollu), o heroinu, s kterým byla tato doba spjata (ten tehdy bralo mnoho ze zásadních postav bebopu, např. i Miles, Dizzy byl čestná vyjímka) a i o rasismu té doby (pohledy hostů podniku kde Chan tančí s Charliem, o Albino Redovi nemluvě). Režijně slušné, některá místa jsou opravdu skvělá - např. návštěva Stravinského.

Glen or Glenda se dá těžko hodnotit. Bizoni, záběry na dálnici, lascivní ženy, blesky, bičování, záběry na dálnici, školní dvůr, Montyho čardáš, blesky, velcí tlustí šneci, školní dvůr, záběry na dálnici, blesky, ocelárna, čert, Bela Lugosi, záběry na dálnici... Je to něco mezi odpadem a pěti hvězdami. Nebo nejspíš obojí najednou. Znázornit vnitřní pohnutí stádem běžících bizonů je přece geniální myšlenka.

Okouzlující letní capriccio oplývající skvělými hereckými výkony (mě osobně po Brialym učarovala hlavně Béatrice Romand), mistrně napsanými dialogy a svěžest vyzařující atmosférou. Chvílemi mi rozhovory mezi Jeromem a Aurorou připomínali Merteuilovou a Valmonta, častěji však Aurora působí jako Kirké (a také je několikrát čarodějkou nazvána) a Jerome jako Odysseus, ztracející tak trochu hlavu.

Kompozičně skvělé (až na Niccolasovi flashbacky, jejichž ztvárnění mi moc nesedělo), obzvlášť kouzelné jsou scény přípravy herců - Dafoeva gymnastika atd. Nemohu si ale odpustit několik poznámek ke zde vychvalované autenticitě ztvárnění středověké reality. Středověk je ztvárněn do značné míry spíš tak, jak si ho představujeme, než jaký byl. Rok 1380 je vrcholný středověk a přes decimaci obyvatel černou smrtí je to doba po masivním rozvoji měst a univerzit, a rozvoji měšťanské kultury oproti kurtoazní. I divadlo bylo na poněkud jiné úrovni než je film stylizuje (vřele doporučuji k přečtení staročeského Mastičkáře, a ke středověké kultuře jako takové Rabelaise, který je sice velmi pozdní ale vcelku příkladný, viz Bachtinova práce o něm). Žít v té době bylo asi tak stejně na sebevraždu jako v jakékoli jiné, tu naši nevyjímaje. Pro vhled do středověké reality namísto stereotypního názoru, že se jednalo pouze o dobu temna je ilustrativní např. Kultura středověké Evropy od Le Goffa.

Úchvatná práce s barvami, lokacemi a přechody mezi nimi. Obraz v pozadí restaurece je Hostina důstojníků setniny sv. Jiří Franse Halse z 1616 (mimochodem, Hals v roce 1649 portrétoval i René Descarta).

Berkeleyovské esse est percipi (být je být vnímán) je v provázáno s bizarní "ontofóbií", s nemožností být vnímán sám sebou, s děsivostí sebereflexity jež je ustavena odělením Já jako subjektu a Já jako objektu. To směřuje až k destrukci sebevědomí (roztrhání fotografií). Absence jakéhokoli zvukového doprovodu jen stupňuje působivost snímku. Režijně je sice podepsán Alan Schneider, nicméně Samuel Beckett mu neposkytl mnoho prostoru pro vlastní invenci (i Buster Keaton si prosadil pouze gag s vynášením psa a kočky).

Geniální, strhující, dokonalé, nabité znaky - celá dialektika mezi němou érou a současností (ergo 50. lety) vinoucí se celým filmem je prostě famózní - herecky brilantní...eh, co bych se namáhal, dle hodnocení je jasné, že všichni (téměř) víme která bije...

Klasický Fordův western, klasické téma, totiž přestřelka u O.K. Corral, klasická struktura. Tu opakuje třeba Costnerova Krajina střelců nebo Eastwoodovi Nesmiřitelní. Patrně Fordův nejpoetičtější pohled na Západ, jako na takový, jaký mohl být, spíš než na takový jaký byl. Například se není co divit, že Chihuahua po Docově operaci zamřela, vzhledem k tomu, že Holliday byl zubař. Ford Wyatta Earpa osobně znal, a tvrdil, že film odpovídá tomu co se sběhlo (např. obchvat pováděný Virgilem a Docem se měl opravdu odehrát), přesto však nesporně natočil spíše legendu, než přepis událostí. Ale skvělou legendu.

Teenagerský western? Eh... A k tomu happyendu: nakonec Jesse Jamese zastřelil Bob Ford, jeden z jeho kumpánů, za odměnu přislíbenou guvernérem Missouri. Stalo se tak 3. dubna 1882. Jesse Jamesovi bylo třicet čtyři let.