Deverant

Tak trochu jiný Peckinpah. Téměř se nestřílí a Cable také není žádný zabiják, pije se, ale jen tak trochu, a je tu dokonce i ženská postava a milostná zápletka navrch o grotesce objevující se v první polovině nemluvě. Také asi nejexplicitnější proklamace toho, jak moderní industriální svět "zabil" Západ, personifikovaný v Hoguea. Cable Hogue sice není nádherné poetické rekviem za minuvší Západ jako Pat Garrett and Billy the Kid a není ani prostě geniální jako Wild Bunch, přesto je to skvělý film, je to Peckinpah.

Smutný pohled. Od Straight Outta Compton a AmeriKKKa's Most Wanted k obtloustlému jakožeherci.

Mnohem horší než první díl, a ani ten nebyl nic extra. Walker se neustále tváří jak mamlas, Gibson se chová jak mentálně retardovaný nigga ze sousedství (okrádání mafiána o kreditky) a ani Ludacris jako namachrovaný garážmistr to nevytrhne. Zcela (pro) slaboduché.

Co k tomu říct? Ten film je tak mimo jako celá scéna se zmasakrováním nebohých Haiťanů, kteří se vynořili a zmizeli aniž by byli k něčemu potřeba. Tzn. že se hodně střílí, demoluje a spousta lidí přijde nehezky o život, zcela nesmyslně se blábolí a kamera se točí dokola a dokola. K tomu se opravdu nedá nic dodat.

Něco mezi Peckinpehovým Getaway, Tykwerovým Nebem a Monty Pythonovským skečem o násilníckých stařenkách.

Šestice děvčat a houfce milášků glumíšků, kteří, chudáci, nejen že jsou slepí, ale chybí jim i hmat (jak dokazuje scéna v které jeden z nich má ruku na hlavě jedné z hrdinek a - nic), cit pro změnu teploty (pochodně si na pár centimetrů nevšimnou) a ani to, jak se pěkně udrží na stropě, což mi michodem taky bylo záhadou, protože při několika detailních záběrech bylo vidět normální lidské ruce a ne pařátky, jak by se i vzhledem k jejich trhacím schopnostem dalo předpokládat, jim nepomůže. Ani prát se slizáci totiž moc neumí, střety pro ně většinou končily bledě, a nevyskakovat ze zálohy, zbyly by jim jen oči pro pláč. Naštěstí jim v tomto ohledu hrdinky pomáhají a z trochu nejasných důvodů (v druhém případě) si jdou po krku navzájem. Zato se mi líbilo těch pár komiksových záběrů krví zbrocené Masakrelly po scéně s krvobazénkem.

Pomsta venkovanů? Pomocí pastí, luků, seker, psů, kuší a hadů? Jedna hvězdička za Liama jako mstícího se vidláka s brokovnicí, jedna za Liamovu jízdu nadzemkou.

Nemám rád muzikály. Nemám rád swing (můj šálek kávy začíná až s bebopem). Nemám moc rád ani Catherine Zeta-Jones ani Renée Zellweger. Přes to všechno se mi Chicago líbilo. Hlavně zásluhou Gera a jeho Billyho Flynna. Scéna "pull the strings" je báječná, snad vůbec všechno alegorizování manipulací v tanec, step a zpěv je vydařené. V celku povedená satira na senzacechtivost a balamutitelnost tisku a tvorbu zločinců-celebrit.

Chtěl jsem dát čtyři, ale pak jsem si vzpomněl na de Funese v příliš velkém námořnickém stejnokroji a...

Nakonec čtyři, protože při vzpomínce na výklad o vojácích, kteří se dělí na střelce a kropiče, mi vždy vytane úsměv na rtech.