Bird

Clint Eastwood je velkým milovníkem jazzu a z filmu je to poznat. Dlouhá stopáž je přibližně z 1/3 složena z hudebních střípků všech známějších (i méně známých) nahrávek Charlieho "Yardbird" Parkera. Přesto se musí na úvod říct skutečnost, že film Bird není pěkný film - je to melancholický, depresivní popis posledních zhruba 10-ti let tohoto skvělého hudebníka a průkopníka bebopu. Čekal jsem nějaký postupný vývoj, ale hned úvodní scéna byla ledovou sprchou a v tomto duchu se film držel celou dobu. Chvílemi se ve filmu mihnou veselejší momenty (první takový moment je až po 80 minutách židovská svatba), ale drtivou většinu času vidíme jen trápení a bolest, což v této době u jazzových umělců nebylo nic neobvyklého. Kromě skvělého Foresta zaujal ještě Michael Zelniker v roli Reda Rodneyho (jehož život stál rovněž za hovno) a Diane Venora působila velmi zajímavým dojmem. PS: Údajně byl tento film natočen za 54 dní, což bych teda u žádného profesionálního filmu nečekal. PPS: Reálně 4*, já si tam jako milovník jazzové hudby přidávám jednu slzavou hvězdu navíc. (11.04.2016)

Myslim, ze tady Eastwood slapnul vedle. Nevim, proc je film pesimisticky od zacatku do konce a temer cely se odehrava v pritmi. Prolinani casovych rovin jsem v Birdu povazoval za kontraproduktivni. Urcite by i vzhledem ke stopazi, filmu prospelo chronologicke vypraveni. Film ve 160 minutach nenabidne o moc vice informaci nez dva odstavce Charlieho Parkera na ceske Wikipedii. Whitaker ovsem vyborny, dost mozna nejlepsi cerny herec svoji dekady. Zdatne mu sekunduje i filmova manzelka Diane Venora. (30.04.2013)

Křehká duše umělcova to v životě nemá jednoduché, je-li obtěžkána závislostí vzniklou po autonehodě, popř. zákazem činnosti - odebráním licence.. Forest Whitaker je v roli Charlieho Parkera výborný, celým filmem se nese nádherná hudba, k tomu věřím a vůbec nepochybuji o tom, že ztratit milované dítě je nepřekonatelné.. Charlie Parker byl nesporně velmi talentovaný, ovlivnil hudebníky po celém světě a měl spoustu fanoušků, já osobně smekám i před Clintem Eastwoodem, zdařilé životopisné drama, krásně smutné pokoukání.. (22.03.2022)

Sledovat film o tom, jak si nějaký feťák potmě píchá, případně se snaží upít k smrti, mi přijde mrhání časem. Jenže k té ódě na závislosti zněla fakt dobrá muzika. A závěrečná třetina filmu ani nebyla tak strašně nudná jako ty dvě předcházející. Parker byl dobrý muzikant, ale jako člověk byl troska, která nestála za nic, takže absolutně nechápu, proč o něm Eastwood natočil film. (25.10.2014)

Já nevím.. Jak Eastwooda fakt můžu, tak tady mi to přišlo tak moc suše učebnicové a akademicky líbivé, až se z toho pocitově stal vlastně protiklad jazzu jako takového. Whitaker ve své roli nemá žádné charisma (fakt nevím kde se berou ty hlášky o jeho perfektním herectví). Postavy mezi sebou nemají žádnou chemii. Děj skáče tam a zpět v čase, ale protože se v žádné rovině neděje nic zajímavého, je z toho ve výsledku jen homogenní masa vaty, ve které Whitaker jakože extaticky mačká saxík a všichni ho pozorují a jakože orgasmicky prožívají každý tón..hahaha.. Je to zase jen další klišoidní povídačka o trpícím umělci která voyeurismus maskuje za studii. Parker byl asi pro svět hudby důležitý ale zfilmování osudu důležitého člověka, nedělá automaticky důležitý, kvalitní a zábavný film.. ani když to důležité nic rozpitvávám na dvou a půl hodinách. (14.07.2018)