major.warren

České lvi jsou rozdány. Z 14 typů jsem správně odhadl 8, což ujde, ale uznávám, že těsně před vyhlášením vítězů jsem typy obracel na skutečné vítěze (viz. střih, hudba). Jsem moc rád, že vyhrálo Všechno bude. Olmo Omerzu už je náš režisér, definitivně:-). Všechno bude byl nápaditý film, o svobodě a nespoutanosti. Moc potěšila cena za střih, vedlejší herečku pro Elišku Křenkovou a mladého "Heduše." Ceny byly rozdány spravedlivě. Že Toman a Jan Palach či Zlatý podraz nic nevyhráli, nevidím v tom žádný velký problém. Nevadí mi, že čtyři ceny vyhrál Havelkův Hastrman, plus po jedné ceně pak pohádka Čertí brko, Švankmajerův Hmyz a hlavně jedna krásná cena za Domestik, který si cenu za zvuk zasloužil. Večer byl v dobré atmosféře. Václav Kopta se role moderátora zhostil dobře. Byl to večer filmu, a ne politických narážek. Předávající byli skvělí, hudba také. Celkově bych dal večeru 75%. A jsem rád, že akademici pochopili, že mají oceňovat filmy, a ne témata:-).

Roma. Prostě dobrý film. Yalitza Aparicio si jde pro Oscara, stejně jako režisér Cuarón. Jestliže Netflix někdy vyprodukoval opravdu velký film, pak je to Roma, kterou jen těžko v dohledné době něco překoná. Děkuji za uvedení v kinech, byť je neskutečná škoda, že se Roma na velkém plátně (kam jasně patří) promítá jen omezeně. Doufám, že Netflix bude v budoucnu v kino distribuci pokračovat; rozhodně na to má. Roma je upřímným příběhem z dětství, kde se hlavním východiskem stávají vzpomínky na Mexico City 70. let a vyrůstání v nepříliš funkční rodině. Cuarón své "autobiografické" vyprávění nazírá zejména pohledem jedné konkrétní postavy, služky Cleo, jež ho i jeho sourozence částečně vychovala. Skrze dívčin osud sleduje situaci rodinou, tak i tu politickou. Režisér přesto ani jedinkrát nesklouzne ke zbytečnému vysvětlování, natož k laciné efektnosti. Cuarón raději vypráví; kouzelně, přirozeně, výjimečně. Snímku vévodí úžasná černobílá kamera a také skvělý zvuk. Zajímavé je, že během celé 135 minut dlouhé stopáže film pracuje s téměř totální absencí hudby. Roma nemá přesně daný příběh, žádnou strukturu v ní nehledejte, je spíše nahlédnutím do života obyčejných lidí a jejich každodenních strastí i radostí. Přesto vás od začátku do konce naprosto pohltí. Alfonso Cuarón si tento film natočil především pro sebe (a své milované blízké). O to větší radost mám z jeho univerzálního dopadu a ohromné filmařské úrovně. Cuarón opět dokázal, že je jedním z nejlepších režisérů dneška. Vrcholná scéna na pláži je nesmírně působivým momentem, který Vás dožene k slzám. Mexická kinematografie vzkvétá, Roma, v čele s Cuarónem, je její současnou královnou. U mě 85%. Tři Oscary za nejlepší kameru, režii a zahraniční film.

Skleněný pokoj je výtvarně překrásný, ale emočně a scenáristicky je zcela prázdný. Je mi líto, ale je to bohužel tak. Nic moc jsem od filmu nečekal, ale tak nějak jsem věřil, třeba jen v malý zázrak. A nic. Začnu od začátku. Film je v angličtině. To jako Čech v tomto případě s tak domovským tématem nemůžu ustát. Na druhou stranu chápu tvůrce, že to chtěli usnadnit v rámci předlohy a zahraničních aktérů, a na druhou stranu s dabingem by to asi taky žádná sláva nebyla. Takhle si na jednu stranu mohl český divák udržet odstup. Ale je to správně? Julius Ševčík není hloupý, ale prostě nemá cit pro režii. Masaryk byl dobrý film. Na dvanáct lvů neměl ani náhodou, ale špatný taky nebyl. Kdyby byl Skleněný pokoj režijně na úrovni Masaryka, hned by bylo mé hodnocení o pět procent vyšší. Ševčík se věnuje prázdným a zbytečným záběrům, herce nevede dobře, emočně je ždíme, tak, že ve finále z toho nic není, a že ani sexy scény nestojí za moc. A snaží se opět o příliš velké umění, což se vůbec nevyplácí. Herečky a herci jsou ufňukaní. Nejlepší výkon podává náš Roden, coby architekt Von Abt, a za ním pak ze začátku Carice van Houten, která si vcelku drží hereckou úroveň, ale jinak nic moc. Hanna Alström neselhává a ani nehraje vyloženě špatně, ale nemá v sobě emoční prostor, který by její postava Liesel dost potřebovala. Plus dobrý Karel Dobrý, "Luďan z Mostu" taky potěšil, i když neřekl ani slovo, a zbytek fakt nic moc. Nikdo krom Rodena nehraje uvěřitelně. Jejich emoce jim divák zkrátka nevěří. Největší problém je jako vždy ve scénáři. S rozpočtem 80 milionů se to mělo vypiplat k nepoznání a od základů. Kdyby to Julius zkusil sám, mohlo to být lepší. Knihu Simona Mawera jsem nečetl, ale vlastně si cením jeho nápadu, a je dobře, že se o naše dějiny zajímají zahraniční autoři. Když se nepočítá změnění jmen postav a pár svých autorských nápadů, tak dal svým dílem o naší zemi zase slyšet. Ale scénář nefunguje. Nevím, jak moc je knize věrný, ale prostě nemá hlavu ani patu a snaží se o ohromné umění. Jede pořád dál, přes všechno dohromady. Od Němců, přes nějakou hloupou dívku Katu, o které nám neřekne vůbec nic, po komunisty, až se najednou objevíme v roce 1968, a to už divák buchne. Nějaké body obratu tam jsou, ale prostě nám tahle forma zpracování tak zajímavého příběhu nic moc neřekne. Andrew Shaw se snažil, ale měl si radši nastudovat Syda Fielda. Film pořád fňuká, a neřekne nám nic zajímavého, co by příběh posunulo skutečně kupředu. Nic o postavách. Místo toho se věnuje zbytečnostem, jako je úvodní scéna cesty do Milána, která je dělaná jen pro efekt, a podobných vylomenin ze strany Ševčíka se najde více. Co snímku nelze upřít, je hlavní postava - Vila "Landauer" (Tugendhat), která opravdu funguje, i když by si zasloužila mnohem více prostoru, avšak finální scéna se svítící zdí je opravdu výtečná. Obraz a světlo jsou prostě na nic. Julius jim dává až moc prostoru a příliš jasné osvětlení, které k tomu možná patří, mi tam nesedlo. Ale za to může fakt, že dnešní obraz filmů mě sám moc neoslovuje. Vizuálně je Skleněný pokoj však nejsilnější. Martin Štrba získá lva za kameru. Nádherné záběry. Kostýmy paní Štrbové jsou úchvatné, stejně jako zajímavá scénografie pana Býčka. Hudba také není špatná, a i když je stejně jako scénář příliš melodramatická, tak atmosféru utváří prostě dobře. Cením si toho nápadu a snahy. Za to je pět procent nahoru. Vila Tugendhat je národním klenotem, který si svůj film zaslouží. Ale teď je 80 milionů v čudu. Bierman se Ševčíkem to prostě nezvládají. Byly tu větší průšvihy, ale tohle je prostě škoda. Mohl to totiž být výtečný film. 55% a tři slabé hvězdičky. Nejlepší scéna je asi na letišti, i když do děje jinak moc nezapadá, a pak scény osamělé Hany ve skleněném pokoji.

Francouzská klasika z pera tvůrce Bezva finty i Muže z Acapulca. Veber z toho navíc udělal i chytrou krimi s krásným dramatickým podtextem a hlavně skvělými aktéry. Gérard Depardieu (Kentán) předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů a Jean Reno (Ruby) od něj není příliš daleko. Společně tvoří jedinečnou dvojku, která se skvěle doplňuje. Drž hubu! je komedie, která vždycky pobaví a zároveň i dojme. Důkaz, že Francouzi filmy točit umí. Tenhle film nemá chybu!

Psycho je Hitchcockovo mistrovské dílo! I po letech zůstává duševně nemocný Norman Bates (Anthony Perkins), sprcha, Hermannova hudba a drásavé záběry nepřekonatelným dílem světové kinematografie, které určitým způsobem proměnilo styl natáčení i vnímání filmů. Nejspíš vůbec nejlepší horor, co byl kdy natočen, srovnání snese snad jen s Kubrickovým Osvícením. 100%. Alfred Hitchcock byl opravdový génius a velký průkopník filmu!

Doba ledová je jeden ze základních filmových kamenů mé osoby. Poslední dobou si pouštím filmy, na kterých jsem vyrůstal, a které mě do světa filmu zasvětili. Mám totiž pocit, že poslední dva až tři roky se soustředím a příliš upozorňuji na pro mě nové či novější snímky, a na starou "rodinnou" klasiku (viz. animáky, Bond, westerny), nějak zapomínám. Doba ledová je jedním z mých nejoblíbenějších filmů a asi žádný jiný animák mě nedostal do takového ohromení jako právě tenhle. Všechny díly jsou skvělé. Já vyrůstal na jedničce a dvojce, trojka byla můj první kino zážitek v životě, pak jsem jí dlouho neviděl, a dostal čtyřku, která je též skvělá a pak se vrátil ke trojce, a pak přišla pětka. Složité, ale je to tak:-). Dodnes jsem uchvácen úvodní scénou, kdy Scat dopadne z výše na tuhou zem, postaví se a náhle ho zašlápne mohutná noha mamuta. Scat je jen jedním z hromady mých zvířecích hrdinů. V první řadě je tu Manny. To je základ mých filmových postav. Osamělý, tajemný, trochu nerudný, ale dobrácky mamut s podivnou minulostí. Pak Sid, to je druhý kámen. Dobrácky lenochod, kterého nikdo nechce a zakončíme to Diegem, který bojuje tak nějak sám se sebou. Plus úchvatný příběh, který až dojme k slzám. Saldanha s Wedgem natočili vynikající film, který tu bude pro všechny tu bude kultem pro všechny děti navždy. Originální, chytrý, důmyslný, a lidský, ba ohromný. Například sekvence, kdy jde Manny proti dvěma nosorožcům je úchvatná. Sid je perfektní postava a Diego správný mručoun. Skoro až s údivem si člověk řekne, jak se tihle tři můžou dát dohromady. A příběh je tu. Tři zvířata jdou vrátit člověka v době ledové. To je nádherný základ pro další díly:-). Animace je výborná a hudba Davida Newmana filmu dodává neskutečné kouzlo. Nejvíce pronikne ve scéně, kdy Manny stojí před pomalovanou zdí v jeskyni a poté v samotném finále. Pro mě navždy jeden z nejdůležitějších snímků, který vždycky vyzdvihnu. A nebudu mu ani dávat nějaká procenta. Prostě nejlepší možné hodnocení. Přenádherný snímek, který měl získat Oscara. Nejlepší scéna je klouzačka a nejsilnější pak boj s nosorožci a finále.

Casino je Scorseseho strhující příběh na pozadí kriminality Las Vegas, ale je příliš rozsáhlé. Neškodí mu ani tak forma vyprávění, mísící se s komentováním z pohledu De Nira a Pesciho, jako jeho rozsáhlost. Kdyby byl snímek zkrácen o půl hodiny, prospělo by to, ale Scorsese si s dlouhými filmy poradit vždy uměl. Casino není klasická gangsterka, ale úspěšně a stylově navazuje na předchozí Scorseseho Mafiány a ostatní krimi snímky a zároveň se zde znovu sešli Scorsese a italský autor Nicholas Pileggi, a znovu společně využili potenciál skutečného příběhu, obměnili jména a vrhli se na to. Režijně se Martinu Scorsesemu nedá nic vytknout. Jako vždy používá svůj autorský styl vyprávění, skvěle pracuje s vizuálem a hudbou, perfektně vede herce a příběh vypráví zajímavou formou. Největší škoda je obsah scénáře. Příběh sám je hodně strhující a osobní, a ještě podložen neutichajícím násilím a nelegalitou. Osobně jsem vlastně čekal úplně jiný film, nebo lépe řečeno zcela jinou formu a obsah. První hodina je hodně dlouhým rozjezdem, který však De Niro s Pescim perfektně komentují a zasvětí nás do podniku Casina. Druhá hodina, kde dojde ke zvratům s Rothsteinovou ženou Ginger je dobrá, ale příliš zdlouhavá a rozsáhlá. A poslední třetí část je doslova epická. Nabere rychlost a nepustí dokud v titulcích nezačne znít Delerueova úžasná hudba. Nejde o klasickou gangsterku. To je hlavní, s čím se musí počítat. Násilí a kriminalita v podání Scorseseho režie je zde jako vždy neskutečné. Ale osobní pohled snímku o zradě, přátelství a penězích přinesou až herci. Robert De Niro je jako vždy výborný. Jeho Sam "Ace" Rothstein je nejkladnější postavou snímku a stejně taky i svou lidskostí a touze po lásce k neméně skvělé Sharon Stone, jež Ginger zahrála výtečně. Její počáteční půvabné sekvence, kde díky svému šarmu a eleganci diváka odzbrojí, se náhle změní v drsnou manželskou krizi, zradu a touhu po penězích zakončenou tvrdým zásahem policie. Ale snímek netáhne ani jeden z aktérů. Herecky vévodí Joe Pesci coby Nicky Santora, který tentokrát De Nira herecky přebil. K jeho výkonu se nedá dodat vůbec nic. Jeho monology a dialogy podložené skvělým Prágrovým dabingem jsou nezapomenutelné a Nicky je výtečně napsaná postava a opravdový mafián. A není divu, že skončí špatně, protože divák katastrofu cítí od chvíle, kdy se na scénách objeví dvě postavy. James Woods coby Gingerin bývalý pasák, a italský obchod, coby jedna velká postava, otočí příběh naruby. Robert Richardson se Scorseseho náhledem na vizualitu skvěle ladí, a jeho dlouhé rozsáhlé záběry na Nevadskou poušť a důkladné sekvence v casinu, kde si všímá nejrůznějších detailů jsou nezapomenutelné. Stejně tak výběr hudby velmi ujde. Kostýmy a drahá výprava dotváří celkový obraz boháčského života, o kterém divák neví, zda by chtěl takový život mít ve skutečnosti, či ne. Martin Scorsese je velký režisér a Casinem si rozhodně ostudu neudělal. Jeho rukopis je cítit každým záběrem. Některé scény jsou vyloženě navíc, ale zase dotváří atmosféru, především v osobním příběhu De Nira a Stoneové, a dá se pochopit, že režisér jako je Scorsese měl důvod je ve snímku ponechat. Ale obsah je napsán až tak rozsáhle, že i scény, které tam vyloženě patří, by divák raději vynechal a nezbavuje se pocitu, koukat na čas. Mám pocit, že když bychom se podívali na Leoneho Tenkrát v Americe a na Casino, Leonův snímek vám uteče rychleji. Ale Casino je stejně jako jeho film silně osobní podívanou s výtečnou atmosférou a vyjádřením. U mě 75% a pěkné čtyři hvězdičky. Nejlepší scény jsou dle mě ty finální.

Medvídek, i přes své dosti rozporuplné hodnocení zůstává jedním z mých nejoblíbenějších českých filmů. Znám ho asi od stejné doby, co Pelíšky a prostě mě to jednou chytlo až už nepustilo. Hřebejk zde ještě pořád drží určité režijní kvality a i Jarchovského scénář stojí za to. Poetický název bohužel přebývá tragikomický obsah, a forma, ale rozhodně zaujme. Jiří Macháček film herecky táhne a je perfektní. Celkově se hercům nedá nic vytknout. Vilhelmová s Geislerovou jedou na jedné koleji, stejně jako Macháček s Luknárem. Kdo je, ale pořád trochu jinde je Trojan s Burgerovou a hlavně Klára Issová. Plus dvojice Menzel/Křesadlová, to se Hřebejk opravdu trefil. Příběh je to dost originální, a nevadí mu ani linie vyprávění, kdy dojde ke zvratům v každé části linie. Naopak vyprávění je skvělé, ale když se pak ke konci začne vše opakovat znovu a znovu, už se divák začíná ztrácet a neví co si o postavě výjimečného Trojana moc myslet. Je to příběh o tajemstvích, vztazích a manželství. A taky o pár dortech s medvídkem, který v tom všem hraje krásnou vedlejší přídavnou kolej. U mě 70% a krásné čtyři hvězdičky. Rozhodně to lepší z Hřebejkovy současné tvorby. Nejlepší scéna je pro mě asi hádka Menzela s Křesadlovou, a pak pár úvodních scének s Trojanem a Macháčkem.

Lajna je prostě dobrá. Kolečko po krátkometrážním Vyšehradu opět s pořádným seriálem. Lajna ani Vyšehrad sice neobsahují poetiku a silné vyjádření, které mají Kolečkovy díla s režisérem Prušinovským, ale co se týče složky "zábava" tak funguje perfektně. Není to nic uměleckého. Jen opět skvělý Kolečkův námět, stojící na vynikajícím Langmajerovi, jehož Luboš Hrouzek je neskutečně skvěle napsaná postava, která v seriálu projde největším vývojem. Kolečko podává výtečný příběh jedné hokejové legendy, jeho syna a přítelkyně uprostřed Havířova více než vtipně. Režijně Lajna také ujde. Hudební složka sedí a úvodní píseň je perfektní. OBBOD seriály tvořit umí, ale chce to ještě trochu zapracovat na vyjádření a poetice, kterou má Okresní přebor a Most!. Ale pro pořádnou dávku černého humoru je Lajna ještě lepší než Vyšehrad, který nebyl vážný vůbec, tak Lajna si alespoň drží určitou dramatičnost, ale celkový pohled diváka pak vyjde jen jako vtipné dílo. A v tom je seriál nedotažený. Chce to vyladit pohled na jednotlivé sekvence, tak třeba v druhé sérii, která, doufám, bude stejně skvělá. Herecky se Lajně nedá nic vytknout. Krom skvostného Langmajera, tu skvěle ladí i Piškula coby jeho syn, Hana Vagnerová hraje prostitutku Denisku více než vkusně, a Norbert Lichý, to je kapitola sama o sobě, protože rolbař Zbyňa, ten je samé překvapení. Klára Dostálová, Taclík, pár tváří jako Neužil či sám Hašek, též potěší a mladý Kozub coby blázen Lupták je také skvělý. U mě 70% a čtyři krásné hvězdičky. Hlášky jsou nezapomenutelné, stejně jako Kolečkův příběh, ale chce to zapracovat na celkovém výrazu. Pak to bude o deset procent výše, ale první díl je v dějinách už teď a je asi nejlepší.

Dycky Most! A to nejspíš bude pravda. Tenhle seriál se tvářil jako každý jiný od tandemu Kolečko/Prušinovský (Trpaslík, Čtvrtá hvězda), ale nakonec pro své provedení pokořil možná i jejich opus magnum Okresní přebor:-). Kolečko napsal opět neskutečný scénář a totálně tak dokázal, že je nejlepším scenáristou seriálů u nás. Žádné filmy, seriály, pane Kolečko (nebo divadlo). Prušinovský se zase skvěle s Kolečkovým humorem a postavami popral a dodal jim dramatičnost, poetiku, či sociální vyznění. Tedy věci které Most! má a nejde jen o čistou komedii. Ta závažnost a dramatičnost tu je. Žádný rasismus, žádné ohromné poselství, ale dávka lidskosti a života. To z Mostu! dělá něco víc. Když se pak připočte Kolečko jako samotná kapitola je vystaráno. Martin Hofmann má roli života, stejně jako Michal Isteník, Zdeněk Godla, Vladimír Škultéty coby Čočkin, Cyril Drozda v roli starého otce, Erika Stárková nebude mít po Dáše o role nouze, Noha se od Ády distancoval Romanem, Ilona s Gertem a dvorní herci Petra Václava dodali autentičnost. Plus představitel Tondy Červenka a sestava je kompletní. Pomohl i výběr božské hudby. Nejvíce se mi líbil díl sedmý a samo smutné, ale lidské finále se dost povedlo. Most! se totiž vrátil do starých kolejí, které jsou trochu vyměněné:-). To, že Čočkin zemřel je prostě život. U mě 85% a nejlepší hodnocení. Nejlepší seriál Kolečko/Prušinovský a jeden z nejlepších v historii ČR. Nejlepší scéna je: "Co tam dělal čurák jeden?"