major.warren

Ve Spoutej mě! nám Pedro Almodóvar podává španělskou telenovelu. Ale i tak může vzniknout krásný film. Almodóvar ví přesně, co chce. Jede si svůj příběh, který je stejně dojemně vtipný jako tragický. Film táhne výtečný Antonio Banderas v roli ukázkově narušeného jedince Rickyho. Victoria Abril pak představuje bývalou pornoherečku Marinu okolo níž se celý příběh točí a vedle Banderase rozkošně ladí. Poetiku poté vytváří Morriconeho hudba (zejména v závěru filmu). Spoutej mě! je vskutku typický Almodóvar: pestrý, nekonvenční, provokativní, černohumorný. Finále, kdy se z filmu stává prosluněná romance, je opravdu španělsky laděné. Spoutej mě! je velice zvláštní snímek, ale zvláštnost a genialita si meze nekladou a Pedro Almodóvar mi dokázal, že opravdu umí. Je to specifický tvůrce a velký vypravěč. 70% a krásné čtyři hvězdičky..

Jiří Mádl a Alois Švehlík s mladým Vietnamcem na střeše dokazují, že to pořád jde. Na film Jiřího Mádla Na střeše s Aloisem Švehlíkem jsem se už dlouho těšil, ovšem kvůli úmrtí Jana Třísky jsem se bál, že film vůbec nevznikne. Podotýkám, že Na střeše je můj vůbec první film roku 2019, i když mohl být v premiéře už v létě (nebýt úmrtí Igora Hnízda) a na lvy soutěžit už za měsíc, ale nyní si tak budou Alois Švehlík a Jiří Mádl muset na svého českého lva ještě rok počkat:-). Na střeše je totiž vynikající a Tříska se musí tam nahoře usmívat a cením, že mu film v duši věnovali. Jirka Mádl, který mi kdysi podepsal fotku, natočil perfektní dramatickou komedii na úrovni Lepší už to nebude či klidně i těch Nedotknutelných. S prvním srovnáním je to skvělé, s druhým tady chybí trochu té dramatičnosti. A to ne ani tak v příběhu, jako v dialozích, které měl Jirka, především u profesora Rýpara udělat trochu tvrdší. Přeci jen ta lítost, kdyby Song skočil...no nevím nevím, a hlavně to, že si k sobě vůbec nehledají cestu, prostě se to stane a konec, ovšem pak by to zase možná ztratilo svou komediální upřímnost a lehkost. Ale trochu dramatičnosti v dialozích mi tam prostě chybí. Ovšem z hlediska dramatické komedie, já opravdu nemám moc co vytknout a jsem rád, že se podobný film v české kinematografii ještě pořád najde. Alois Švehlík Třísku nahradil skvěle a jde si pro lva. Výkon závěru kariéry:-). Jeho profesor je vtipný, tvrdý, upřímný, duchaplný, inteligentní, a ta gesta, to Švehlík prostě umí. Duy Anh Tran též skvěle doplňuje ústřední tandem a teda jede jedna báseň. Plus pár obličejů jako Jastraban, Dyk, který situaci pořádně zamíchá, ruská dívka či skutečný syn David Švehlík jsou nepostradatelnou součástí příběhu. Jiří Mádl vévodí zase scenáristicky. Režijně je ještě co zlepšovat, ale scénář, opravdu palec nahoru. Mádl skvěle pracuje s vizualitou, herci a skvostnou hudbou Reného Rýpara, možná trochu hůře se střihem, dialogy jsou umírněné, stejně tak samotný příběh a humor. Mádl by se v budoucnu měl držet svého autorského stylu, protože je vidět, že s ním dokáže vyrobit nádherné věci a plně ho využívá. Srovnávat něco s Gran Torinem, to bych úplně nedělal. Tady to s tím má společného možná trochu nerudného dědka a jednoho Vietnamce. Nepovažujte tenhle film za drama, jinak budete možná zklamaní, protože čisté drama to opravdu není. Je to drama-komedie, kterou bych pouštěl od rána do večera, s prominutím českým tvůrcům, jejichž filmy si hrají na komedii, leckdy dramatickou a jejichž tvůrci si myslí, jaké mají hlášky a humor. Ale opravdu nemají. Halda výmyslů, to je bohužel status dnešní české komedie, ať už romantické, tak podobně dramatické. Tohle je ukázka perfektního scénáře, skvělého obsazení, vše dělané s citem, jemností, žádný pokus o vtip, a když tak suverénně, a s tím, že ví kdy v čem přestat. Pro mě i pro Mirku Spáčilovou, zatím český film letošního roku, který, bojím se, že už nic nepřekoná. Ale nevadí. Stačí vidět v kině jeden takový film, abyste pochopili, že to pořád jde. Když je Mádl Na střeše, tak se to rovná 75%. Nejlepší scénu nedokážu určit, ale rozhodně podotknu scénu s policií, lasagnemi a večeří. Takže ty nejvtipnější, ale to je jen hrst dobrých scén z tohoto filmu. Konec není epický, ale i tak se dá:-).

Eda a Chánov United. No, co dodat. 85%. Vy kokote, ty vole:-).

Mé jméno je Nikdo je pro mně jedním z nejpříjemnějších lehce komediálních a přitom stále nelítostných westernů. Poetika muže, jehož jméno je Nikdo je přední složkou filmu, která skvěle funguje.Terence Hill hraje výtečně. Když tasí, nemá se mu kdo vyrovnat. Henry Fonda a jeho Jack Beauregard je zase typický a slušný hrdina se ctí a přesnou muškou. Hill film vede, ale Fonda předvádí též úchvatný výkon, jako ostatně vždy. Pár známých tváří jako Jean Martin či Geoffrey Lewis doplní obsazení a je vymalováno. Dohled Sergia Leoneho je cítit z každého záběru. Tonino Valerii se režie ovšem zhostil velmi dobře. Gastaldi zase vymyslel krásný půvabný příběh, který ovšem v některých až příliš komicky laděných scénách neúplně funguje. Když je tu dramatika na komickém pozadí, ještě se to dá, ale když některé scény mi tam prostě nesedí. Myslím, že tenhle western mohl dramatičtější. Ovšem dramatickou složku zachovává úžasná hudba od maestra Ennia Morricone. Hlavní vtipné a poetické téma je úžasné a vede celý film, téma The Wild Horde je geniální a ostatní témata převzatá z Tenkrát na Západě sedí též úžasně. Rozhodně tohle není komediální western jako typické Hillovky a Spencerovky, protože napětí a tajemnost z toho v některých scénách přímo srčí. Např. scéna na hřbitově a scéna s divokou bandou na samém konci filmu. První půlka jede skvěle. Úvodní sekvence, pak on nádherný Hillův úsměv ve vodě a tak dále. A samozřejmě úžasné dialogy mezi ním a Fondou. Druhá část je prostě slabší a mě osobně moc nenadchla. Mé jméno je Nikdo je ovšem velice příjemný snímek, který si vždy rád pustím. Když chce mít člověk dobrou náladu a chce western, a nechce ani nelítostný ani příliš "slizký" western, pak vždy potěší Nikdo a Jack Beauregard, jejichž příběh je příjemný a má moc hezký konec. U mě 70% a čtyři hvězdičky. Nejlepší scény jsou na hřbitově, s divokou bandou a setkání Hilla a Fondy v titulcích.

Asi zatím nejslabší díl, ale pořád prdel a ten konec u zpovědi, to je scéna.

Druhý nejlepší díl. Vypadalo to na více skinheadské části, ale naštěstí ne a je to naprosto dokonalé. A navíc to znamená, že Tonda a spol. se vrací do normálu. Vztahy se uklidňují, cikán Franta válí a Snědá tíseň, tak to je bez debat. 85%.

New Police Story je moje asijská srdcovka. Neříkám, že je to nějaký přelomový film, ale pro svůj příběh, akční scény a neuvěřitelný výkon Jackieho Chana, si u mě navždy drží místo v topce akčních filmů. Já na tomhle akčňáku vyrostl, a teď jsem si ho zase po nějakých třech letech pustil. A zjistím, že jako dítě jsem měl rád fakt všechno, byl jsem prostě čistě pozitivní a neřešil jsem ty filmy, tak jako dneska. Ale i když jsem tu zase včera začala hledat chyby, fakt jsem nenašel skoro žádné. Nejsem velkým fanouškem asijské kinematografie, ani to nějak nevyhledávám, ale New Police Story si dle mě drží Hollywoodské kvality, ba možná i nad leckterým blockbusterem vítězí. Benny Chan a jeho rodina spolu se scenáristou Punem nám podávají nejen akční příběh, ale i skvěle citově a lidsky laděný film, který si libuje v emocích, je uvěřitelný, jeho příběh je silný a hlavně je dělaný pořádně. Ty dvě hodiny jsou zábavné, nelze se od snímku odtrhnout, a postupuje skvěle dopředu. Dokonce bych i nějaké scénky přidal. Struktura vyprávění je úžasná. Od skvělé úvodní sekvence, ke kapitole před rokem, až po cestu k pomstě za pomoci mladého policisty. A k tomu milostná zápletka dělaná s citem, no perfektní. Neumím si představit, že by tohle točila Amerika. Jackie Chan a jeho vrchní inspektor Chan Kwang-Wing je můj dětský hrdina. Jak na konci složí pistoli, to je moje scéna. Opravdu výkon na Oscarové úrovni. Podobně i Daniel Wu, coby psychopat a násilně vychovaný zločinec Joe. Opravdu výkon výkonů. Nicholas Tse též exceluje, a dodá humor a otazník, na který je na konci krásná odpověď. Charlie Yeungová je též půvabná, stejně jako Charlene Choi. Akční choreografie a scény jsou bravurní, stejně jako luxusní hudba. Pro mě je tohle povedený akční film s nádherným, ovšem mrazivým příběhem, ale vztah Chana, Siu Funga a Ho Yee, je prostě něco co tenhle film drží opravdu na vrcholu. Finální sekvence je epická. Scéna na mrakodrapu také. U mě 85% a nejlepší hodnocení. Nejlepší scéna je finální složení pistole a finálních dvacet minut samotných. Hláška, "Nezapomeň mi ji vrátit," mi dá slzy do očí. Stejně jako poslední dva záběry. Když Chan požádá Ho Yee o ruku, to není americké finále, to je finále čistě asijské:-). New Police Story je ztvárněním dokonalého akčního filmu o policistovi.

Most! Po více uměle dělané a černohumorné Lajně a Vyšehradě, či Čtvrté hvězdě a Trpaslíkovi, se vrací Kolečko s Prušinovským, ke svému počátku. Poetikou a lidmi kolem se vrací k Okresnímu přeboru. Most! je nelítostný seriál. Luděk, cikán Franta, reverend, Eda, Čočkin a Ilona či brácha Pavel, jsou už teď legendy. Druhý nejlepší Kolečkův seriál s Janem Prušinovským. V seriálech se mu prostě nemá u nás kdo rovnat. Nejlepší scéna je Pošta pro tebe. Moc dobrý úvodní díl. Skvělé zvraty a navození atmosféry. Dokonalá expozice pro další díly a ten nelítostný černočerný humor. No super!!!

Do třetice super a zatím asi nejlepší díl. Cikán Franta a jeho, "Co tam dělal ten zmrd?" rozhodli. Kolečko a Prušinovský se vrací k poetice a lidem v prostředí. Nejvážnější a nezvratnější díl. U mě nejlepší hodnocení. 85%.

Jan Palach je řemeslně perfektní. Kdyby se podobných filmů točilo více, má naše kinematografie alespoň z části vyhráno. Ano, jsou tam nějaké chyby, ale s tím nic nenaděláme. Snímek završuje potencionální trilogie podobných životopisných filmů, Masaryk (ok), Milada (děs běs) a Jan Palach (síla). Když má film prostý název Jan Palach, čekáte prostě čistý životopis, ovšem uvnitř filmu to jméno kraluje se zlatou korunou. Robert Sedláček s Evou Kantůrkovou nám, na rozdíl o epického Hořícího keře, který jsem bohužel ještě neviděl, nepřinesli umělecký snímek. Nejde o umělecký film. Myslím, že by se tyhle dva filmy neměly srovnávat, ale třeba je sympatické, že tam kde Jan Palach končí, Hořící keř prý začíná, no proč ne, a krásně to na sebe navazuje. Sedláček si na nic nehraje a odvádí poctivé řemeslo a prostě točí co to dá. A tady mu to skvěle funguje. Eva Kantůrková a její scénář to samé. Řemeslně je výborný, i když se paní autorka občas neplánovaně zasní (např. scéna se štěnětem, scéna v hospodě), a podobné scény odvracují jasně daný příběh někam jinak. Ale zase jsou to spíše atmosférické scénky, které nic nepřináší, a zároveň se nedá říct, že by filmu nějak uškodily. Viktor Zavadil v roli Palacha předvádí fantastický výkon, to je bez debat. Ale Zuzana Bydžovská, tak si jde pro lva. Už jen za ty dialogy:-). Ostatní herci jsou též dobří a hrají přesvědčivě. Zejména Denisa Barešová, co by Palachova přítelkyně, hrála hodně hluboce. Příběh posledních měsíců Palachova života dotváří hezká hudba Michala Rataje, a vizualita sama byla velmi dobrá. Výtvarně je to nádherné. Není to životopis hlavního hrdiny. Prostě nám to ukazuje kdo byl Jan Palach a co ho k jeho činu vedlo. Scénář se sice drží typické filmové kuchařky pro současné životopisy, které nepodporuji, ovšem v jiném rozsahu. Jak jsem totiž řekl, nejde o životopis. Film má hlavu a patu, jasný děj a jasný konec. Jan Palach je filmovou vzpomínkou a odkazem pro všechny, kdo tuhle hroznou dobu nezažili. U mě krásných 75%. Ale tady nejde o hodnocení. Že je to nadprůměrný snímek, z něj dělá jeho poselství, a ne hodnocení. Sedláček s Kantůrkovou nám přenesly na plátno jednu velkou vzpomínku, která ze sebe nedělá film roku, ale krásně zaznamenává cestu k činu jednoho člověka:-). Nejlepší scény jsou doma ve Všetatech a pak hrůzné finále.