Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (662)

plagát

James Bond: Vyhliadka na smrť (1985) 

Vyhlídka na vraždu je rozhodně jedna z těch nejslabších Bondovek vůbec (za což nemůže ani tak příběh jako spíše již trochu přestárlý Roger Moore). Dodnes si však zachovává určité kouzlo (zejména díky Barryho hudbě) a já osobně s ní nemám vcelku zásadní problém. Akorát ten Bond. Moore už tu je opravdu starý a nesvědčí mu to. Příběh a režie se mu nutně přizpůsobují, čímž ošizují diváka o zážitek. Na stranu druhou, například úvodní lyžařská sekvence na Sibiři je výtečná. Ani Bond girls se mi tu příliš nelíbily. Největší jiskru paradoxně vyzařuje záporák Zorin v podání Christophera Walkena. Pro Lois Maxwell v roli Miss Moneypenny to byla bohužel poslední Bondovka, stejně jako pro Moorea, ale myslím, že oba dva odešli se ctí.

plagát

James Bond: Chobotnička (1983) 

Chobotnička je sama o sobě nejpůvabnější Mooreovkou. Úžasná Maud Adams coby Chobotnička a na druhé straně trio záporáků Louis Jourdan / Kabir Bedi / Steven Berkoff. K tomu krásné exteriéry Indie, velkolepé akční i romantické scény a skutečná překrásná hudba Johna Barryho. Chobotnička splňuje všechny body, co má pravá Bondovka mít, tedy akci, humor, kouzlo, eleganci, napětí. Myslím, že Ian Fleming by byl zakomponováním příběhu majora Smithe velmi potěšen a i mě je napojení na původní předlohu hodně sympatické. Celkově myslím, že jde o jednu z nejlepších Mooreovek a jednu z mých asi nejoblíbenějších Bondovek vůbec. U mě to nejlepší hodnocení. Vlaková scéna je super!

plagát

James Bond: Moonraker (1979) 

Ale jo, Moonraker je Bondovka všech formátů. Osobně tedy patří k mým méně oblíbeným, ale její kouzlo (zejména to vesmírné) mám moc rád. Uznávám, že nápad s městem ve vesmíru je i na Jamese Bonda už trochu moc, popravdě to vypadá jako by tvůrci chtěli spojit značku Bond se značkou Star Wars. Nicméně to funguje. Moore je dobrý. Z dětství si pamatuji, že mě však hrozně rušil jeho dabing (na DVD Moonrakeru ho totiž z nepochopitelných důvodů nemluvil Vladimír Brabec). Lois Chiles je slušnou a houževnatou Bond girl, Michael Lonsadale zase ďábelský padouch Drax. Richard Kiel se vrací v roli "Jaws," tentokrát dokonce i na Bondově straně (byť až v závěru). Vizuálně dle mě jedna z nejlepších Bondovek. Hudba Johna Barryho sahá do samotného jádra skladatelovy geniality a nechápu, že nezískal nominaci na Oscara (bohužel ani za žádnou jinou Bondovku). Oscara jsou hodny i vizuální efekty. U mě to nejlepší hodnocení, protože bych byl pokrytec, kdybych dal méně. Moonraker je stejně platná a dobrá Bondovka jako všechny ostatní. Závěr s "Jaws" ve vesmíru je geniální!

plagát

Amélia z Montmartru (2001) 

Pohlazení po duši s kouzelně nevinnou Audrey Tautou. Kdo říká, že jde o kýč, nemá srdce. Amélie z Montmartu sentiment vykupuje úžasnou filmařinou podle nejlepší francouzské tradice. Kdo říká, že je to příliš líbivé a divácky podlézavé, neumí propadnout kouzlu kinematografie. Yann Tiersen složil působivý hudební doprovod, leč s ohledem na ústřední téma Comptine d'Un Autre bych možná přeci jen polemizoval nad výběrem vhodnější hudby, avšak to je spíše proto, že Tiersena zas tak moc nemusím (na rozdíl od Einaudiho) a všechna jeho díla mi připadají stejná. Jeunet je kouzelník, jenž ve spojení s Delbonnelovou kamerou kouzlí jedno umělecké dílo za druhým. Každý záběr je budovaný v dokonalé stylizaci a v nádherné souhře barev. Amélie je nevšedně upřímný a přirozeně jímavý film, který si rád někdy připomenu. Tatou ve své životní (a díkybohu věčné) roli.

plagát

James Bond: Zajtrajšok nikdy nezomiera (1997) 

Zítřek nikdy neumírá, to je zcela podtrhující název téhle Bondovky. Pierce Brosnan podruhé jako agent 007, opět plný energie, ne tak mladý jako v Goldeneye, ale konečně s tím hlavním Brosnanovým bondovským účesem. Scénář hodně dobrý. Příběh taky ujde, režie také. Michelle Yeoh hraje krásně a celkově se mi moc líbila a Wai Lin je dle mě spolu s Tygrem a drakem její nejlepší role. Kamera a akce jsou ještě větší než ve Zlatém oku, ovšem také "trochu méně" přesvědčivé. Ale útěk motorkou v Saigonu mě baví:-). Jonathan Pryce coby ukázkový záporák Elliot Carver je vynikající. Jen ty pohledy na jeho jasné modré oči. Götz Otto jako "syn" legendárního Granta ze Srdečných pozdravů Stamper je ukázkovým Bondovým padouchem. Teri Hatcher, Judi Dench a Miss Monneypenny jsou také slušní:-). David Arnold poprvé zasedl za orchestr 007 a po zcela jedinečném Serrovi převzal linii Bondovské hudby. John Barry dle mě musel mít radost. Protože co si budeme, Arnold jede podle Barryho, a to ne hudbou samotnou, ale stylem. Používá nejmodernější hudební techniky, hudbu umí rozproudit, tak, že vám krev proudí dvakrát rychleji než obvykle. Pan Q a jeho představitel Desmond Llewellyn a jeho nové BMW 750il je dle mě jedno z nejlepších Bond cars. Tak bych ho chtěl:-). No co, takže Zítřek nikdy neumírá je standardní Brosnanovka. Jsou čtyři. Já miluji všechny. Nejradši si pustím asi Dnes neumírej, nejvíce uznávám Goldenye, rád se kouknu na Zítřek i na Jeden svět. Pierce je Bond všech dob. A úvodní akce je nezapomenutelná. Pak samozřejmě honičky v Hamburku a krásné finále. U mě to nejlepší hodnocení.

plagát

Bohemian Rhapsody (2018) 

Dost se s odstupem času stydím, že jsem se (stejně jako miliony diváků po celém světě) nechal tehdy Bohemian Rhapsody nachytat jak náctiletá fanynka Justina Biebera na jeho obnaženou hruď. O.K. Je to parádní zábava, navíc řemeslně fakt skvělá. Rami Malek se v roli Mercuryho skutečně našel a snaží se co to jde, aby nebyl jen prázdnou kopií (leč koncert ve Wembley ho do této polohy přímo staví). Celek je ale extrémní kalkul, který se navíc s každou další minutou snižuje a snižuje. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tento film se úmyslně vyhýbá veškerým kontroverzím, polemikám a provokacím, jež vyvstávají v souvislosti s Mercuryho hýřivým životem. V druhé půlce nám jej tvůrci přibližují jako "hajzlíka, co chce jít vlastní cestou a boří jinak skvělou friendly skupinu Queen." Čímž se dostávám k zásadní chybě. Proč do toho sakra členové Queen vůbec mluví? Proč je k tomu vůbec někdo pouštěl? Ano, výpověď v rámci výzkumu během psaní scénáře je jedna věc, ale proč na tom sakra asistovali skoro jak pomocní režiséři? Je to vrcholně sterilní pokrytectví a parazitování na Mercuryho odkazu. Pravý film o něm by nikdy nebyl mládeži přístupný a nikdy by se nesnažil všem zalíbit. Naopak by jej nejspíš i spousta lidí odsuzovala. Dobře, jako pocta Queen a jejich hudbě je Bohemian Rhapsody vynikající jízda, která baví od začátku do konce. Samotná osobnost Freddieho Mercuryho by si v budoucnu však rozhodně zasloužila podstatně SILNĚJŠÍ, ODVÁŽNĚJŠÍ a hlavně UPŘÍMNĚJŠÍ film. Třeba se ještě dočkáme a dvojice Peter Morgan / Sacha Baron Cohen překvapí.

plagát

James Bond: Muž so zlatou zbraňou (1974) 

Moje nejoblíbenější Bondovka s Rogerem Moorem, zřejmě i jeho vůbec nejlepší. Oproti Žít a nechat zemřít je zde více humoru, Mooreův Bond je zábavnější, má větší šarm, a všechno je zkrátka více bondovské. Muž se zlatou zbraní je pro mě jednou z ukázek dokonalé a skutečně kouzelné Bondovky. Nutno podotknout, že půvab a kouzlo nevytváří jen krásné Bond girls (Britt Ekland a Maud Adams), ale i kulturní duch Asie, v níž se film odehrává. Jako vždy úžasná je pak hudba Johna Barryho (jeden z nejkrásnějších bondovských soundtracků). Hlavní záporák Scaramanga v podání Christophera Leeho je ukázkový bondovský padouch, a nesmím zapomenout ani na jeho věrného sluhu Nick Nacka, kterého nezapomenutelně ztvárnil Hervé Villechaize. Moore je zde vynikající a role agenta 007 mu sedí! Za nejlepší scénu nejspíš považuji legendární automobilovou honičku s šerifem J.W. Pepperem:-)

plagát

Interstellar (2014) 

Interstellar je tradičně výbornou Nolanovkou, která v sobě ukrývá režisérovu preciznost i filmařskou vynalézavost. Při prvním zhlédnutí jsem jej přijal dost rozpačitě (nudil jsem a moc to nechápal), ale nyní jsem si ho dal po dvou letech znovu a tentokrát jsem se skvěle bavil od začátku do konce. Jistě není bez chyb; určitá plačtivost, chvílemi až přílišná těžkopádnost, v závěru hrozí prázdností monologů. Přesto je to film, který má desatero filmařských řemesel od výjimečného scénáře přes silné herecké výkony (McConaughey jako Cooper je skvělý, Anne Hathaway vévodí zejména při finálním pohledu na planetě Edmunds a Jessica Chastain hraje na Oscara) až po úchvatné vizuální efekty a práci s kamerou Hoyte Van Hoytemy, zvukem a hudbou Hanse Zimmera. Christopher Nolan vymyslel spoustu význačných nápadů (planeta vln) a po vědecké stránce nelze Interstellaru vytknout vůbec nic; označení jako skutečně "chytré sci-fi" snad žádný jiný film nevystihuje tak přesně. Za fyzikální problematikou, kterou beztak pochopí jen hrst zasvěcených diváků s červeným diplomem z fyziky, se však ukrývá silný lidský příběh, po právu napěchovaný emocemi, které lze jenom těžko udržet na uzdě. Nolan je režisérská špička současnosti a velký vizionář, o tom není pochyb. Mě osobně tedy ještě více fascinuje jeho Dunkerk, kde podle mě dovedl své hrátky s časem k absolutní dokonalosti, ale to nic nemění na tom, že i Interstellar je vážně dobrý film, jaký se nevidí každý den. 75%. Jeden Oscar za vizuální efekty.

plagát

James Bond: Špión, ktorý ma miloval (1977) 

Výtečná Bondovka. Jedna z Mooreovo nejlepších (2.). Špion, který mě miloval je nasátý bondovskou atmosférou od začátku do konce, Moore je zde šarmantní a plný energie, hlavní padouch (skvělý Curd Jürgens) má ďábelský plán na zničení současného světa a vytvoření nového - podmořského, sovětská Bond girl je kráska, a vůbec poprvé se tu objevují legendární postavy generál Gogol a především pak nekorunovaný král filmových zabijáků, nesmrtelný Jaws v podání Richarda Kiela. Špion, který mě miloval je svižný, akční, vtipný, napínavý. Má tedy vše, co má správná Bondovka mít! Podvodní Lotus Esprit z dílny pana Q je pak nestárnoucím symbolem celého filmu.

plagát

James Bond: Žiješ len dvakrát (1967) 

Žiješ jenom dvakrát je jednou z nejpůvabnějších a možná vůbec nejpoetičtější Bondovkou. Lewis Gilbert natočil tři Bondovky a tahle je dost možná nejlepší. Sean Connery po páté jako agent 007, tentokráte pouze v Japonsku, ve společnosti krásné Aki, "tygra" Tanaky, poprvé v historii Bondovek odhaleného Ernsta Stavro Blofelda, skvěle ztvárněného hrůzným Donaldem Pleasencem, a další japonskou kráskou Kissy. Takže super Bondovka:-) Ze všech Conneryho Bondovek si právě tahle nese nejvíce půvabu, společně s From Russia With Love. Mistr literatury Roald Dahl servíruje skvělý scénář plný Flemigovských motivů, a hlavně postavený na typickém Bondovském příběhu o záchraně světa. Vizuálně zase revoluce. Jeden z nejkrásnějších soundtracků Bondovské historie složil opět vynikající John Barry. Nádherná je i úvodní píseň. Já opravdu nemám moc co vytknout. Tuhle Bondovku miluji pro její napínavost a tajemnost a dále pro zmiňovaný půvab japonské kultury. A jsem moc rád, že Bonda zde ještě pořád hraje Sean Connery. A taky, jak skvěle ukončil svou dosavadní kariéru agenta 007 a břemeno luxusně předal Georgeovi Lazenbymu.