major.warren

Dech života s Timothy Daltonem v roli agenta 007 přinesl do bondovské série po posledních "utahaných" Mooreovkách (zejména Vyhlídka na vraždu) zpátky dynamičnost (hlavně v akčních scénách) a také, do té doby v Bondovkách nezvyklý, nový styl vyprávění. Dech života je klasickou Bondovkou v pravém smyslu slova, nicméně zápletka, její vystavění, rozvětvení a dále Daltonovy rysy v roli Bonda z ní dělají výjimečný film. Obě Bondovky Timothyho Daltona mám rád. Zatímco Dech života je jeho skvělou premiérou v roli Bonda, kde nechybí nic, co v pravé Bondovce očekáváme, následné Povolení zabíjet je výborným experimentem, který určitým způsobem proměňuje dosavadní pravidla tvorby Bondovek. Spousta lidí označuje Daltona jako jednoho z nejhorších, ne-li nejhoršího Jamese Bonda vůbec. S tím bych si dovolil nesouhlasit. Dalton sice hrál agenta 007 jen dvakrát, přesto sérii v mnoha ohledech posunul dále než Roger Moore ve svých sedmi dílech (tím ovšem nechci v žádném případě hanit Rogera Moorea).  Dech života je skvěle situován do napjaté atmosféry východního bloku (zajížďka do Bratislavy a honička s VB je vyloženě pro radost), načež se příběh přesouvá do prosluněného Tangeru, aby mohl následně skončit uprostřed válkou zmítaného Afghánistánu. Navíc je to poslední Bondovka pro jednoho skutečného veterána bondovské série, skladatele Johna Barryho, který se s Bondem rozloučil vskutku nádherně (krom krásné hudby stojí za připomenutí i píseň od A-ha). The Living Daylights patří k těm vůbec nejlepším Bondovkám a rozhodně k mým nejoblíbenějším. U mě to nejlepší hodnocení.

Thunderball je jednou z revolučních Bondovek. Ne snad, že by byl lepší než třeba Goldfinger, ale pro památné podmořské akční scény, krásné prostředí Bahamských ostrovů a Conneryho výkon v roli Jamese Bonda z něj dělají absolutní klasiku bondovské série. Režie Terence Younga je výborná, Claudine Auger je krásná Bond girl a Adolfo Celi vynikající padouch! John Barry složil jeden z nejvýraznějších a nejtajemnějších soundtracků své kariéry. Technicky je to na rok 1965 mimořádně působivé. Škoda jen, že ty nápady co přicházely tehdy, dnes už nemůžeme moc recyklovat. U mě to nejlepší hodnocení. Po Goldfingerovi asi druhá nejlepší "Conneryovka."

Jen pro tvé oči je dalším ze skvostných dobrodružství Jamese Bonda, tedy Rogera Moora. Celkově myslím, že jde o jeho třetí nejlepší Bondovku. Lepší jsou snad jen Man with a golden gun či Spy who loved me. A samozřejmě je na stejné úrovni jako má oblíbená Chobotnička. Celkově mám tuhle Bondovku hodně rád, protože po sice skvěle napsaném, ale až příliš akčním a trikovým Moonrakerem, zavádí nový styl Rogera Moora. A to - Bond 50 plus. Je vidět, že Moore je zde ještě pořád plný energie, a nadšení pro další mise. Ale je pravda, že v dalších dvou Bondovkách už trochu skomíral. Zvlášť v poslední. Ale tady Roger Moore dokazuje, že Bond je jeho parketa. A i když je považován za nejslabšího představitele agenta 007 (s čím nejspíš souhlasím), tak rozhodně natočil spoustu skvělých Bondovek. For Your Eyes Only je jednou z nich. John Glen dal Bondům novou poetickou tvář. Celkově je For Your Eyes Only jeho druhá nejlepší Bondovka. Překonal jí jen Dech života. Příběh této klasiky je jasně Flemingovský, tajemný, plný touhy po pomstě, a otázek na život a na smrt. Vizuálně neskutečný, na rok 1981, no, co víc si přát. Carole Bouquet je vynikající ztvárnění Bond girl, pomstychtivé a houževnaté. Její Melina je vynikající skvěle si s Moorem ladí. Glover představuje typického záporáka, Topol a Q dodají humor, a Lynn-Holly Johnson zase trochu dětinství. Hudba je luxusní. Typický výrazný orchestrální Bill Conti, sice tam slyším trochu Rockyho, ale nevadí. Ty témata pod vodou jsou zcela jedinečné. A soundtrack celý také. Od nádherné písně od Sheeny Easton, kterou jsem si oblíbil teprve při posledním shlédnutí a celkově mám po té pauze na tuhle Bondovku zase lepší pohled. U mě 85% a nejlepší hodnocení. Nejlepší scény jsou lyžařské, honička ve Španělsku a finále.

Goldeneye je dle mě jednou z nejrevolučnějších Bondovek. Bond totiž dostal jak novou tvář, tak především vyšel po dlouhých letech ze stínu studené války, aby konečně dostal nové zbraně i nové protivníky. Pierce Brosnan byl pro mě vždy tím, koho si představím, když se řekne James Bond. Jeho pojetí Bonda jasně navazuje na Conneryho šviháckost a zároveň s sebou přináší do značné míry moderní prvky filmové zábavy. Martin Campbell je režisér, který Bondovi opravdu rozumí. Stejně jako později v Casinu Royale, kde se pro změnu potkal s nováčkem Craigem, i ve Zlatém oku uvedl nového Bonda do role nezapomenutelným způsobem. Zlaté oko je bondovka tak trochu netradiční z mnoha důvodů; Za prvé, její hlavní představitel je drsnější, vtipnější i emočně nabitější než málokdo před ním. Za druhé, scénář po dlouhé éře Rogera Moorea, kdy se bondovky točily jak na běžícím páse, konečně přináší originální zápletku, která je pro Bonda navíc velmi osobní. Za třetí, akce a styl jaké Zlaté oko obsahuje jen těžko najdou srovnání. Netradiční je i hudba Erica Serry, jež by se dala označit za revoluci bondovské hudby, a kterou osobně považuji za jeden z nejlepších bondovských soundtracků vůbec, ať už jeho originalitou tak odkazy na Johna Barryho (téma v Karibiku). Izabella Scorupco (Natalia) je jednou z nejlepších Bond girl, Famke Jannsem zase tou nejlepší Female Fatalle. Sean Bean zase ztvárňuje záporáka všech záporáků. Judi Dench se tu pak vůbec poprvé objevuje ve své životní roli "M." Jedna z nejlepších Bondovek. Nejlepší scéna je jednoznačně legendární honička s tankem v Petrohradu.

Magnolii nic nechybí. Jen jedna věc diváka ničí – tři hodiny čekání. Je to zkrátka příliš rozvleklé a natáhnuté, přestože P.T.A. kouzlí půvab a krásu v každé scéně a obsazení je doslova přehlídkou hvězd. Je to sic osudově přirozené a nestrojené, ale namísto strhující anabáze jsem se dočkal plačtivé mozaiky osudů s vyhlídkou báječného finále v podobě etudy "Když žáby padaly z oblohy...," jež předchozí utrpení geniálně smaže a diváky skutečně po právu odmění. Jak praví moto filmu: "Krásná divná věc."

Goldfinger je zcela revoluční Bondovka. Uzavírá rozjezd dobrodružství James Bonda a nastoluje novou kapitolu, kdy se z agenta 007 stává nedílná součást filmové kultury. Geniální zloduch (Auric Goldfinger), jedinečný ďábelský plán, věrný sluha Odjob (zabiják s buřinkou), vychytávky pana Q (zejména legendární Aston Martin DB5), nádherná hudba Johna Barryho, skvostná úvodní píseň, krásné Bond girls (zejména Honor Blackman) a šarmantní Sean Connery po třetí jako James Bond. Goldfinger zřejmě navždy zůstane kultovní záležitostí a nestárnoucí klasikou, nejen díky svému budoucímu vlivu na značku 007. Je to fenomén, který definoval Jamese Bonda na filmovém plátně. Když se mě někdo ptá, jak má vypadat Bondovka, posílám ho na Goldfingera. 100%. U mě to nejlepší hodnocení.

Jestli byl Dr. No startovacím impulsem pro vznik filmové kariéry Jamese Bonda, tak Srdečné pozdravy z Ruska, druhý díl, jsou ještě výše. Ne, že by snad překonávaly Goldfingera, který svým způsobem pevně utvořil pravidla filmové Bondovky, ale pro svůj neskonalý půvab, humor a nezapomenutelné pasáže je právem řadím mezi nejlepší Bondovky vůbec. Connery je podruhé agentem Jejího Veličenstva, ale tentokrát už jede naplno, v přesném stylu, který zbytečně nepřehání, a přesto je velmi dynamický a nápaditý. Opravdu mám tuhle Bondovku moc rád. Je hodně poetická, vtipná, a zároveň nám poprvé ve větší míře představuje organizaci SPECTRE a vůbec poprvé taky legendárního pana Q (Desmond Llewelyn). Krásnou Bond girl hraje Daniela Bianchi, ukázkovými padouchy jsou Robert Shaw a Lotte Lenya, a Bondova spojence, dobráckého Kerima Beje, hraje Pedro Armendáriz. K tomu všemu nám hraje poprvé božská hudba Johna Barryho. Záběry na Istanbul a Benátky, včetně těch v Orient Expresu, mají skvělou atmosféru. Zkrátka starý dobrý Bond, James Bond.

Nejdráždivější český debut posledních několika let. Leč nutno dodat, že poslední půlhodinka je hodně na hraně, zvlášť co se divácké únosnosti týče. Debutant Sedlák se snaží přijít s osobitou poetikou i náruživým příběhem, jenž je v podstatě otevřenou studií vztahu a jeho následné destrukce. Ústřední neokoukaná dvojice Hofová x Konvalinka hrají skvěle, kameraman Dušan Husár si smlsává zejména na hororovém motivu kyslíkového stanu. Vložte kočku film výstižně doplňují minimalistickou, ale o to více nervy drásající hudbu. Rozhodně pozoruhodný snímek. 65%.

Tenhle film pro mě není jen jedním z hodně dobrých filmů. Na rozdíl od mnoha jiných ve mně ještě teď doznívají vynikající pocity, jak z hudby tak z filmu jako celku, a také jsem unesen tou nádhernou atmosférou. Bradley Cooper a Lady Gaga nám podávají skoro 90 let starý filmový příběh, který ovšem ze všech těch možných verzí za to téměř století vypadá opravdu nejlépe. Není to remake, spíš verze, ale to je úplně jedno. Zažil jsem tu skoro tři filmové "orgasmy" za sebou. První, úžasná scéna, kdy Lady Gaga, která zde předvádí výkon desetiletí, která tu vypadala jako člověk s duší, ne jako blázen, a která zazpívala to nejlepší co jde, přijde za Bradleyem na pódio a poprvé zazpívá před velkým davem. Bradley si svou roli opravdu ušil na míru. Jako stárnoucí alkoholik, ale vynikající muzikant Jack mě dostal. Jak říkám, u herců mi nejde jen o dialogy či akční scény, ale i o gesta a vžití do role. A tihle dva se do rolí vžili na 100%. To nebyla Lady Gaga. To byla obyčejná mladá talentovaná holka, to byla Ally. Stejně tak Bradley, který mě svým neskutečným citem pro filmařinu úplně dostal, a myslím, že jeho režijní debut můžu přirovnat ke Kevinu Costnerovi a jeho Tanci s vlky. Ten film obsahuje stejnou lásku k filmům a cit pro filmařinu. Cit, který je jednoduchý, neobsahuje zbytečnosti, není příliš "slaďárenský" a hlavně ví kdy, co a jak. To samé scénář. Je tam znát tak Amerika, ale Eric Roth tomu svými "forrestovskými" standardy hodně pomohl. Vizuálně luxusní. Od kamery, střihu, kostýmů až k neskutečnému mixu a střihu zvuku, díky kterým je zážitek ještě větší. Ten úžasný mix kytary a písní, které byly hrány přímo na natáčení a ne dodatečně ve studiu. To je velké plus. Hudba, tak tam není co dodat. 100% a Oscar za Shallow, jasné? Ten film je silně Clintovský. Clinta jsem tam cítil už od začátku a vím, že takhle by to natočil jen Clint. Ale natočil to jeho učeň. Začátek je vynikající, celkově první půlka má mnohem větší kouzlo, je svěžejší, jednoduší, ale i prostě hezčí, druhá je psycho drama, které vás dokáže rozbrečet, a vlastně tak nějak chcete co nejvíce přiblížit konec, zatímco z první půlky, nechcete a nechcete odejít. Je to až neskutečně laděný a lidský snímek. Pár hodně "amerických" scén, ale tak proč ne. U mě 85% a nejlepší hodnocení. Můj favorit na Oscary. Přeju Oscara za píseň, oba zvuky, hlavní herečku, režii a klidně i ten scénář. Nejlepší scénu už jsem jmenoval. Jak tam přijde na podium a začne zpívat, to je už teď legendární scéna.

V tajné službě Jejího Veličenstva zůstane už nejspíš navždy nejkontroverzněji přijímanou bondovkou. Pravdou zůstává, že se obecně vymyká všem ostatním dílům série, se kterými jen těžko snese srovnání. Přesto si dovolím tvrdit, že právě tento film patří mezi vůbec ty nejlepší, jaké kdy byly v sérii o agentu 007 natočeny. Sporný článek nepředstavuje ani George Lazenby, a byť jeho (poměrně omezený) herecký projev nedosahuje závratně vysokých kvalit a nedisponuje ani přirozeným charisma Seana Conneryho či Pierce Brosnana, Lazenbyho pojetí Bonda jako filmové postavy je dle mého názoru dovedeno k dokonalosti. James Bond je zde pořád James Bond, šarmantní agent Jejího Veličenstva s povolením zabíjet, který zachraňuje svět, avšak je to také člověk, je fyzicky i citově zranitelný (dokáže jasně pocítit bolest i ztrátu), je arogantní a opovážlivý, přesto zvládá klasickou akci i vytříbený humor. Nejsem znalcem románů Iana Fleminga, ale pocitově se domnívám, že právě v tomto snímku se Bond nejvíce přibližuje své knižní předloze.  OHMSS má z mého pohledu vše, co by pravá bondovka měla mít: akci, vtip, emoce! Když se ještě na chvíli zastavíme u George Lazenbyho, jakožto u druhého představitele agenta 007, dospějeme ihned k několika vysvětlujícím faktům, proč je všeobecně přijímám jako nejhorší Bond (já tento názor nesdílím!). Zaprvé hrál Jamese Bonda jen jedinkrát, což je sama o sobě velmi znevýhodňující pozice. Zadruhé byl prvním nástupcem Seana Conneryho, což představuje mimořádně závažné kritérium potenciálního úspěchu. Diváci si zkrátka museli zvyknout na to, že James Bond je hrán někým jiným. Při představě, že by se role ihned po Connerym ujal Roger Moore, dovolím si odhadnout, že divácké reakce by byly přinejlepším obdobné. Zatřetí George Lazenby byl neherec, původním povoláním model (o to obdivuhodnější je pak jeho výkon), což však producenti Albert R. Broccoli a Harry Saltzman dopředu věděli. Lazenby je ovšem typově více než přijatelný kandidát na roli Bonda a z mého pohledu by se lepší nástupce Seana Conneryho zkrátka nenašel. Diana Rigg pak představuje jednu z nejkrásnějších a absolutně nejpůvabnějších Bond girl celé bondovské éry. Telly Savalas je zase nejsilnějším představitelem Ernsta Stavro Blofelda. Diváci tuto bondovku nemusí milovat také pro její značně odlišný styl vyprávění, které se nese v poněkud rozvolněném duchu, aniž by v něm však cokoliv chybělo nebo přebývalo. Peter R. Hunt, někdejší bondovský střihač, se ukázal jako talentovaný režisér, který vypráví s citem a při akci umí vytvořit takovou atmosféru, že se divákům tají dech. Poměrně netypicky může působit i ostře dynamický střih, stejně jako grandiózní hudba Johna Barryho, která jako by už v úvodních titulcích naznačovala, že starý Bond je pryč a ten nový dělá tlustou čáru za vším, co se dosud v jeho kariéře a životě událo. Výtečná zůstává i legendární píseň "We Have All the Time in the Word" zpívaná Louisem Armstrongem. Z hudebního hlediska došlo v tomto snímku k absolutnímu vyvrcholení souhry mezi obrazem a filmovou hudbou, která zde tvoří více jak polovinu emočního dopadu. Konec je moc smutný, ale o to zůstává paradoxně silnější a hlavně i po letech nezapomenutelnější. Z podstaty věci, pro svůj půvab, příběh a nestárnoucí lyžařské scény zůstává V tajné službě Jejího Veličenstva mou nejzamilovanější bondovkou. Svým způsobem totiž kult jménem "James Bond" přesahuje. 95%.