Lachtaan

Metanolovu aféru jsem oproti Dukelské tragédii již zažil a matně si i vzpomínám na všemožná haló po internetu v období její největší mediální expanze. Tím ovšem veškerý můj zájem skončil a až do letošního května se tím pro mě umlčela. Najednou ale přichází od televizních tvůrců pozoruhodné nevinné drama, kde se režisér ve víru autenticity rozhodl oslovit vícero neznámých tváří, pro kampaň k nim nalákat menší množství herců známých a splácat dohromady filmový odraz jednoho z nejdiskutabilnějších zločinů v novodobé historii České republiky. První část, intenzivně obohacená o napínavou hudbu, se vyvedla na výbornou. Veškeré peripetie s policisty a následným soudem už byly ve filmu pojaty stejně zdlouhavě, jako je museli účastníci prožít ve skutečnosti. Toho se ale film úplně držet nemusel.

Českou televizi už naprosto upřednostňuju mezi všemi tuzemskými produkčními kanály a ona se mi za to vždy po menší odmlce znamenitě odvděčí. Vedle trapně uhlaznených kriminálek Anděl, ohnivých Kuřat nebo Afér jaromíra soukupa právě u ČT točí v duchu kvality, ne kvantity. A mile rád si dám každý druhý týden nový dvoudílný televizní film, než 2x týdně přeplácanou slátaninu, která svým 136. dílem teprve začíná gradovat na svém rádoby ději. Dukla 61 je dechberoucí drama, které se nesnaží být jakkoli akční, což mnoho příchozích k tomuto filmu třeba očekávalo, když se zde má jednat o důlní neštěstí. Je to nesmírně autentická sonda do srdcí všech zúčastněných, obětí i jejich pozůstalých. Jednohubka mapující další zajímavou, ale velmi trpkou součást našich dějin, o které bych se bez pana Ondříčka a jeho filmu zajisté ještě několik desetiletí vůbec nedozvěděl.

Pro mě spíše tragikomicky natočená sonda do pohraničí totality se svobodným žitím, které ale měl Hřebejk již nechat ladem. Ze začátku jsem se domníval, že se nám rozbíhá skvěle obsazené (vyjmo Kokoháka) komediální drama, které mě posléze třeba i zaujme. Když si ovšem uvědomím, že jsem i na oslavované dramatické vyvržence jménem Samotáři byl poměrně přísný, nemůžu U mě dobrý hodnotit nikterak kladně. Konečné “hazardistické” rozuzlení už ani nedokázalo poutat mou pozornost stále k obrazovce.

Zápletka: Nejnudnější v historii nudných filmů. Monstrum: Už dvojhlavý žralok byl ten nejsprostější nápad, jak upoutat pozornost na bizarní záležitost. Herci: Všude, kde je Danny Trejo, je zaděláno na malér.

Zápletka: Katastrofálních rozměrů, sahajících téměř po kotníky děl Rolanda Emmericha. Monstrum: Originalita nezná v programu Malování hranic. Herci: Buďme upřímní - nahota velí celé této slátanině.

Zápletka: Jak můžu takovéhle televizní náplně do popelnic hodnotit bez toho, aniž bych nemluvil sprostě?! Monstrum: Jedna hvězdička za komickou nadsázku a přepálenost. Herci: Vedle žraloka se tam potloukali i nějací lidé, ale vypadali spíš jen jako náhodní kolemjdoucí, co se připletli za kameru a ve střižně byl štáb líný se takových scén zbavit.

Zápletka: Ach, ty časové smyčky... Monstra: Dinosaury miluju už od dětství a na základní škole jsem si nemohl nechat ujít sebepatetičtější film, kterému tyhle ještěři vévodí. Herci: C. Thomas Howell zanechává své rodině ve filmovém světě také "dobré" renomé.

Zápletka: Vskutku neutichající, dejme tomu, že jsem se i bavil. Monstrum: Death scenes, kde trhá nebohá lidská těla na kusy, já můžu. Herci: Vybavuju si pouze ty, kteří umřeli :)

Zápletka: Ta si bohužel zbytečně moc hrála na typický "napínavý" film o vyděračství. Monstrum: Věřím tomu, že dnes by se mi z něho zvedal kufr, specificky z jeho grafického provedení, kdysi ale právě zdejší dinosauřík ode mě schytal tři *. Herci: Opět žádní zapamatováníhodní.

Kdybych si měl vybrat, v jakém období dějin bych chtěl žít, byl bych všemi deseti pro 20.-30. léta 20. století. Etapu, která přímo definovala slovo elegance - od ojedinělých aut, přes obleky jako každodenní ošacení a k tomu správné buřinky, přes krásné šaty u dam až po tu atmosféru, která naprosto vybízí ke každodenní ochutnávce pálené whisky. A proto tolik miluju filmy, které dokážou do plynulých dvou hodin nasekat všechny tyto požadavky a dohromady vytvořit precizní záležitost, jež se rozhodně s ničím nepáře. Každičká role je zde napsaná přímo na tělo a onen představitel ji nezahrál, ten ji pro Lawless a hlavně pro nás, pro obecenstvo, přímo prožil. Film mi hlavně připomněl, jak talentovaný Shia dokázal být a škoda jeho utopeného umu mezi psanci mladé herecké generace. Hlavní je, že sympaťák Tom Hardy prozatím nenatočil špatný filmový zážitek.