Posledné recenzie (3 069)
Pán a pani Smithovci (2005)
Kult akčních komedií, co si během let zasloužil už nejednu parodii a zajímavým způsobem zpropagoval tehdy teprve vznikající skutečný vztah hlavních protagonistů. Ovšem také kult, co stojí na až tak ujeté zápletce, že se v tom dynamickém tempu a řádném akčním bordelu nestačí stát nic dalšího, co by překvapilo už i trochu otrkanějšího diváka. Ty dlouhé roky jsem o nic zásadního nepřicházel. [viděno na Netflixu 24.7.2024]
Horem pádem (2004)
Hřebejkova hořká reflexe stále aktuální migrační politiky na našem území na pozadí důkazu, proč já tak nemusím fotbal. Proč všechny sporty mají kultivovanou fanouškovskou základnu a tenhle musí doprovázet kult hulvátství? Z ansámblu mě paradoxně nejvíce zaujala Kristýna Boková, která zde začínala a příliš se nepředřela. Ostatní věhlasnější účastníci disponují lepšími zářezy ve své kariéře. [viděno v iVysílání 23.7.2024]
V hlave 2 (2024)
Hrdinové mé nejoblíbenější Pixarovky ožívají po 9 letech znovu a přidává se k nim skvadra dalších emocí, co pořádně zatočí s myslí naší hlavní protagonistky, aby nás zase pobavili i skoro až dojali k slzám. Stále nejlepší animační studio si pohlídalo precizní technickou stránku a ač mi tentokrát tak rázně neodpálilo, pořád jsem se bavil královsky a na takhle originální animáky budu stát v kinech fronty až do konce života. [viděno v Cinestar Plzeň 23.7.2024]
Posledný denníček (130)
Stephen je King
Vyjmo to, že jsem právě zhlédnul jednu z těch známějších adaptací Kingových hrůzostrašných novel, právě v těchto dnech konečně dočítám jeho možná nejslavnější, ale dost možná také nejobsáhlější dílo - To, s nimž jsem se samosebou setkal už skrze obě novodobé filmové adaptace, ale jako tehdejšího neznalce předlohy mě zase tolik neposadily na zadek. Teď po přelouskání téměř celého románu vnímám město Derry a všechny ty hrůzy, se kterými si americký stát Maine díky Kingovi celý svět bude navždy pojit, zcela jinak a kromě "těšingu" na seriálové Welcome to Derry si budu muset dát někdy opáčko Muschiettiho dvojice filmů.
Mlhou jsem si teď ověřil, že tam, kde je ono zlo hodně ztělesňováno, jsem radši za filmovou podobu, než abych kdy i přelouskal knížku, ale u To jsem zase přesvědčen, že je lepší si veškeré ty hrůzy představovat pouze ve své hlavě. Proto se snad někdy dostanu k přečtení i dalších Kingových knižních veleděl, ke kterým už samozřejmě vznikla nejedna adaptace. Ovšem povětšinou v takových podobách, že mě nebudou lákat asi ani po přečtení.
Kdo by se ale nechtěl pouze pobavit naprosto důvěrnou parodií na samotné To, ale i okatých referencí na další Stephenovy knihy, můžu vřele doporučit Ne tak zcela To, 5. díl 34. epizody Simpsonových, kde nejsou na konci opomenuty ani takové slavné kousky jako Temná věž, Prokletí Salemu nebo třeba Mrtvá zóna. Stačí jen pozorně koukat a bavit se.