alchac

Ó jak neskonale jsem rád, že jsem zase jednou porušil své předsevzetí a na nového Tarantina do kina šel, neboť nyní musím se slzou v oku konstatovat, že mistr se vrátil v plné síle! Píseň o Negrlunzích je sama o sobě nápadem vskutku genitálním a copak teprve, když je servírována ve westernovém balení s mým oblíbeným wiener Waltzem, který, zaplaťWotan, není na rozdíl od páně režisérových hanebně prokaučovaných paznechtů na plátně jako herec zcela osamocen. Vynikající, nadupaná, místy až kulervoucí (resp. řezající) zábava. V místech posledního odpočinku mnoha členů waffen SS muselo být při premiéře tohoto díla jistě zaznamenáno zemětřesení o síle přinejmenším čtyř stupňů Richterovy stupnice.

Western geniální ve své jednoduchosti, přímočarosti a zejména perfektně vymyšlené a zahrané ústřední postavě šerifa Valdeze. Navíc pro tyhle filmy typu "Neserte dědka, nebo..." mám docela slabost, takže za 5 :)

Myslím si, že opravdu nepatřím mezi hnidopichy, kteří musí sebemenší nelogismus ve filmu pranýřovat - např. Vyměřený čas lze také po zevrubnějším mozkovém přezkoumání zhodnotit jako hovadinu na entou, ale je to podáno tak, že to až tolik nevadí. Ovšem pokud mě někdo porušením základních zákonů času a prostoru (na konci filmu vyplave na povrch, že dokonce dvojitým!!) mlátí do xichtu tak vytrvale, že to prostě přehlédnout nejde, tak co s tím? A navíc je tenhle film docela nuda...

Teda vědět, že taková věc se může objevit na jakékoliv oficiální filmové databázi, nechal jsem před lety toho doktora na gastrologii, aby mi udělal záznam mé rektoskopie, fláknul bych pod to Highway to Hell od AC/DC a tutově bych tu musel mít do týdne tvůrcovský profil! Samozřejmě společně s mými hemoroidy, jak jinak, protože ti kluci jako herci strčí Míšu s Verčou hravě do kapsy, ba mnohem, mnohem hlouběji. A ještě bych vytřískal na dývídýčkách, blůrejích a možná i nějaký Svatodřevní producent by se ozval!

Konečně se našel tvůrce, který se nebojí naférovku přiznat, že jakékoliv násilnosti lze velmi úspěšně vyřešit použitím ještě většího násilí. Ergo budou-li mít maníci ve favelách z BOPEsáckých hovad dostatečně stažené půlky, tak ty milé chlapce ani nenapadane obchodovat s čímkoliv návykovějším než nikotinové žvýkačky a spíš než kvér by vzali do ruky čerstvý krysí trus. Hajzlové jsou v tomhle výborně natočeném filmu tak trochu úplně všichni a čirá deprese hrozí prolomit monitor a zaplavit ve tmě se topící pokoj. Co víc si může přát ubohý Evropan, jsa poměrně často a důsledně masírován různými mediálními kreatůrami (stiženými rozličnou mírou nepříčetnosti) v tom smyslu, že ti ubozí zfetovaní vrazi to posedmé už určitě neudělají a polepší se (jsou to přece také lidské bytosti a mají svá práva, že...), a že jsou nemocní a nezaslouží si zavírat do vězení, ale měli by se léčit? Tedy kromě z intimní vzdálenosti provedeného brokového faceliftingu pro výše jmenované samozřejmě... :o)

To jsem takhle jednou jel autobusem SA (čti Sturmabteilung) z Budweisu do Práglu a odmítl jsem noviny, neb bylo asi den po nějakých volbách a usoudil jsem, že obsah všech nabízených tiskovin bude určitě daleko strašnější, než cokoli, co mi SA mohou nabídnout ke sledování. Čili jsem si vzal od usměvavé stewardky raději erární sluchátka. Dávali tohle. Takže jsem si měl vzít radši ty noviny. Musím SA napsat, aby balili ta sluchátka do nějakých bytelnějších pytlíků o obsahu minimálně dva litry, nebo před promítáním něčeho podobného řezali ten jejich instantní čaj rohypnolem a kapkou LSD.

Spíš než jako akční drama to na mě působilo jako dokonalá akční komedie. A ať už to tak autoři zamýšleli nebo ne, bavil jsem se více než dobře. Inu Danny Trejo jako obstarožní, kulhající, pupkatý páprda s vizáží mladého Fidela Castra, co zcela v duchu vládní protikorupční politiky "padni komu padni" mlátí jak skinheady, tak i gangsta černoušky, je prostě k sežrání :o) P.S.: A chci retro dvojku, kde bude vybotoxovaný Bad Trejo natrhávat ass Vietkongu!

Kingdom by byl vlastně celkem přijatelný, průměrný akční film... pokud si jste schopni odmyslet těch několik desítek tun amerických agitačních sraček (to já bohužel nejsem). K DVD by měli povinně dávat sáčky na blití.

Co je moc, to je moc. Míra debility v tomto filmu obsažená překračuje veškeré hranice, které jsem si dodnes byl schopen představit. Aneb jak to dopadne, když máte hromadu animátorů, ale na scénáristu nezbyly prachy... 1* za návrat hlavní hrdinky Přepadení v Pacifiku a AC/DC.

Velice by mě zajímalo, jak by vypadaly evropské dějiny, kdyby Vlad III. vládl Uhrám a ne vnitřně rozvrácenému Valašsku - v každém případě by asi v povědomí pozdějších generací zůstal zapsnán jako jeden z největších, ne-li vůbec největší, z protitureckých bojovníků své doby. Geopolitické rozložení sil mu však vůbec nepřálo, jelikož jeho nepřátelé bohužel nedleli jen za Dunajem, ale i severně od jeho země a zejména přímo v ní. Proto nakonec tento rumunský a bulharský národní hrdina dopadl, jak dopadl (přičemž zejména uherský král Matyáš Korvín měl na jeho pádu a následném očernění značný vliv). Film docela věrně popisuje období druhé Vladovi vlády ve Valašsku, a byť je zde kníže pochopitelně silně zidealizován, stále je tento jeho obraz dle mého názoru daleko bližší pravdě, než obecně šířeji přijímaná představa o krvelačném šílenci. A v tomto ohledu určitě není náhoda, že historické dokumenty popisující Vlada jako šíleného tyrana jsou převážně německého a maďarského původu, zatímco prameny ruské či dokonce některé italské ho popisují jako schopného vladaře. Vlad III. byl nepochybně mužem nesmírně silné vůle s nepopiratelnými státnickými a zejména vojevůdcovskými schopnostmi (ve vojenském myšlení se dle mého soudu nemálo podobal našemu Janu Žižkovi). O tom ostatně svědčí nejlépe to, že se ve zuboženém Valašsku ovládaném nespolehlivými a zrádnými bojary v době, kdy se do roka na zemském trůně dokázalo vystřídat i několik knížat, dokázal udržet u moci šest let, zemi alespoň částečně vnitřně pozvednout, posílit obranu jižní hranice a v neposlední řadě i omezit moc bojarů, které pokládal za hlavní viníky úpadku země. V posledním roce své vlády (1462) se mu pak bez jakékoliv vnější pomoci podařilo zabránit, byť za cenu velkých ztrát, silné turecké invazi vedené samotným Mehmedem II., při čemž prokázal i velkou osobní odvahu (noční útok na turecký tábor se prý udál téměř přesně tak, jak je popsán ve filmu). Bohužel na diváky, kteří nejsou seznámeni s osudy valašského knížete (s jeho výchovou na dvoře tureckého sultána, složitým vztahem k otci a bratrům, nenávistí k bojarům a Mehmedovi II., problematickým vztahem k Janu Hunyadimu a zejména jeho synovi Matyáši Korvínovi, bojem proti rumunským Němcům, atd.), bude film působit poněkud útržkovitě a zmateně, nicméně stále jde podle mně o historický film na velice dobré úrovni a každému, kdo má zájem proslulého valašského knížete poznat z jiné stránky, než jako předlohu Stokerova Draculy, jej lze vřele doporučit.