jirikzaboj

Kéž by všechny epizody byly tak inovativní a výpovědní, jako tahle. Nevadí že to je jeden velký trip, když to je tak kvalitně odvedeno. Prokreslování postav, hrátky s emocemi, zvukový design a překvapivé záběry skrze vyústění některých momentů. Po velké kritice předchozích epizod tuhle chválím do nebes.

Bota je jen bota, dokud si ji někdo neobuje. A nebo ještě lépe, bota je jen bota, dokud si ji neobuje Michael Jordan a vzniknou legendární AJ, které se drží na vrcholu až dodnes. A nejen v basketbalové kultuře, ale i v té vrcholové módní, hypebeast apod. Film ze zákulisí této legendární spolupráce už byl určitě na místě. Proto jsem rád, že se ji  nechvalně ikonická dvojice Damon-Affleck chopili, scénář vytáhli z development hellu, zrežírovali si to, nacastovali a je z toho opravdu skvělá dialogová věc, která je vyšperkovaná, je v tom srdíčko, feel good retro atmo a všichni na place ví, jakou látku zpracovávají. Letos se tyhle origin příběhy zpracovávají ve velkém a je dobře, že jim to streamovací služby umožňují, protože pro takové snímky je na těchto platformách přesně místo. I když v tomhle případě se ve střižně dohodli na tom, že film půjde do kina a chápu to. Vizuálně to dává na některých místech smysl a kdyby film vyšel o 10 let dozadu, tak by to byl zcela jistě kinohit. Ale mám pocit, že to načasování bylo správné a já se v některých věcech z pozadí Nike zase přiučil. I když je vše vyprávěno přímočaře, bez větších komplexních ambicí, tak jsem vlastně rád. Styl vyprávění je naprosto pro každého a jsem téměř přesvědčený o tom, že se na film může klidně podívat celá rodina a pak jít nakupovat do Sportisima, nebo Footshopu. Jít si zaběhat, či flexit před Paládko. Nike je už dnes pojem sám o sobě a jeho dceřinka Jordan je obdivuhodně mnohem dál, než některé prime brandingy.

Průměrnější krimi, které vyvolalo ve své době jisté nevole. Nenazýval bych to homofobie a jako hon na ní už vůbec ne. Cruising beru jako Friedkinovou interpretaci, která má za úkol představit širší veřejnosti komunitu, která má také práva. Vše, co se ve filmu odehrálo bylo tehdy tabulizované a odvážný snímek pochopil málo kdo jako spravedlnost. Přesto je ten případ hodně mělký, až nezajímavý. Vedle Pacina se ukáže úžasný Sorvino, či Karen Allen. Konec je pomyslným peakem jinak zapadlé krimi, která nenachází hlubší významy a v druhem aktu ji chybí spoustu nápadů.

Jak se dalo čekat, seriál s každou epizodou padá níže a níže. Připisuji to především nepěknému hereckému výkonu Abela a očividnému máchaní se v nevkusných scénách, které by se hodily maximálně do polského romantického dramatu, který by vyprodukoval Netflix až na několik epizod a bylo by to až v C-éčkovém ratingu braku, tedy bez jakékoliv snahy o příběh. Velká škoda je, že tam ten náznak kvalitnějšího zpracování je, ale ty přetáčky a přepisy jsou sakra znát. Tady se musím vrátit k Abelovi. Největší hvězdičce Spotify, která chtěla z hudebního vrcholu nejspíš přejít i na ten filmový a doufám, že s tímhle projektem silně narazí. Většinový podíl tohoto fiaska padá na jeho hlavu a jeho vlastním úmyslům vytvořit tak úchylnou expresivní záležitost, která oslavuje patriarchát skrze zajímavější téma a to sice toxické prostředí hudebního Hollywoodu. O to víc zvláštní je, že ten člověk tu zkušenost má a nedokáže ji předat na plátno. Místo toho mluví nesmysly týkající se rozvoje, explicitní autorské kreativity a další kecy typu IDGAF. Do toho hraje fakt moc špatně, až se na to těžko kouká. Vedle něj je ale Lily Depp, která vůbec není marná. Jen ji někdo kazí kariéru. (btw. úžasná paralela s Tedrosem a Jocelyn) Nakonec by mě zajímala cílovka. Vždyť ani ty teen holky to nemůže bavit. V čem to může ještě koho oslovit? Nevěřím, že za těch pár posledních epizod se ten seriál vymaní z takového průseru.

Technologicky na svou dobu opravdu kouzelné, až revoluční. Mnoho filmařů i sám Cameron se tímhle snímkem v budoucnu inspiroval, třeba konkrétně u T2, co se speciálních efektů týče. Mnohem úchvatnější jsou však praktické efekty a využití skutečné vodní nádrže a skutečných záběrů ve vodě, které železnému Jimmovi učarovaly natolik, že se jim věnuje dodnes a svůj know-how pouze upgradoval a vtiskl tomu ještě profesionálnější um. Tenhle fakt má ale i stinnou stránku a nikdo z tvůrců na film nevzpomíná zdaleka tak pozitivně, protože se občas jednalo o holé životy. Doporučuji tedy každému po zhlédnutí určitě vyhledat zákulisní informace, stojí to za to. Nejraději mám na Propasti její poselství, které nese jistou zodpovědnost za všechny události ve smyslu ochrany životního prostředí, humanitního porozumění, překonání mezikulturních bariér a spojení se v jednu naději, která má šanci nás jako planetu zachránit. Netajím se tím, že bych chtěl vidět víc. I když budoucí filmy (např. Avatar) touhle myšlenkou rozhodně navážou, tak ten podmořský temný svět je mi o něco víc sympatičtější a interesantnější. Well done, maestro!

Tak se to Nintendu konečně vyplnilo a v Hollywoodu dostali konečně prostor pro svůj plnohodnotný animák, který se těší nevídanému úspěchu, co se herního žánru týče.. Rozhodně bylo na čase, ale nevím jestli zaslouženě. První akt dupne na plyn opravdu silně, animace je opravdu nádherná, fanouškovské srdíčko tvůrců jde poznat a srší na vás milion easter eggů na každém rohu. Po nějaké chvíli ke mně došlo ale jisté vystřízlivění a možná jsem naivně doufal, že jako dětského fanouška této hry mě udrží daleko déle a možná až do konce. K mému vlastnímu překvapení se jedná o naprosto spotřební záležitost pro děti, která nemá ve výsledku žádný spád, žádný uvědomělejší příběh a všechno zeje tak nějak do infantilního prázdna. Po filmu si tedy už nevybavuji moc scén, které by byly nějak výrazněji zapamatovatelné. (Krom úvodní desetiminutovky) Abych nezůstal negativní, tak film má opravdu líbivý soundtrack, který využívá toho původního z her, upgraduje ho a dokáže s ním pracovat na velkolepé filmové úrovni. Dabing se taky docela povedl, Jack Black byla dle všeho nejlepší volba a píseň Peaches je chytlavá od prvního poslechu. Jen ten Pratt jako Mario je takový, no meeh. Doufám, že výsledek těchto tržeb nakopne filmaře k dalším herním adaptacím, které si to zaslouží možná trochu více a dospěleji.

Není úplně fér hodnotit sérii jako celek, protože se pořád jedná o antologii kratších filmů úplně s jinými tématy. 6. série se ovšem liší svým přístupem k aktuálnějším tématům a nebojí se vůbec jít do hloubky a proti proudu diváckému přijetí. Dostaneme tedy epizody, ve kterých je vyšší filosofický přesah, než na který jsme zvyklí a utrpí tím především hodnocení. S ohledem na již existující skutečnost některých zmíněných problémů je pro mě ten zážitek o to víc intenzivnější a mrazivější. Paradoxně opěvována a nejlépe hodnocená epizoda Beyond the Sea je pro mě jednou z nejslabších epizod a to především kvůli její (ne)originality a nevyužitých nápadů, či vykoupení. Celkově to byla jízda a budu doufat, že zase za pár let!:)

S celkovým přijetím se začínám obávat toho, že lidé neumí číst mezi řádky a tuhle sérii berou s nadhledem a pouze jako spotřební zábavní produkt.  Tohle není JEN pocta a inspirace hororovému krimi žánru 60-70 let. Tohle není JEN tuctová epizoda, která si vyhrává s vizuálem a dopuje skvělý soundtrack. Tohle není JEN o tom, jestli si to Nida představovala nebo ne. Je to sofistikovaný příběh, který kritizuje a reflektuje skutečnost, která se v sedmdesátých letech děla ve Velké Británii a dost možná se děje ve spoustě jiných zemích dodnes. Národní fronta získávala na popularitě a lidé se veřejně hlásili k její podpoře. Pro kontext je to obdoba českého SPD, tedy krajně pravicová extrémistická strana, která měla ve svém programu leccos. Nida musí bojovat s rasismem, s nepřijetím, či odporem od společnosti. Dá se tedy říci, že žije opravdu nekomfortní život a už od začátku můžeme sledovat náznaky její psychiky. Pročítá si knihy o vizuální představivosti a do toho ji z televize začne hrát Boney M. Čirou náhodou narazí na talisman, který rozjede slet událostí, ve kterém nás tvůrci zdánlivě snaží přesvědčit o tom, jak to ve skutečnosti je. Napříč epizodou je několik náznaků, jak to vlastně doopravdy je. Ale i my si můžeme vytvořit vlastní představu, ve které si určíme svůj závěr. Výsledek? Komplexní studie zapadlého jedince, který se snaží reagovat na humanitní toxicitu způsobem záchrany, která by mohla všechno vyřešit. A nebo taky ne? Filosofický přesah z toho jen srší a to je ta látka, kterou na 6. sérii obdivuji nejvíc. Tvůrci se nebáli jít hlouběji. Možná ale na úkor střídmých recenzí.

Jasně, chápeme. Paparazzi zkrátka nemají funkční morální kompas. A to i v případech, kdy se bojuje o život, či vidí něco nadpřirozeného. Cíl je jasný. A ta paralela mezi nimi a finálním odhalením je vlastně smysluplná. Ale dalo se to zpracovat daleko lépe. Výhoda Black Mirror je zároveň i nevýhodou a fanoušci zkrátka očekávají tu nejvyšší kvalitu. Mazey Day má brakový nádech, možná i cíleně. Jsou tu aspekty a inspirace mysteriózních fantasy seriálů minulé dekády, či přímá inspirace ságy Twilight.  (důkazem může být výběr písně Supermassive Black Hole od Muse, která hrála v baseball scéně prvního dílu a dnes je pro cílovku kultovní záležitostí) Potěšilo malé pomrknutí na ČR, i když tam byly nějaké chybky. Tvůrci to u nás mají nejspíš rádi. Celkově ale průměrnější epizoda, která má ale potenciál a jasný vzkaz pro všechny hady s foťáky. PS: velice líbivý moment byl, když plno foťáků blikalo přímo z obrazovky a divákovi to bylo stejně nepříjemné, jako celebritám a mohl skrze tenhle zážitek procítit, jak moc otravné to musí být.

No nevím. Podle ohlasů jsem čekal tedy větší bombu. Má to bez pochyby skvělé hlavní herce. Aaron Paul si jede vyloženě svůj vlastní koncert a dokázal mě přesvědčit, že v něm vidím dvě osoby najednou. Nějaké ty vedlejšáky alá Rory Culkin aka Charles Manson taky moc fajn. Nádech vesmírné odyssey, star treku a další sci-fi spojený se šedesátkovým venkovem, budiž. Ale ten příběh? To jsme snad už viděli tisíckrát, možná v trochu jiném provedení. Do toho spoustu nelogických premis, vodítek a rozhodnutí konkrétní postavy, která se jeví kladně. Vůbec jsem ji ten přerod nevěřil a nepomohla ani delší stopáž, která se mohla  využít o dost lépe. Twist předvídatelný, bez jakékoliv přidané hodnoty a myšlenky. Alespoň, že ta epizoda má kvalitní herce a PŘENÁDHERNÝ vizuál, jinak bych šel ještě níže. Po dvou nabitých epizodách filosofického přesahu ZKLAMÁNÍ.